Extrifit road trip po Slovensku.

  Sláva nazdar výletu už jsme tady, už jsme tu. To jsme mohli prozpěvovat v pátek odpoledne, když se Extrifit Team sešel v 17 hodin v Žilinském hotelu Holiday Inn, kde nám Andrej Mozoláni zajistil exkluzívní ubytování na následující 3 dny. Perné, ale nadmíru vydařené tři dny, nutno dodat.   Byl to totiž právě Andrej Mozoláni společně s výhradním distributorem Extrifitu na Slovensku Martinem Andrejem, kdo inicioval setkání Extrifit Teamu s fanoušky v Česku známé pod názvem Extrifit Training Day. A pokud se vám v následujících řádcích bude zdát, že přísun superlativ na adresu tohoto srazu dosáhne inflačního vrcholu, nebudete se mýlit. Není totiž zbytí, než tenhle slovenský road trip chválit, chválit a zase chválit… 10455432_10201528333045123_955702314164368172_n   Ale pěkně popořádku. Do Žiliny jsme se dostávali jak partizáni po skupinkách, kdy první várku obstaralo auto naložené vedoucím zájezdu v podobě mé osoby (Pavel Vacek, autor textu), spící, ehh, tedy meditující Kuba Šubrt a kulturisticky zrestartovaný a tlumiče drtící 130-ti kilový Petr Března. Pokud však mluvíme o zátěžovém testu podvozku, Superb Vojty Koritenského na tom nebyl o moc lépe, neboť musel absorbovat kvalitu českých vozovek v permanentním souboji s gravitačním působením 130-kilového Tomáše Kašpara, kterému zdatně sekundoval 118- ti kilový Slavoj Bednář. Snad jen Oktávka Milana Obořila nijak neprotestovala, když Milan vyrazil na sólo misi z jeho rodné Břeclavi. Což je zřejmě někde v Maďarsku, nebo co, protože ačkoliv se zdálo, že Milan absolvuje nejkratší cestu, jeho zadání navigaci způsobilo, že to vzal někudy přes Norsko a dojel jako poslední. A pozdě.   To už nás totiž čekal Andrej Mozoláni, který nás odvezl do jednoho ze svých fitek, kde kluci absolvovali tréninky pod dohledem kamer a určitě se můžete těšit nejenom na záběry borců z Extrifit Teamu, ale také na rozhovory, kde se kluci podělili o nabyté dojmy z právě ukončené sezóny, nebo naopak o svých plánech v nejbližších dnech. Celé toto jsme ukončili parádní večeří, což byl od našich hostitelů dost riskantní počin existenčně ohrožující jejich bankovní konto, neboť se půlka teamu pořád ještě nacházela v pozávodní fanatické nedožranosti. Ale chalani jsou na tom zřejmě dobře, neboť stejnou chybu zopakovali ještě několikrát. IMG_8878   V sobotu nás čekala první štace v Bánské Bystrici, kde to v první chvíli vypadalo spíš jak na soustředění Miss Slovenska. Zřejmě holky čekaly na Sabinu Plevákovou, která ovšem musela absolvovat chirurgický zákrok a její rekonvalescence se neočekávaně protáhla. Ale jak to tak vypadalo, děvčata si beztak přišla na své a naši borci jim to svým šarmem plnohodnotně vynahradili. Samozřejmě trochu přeháním… Kluci jsou fešáci, o tom žádná, ale důležitější byly přeci jenom jejich zkušenosti a znalosti. To ocenili jak přítomné dámy a slečny, tak především místní mlaďasové, kteří se dychtivě vrhli do společných tréninků s Extrifit Teamem. Jinak klasika. Společné focení, autogramiáda, dárečky, pišingry, ochutnávačky, ale také nadšené ohlasy, obdivná slova a nesmírně pozitivní vstřícná atmosféra.   Pozitivní atmosféra. To je zřejmě to správné sousloví, které dokonale vystihuje celý třídenní pobyt na Slovensku. A když mluvíme o Slovensku a Tatrách (tedy aspoň doufám, že ty brutální kopce byly Tatry), nemůžeme zapomenout ani na slova jako salaš, bryndza, halušky, ovce a někde jsem zahlédl taky cosi o Jánošíkovi. Takže jsme s povděkem přijali folklórní vložku v podobě návštěvy vyhlášené salaše s regionálními specialitami. Rýže se protentokrát nekonala. Bryndza, halušky, gulášek ano. A bylo tam kráásně. Nádherné počasí, úžasná krajina, dobré jídlo, fajnová parta.. A taky funkční suvenýry zhmotnělé do skvělých sýrových pochoutek. Mňam.. Ještě dnes ráno u snídaně jsem opět do sebe vdechl trocha kozího sýra, no co vám budu vyprávět..   Po příjezdu do Holiday Inn jsme měli 2-3 hodiny volna, předcházejícímu večerní návštěvě další skvělé restaurace v Žilině. Andrejové si ne a ne říct a tak nás hostili, napájeli, bavili, krmili, prostě se postarali o báječný večer s báječnou atmosférou, kde naplno vyniklo specifikum Extrifit Teamu, který netvoří marketingový slepenec jednotlivých osobností, nýbrž kompaktní parta kámošů, kteří si dokáží dobře pokecat. Škoda jen, že kulinářského umění žilinských kuchařů si příliš neužil navečer dorazivší Petr Vaniš, který má za 14 dní soutěž v Texasu a tak zůstal o vařeném kuřecím prsu.     IMG_9039

Po trochu těžším nedělním ránu následovalo další setkání s fanoušky, tentokrát v Mozoláni Fitness na Solinkách. Tady se čekalo mnohem více návštěvníků a tento předpoklad se naplnil. Zaznamenali jsme velice solidní účast zvídavých fanoušků a taky mnohem otevřenější diskusi. Začlenili jsme soutěž o ceny, která spočívala ve statickém držení jednoruček v natažených pažích, tzv. krucifix. V tomto názorném příkladu se ukázalo, že Slováci nedisponují ženami pouze pěknými a zároveň i silnými. Až se bude dělat jednou nějaký remake Xeny bojovnice, počítám, že Hollywood bude hlavní konkurs pořádat v Mozoláni fitness. No a pak se zase podepisovalo, fotilo a především cvičilo. A rozhodně tady nemluvíme o nějaké promošolichačce jen tak na oko. To by ostatně mohl potvrdit ten nebožák, co si vybral Milana Obořila k tréninku nohou. 240 kg na dřep a 260 kg na hackeny v tréninku, který měl doslova zběsilé tempo, asi nečekal. Ale ani jeden z členů teamu se neflákal a pohled na dvojici Mozoláni- Šubrt drtící bicepsy byl také jistě pro mnoho lidí zážitkem. Jenže to bych zrovna tak mohl napsat o Slávovi, Vojtovi, Petrovi i Tomášovi, kteří absolvovali tréninky se „svými“ návštěvníky Extrifit srazu. Každopádně fandové si pravděpodobně odnesli domů nejenom pozitivní zážitky, ale určitě nějakou tu porci svalovice navíc.

 A tady bych mohl defacto skončit. Jenže je tu jedno velké JENŽE, které prostě z fotek nejde jasně rozpoznat. Ono to totiž celé vypadá jako jedna velká PR akce, což, nebudeme si nic nalhávat, také je. Jenže to je také akce, která nám, Extrifit Teamu, každému jednomu jeho členu, dá obrovskou zpětnou vazbu od vás, fanoušků. Je totiž nesmírně pozitivní setkávat se s lidmi, kteří se o vás zajímají, kteří jsou naladění na stejnou vlnu co vy, kteří nejsou zalezlí za klávesnicí, aby o vás psali anonymní srance, ale přijedou mnohdy stovky kilometrů jenom proto, aby vás poznali, pozdravili a udělali si společnou fotku. To jsou zážitky, které nejsou nikterak lhostejné ani našim sportovcům, kteří oprávněně nabydou dojmu, že jejich činnost má smysl, má odezvu, že jsou skutečně těmi, kdo mnohdy formují budoucí životy mladých lidí. Tato setkání s fanoušky v sobě mají obrovskou, nepřenositelnou a těžko popsatelnou hodnotu společně předávané energie, na kterou se Extrifit Team vždy těší. A proto doufejme, že se určitě nevidíme naposledy, protože i vy jste nedílnou součástí Extrifitu.