Extrifit Club na Mistrovství Čech

Původně měla být na tomto místě reportáž z Mistrovství Čech v kulturistice mužů, žen, physique, klasické kulturistiky a dalších kategorií, které si už ani nepamatuju. Bohužel, žádný report nebude. Věc se má totiž tak, že jsem neměl dobré místo ani k focení, ani k rozpoznání kvalit jednotlivých borců. Seděl jsem na balkóně, vedle kamery Ronnie, což, jak jsem později doma zjistil, byl docela problém, jelikož můj kompletní hovor se známými šel v přímém přenosu, jak mi někdo sdělil. Takže pokud jsem někoho urážel, nebo pomlouval, nebo naopak chválil, určitě jste se spletli a mluvil jsem o někom jiném. Tedy u těch chválených ne. Tam to bylo cílené a v pořádku.

Ale zpátky k věci. To, že jsem neměl místo, není rozhodně chyba pořadatele. Naopak, team vedený Tomášem Trojanem lze jedině pochválit za to, že dokázal divadlo v Děčíně narvat k prasknutí a ještě o trochu více. Kmenové zaměstnankyně divadla se sice co chvíli křižovali, neboť z pomyšlení na kontrolu bezpečnosti jim bělal jeden vlas za druhým dvojnásobným tempem než obvykle, ale mnohem podstatnější byla bouřlivá atmosféra, kterou vytvořili diváci a hladký průběh soutěže, který zase vytvořili pořadatelé. Takže to, že jsem nechtěně narušil přímý přenos Ronnie.cz mým drzým zasednutím vyhrazeného místa pod střechou divadla, byla chyba moje. Prostě jsem si měl zajistit fleka dopředu. A mělo tak učinit i pár zhrzených fanoušků, kteří se nedostali dovnitř kvůli zaplněné kapacitě. Dobře nám tak.

Takže o čem si tady budeme číst? No vzhledem k tomu, že jsme měli poměrně početné zastoupení Extrifit Clubu, povíme si o účinkování některých našich kluků. A jedné holky. Taky si řekneme, co mě zaujalo a v neposlední řadě vás 7 čtenářů, klepajících se na reportáže ze soutěží chci ujistit, že report z Mistrovství ČR juniorů určitě bude. Už jenom proto, že tam čekám takovou invazi členů Extrifit Clubu, že by stejný model jako dnes vyšel úplně na stejno, jako celá reportáž.

Začněme tedy naší jedinou zástupkyní na M Čech. Jitkou Šnajdrovou st.č18, 2.místo. Jitka, mimo jiné přítelkyně Tomáše Kašpara, udělala pod jeho vedením obrovský výkonnostní skok. Nejenže dokázala přibrat svalovou hmotu, která ovšem nijak nenarušila její ženskost a vyvážené proporce, ale především dokázala zapracovat na kvalitě svalstva a jejím vyrýsování. Na Mistrovství Čech získala druhé místo, přičemž pokud se bude zlepšovat jako za poslední půlrok, má skvěle našlápnuto k celorepublikovému titulu.

David Příkop st.č. 95, 1. místo. David má vrchol přípravy před sebou v podobě účasti na ME juniorů. I z tohoto důvodu nepadalo v úvahu závěrečné odvodnění, či nějaká drastičtější  superkompenzace. A co si budeme nalhávat, na formě to bylo přeci jen znát. Jenže David je díky svým fenomenálním tvarům svalů a celkovému dojmu z postavy tím kulturistickým šťastlivcem, který zkrátka nemusí být vyštípaný na kost, aby vítězil na soutěžích. David v sobě bezpochyby třímá velký kus talentu, jehož rozvoj bude zajímavé pozorovat v dalších letech. Pokud mě ještě někdo zaujal v kategorii do 82,5 kg, byl to Rudolf Pinkas st.č.128 na druhém místě. Ne snad ani tak proto, že po letech neúspěšných ataků v těžší kategorii konečně pochopil, že dobrá forma a připravenost je lepší než nevýrazně zpracovaná hmota, ale proto, že to byl evidentně nejšťastnější závodník v Děčíně. Toho času možná i na světě. Z Rudy soutěžní entuziasmus doslova prýštil, užíval si každou jednu vteřinu na pódiu a svým nadšením jistě nakazil nejednoho diváka. A tak by to mělo být.

Kategorie do 90 kg. Zde jsme měli pouze jednoho zástupce v osobě Emila Boara st.č. 54 na 8.místě. Prioritou Emila je start na MČR v kategorii Masters nad 50 let. Kde, podle mého názoru, bude velmi úspěšný. Na MČech mužů svým mnohem mladším soupeřům však nestačil. Přesto si myslím, že mohl být o 1-2 příčky výše. Formu měl lepší jak mnoho závodníků před ním a žádnými vyloženými defekty taky netrpěl, pokud si odmyslíme slabší končetiny, běžnou a očekávanou slabinu závodníků této věkové kategorie. Do MČR bude ale muset zlepšit úpravu pokožky, neboť ta ho dost limitovala. Hlavní důvod proč se zmiňuji o této kategorii, je ale jiný. Je jím vítěz této kategorie, David Skořepa se st.č. 103. Nebudu se snad příliš rouhat, když prohlásím, že Davidova postava byla jediná v celé soutěži, která potěšila oko pravověrného kulturistického fandy. Tedy moje. Vyrýsování, dostatečné objemy a tvrdost svalů se skloubily v jedinečný celek, který nedal soupeřům nejmenší šanci. Jeho boční pózy, hrudník z boku a tricepsový postoj, musely mít pro sebevědomí soupeřů naprosto devastující účinky. Za zmínku též stojí forma, nebo lépe řečeno, stažení z kůže Jakuba Šedivého (st.č.68)na třetím místě. Bohužel, vedlejším efektem téhle brutalitky byla totální vyždímanost svalových skupin a Jakub tak působil příliš strhaně a subtilně.

Kat. nad 90 kg. Nerad to říkám, ale tahle očekávaná třešinka na dortu chutnala spíš jako bílá hrachová polívka ze školní jídelny.  Viděli jsme plejádu neforem a rozházených postav. Pokud by se sešla jiná konstelace rozhodčích, ostřejší a nejvyrýsovanější závodník Extrifit Clubu Jan Kittner st.č.79 s jednoznačně nejlepšími stehny v kategorii by si zřejmě odnesl titul Mistra Čech. Tento sbor arbitrů však dal přednost symetrii a eleganci Jiřího Lasíka, byť schovanou pod silnou vrstvou nedotaženosti. Čili na Honzu zbylo druhé místo za Jiřím.

Kategorie Physique. Pokud jsem si posteskl nad úrovní nejtěžší kategorie, plynule se dostávám k tomu, co bych nikdy nevěřil, že napíšu. Nikdy. Leda že bych měl samopal u hlavy. Ale já ho tam nemám a přesto vám musím sdělit, že pokud jste všeobecně v nějaké kategorii hledali kulturistické atributy jako tvrdost svalů, 100% připravenost, odvodnění, separace a žilnatost, našli byste ji v kategoriích physique. Ano, je to tak. Na většinu vrchních částí těla byla radost pohledět. Pokud budu koukat na sportovní výkonnost, fyzikové tvrdě natřeli kulturisty v mnoha ohledech. Je jenom otázka, jestli jsou tak dobří, nebo zástupci kulturistů tak špatní. Nicméně i zde měl Extrifit Club dvě želízka v ohni. Tomáše Weisse st.č.121 na pátém místě v kategorii Physique do 178 a Petra Ouvína st.č.19 v kat. do 182 cm na 2.místě. Tomáš Weiss bude muset přibrat pár kilo navíc, protože působil příliš subtilně a jako aktuální slabinu vidím v malé hloubce břišních svalů. Přesto si myslím, že Tomáš je takovým prototypem physique závodníka a pokud odstraní tyto nedostatky, zamíří hodně vysoko. O Petrovi jste se toho v pondělí mohli dozvědět v jeho rozhovoru dost a dost. Co se týká jeho účinkování v soutěži, je třeba zapracovat na prezentaci a ještě větší tvrdosti svalových skupin. Ale to je asi tak všechno a já nevím, co bych mu pro následujících 10 let vytkl. To, že se jedná o mimořádný talent, netřeba zdůrazňovat.

Klasická kulturistika. Zde jsme měli největší zastoupení v kategorii nad 180 cm. Lukáš Voženílek st.č. 104 si to šel dle svých slov „zkusit“. Takže si odzkoušel, jaké to je, být poslední a teď je na čase vyzkoušet zase jiná místa. Lukáš je totiž ještě junior, takže svojí soutěž má teprve před sebou. Je tedy na čase zahodit jitrnice a pustit se do ostré diety, jinak to nebude o moc lepší. Filip Pospíšil st.č.5 o místo před ním vytvořil kombinaci subtilního, byť vyrýsovaného vršku, se zalitým spodkem. Kombinaci, jenž bohužel k úspěchu moc často nevede. Michal Vraný č.83 měl též nedostatky v separaci a proto obsadil osmé místo. Slušného výsledku v podobě pátého místa v nabité konkurenci dosáhl Tomáš Adámek se st.č.131, který do poslední chvíle bojoval o třetí až páté místo. Bohužel na něj zbylo to páté. Tomáš ukázal parádní paže, zejména pak triceps, dobré vyrýsování a celkové výrazné zlepšení oproti loňskému roku. Nedostatkem mu byly menší objemy zejména trupu. Martin Navrátil st.č.133 na třetím místě se prezentoval dobrou formou, legrační sestavou a symetrií. Aby zvítězil a porazil Igora Tesára, musel by přibrat na objemech. Přesto se stal nejlepším závodníkem Extrifit Clubu v kategorii klasická kulturistika.