Doplněk, bez kterého nemůžu žít? To nikdy neuhádneš, brouku.

Jaro je v rozpuku a já se bezhlavě zamiloval. Amorův šíp mě zasáhl přímo na komoru. Nemůžu žít bez objektu své lásky. Ta se narodila teprve nedávno, takže nás dělí obrovský věkový rozdíl hraničící s tou nejodpornější formou pedofilie, ale já se jí přesto nehodlám vzdát. Už jen proto, že díky tomu, jak je skvělý, jsem změnil svou orientaci. Tak a už je to venku. Tím novým stimulem mého milostného života je kluk. S poetickým jménem jakoby ze starého Řecka. Začíná na A a není to Adonis, ani Aristoteles, či Achilles. Je to Arginin. A já ho miluju. I když jsem se k němu promiskuitně dostal přes jiné prokrvovače a nakopávače. Však to znáte, vybírat se musí.

Tak… A po tomhle vyznání lásky, je mi úplně jasné, že drtivá většina z vás si klepe na čelo a říká si, že tomu chlápkovi, co to píše, dočista jeblo. Zbytek zase začne troubit do světa, že oni už v tom Extrifitu fakt nevědí, jak by to prodali. Jenže, já si vážně myslím, že tzv. NO produkty jsou pro mě tím stěžejním doplňkem, který mě táhne do fitka. A dokonce si myslím, že to je nejlepší věc pro kondičkáře. A pokud jste ještě neomdleli, nabídnu tu argumenty, proč si za tím tvrzením stojím a rád vám ukážu svůj pohled na věc.

Nejprve si ujasněme pojem kondičkář. To je díky soutěžím „kondičkářů“, které probíhají každoročně na podzim poněkud zprofanované slovo. Kondičkář u mě není ten, kdo se zúčastňuje soutěží. Není to u mě cvičenec, který tvrdě dře na své výkonnosti, aby ji s ostatními borci. A už vůbec to u mě není člověk, který užívá steroidy, tvrdě odvodňuje, často trénuje dvoufázově a jeho nasazení a životospráva se nijak neodlišuje od regulérních soutěžních kulturistů. Tihle lidé jsou normální kulturisté s ambicemi, kteří se z nejrůznějších, často velmi diskutabilních důvodů, zúčastňují soutěží neregistrovaných závodníků, tzv. kondičkářů.

Kondičkář jsem já i když si můj soused s bříškem myslí, že jsem profík. Ale mýlí se. Je to někdo, kdo si cvičí pro radost. No, vlastně mi do toho vlítla podzimní soutěžní anabáze, ale i tu jsem absolvoval čistě z hobby důvodů, bez ambicí na další soutěžní kariéru. Kondičkář je ten, který před sebou nemá vizi úspěšného kulturisty. Kondičkář je ten, kterého nebaví běhat, jezdit na kole, ale sem tam si rád něco nazvedá. Kondičkář je zkrátka ten, který si do posilovny chodí zacvičit, protože ho to baví a cítí se při tom skvěle. Tím nechci říct, že kondičkář naprosto rezignuje na svou postavu, rozhodně ne. Ba právě naopak. Častokrát je to vyznavač zdravého životního stylu s dobrou a vyváženou stravou. Z té čerpá bílkoviny a sacharidy pro své pohybové aktivity, ale jeho fyzická zátěž nevyžaduje enormní nasazení bílkovin nad úroveň 2 gramů na kilo váhy. I přesto má doma balení proteinu, které mu bohatě vystačí na měsíc. Takový typ však mnohem více vyžaduje dobrý pocit z tréninku. A to je bod, kdy se vracíme k mému šokujícímu tvrzení. Zaručí mu dobrý pocit z tréninku protein, nebo gainer? Těžko.  Dnes již není mojí ambicí mít 50-cm paže. Dnes je mojí ambicí absolvovat dobrý trénink, maximálně prokrvit svalstvo, docílit dobrého pocitu napumpování a s čistou hlavou odjet domů. Tohle mi sebelepší protein nezaručí. Ani gainer, ani BCAA. Ale NO stimulanty ano. Jenže je tu jeden háček.

Mnozí z vás nahrazují NO stimulant slovem nakopávač. Jakože vás nakopne do tréninku. Myslím, že to je dost hrubé nepochopení výrobku. Tzv. nakopnout vás může stejně dobře i pár tablet kofeinu. Často slyším, že evropské stimulanty oproti americkým nestojí ani za frontu na dávky. Že takový Jack3D a Psycho a Brutalmagordeviant to je jiné kafe. No bodejť by ne. Ne nadarmo je díky přítomnosti amfetaminu zařadili mezi drogy typu pervitin a spol. Ale o to já nestojím. Já potřebuji vyvážený stimulant. Nedávno se mi dostal do ruky vzorek zahraničního výrobku. A musím říct, že to byla síla! Lítal jsem po posilovně jak pošuk, lilo ze mě jak z konve, ale taky mi to tak rozhodilo pajšl tak, že doma jsem nedokázal pozřít ani kousek rýže s masem. Děkuju pěkně, ale to je na nic. Nepotřebuji pobíhat od činky k čince s pěnou u huby v domnění, že je to tak správně. Potřebuji plné napumpování svalu a kompletní prokrvení organismu, včetně mozku. To je pro mě ten správný přístup. Potřebuji docílit pocitu, který má vrcholový kulturista při nelegální suplementaci. A to mi zaručují NO produkty. Agrezz, HellGel, HellNox, ActiNox a nově můj favorit Arginin. Samozřejmě, že ne všechno naráz, grupensex neprovozuji, jsem monogamní týpek. Vlastně spíš bigamní, nebo jak se to píše, takže Agrezz s Argininem, to je krása. Nebo HellGel s Argininem. Prostě s mým novým kámošem Argininem ty partnery tak trochu střídáme, ale výsledkem jsou cecky napumpované k prasknutí a žíly jak provazy.

A pokud se ještě pořád někdo pohoršuje nad tím, že mimo dobrého pocitu z tréninku mu NO produkty nic víc nedají, budu mu i nadále oponovat. Dobrý pocit z tréninku je totiž absolutní základ. Absolutní. V mém věku by lidi měli dělat jen radostné věci. Když se mi dobře trénuje,když mě prokrvení svalu zásobuje koňskými dávkami endorfinů, logicky navštěvuji fitko s větší chutí. Mé tréninkové dávky jsou intenzivnější, zatížení svalu je tím pádem větší, a to vše následně vede k růstu, nebo minimálně ke změně vizáže. To pak mě zase motivuje nepolevovat v úsilí, chodit pravidelně a věnovat větší pozornost životosprávě. Jednoduché jak facka. 

A pak je tu ještě další věc. Tak trochu pomyslný bičík na lenost. Jsem civilizovaný, takže jak se sluší a patří, na trénink jezdím autem, byť mi to trvá asi tak 5 minut. Necelých. Proto si dávám HellNox doma. A jakmile si ho dám, už vím, že nemůžu otálet. Musím se zvednout od telky, nerozptylovat se a jet. Už neexistuje nějaká stupidní výmluva na poslední chvíli. Když parkuju, začínají mě už pomalu svrbět ušiska a frnák z přítomnosti beta alaninu a já už se těším, jak na to zase vlítnu a jak si dám zase do těla. Vím, že to ze sebe musím dostat pořádným tréninkem. Zkrátka, já prostě ty enóčka miluju.