Novinky Extrifit Women Line již v prodeji!
&nsbp;
Dneska vidíš frontu na benč, zítra ani živáčka

Dneska vidíš frontu na benč, zítra ani živáčka

Petr Třetina | 10. 01. 2019

Máme za sebou několikatýdenní fronty v obchoďácích vrcholící 23. prosince. Ty se ve svých kilometrových délkách, díky bohu, vyskytují pouze s roční frekvencí a výrazné slevy na tuzemák a sekt naštěstí taky. Po vyspání nám Adam s Evou řekli, že nemáme pracovat a máme být štědří a následovaly dva dny, jež máme v kalendáři také červeně. Potom se šlo dvakrát do práce a herec, co ztvárnil Ramba a Rockyho, po ukončeném víkendu oslavil svůj svátek. A celý svět ho oslavil s ním.

Předpokládám, že většina čtenářů blogu Extrifit moc nelila, tudíž jste neměli mega kocovinu jak hovado, ale jsou i tací, co si dávali extrémně do nosu. No, někteří asi doslova přímo do nosu: „Ale už fakt naposledy, protože bude novej rok.“

Velká část populace je obeznámena s tím, že na Silvestra se prostě chlastá a proč v předešlé svátky postupovat jinak, že? Téměř všichni slavíme a nepracujeme, tudíž se vzrůstající konzum stává logickým. Tato davová psychóza se neprojevuje pouze hromadnou spotřebou alkoholu, ale také jídla. No a spousta těch, co se přes rok neřídili slovy Lukáše Roubíka, zaznivšími v předvánočním rozhovoru na DVTV, se uvěznila v předsevzetích týkajících se nejen rozumné stravy, ale i toho, jak následující rok: „Už fakt budu cvičit úplně pořádně a ne jenom jednou týdně.“

Většinou se počátek plnění těchto samoslibů datuje na první dny nového roku. Tak už to tady máme. Zástupy lidí se nám přesunuly od pokladen Tesca do Fitnesscentra. Soukám se z propoceného trička a nestačím zírat. Častost příchodů a odchodů ze šatny je tak intenzívní, že slyším rytmus podobný hardtechnu, akorát místo beatu je použit náraz podrážek o podlahu a melodickou část tvoří slovo „Čau“. Už ani nevím kdo, koho vítá a protože nechci být za neslušně vychovaného, zdravím automaticky každých 10 vteřin, načež se na přicházející ani neobracím. Roztrhal jsem v tréninku vršek zad. Otáčet se na všechny příchozí, by vyústilo přinejmenším v blokaci mé krční páteře.

Odmítám se zařadit do fronty na sprchu ve stylu Adam nude boy, a tak sedám do auta upocenej. Obavu z toho, že si domů přivezu vlka, zažívám poprvé. A možná taky naposled, protože několik nadšenců odpadne už po prvním tréninku. Pár dní neúčasti z důvodu bolavých svalů je odradí naprosto. Jejich škoda.

Asi jim někdo řekl, že vše musí zmáknout za týden. Na splnění předsevzetí je nějaká lhůta, kterou když nestihnou, tak nemá cenu pokračovat. Nebo zjistili po třech trénincích, že to cvičení není jejich šálek kávy. Když chci sportovat, tak to přece musím mít rád. To dá rozum. První dojem však často radí špatně. Pocit napumpování se umocňuje časem, respektive počtem tréninků. Je přece jasný, že nebudeš mít druhý den v posilovně pocity jak Ronnie Coleman, když vytlačil nohama tunu.

Nejde jim vzdát se toho, co mají rádi a chtějí mít perfektní postavu. Tak odloží snahu na příště a právě tomu se říká předsevzetí. „Zítra začnu jíst dietně, ale dneska si to ještě užiju a nehorázně se nacpu. Zítra přestanu kouřit, tak dneska vypálím dvě krabky.“ Přitom je účelné začít hned. Ale to už máme vyřešeno. Oni totiž začali hned. Hned po Novém roce.

Kopie jídelníčku profesionálního kulturisty může první den leckoho odradit. Proto může být vhodné užívat selský rozum. Nemotat si hlavu obratem o 360 stupňů a neupínat se na nereálné výsledky. Rozdělit cíl na krátkodobější mety. Nemusí být nutností shodit během roku celých čtyřicet kilo. Bohatě postačí třičtvrtě kila týdně. Znechucení z nezdárného výsledku bude tím pádem mírnější. Někomu může rapidní přestavba životního stylu naopak pomoct. Třeba závislákům, pro které je striktní denní režim přímo nutností. Každý to má trochu jinak, ale něco máme společné, všichni občas pocítíme lenost: „Jít cvičit? Nejít cvičit?“ Toto zaváhání bývá zhoubné, přitom se stačí zvednout a jít. Bez přemýšlení o úvahách kolik procent má „pro“ a kolik „proti“. Po tréninku toho vymyslíte víc.

Když nemá člověk sílu a vybudované svaly, těžko může z prvních tréninků odcházet v euforii. Ta přichází až časem ruku v ruce s ustupováním pocvičební bolesti. A vzhled není zdaleka jediným původcem tohoto nadšení. Hormon přirozeně se vyplavující při svalové zátěži patří mezi opioidy, podobně jako Heroin. Možná proto je mi jedno, jestli je venku krásně, nebo chumelí, jestli je pátek, nebo pondělí, jestli je starej rok, nebo novej. Cvičím téměř denně. Dneska jsem jel záda, zítra  dám prsa. Benčpres je dost oblíbený. Dneska na něj byla fronta. Ta se ale beztak do zítřka rozptýlí a budu mít lavici jen pro sebe. A pak se v klidu osprchuju.

Komentáře: