Dejte šanci svému trenérovi.

Pokud jste ukončili střední, a polemizujete s myšlenkou, zda se zapojit do pracovního procesu, nebo si užít ještě poslední prázdniny, stačí se podívat do nabídky Úřadu práce, abyste zjistili, že není kam spěchat. Je totiž jasné, že zbytek života strávíte na kavalci. Nejde o to, že byste byli neschopní, nebo hloupí. Jde o to, že prostě nestudujete potřebný obor.  Nejrůznější pracovní fleky jsou skryté za nedefinovatelnou šifru anglicko-českých pojmů a než vám dojde, že manažerka eko cleaningu povrchových materiálů je ve skutečnosti normální uklízečka, budete v důchodovém věku. Leda byste studovali rekreologii. Po tom je teď sháňka. Jde o seriózní studium na Vysoké škole, kde se učí, jak odborně nafouknout lehátko, nebo hrát líný tenis tak, abyste prohráli, ale rekreant měl pocit, že vy jste u toho vypustili duši. Vážně by mě zajímalo, jak asi probíhá diplomka u tohoto vědního oboru? Přinesete před komisi mapu a tam zakroužkujete špinavou díru zvanou Řecko? Nebo napatláte přísedícím krém na záda?

Ale vás určitě zajímá, jakou práci si najít, aby šla skloubit se cvičením a tím fitnesslifestylem, že? Mám pro vás naprosto ideální tip. Operátor na zákaznické lince ČEZ. Předpokládám, že jeho pracovní náplň spočívá v tom, že přijde do práce, vyvěsí telefon a jde si udělat kávu a probrat včerejší televizní program s kolegy. Nebo si otevřel krabičku s jídlem, páč zrovna objemovka, že jo.. Vy mezitím doma sedíte v komické poloze u elektrické zástrčky s telefonem u ucha, protože na světě zatím neexistuje mobil, jehož baterka by měla kapacitu vydržet délku čekání na operátora, který mezitím v call centru sjíždí porno. A tak jsem se kvůli vám vydal na průzkum přímo do zákaznického centra, kde jsem narazil na zajímavou pracovní pozici číslo dvě. Tím byla slečna, jejíž pracovní náplní bylo nabídnout příchozímu bonbón. Ovocný. Chápu roli hostesky, taky je v Extrifitu využíváme. Nabízejí tyčinky, bécááčka a kaše a pudingy… Ale proč v ČEZu nabízejí bonbón? Neměla by ke mně spíš přiskočit s paralyzérem a šumně zahlaholit, zda nechci okoštovat sílu jejich elektrické energie? Nebo mě lehce ozářit jaderným smetím z Dukovan? Cukrovinka mě přeci k vyšším platbám nezlomí. No ale nebudeme si nic nalhávat, tyhle super fleky stejně asi budou zabraný a na protekci. Takže vám nezbude nic jiného než dělat osobního trenéra, nebo finančního poradce. Doporučuju to druhé, protože ta první možnost se potýká s tím, že zákazníci jsou nevděčné k…y. A nemyslím tím kudly.

Jde totiž o to, že se snažíte a jim se furt něco nezdá. Pořád rejpou do jídeláku, proč nemůžou jíst tohle a tamto a když už jim to na pokraji nervového zhroucení vysvětlíte, začnou s tím, že při bicepsu je píchlo pod lopatkou a proč musí cvičit tohle, a ne tamto jako tamten borec. Pak přijde domů a první, co ho napadne, je hodit váš plán na facebook, aby se k němu vyjadřovali lidi, co mají v profilovce hlavu koně. A tihle chytráci, jejichž jedinou obtížně splnitelnou povinností je, vyměnit si každý ráno trenky přichystaný od mámy, z nich samozřejmě vytáhnou, kolik to stálo a pokud je tam cifra větší než 56 korun, spustí kulometnou palbu smějících se smajlíků. Semínko nedůvěry zaseto. Druhý společný trénink jsou otázky ještě dotěrnější a zpravidla, po debatě na facebooku, ještě blbější. Nakonec se rozcházíte s tím, že klient o vás roztrubuje, že jste neschopný zloděj a nýmand. Což ne vždycky musí být lež, ale mnohem častěji to nemusí být pravda.

Jde totiž o to, že pokud vyhledáte trenéra, logicky se lze domnívat, že vaše znalosti jsou omezené. Anebo se o cvičení zajímáte, čtete nejrůznější články, ale nedokážete se zorientovat. Nedivím se tomu. Když si přečtete tréninkovou sekci tady na Extrifitu, dojdete nutně k závěru, že jeden článek popírá druhý. A je to pravda. V kulturistice je tolik cest vedoucí k jednomu cíli, že silniční infrastruktura Prahy je proti tomu vyšlapaná cestička uprostřed louky. Ještě horší to je s výživovými poradci. Těm neporozumíte vůbec. Oni už neumí hovořit jednoduše, ale jen na úrovni makronutrientů. Když se tedy náhodou dostanete k diskusi dvou výživových odborníků, nedozvíte se nic, ale nabydete dojmu, že šlo o alternativní nácvik morseovky a že tomu asi rozumí.

Takže se holt musíte někomu svěřit do péče. Svému trenérovi musíte plně důvěřovat, bez toho to prostě nepůjde. A proto nepospíchejte s výběrem. Klidně se pár dní motejte v posilovně jak vítr v bedně a pozorujte jejich práci. Jakmile k někomu pocítíte důvěru, oslovte jej. Vybírejte na základě referencí. Zrovna v tomhle poslouží ten facebook docela dobře. Je mnoho fitness skupin, kde můžete položit dotaz, který je nejlepší fitness trenér v oblasti. Jakmile se tam sejde jedno jméno víckrát, zavětřete. Projděte si pár rozhovorů závodníků, vždycky tam najdete nějaké děkovačky trenérům apod.. I to je vodítko. Zkrátka, dejte si s výběrem načas. A následující řádky už platí pro všechny, včetně pokročilých závodníků.