Cvičte, jako by to mělo být naposled...

Cvičte, jako by to mělo být naposled...

Pavel Vacek | 28. 02. 2022

Původně jsem chtěl začít vtípky o tom, jak jsem celý víkend trávil pálením svých fotek na Rudém náměstí a mazáním jakékoliv vzpomínky na MS v Moskvě, stejně tak jako na můj 14denní pobyt v Sojuzu v roce 89, neb to momentálně trochu smrdí, když ne kriminálem tak aspoň obviněním z vlastizrady. Jenže pak jsem si řekl, že by to někdo v momentálně zjitřené náladě nemusel vzít jako vtípek a já v nějakém tom seznamu nepřátel mohl skutečně skončit. A přesto, že by to nějaký ten vtípek chtělo, žádný záložní momentálně po kapsách nemám. Stejně tak jako nějaké tradiční fitness téma…

Není úplně jednoduché, psát o kulturistice, o našem fitness, o tom, jak přibrat, shodit, jak se motivovat v situaci, kdy svět stojí na prahu skutečně reálné hrozby globálního konfliktu, po kterém bude celý obsah Extrifit webu znít jako souhrn těch nejmalichernějších starostí celého širého vesmíru. Hlavou se vám honí myšlenky, co by kdyby, čelíte otázkám dětí, které jsou mnohem vnímavější, než by se nám mohlo zdát a na které se valí z jindy rozpustile veselého TikToku jedno hrůzu nahánějící video za druhým. Chlácholíte je, že je to daleko, ale ve skrytu duše víte, že to může hned za dveřmi. Že životní styl, ke kterému jste se tak upínali, se může změnit z minuty na minutu. Stačí jedno hloupé slůvko politika, zbloudilá raketa, přílišná horlivost, mediální tlak a místo nošení fitness hadrů a krabiček s vyváženým jídlem do sebe házíte ohřátou konzervu v ešusu a kydáte si omáčku na maskáče…

Přesto si myslím, že to je právě rutina, kterou máme tak rádi, náš koníček, kulturistika a všechny ty na pohled triviální starosti, které dokážou ochránit vaši mysl. Před 2 lety jsme se začali virtuálně hádat kvůli kovidu, teď se hádáme kvůli Rusům a Ukrajincům. Všichni jsme měli a máme tu „svoji“ pravdu a nikdo stejně nezmohl nic. Není tedy lepší to vše nechat plynout a nechat k vám věci přijít tak jak jsou? A než se tak stane, není lepší do té doby trávit čas tím, co máte rádi a upnout se k naději, že zas bude dobře?

Může se teď zdát zbytečné, že po práci vezmete tašku, naházíte do ní své oblíbené hadry ať už voní luxusem a drahotou, nebo potem a moly, přehodíte na rameno a jdete do fitka, ale zbytečné to není. Není to zbytečné, protože bez toho byste nemohli cvičit své oblíbené partie, nakládat si obrovské váhy a dělat s nimi několik opakování, nebo naopak napumpovat své svaly k prasknutí menší zátěží o mnoha opakováních. Můžete cvičit klasiku, nebo se omotat gumou od hlavy až k patě, ale podstatné je, že vám to vyplaví endorfiny a vy se u toho budete cítit dobře. A to je dobře. Makejte, jako byste tam byli naposled, protože to se klidně může stát. Zkuste supersérie, vynucená opakování, cviky, co jste nikdy nedělali, stroje, co jste nikdy nezkusili, makejte bez ohledu na svalovici, která vás na druhý den přiková k pracovní židli. Užívejte si trénink, dokud ještě můžete. Vypněte, nepřemýšlejte nad věcmi, které nemůžete ovlivnit. Ovlivňujte sebe a druhé. Buďte fit, buďte v kondici, vydělávejte peníze, abyste těm druhým mohli pomoci…

Kulturistika je sobecká, fitness je zahleděné do sebe. Kontrolujeme své výsledky v zrcadle, někdy se zalíbením, jindy s kritickým pohledem. Vážíme se, měříme se, odměřujeme stravu a dbáme na každé sousto. Je to náš životní styl, který vede k mnoha benefitům a taky k několika negativům. Ale je to životní styl, který máme rádi. A já ho nebudu měnit, nebudu se za něj stydět, nebudu se cítit provinile, protože o mnohaset kilometrů dál se jiným lidem život převrátil naruby. Změním ho, až budu muset a budu doufat, že se tak nikdy nestane. Do té doby jedeme furt naplno.

Budu doufat, že články o množství rýže a masa, o tom, kdo a kam půjde závodit a jak cvičit, budou mít časem zase mnohem větší smysl. Že budou mít smysl i na východ od nás, kde jsou naše produkty populární a kde obliba Extrifitu doposud stoupala. Budu rád, když i příští rok budu moci na EVLs Prague předat medaili Olegu Krivyimu z Ukrajiny a stejně tak se prostřídám na stroji ve fitku s nějakým ruským klukem, aniž bychom na sebe zle koukali. Jenže bohužel, dnes se ale na takový článek moc necítím… Snad příště. Až si zvykneme na nový normál…

Komentáře: