Cvičí, ale netrénují. Trénují, ale nedřou.

Cvičí, ale netrénují. Trénují, ale nedřou.

Pavel Vacek | 27. 07. 2020

Stačí se rozhlédnout kolem a všem musí být jasné, že žijeme v době nebývalého blahobytu. Třeba dnes jsem klikl na článek o tom, že nějaká dívka napodobuje psa a vydělává tím miliony. Je fakt, že po čtyřech běhala moc hezky a obojek s vodítkem ji taky moc slušel. Neumím si proto ani představit, k jakému nezměrnému bohatství by se dobrala, kdyby se ještě naučila vrtět ocasem. A co třeba všichni ti dobří lidé z různých, státem dotovaných, organizací, kteří se nám snaží poradit, co si máme myslet, jak máme mluvit a koho máme mít rádi? Třeba já myslím furt jen na to jedno a pokud vím od přátel, nejsou na tom o moc líp, a to i přes veškerou jejich snahu. Přesto ty dobré liberální duše pobírají plat za úplně zbytečnou práci. Stejně jako já. Píšu články, které nikdo nečte a když už ano, nikdo se tím neřídí. Ještěže v tom nejsem sám. Každých 5 vteřin někdo vypustí článek, nebo natočí video, namluví podcast a třeba i nakreslil komiks o tom, jak mají začátečníci cvičit, ale všechno marný. Všichni borci z kategorie Osvětim jedou podle borců z kategorie Velkochov hormonálně podpořených kuřat. Takže úplně blbě.

Jde totiž o to, že v posledních dnech jsem až příliš často zaznamenal chlapce s vystouplými žebry, jak cvičí na jednu partii víc cviků, než o kterých jsem kdy slyšel, víc izolovaných sérií, než kolik bych jich dokázal vymyslet, a to vše s vahou v rozmezí špatně zařazené jednoručky z dětského koutku až po váhu, hele kámo a teď s tím dohromady nějak pohnem. Nutno dodat, že první příklad převažoval. Stejně tak jsem nechtěně zaslechl novodobou konverzaci dvou teenagerů, kterak jeden pravil druhému, že dnes nepojedou sérii na van rep, ale vosum reps, výsledkem čehož ovšem bylo, že ta série stála za hovno jak v češtině, tak v angličtině.  Takže opakování matka moudrosti a pojďme si udělit pár dalších (zbytečných) rad.

V první řadě je tu problém s četností tréninků. Já chápu, že mladí nadšenci by chodili nejraději pořád, jenže to nefunguje, resp. nezvládli by to, pokud by měli cvičit správné cviky se správnou váhou. Tak co třeba tohle:

Pondělí:

Prsa-

  • benč- 5 sérií po 8-10 opakováních (bez 1 rozcvičovací)
  • Pullover- 5 sérií po 10 op.

Stehna-

  • Dřepy- 8-10 sérií po 8 opakováních (bez rozcvičovacích)

Lýtka-

  • Výpony na stroji 4 série (v celém rozsahu pohybu, ne to klasické hupkání s plným stojanem cihliček v centimetrovém rozsahu)

Břicho-

  • sedy lehy- 3-4 série

Úterý:

Záda- 

  • Shyby na hrazdě- 5-6 sérií se zátěží po 6-8 opakováních

Pokud shyby nezvládáte, dělali jste kladku. Načež se vám teď každý bude smát a považovat za chcípáka. Celkem slušná motivace k tomu, začít dělat co nejdříve shyby. Aspoň 1. Další trénink 2. Příště se tam vyškrábejte jak kočka při záchvatu epilepsie, ale dejte tři. Atd… Když jich víc nezvládnete, přejděte na kladku, ale v každém dalším tréninku se snažte o opakování shybu navíc a sérii navíc, časem, a nebude to tak dlouho trvat, se na ty čísla dostanete. Až se tak stane, budete mít záda. Protože budete cvičit něco, co se nedá ojebat jako kladka.

  • Přítahy s velkou činkou v předklonu- 4 série po 8 op.

Ramena-

  • tlaky na ramena s velkou činkou ve stoje – 5-6 sérií po 6-8 op. Velmi rychle zjistíte, že nebudete zvedat těch 60 kg jako na multipressu.

Triceps-

  • Francouzský tlak- 5 sérií po 8 op

Biceps-

  • bicepsový zdvih s velkou činkou- 5 sérií po 8 op.

Středa: Volno

Čtvrtek to samé, co v pondělí, v pátek to samé, co v úterý a o víkendu volno. To můžete pomoct fotříkovi s nějakou činností, kterou hluboce nenávidíte, ale on pak bude vstřícnější, až budete somrovat prachy na protein a fitko.

Zklamaní? Žádné supersérie, multipressy, peck decky, legpressy? Split 3+1, partie 1x za týden jako ti borci z videí? To je vám k prdu. Dnešní data a teorie totiž ukazují, že tyto systémy a techniky jsou kontraproduktivní a že trénink s procvičenou partií 2-3x do týdně je pro vás, začínající, nebo naturální cvičence mnohem efektivnější. Rozhodně to není split s partiemi, jejichž trénink přijde na řadu 1x týdně. Takový trénink (split, partie 1x do týdne) je určen pro uživatele steroidů, neboť ti si zajišťují anabolizaci organismu externě, kdežto trénink partií několikrát do týdne využívá vlastního, ale několika hodinami (cca 2 dny) limitovaného anabolického a tím pádem regeneračního/růstového procesu. Zjednodušeně řečeno, když si dáte bicák v pondělí, na čisto vám bude růst v úterý a jakž takž ve středu a po zbytek týdne máte utrum. Když budete mít v těle více tesťáku než koulařka z NDR, může vám to být jedno, neboť vaše tělo se koupe v anabolické lázni a růstové procesy tam probíhají permanentně. Druhá věc je ta, že těžký dřep stimuluje kompletní nervový systém těla, v dobrém slova smyslu ho přetěžuje a nutí ho k zesílení. To samé přítahy činky v předklonu, benče apod… Protisměrné kladky, peckdecky, jednoruční bicepsové zdvihy o koleno stimulují leda hovno a možná ani to ne…

Zásadní potíž, která může znamenat, že vám to absolutně nebude fungovat, ale spočívá v tom, že drtivá většina cvičenců, holky nevyjímaje, si neumí naložit. Pokud si naložíte málo, trochu si jako potrénujete, ale ve finále půjdete domů odpočatí, v pohodičce, a to je špatně. Pokud si naložíte moc, vaše technika bude stát za nic, neuděláte potřebný počet opakování a domů budete odcházet leda tak s posíleným egem. Což je taky na prd. Vy potřebujete najít bod, při kterém si budete naprosto jistí, že už sám neuděláte ani jedno opakování navíc. Nepotřebujete dopomoc. Potřebujete někoho, kdo vám dá jistotu, že nebudete po benči muset navštívit zubaře dřív, než je nutné. Potřebujete sparinga, který dohlídne na to, že pojedete dřepy nadoraz a pomůže vám, když se rozhodnete strávit zbytek života v kadící poloze. Potřebujete někoho, kdo by vám byl tahounem a dokázal z vás, ale opravdu jen z vás, bez dopomoci, vyždímat maximum. Možná si pořiďte trenéra, který bude mít za úkol dohlédnout na vaši techniku, seznamte ho s tímhle úkolem tahouna a pak ho připravte o hlavu pokaždé, když vám do toho nápadu bude žvanit. To je klíčový bod vašeho snažení. Ukázat vám limit. Dohlédnout na to, že když budete kňučet jako obvykle, že už víc opakování nedáte, on bude vědět a dohlídne na to, že uděláte dalších pět. Bez pomoci, sám. Tohle vidím každý jeden den. Už nemůžu…jako fakt ne, víc už nedám. Kecy! Klidně by jich dal ještě minimálně pět a víc. Tohle je důvod, proč většina lidí nemá výsledky. Cvičí, ale netrénují. Trénují, ale nedřou.

Jsem si naprosto jistý, že 10 sérií dřepů, provedených nadoraz, skutečně nadoraz (a to se vám z těch deseti sérií povede maximálně dvakrát, třikrát, ale snažte se k tomu přiblížit), provedených 2x týdně, vám dá kvadricepsům zahulit neskutečně víc než celá plejáda cviků provedených pro fotky na Instagram. To samé shyby. Uděláš v sérii 12 opakování? Šup, ať už se ti houpe kotouč na opasku a spřátelí se s tvojím nádobíčkem. Ramena, tlaky. Žádná ojebávačka na Multipressu, tam zvedne metrák kdejakej jouda, ale hezky ve stoje, to je jiná káva. Uděláte jedenáct opakování a třesete se u toho jak ratlík? V pořádku, makáte fest, ale máte dělat 8 opakování, tak si tam koukejte přidat. Už chápete? Snažte se jet nadoraz tak, že se vám budou klepat ruce jak Parkinsoncentru. Ale…. Zajímá ta dřina vlastně někoho?

Komentáře: