Comeback absolvuji už jedině v uniformě SS

Autor: Pavel Vacek

Možná jste taky zažili podobnou situaci. Pospícháte, máte frmol, nestíháte, ale musíte vyřešit ještě něco v bance, nebo na nějakém úřadě. Přiřítíte se tam a za přepážkou sedí slečna s visačkou „Jsem v zácviku“, „učím se“, nebo tak něco. Takže se rezignovaně posadíte a pak už jenom koukáte, jak úřednice s omluvným úsměvem ve tváři opakovaně zuřivě mačká tlačítka telefonu, aby se zkušenější kolegyně zeptala, do jaké kolonky má napsat vaše jméno. A pak zase, při zápisu vašeho pohlaví a tak pořád dokola.  Když už si myslíte, že svou roli pokusného králíka máte za sebou, dojde k tomu, že se něco neuložilo a vy jedete nanovo. A tak zatímco vy se shovívavě usmíváte a  s blahosklonným výrazem ve tváři dotyčnou ujišťujete, že se vlastně nic neděje, ve skutečnosti v duchu přemítáte o tom, jak by dotyčná asi vypadala zavěšená na řeznickém háku. Soucítím s ní. Jsem ve stejné situaci. Jsem totiž v zácviku. Už zase…

Abych nejdřív vysvětlil, jak se věci mají, musím odhodit falešnou skromnost a pochválit se tak intenzivně, že si budete muset vyvětrat, jak vám z mojí sebechvály bude smrdět monitor. Jestli mi totiž něco jde, je to reportování a popis jednotlivých závodníků. Pravda, ne všem se líbilo, když jsem o dotyčném napsal, že má na sobě míň masa než kuře z KFC. Ne všichni zmínění přijali s pochopením, když jsem jejich formu přirovnal k tlustému chrtovi. Ale čtenáři si aspoň mohli udělat živý obrázek sami. Naopak vítězové a ocenění sportovci hýkali nadšením, když jsem jejich bicepsy popisoval květnatě, jejich rozložitost přirovnával k jednotlivým státům USA a pro tvrdost svalových vláken jsem hledal výrazivo ve slovníku geologa. Rozsoudit kulturisty totiž není zase tak složité, jak by se mohlo zdát. Pokud svalové partie dotyčného netvarovala příroda zrovna při záchvatu epilepsie, tak největší borec, s nejtvrdšími svaly a nejmenším procentem tuku vítězí. Hotovo.  Přesto jsem pro co nejobjektivnější zhodnocení závodníků vyhledával rozhodcovské semináře a ještě k tomu se opíral o vlastní patnáctiletou zkušenost z pobytu na soutěžním podiu. Ale teď jsem naprosto v koncích. Můžu si akorát tak připnout na tričko cedulku Učím se a sbírat zkušenosti zase od začátku. Máme tu totiž novou kategorii, která vyžaduje obrovské znalosti nejen sportovní, ale také ze sociální a společenské oblasti. Takže mi dovolte, abych si na vás vyzkoušel report ze závodů, kde tato disciplína bude k vidění, doufaje, že si mě nebudete představovat na řeznickém háku...

 

Hned zkraje tu máme první zádrhel. Bohužel, pan Santoja (prezident IFBB) mi to nebere, abych zjistil, jak se tato kategorie jmenuje, takže si ji pro začátek pojmenujme nějak interně. Napadá mě už celkem zažitý název Fitnesskreteni. Svoji popularitu to má, tak proč toho nevyužít, že? Takže název bychom měli a teď se pojďme podívat na samotné aktéry.

Do kategorie Fitnesskretens nastoupilo překvapivě hodně závodníků a to devět. Slušný počet na debut. Bohužel, na tento debut nebude v dobrém vzpomínat pán v červeném, neboť devátá příčka patří právě jemu. Jistě dal do své přípravy maximum, ale cudně odhalený deseticentimetrový kousek nadbřišku na vyšší příčku stačit nemohl. Ocenit bychom měli alespoň to, že nám v těch bagančatech na podiu nenašlapal. O něco lépe si vedl výrazně odhalenější čtvrtý pán zleva, zvaný Cupita. Jeho rozechvělé poskakování, mihotání a vrtění se, ale u rozhodčích nenašlo takovou odezvu, jak si asi na soustředění ve známém Gay baru Komín představoval. Protentokrát osmé místo. O šestou a sedmou příčku svedli urputný souboj třetí pán zleva a čtvrtý pán zprava. Bylo to nervy drásající! Skutečné sportovní drama. Oba vsadili na stejnou taktiku! Oba zvolili stejný střih tílka! Oba měli perfektně zvládnuté poodhalování onoho kusu látku tu sem, tu tam. Bylo to naprosto brilantní! Přesto z tohoto sportovního souboje mohl vzejít jenom jeden vítěz. A tím byl pán vpravo. Proč? Měl výraznější trencle. Ty převážily pomyslné misky vah na jeho stranu a odnesl si domů šesté místo. Mírným podvodem zaváněla účast druhého pána vpravo. Přece jen… prezentovat se jako obyčejný závodník kategorie Physique? Kde je inovace, kde je novota, kde je pokrok? Zlí jazykové dokonce tvrdili, že by za tím mohla být neschopnost prosadit se v již zavedené kategorii. Ale takovému kalkulu se mi nechce věřit. Inu, borec měl slušné osvalení, tak mu to pro tentokrát prošlo a vybojoval si páté místo. Ale příště ať se to neopakuje a na kotníky nasadit alespoň třásně. Nedokonalá příprava a odfláknutý kostým stál lepší umístění prvního borce zleva. Až se dozvíte vítěze, bude vám jasné, proč při vyhlašování vítězů nezůstal jediný napomádovaný vlas na hlavě a jeho reakce byla natolik hysterická, že předání cen nemohlo být kvůli tomuto incidentu odvysíláno. Poučení pro potenciální účastníky kategorie Fitnesskretens budiž zjištění, že i ta nejmenší maličkost může znamenat gigantický výsledek. Tentokrát je z toho tedy bramborová medaile a může být rár, že nedošlo k vyloučení za nesportovní chování. Já bych ho potrestal. Místo bílých trenek bych mu nasadil rudé.

A teď už pojďme na stupně vítězů. Chlapík uprostřed si nemohl vybrat lepší místo pro získávání zkušeností v nové kategorii Bodybuilders Games Classic. Tohle je totiž ukázkový úbor pro kategorii Mistrovství Evropy. Bílé tílko, puky na kraťasech ostré tak, že by se s nimi mohla řezat kůže na palubní desku auta, přiměřené neosvalení. Prostě dokonalé. Jenom narazil na výraznější soupeře a proto si odnáší bronzovou medaili. Stříbrným se totiž stal vytáhlý chlapík v kšiltovce. Bylo zjevné, že nenechal nic náhodě. Při nácviku pozingu musel dřít jak kůň a co teprve při shopingu! Myslíte si, že je superkompenzace náročná? Tak si zkuste lítat hodiny po krámech, abyste takhle dokonale sladili černou s fialovou! Tohle je fascinující víc, než pozorovat chameleona na LSD. Osobně oceňuji ty ponožky, které tak úžasně kontrastují s ebenovou holení. Ostatně, dolní končetiny vůbec stojí za pozornost. Takhle dlouhými a tvarovanými by nepohrdla jediná závodnice kategorie Bikiny Fitness. Není se tedy čemu divit, že když měla předávat cenu úřadující Bikiny Olympia Courtney King, raději si navlékla tepláky, aby se nepropadla studem. A teď fanfáry připravit, máme tu vítěze! A tím není nikdo jiný než muž v bílém dresu. Mohli jsme pozorovat slušný svalový rozvoj kolene a předloktí a hlavně… převlek za Ronalda je prostě strop!  Amíky sice čutaná moc nebere, ale kluk černá není blbej. On dobře ví, že v panelu rozhodčích je i hromada Evropanů, kteří tomuhle kalibru nemohou odolat. Nastoupit v dresu Realu Madrid, to chce fištróna. "Ty voe Realek, Bílej balet voe, to nemůže prohrát," jistojistě běželo hlavou evropským arbitrům. A tak se i stalo. Ale bylo by nefér, vítězství přisuzovat pouze úboru, protože každý správný vítěz má mít něco navíc. A tenhle měl míč.

A jsme u konce.. Nějak jsme to zvládli. Moment, moment… Volá zpátky Santoja. Že prej to nebyla ofiko kategorie. Že jen zkásli nějaký pitomce o startovný a nakukali jim, že se tam bude dělat konkurz na modely, či co. Dokonce si prej museli narychlo vycucat z prstu nějakej název. Tak tomu říkali Model search, prej.  Ok, Rafaelo, tak dík za info.

Akorát že něco takového říkal už vloni, kdy se v Polsku promenádovali Mariuszové v tílkách a košilích. No a teď to máme oficiálně na Mistrovství Evropy. Takže jsem celkem rád, že jsem si to natrénoval. Projdu módní časopisy, zjistím trendy a ještě to promakám, než to pojede ve velkým. Naučím se novým kouskům a znalostem. Tahle skvělá kategorie ten náš sport někam posune. A kdo ví, možná udělám comeback. Počkám si, až bude soutěž v Německu. V uniformě SS získám absolutní vítězství, to je jisté.