Co říkáme a co si ve skutečnosti myslíme.

Co říkáme a co si ve skutečnosti myslíme.

Pavel Vacek | 10. 05. 2021

Zrovna včera jsem četl status od jednoho kolegy, že zaslechl v posilovně, jak o něm říkají, že je lepší mu před závody nechodit na oči. Nechápu proč. Vydietovaní sportovci jsou přece takoví milí lidé. Aspoň se snaží být. Co říkají v různých situacích a co si ve skutečnosti myslí (psáno kurzívou) se dočtete v článku.  Berte ho s nadhledem. 

Upozornění: Následující text obsahuje mnoho vulgárních výrazů a není vhodný pro děti.

Když mluvíte na pejska vaší přítelkyně

„No ty jseš roztomilej pejsek, ty by sis dal ode mě masíčko viď? Ale to by ti nechutnalo hafánku, to je fuj fuj uvařený. Běž, panička ti dá nějakou dobrotu..“

Čokle jeden zasranej, co mě tady otravuješ? Mám to navážený na gramy, furt mám hlad a ještě ti to budu házet, ne? Nasrat! Žeru já ti granule? Nežeru! Tak už kurva vodprejskni, nebo pak sežeru tebe….

Když mluvíte s vlastními dětmi

„Koukejte děcka, jak na vás myslím! Donutek jsem vám koupil. A Nutellu taky. A klobásku a čerstvé rohlíčky a máslíčko a chlebíčky… To jsem hodnej taťka co? Dáte si? Ne? Že jste zrovna dojedli? No tak za chvilku jo?“

To zas bylo peklo v tom krámě. Takovejch dobrot kolem, všechno bych to sežral. Tak jim to těm parchantům koupím, když to sám nemůžu a voni to nežerou, smradi rozmazlený! Tyvole do Afriky s nima! Dietu na ně! Teď abych to někam schoval… Ale já to do nich dostanu, ti říkám, ty to sežerou i kdyby jim to mělo lézt ušima ti povídám. Sakra, co je to za nevděk tohlencto…?

Když mluvíte s cizími dětmi

Můj táta má stejně větší sílu a svaly než ty, strejdo…

„Já vím, že jo, Honzíku. Tvůj taťka je skoro jak IronMan, viď. Myslíš, že ho jednou doženu? Asi ne, viď?“

Jasně ty buřte. Tenhle fantas ti asi naordinoval ten tvůj fotřík, co furt v hospodě mele o tom, jak zvedal víc na benč než Kužel?.Ten jak v létě běhá v tom pobryndaným tílku od píva a myslí si, jakej je borec, když máchá těma obtloustlejma rukama na všechny kolem? Šmarjá kluku, že ty moc koukáš na komiksy...

Když mluvíte se svou babičkou

„Ne, babi, vážně tu buchtu teď nemůžu. Ani kousek. Já vím, že je ten dort zdravej, protože v tom želé jsou jahody, ale teď na něj vážně, ale vážně nemám chuť. Děkuju, jseš moc hodná…“

A už je to tady… Bábu štrejchnul Alzhajmr. Kolikrát jí mám opakovat, že jsem v dietě?! Že teď dorty nežeru. Nežeru! Že to prostě není dietní, i když je tam posazená jahoda… A vona mi to bude furt cpát pod nos, abych mi tekly sliny jak těm Pavlovovejm čoklům. Já si snad budu muset kousek dát, nebo z ní ty prachy na závody nevytáhnu…

Ve fitku…

-Vypadáš unaveně, měl by sis odpočinout.

„No jo no, to víš, už je to celkem dlouhý, ale jsem úplně v pohodě, to se ti jenom zdá…“

To je nápad! Že bych si zaletěl do Karibiku se trochu natáhnout s piňakoládou v ruce. Ty jseš úplnej trenérskej génius asi. Že bych tam pak na to pódium nakráčel a tady mě máte, trochu jsem to pošudlal, dal si dietku, lážoplážo trénink a teď jsem svěží jak jarní vánek. Tak mi vypište ten diplom, ať se nezdržujeme a já si jdu zase trochu dáchnout. Abych se moc neunavil.....

Ty jsi teda pěkně zhubnul.

„No, to jak odchází ten tuk z obličeje, tak ti to tak připadá…“

Vyrýsoval, debile! Říká se: V Y R Ý S O V A L! Chodíš sem už deset let. I když to není vidět. Ale zapamatovat by sis to snad mohl, ne? Vyrýsoval. Slang, chápeš?

A tenhle cvik je na břicho?

„Ano paní, to je na procvičení břicha, abyste měla ty buchtičky na něm.“

Kde máš tu bílou hůl a zaparkovanýho vlčáka? Na co jinýho by to asi tak mělo bejt? Myslíš si, že tu nacvičuju nějaký modlitby či co? Nebo mám snad epileptickej záchvat? Jasně, že je to na břicho, dyť je to pořád stejný, jako tě to učili na základce. Ale tobě je to stejně k hovnu, páč furt žereš. Takže buchtu budeš mít stejně jenom jednu. Pořádně nakynutou hnedka nad pekáčem.

Když mluvíte s lidma mimo fitko

Zase ta rejže a maso. To tě to furt baví? Co z toho máš?

„No tak je to takovej koníček, víš? Jako když se někdo jede projet na kole, nebo si pinkne tenis a tak. No a ta rejže.. mě to celkem chutná, ale dávám si i normální jídla…“

Ježíš už je to tu zase… Zas ta samá debilní otázka… To tě to jako baví…? Kdyby mě to nebavilo, tak to asi nedělám, ne? A tebe furt baví koukat každý odpoledne střídavě na starou a na Ulici? Tobě to jako chutná, když máš každej den chleba s máslem? Nebo co jako děláš každej den tak děsně zábavnýho, to by mě vážně zajímalo?

Když mluvíte do médií

„Já si to tam jedu hlavně užít.“

Jestli skončím poslední, tak se asi zabiju. Prachy v prdeli, dluhy na krku, hejtři se poserou radostí. Doufám, že vyhraju.

Když mluvíte s přítelkyní

„Jasně lásko, objednej si, co chceš.“

Dej si salát, dej si salát, dej si salát…

Ty už jseš zas nějakej nervózní z tý diety…

„Jé, promiň lásko, omlouvám se, to víš, je to náročný, ale už bude brzy konec, zkus to se mnou vydržet ještě chvilku. Pusinku?“

Z diety? Vůbec ne. Jsem nervózní, protože mě prostě sereš… A hlavně ke mně nelez.

 

Komentáře: