Chceš růst? Tak cvič tvrdě!

Byl to jeden z těch pěkných dnů léta. Příjemné teplíčko, sluníčko svítilo, pohodička a já se na trénink vyloženě těšil. Naházel jsem hadry do tašky, v autě založil do přehrávače CD s agresívními Rage Against The Machine a vyrazil vstříc drtivému útoku na prsní svaly.  normal-15142
Ten klučina tam byl zase. Takovej celkem standartní, vysportovanej typ odrostlejšího teenagera s nějakou tou nagelovanou komedií na hlavě. V posilovnách jich běhají stovky, ale tenhle měl v sobě přece jen jistý druh odhodlání. Všiml jsem si, jak výrazně zpozorněl, když zaslechl, co se chystám jet. Kozy. Hrudník. Prsní svaly, dosaďte si dle vaší útlocitnosti. Přesto mě dost překvapilo, když za mnou přišel s žádostí o radu. Že prý mu ten hrudník nějak neroste, že ho dře a jánevímcoještě. A že furt nic a jak je to jako možný?

„To chlape vážně netuším. Zkusme začít tím, že mi řekneš, jak cvičíš, co jedeš a tak.“ povídám mu.

Chlapec se zhluboka nadechl, oči zvrátil směrem k mozku na znamení usilovného pátrání v paměti a spustil: „Bench-press, Bench-press hlavou nahoru, Bench hlavou dolu, jednoručky tlaky, jednoručky rozpažky, pullover….“

Vím, že když jsem se po deseti minutách probudil, ze spánkového oparu jsem zaslechl ještě cosi o kladkách.
No tak ty vole, to jsem nedal za rok, pomyslel jsem si, přičemž navenek vyšla z mých úst výrazně zcenzurovanější verze. „Tak víš co mladej? Teď to zkusíme trochu jednodušeji.“  ATH_ShCrum_wall2_500
Začali jsme klasikou, benčem. Dali jsme rozcvičovací sérii a pak ještě jednu. Naládovali tam něco málo kotoučků. Mlaďas dal v klídku deset opáček. To mě samosebou zarazilo. Povídám, že by si tam měl přidat kapánek víc.

„No jo, ale Cutler píše 5x10 op. Tak to po desátým položím.“  Pomyslel jsem si něco o exkrementech, jelitech a jiných zhmotnělých předmětech, ale od tohoto momentu to začalo mít spád. Nakládal jsem mu podle mého uvážení a borec dělal od 6-10 opakování. Vždycky poslední opáčka dřel, makal, tlačil jako o život. Oči draly se mu z důlků. Silna optika, řekl by znalec reklamního žargonu.  To všechno bez jakékoli dopomoci, jen s jištěním, které dodává důvěru, že si nebudete koulet benčovku přes genitálie, když to náhodou nevyjde. V poslední sérii jsme šli dvě opakování za selhání, ale jinak statečně vyždímal vše, co v sobě měl. Za tu krátkou dobu se jeho hrudník viditelně nafoukl a po jeho pažích se začaly objevovat žíly. Dokonce i pěkné módní triko vypadalo, že konečně vešlo v kontakt s tělní tekutinou známou pod označením pot.

„Dáme ty tlaky s jednoručkami na tý tvojí šikmý lavici“ zavelel jsem hlasem, který nesnesl známky odporu. Mladík se sice utrápeně podíval, ale už do toho šel s vyrovnaným odhodláním.  Bum, bum, bum, řev a křik. 
Činky lítaly nahoru a dolu. Mladej se už definitivně potil jako prase, jeho nervová soustava vyhlásila pohotovost, ale na to, aby si zkontroloval stav účesu jako obvykle, tak na to tentokrát neměl ani pomyšlení. Při poslední várce už ho ruce přestávaly poslouchat, podlamovaly se ve viditelném vyčerpání a pokračovat dál by byl jen zbytečný hazard s kvalitou jeho úsměvu. Ty tam byly desítky sérií a nekonečné množství cviků.

Chasník si v každé v těch 7-8 sériích hrábl na dno a byl za 30 minut na šlupky. Z nagelovaného metrosexuála se stal během chvilky sportovec, jenž měl za sebou dost možná první seriozní trénink.
 
Ale i on v tu chvíli došel k poznání, že dřina bez výmluv, krev a odvaha sejít až na dno svých tréninkových schopností, je víc, než rozpis profíka z lesklého časopisu. 679C8867-582