Čemu se ve fitku vyhnout v roce 2018

Čemu se ve fitku vyhnout v roce 2018

Pavel Vacek | 03. 01. 2018

Celý ten humbuk kolem konce roku mi tak trochu připomíná Cimrmanovo Dobývání Severního pólu. Ještě je letos, ještě je letos…áááá už je vloni. No..nic moc. Ale každý důvod k ožíračce dobrý. Každopádně je to čas, kdy začneme horečně bilancovat a plánovat. Nebo se oddávat nejrůznějším přáním. Takže já bych si přál, aby mě nepotkalo ve fitkách pár následujících věcí. Třeba tohle….

…Trenky na elasťákách

Ano, čtete správně, v posilovnách se pohybují jedinci, kteří nosí spodní prádlo na kalhotách. Lámal jsem si s tím hlavu, ale nedokázal jsem přijít na jediný praktický důvod, proč by to tak mělo být. Takže pokud se někdo obléká jak pitomec a ještě je na to náležitě hrdý, musí to znamenat jediné. Že jde o nějakou symboliku či manifest. Možná bych to nazval jakousi uniformou. Mám totiž jisté podezření, že tahle supermanská móda má velký ohlas hlavně u nadšenců do funkčního cvičení. Takže pokud jsem to dobře pochopil, jde o to, že v momentě, kdy si na své kamaše natáhnou trencle, dávají tím světu najevo, že je plně naložená činka nezajímá, stejně tak jako jsou odhodláni čelit svodům těžkých dřepů. Jen si cvičte, ufunění a nepohybliví kulťáci, já se zdokonalím ve svém kotoulu a funkčním umístěním levé nohy za pravé ucho. Což mě, jako někoho, kdo se dokáže tak maximálně přetočit z levého na pravý bok, vždy zalije spravedlivou a planoucí závistí.

…Elasťáky bez trenek

Tím se ale dostávám do módní pasti. Ohrnuji-li nos nad úborem funkčního šlachouna, jak se tedy zachovat před objemným a naducaným kulturistou s outfitem Vlasty Harapese? Samosebou, že je potřeba se pochlubit mohutným kvadricepsem, ve kterém tepou hektolitry okysličené krve s deroucí se mapou žil na povrch. Ale kam pak s očima, abyste nevypadali, že někomu úporně zíráte na jeho nádobíčko? To je vážné dilema kulturistického  fandy s nemoderní heterosexuální orientací. A že si toho jsou nositelé legin vědomi, dokládá fakt, že péči o správné umístění nářadí vyhradí dost času ze svého tréninkového rozvrhu. Než si někteří borci naštelují šulina tak, aby nevypadali, že je rajcuje první volný uzávěr činky v dohledu, nebo naopak nebyli za eunucha, zabere to hezkých pár minut…

Smradlavý tréninkový hadry 

Když už jsem probral vizuální stránku cvičících úborů, pojďme se zaměřit i na jiné vjemy. Třeba čich. Někteří borci pojali hardcore trénink trochu sveřepě. Myslí si, že hárdcór je řvát jak kretén u prvního opakování, jebnout s činkou o zem u čtvrtého opakování a nechat naložený legpress po tom zbytku opakování. Aby všichni viděli, že jsou siláci, navíc po hárdcór sérii, takže vyčerpaní brutal. A protože jedou bomby jak kurvamatafaka pořádný chlapy, na nějaký buzerantský sraní s nějakejma hadrama nemaj čas. A navíc má každej chlap, co tvrdě dře, pořádně smrdět. Takže hadry na cvičení je třeba prát výhradně v Hnusilu. Fajn… Ale pak to může jednoho otravovat, když se dovnitř fitka kvůli těmhle typům slétaj hejna much na fekální raut.

Tlustí nazí chlapi v šatně

Promenáda nahého tlusťocha s mobilem u ucha v šatně, patří k mým nejbizarnějším fitness zážitkům roku 2017. Pánové, co si budeme nalhávat, příroda k nám byla, co se týká vizuální stránky, krajně nefér. Pokud má žena nějaké to kilo navíc, pořád se na ní dá se zalíbením spočinout okem. Mnohdy i lehce korpulentnější dáma vypadá častokrát lépe než vrcholně cvičící dáma. Ale co muži? Bez viditelných svalů jsme jen beztvará, ničím nezajímavá hrouda hmoty porostlá chlupy. Takže je dobře, že se s tím rozhodneme něco dělat. Ale pokud je někdo tlustý tak, že mu nejde nahmatat puls, měl by svůj veřejný producíring v rouše Adamově zkrátit na nezbytné minimum. Jeden pak neví, jestli je v té správné šatně. Lítá mu tam tvor, co má prsa, řiť, bradavky, ale pinďoura nevidět…

Volební agitky

Jestli něco dokáže spolehlivě vyprudit při tréninku, jsou to horliví volební agitátoři, mající nutkavou potřebu chránit svět tu před Andrejem, jindy před Milošem. Minule jsem viděl někoho cvičit i v triku s Karlem. Toho se letos sice nedočkáme, protože momentální výběr nenabízí nic tak cool, jako je usínající geront s punkovou vizáží, ale každopádně tohle bude aktuální téma nadcházejících dní. A úplně zbytečné. Dyť volíme jen kladeče věnců a pronašeče projevů země, která je každému úplně ukradená. Což je blbý pro ego, ale fajn, když nechceme, aby s náma někdo hrál bowling prostřednictvím Fordu Transit… Tak běžte agitovat ven. 

Příliš hlasitá hudba

V přípravě na soutěž jsem si navykl poslouchat hudbu. Potíž je v tom, že kombinace mého menšinového vkusu a vysokého věku mně nedovoluje nasadit ty obří sluchátka. A tak používám decentní pecky. Vypadám seriózněji. Jenže na příliš hlasitou  okolní hudbu nestačí a skrz ně pronikají její tóny, které se pak mísí v nechtěném mixu. Což mě následně nutí zvýšit hlasitost na Krvácení z uší, následovanou Tlakové vlny do očních bulev. Následkem čehož omdlím. Jakmile mě pak vzkřísí s čůrky krve na skráních a s očima jak Francouzský buldoček, jsem osočen z nepřiměřenosti tréninku vůči svému věku. Což zase ohrožuje mou reputaci webového chytrolína. A proto, pokud se nechci vzdát poslouchání velrybího zpěvu, musím si přát tišší hudbu ve fitkách. Anebo zvolit image Otíka z Vesničky má středisková.

A nakonec dva body, co bych jako nerad viděl, ale ve skrytu duše jo. Tou první je selfie.

Poslední dobou se mi stává, že se se mnou chce někdo vyfotit. A mě to náramně těší a prosby zásadně neodmítám. Jenže nevím, jak se k tomu jako postavit. Mám toho fandu chytnout kolem ramen, jako že jsme supr kámoši? Nebo tam jen stát jak bezdomovec? A co s rukama? Zdvižený palec si nadosmrti zarezervoval Šubrt, sevřenou pěst používá Vojta Koritenský... Prostě nevím. Výsledkem čehož je, že vždycky vypadám, (a rozhodně se cítím) jako kretén. A to není ještě to nejhorší! Mnohem děsivější je pro mě selfie. U klasické fotky celkovou kompozici alespoň zachrání tělo, ale u selfie? Kombinace Václava Klause mladšího s Glumem je, myslím, vcelku přesný popis výsledného díla. Pokud mě tedy někdo požádá o selfie v tomto roce, poprosím o přednastavení filtru na Brad Pitt. Děkuji pěkně.

Prsatice, kozatice a jiné krasavice.

Pokud se určitá část fitka začne otřásat okatým přidáváním závaží, doprovázeným typickým zvukem cinkání kovu na kov, vemte jed na to, že se někde poblíž vyskytuje nějaká vystajlovaná superkrasavice v ultraupnutém úboru. Zničehonic žoviální chlapíci se začnou předhánět v produkci dvousmyslných vtípků, hodných žáků osmé třídy Základní školy a kumulace cvičenců poblíž kardio zóny začne připomínat tržiště v Dillí. Celá ta testosteronem prosáklá situace číší skrznaskrz trapností. Soustředění na trénink je fuč a ještě si poslintáte lavičku. Ale museli byste mít amputovaný šourek a sebeovládání rytíře Jedi, abyste se toho neúčastnili. Já nemám ani jedno z toho, a tak jsem proti vlastnímu rozhodnutí vystaven obrazu šedivějícího rádobyvtipného mladíka. Zhmotněná nejapnost, které bych se rád v roce 2018 vyhnul…

A co vy? Čemu byste se v tomhle roce rádi vyhnuli vy? 

Komentáře: