Asi jsme se blbě pochopili, Jimi...

Autor: Pavel Vacek

Máte to taky, že si něco odložíte na později, ale furt vám do toho něco leze? Já tu mám už asi tři týdny odložené téma na článek, ale mezitím se udála spousta věcí. Třeba že si naši Extrifit kluci skvěle zazávodili na Elite Pro Prague a pak ve Španělsku na Mr. Universe, kde Vojta předvedl brutální formici a Pavel zase všechny překvapil velkým objemovým zlepšením a následně perfektními výsledky v podobě prvního a druhého místa ze zmíněných soutěží. Takže jsme dost spamovali socsítě jejich fotkama, videi a tak. Taky už máme plno práce s tím, abyste se dozvěděli o 23. setkání s námi pod obligátním názvem Extrifit training day, který bude 23.10. v Newpark Gymu v Brně, kde si můžeme skvěle popovídat a fakt se na vás těšíme, páč jsme se dost dlouho neviděli. No a samozřejmě jsem si teď celkem slušně zaprokrastinoval u těch nejvíc nejzásadnějších ze všech zásadních voleb v celým vesmíru a přilehlém okolí minimálně do doby, než dojde za 4 roky zase na další nejvíc nejzásadnější volby na světě. Bohužel, můj oblíbený mančaft s fešnou redhair milfkou v čele dostal celkem slušně na prdel, což mi krapet zkazilo sobotní odpoledne, ale jen co jsem se vyspal a zjistil, že jediná skutečná změna, co mě čeká, bude leda ta, kdy se mění letní čas na zimní, můžu se konečně vrátit k tomu tři týdny starému příspěvku na našem facebooku, který tehdy vzbudil celkem slušnou diskusi.

Ano, správně asi tušíte, že jde o tu titulovou fotku, kde Jim Wendler říká to, co říká. Upřímně řečeno, do té doby jsem o existenci tohoto člověka neměl tušení, takže jsem si ho musel trochu pogooglit. Pochopil jsem, že jde o týpka z takové té staré školy, trenéra specializující ho se na powerlifting, silové tréninkové metody atdatd… Ale ve finále je to jedno, protože podstata toho citátu, je někde jinde. Jde jen o to kde. A v tom je právě ta potíž. Každý člověk si to vyložil jinak a dost často úplně opačně než já. Což mě trochu znejistělo, neb jsem nerad, když jsem vedle jak ta jedle, ale nemůžu vyloučit, že když mi každé ráno zemře nějaká ta buňka, co den před tím ještě bezvadně fungovala, že se to netýká zrovna těch mozkových… Jenže pak mi došlo, že to je zrovna citát, kam si každý může vložit tu svou pravdu, a tak mi dovolte, že se skromností internetového chytroprda, tady vyložím tu svoji…

Ten příspěvek je z 19. září, takže jestli se zrovna při budování kapitalismu trochu nudíte, můžete si tu diskusi pročíst celou, ale v krátkosti jde o to, že je tam hromada komentářů o tom, že naši čtenáři makají, a přesto mají sílu, nebo že když máš čas, můžeš se věnovat regeneraci a tím pádem zvětšovat sílu, případně, že Petr Petráš chodí do práce a je nejsilnější chlap na světě. A samozřejmě nemůžeme vynechat ani vyznavače minimalismu se stručným sdělením, že citát je sračka, a já znova opakuji, že všichni mají pravdu. Tu svoji. Jenže mám ten pocit, že jsme se nějak blbě pochopili… 

Nechci ani v nejmenším podceňovat naše čtenáře a fanoušky, kteří se sdružují na našich stránkách. Ale já ty stránky vyplňuji deset let, vkládám tam fotky a tréninková videa našich šampionů, mám vlastní zkušenosti s komentáři pod svými předsoutěžními videi, a proto téměř denně čtu věty s oblíbeným slůvkem kdyby. Kdybych byl mladší, kdybych neměl tolik práce, kdybych neměl rodinu, kdybych měl víc peněz, kdyby mě nebolelo koleno, kdybych taky sypal, kdybych měl sponzora, kdybych měl víc času…kdyby, kdyby, kdyby…. Tak bych byl…. A to je to, o čem se domnívám, že Jim Wendler mluvil.

Každý z nás, co cvičíme, držíme dietu, makáme, sportujeme, se setkal s nějakým takovým kdybyčlověkem. Někdy jsou to objektivní pravdy, třeba jako kdybych nebyl hnusnej, byl bych hezkej, ale většinou jde spíš jen kecy. „Kdybych taky sypal“… mi tam píšou obézní chlapíci, „tak bych taky tak vypadal…“ Ne, kámo, nevypadal. Protože i bez sypání můžeš vypadat jak člověk, a ne jak sněhulák, nebo ne? To, že je někdo krapet ambiciózní ve svém sportu, není přece důvod k tomu, že si přitáhneš basu píva na víkend odněkud z Lidlu… Tak nějak vnitřně cítím, že o tom je ten citát. Pokud to pronese štíhlej vysportovanej borec, je to asi objektivní pravda. Pokud to napíše příslušník rizikové covid skupiny s mastnou bradou, jsou to obyčejný výmluvy, kecy…

Kdybych měl víc času… Já ti nevím, ale efektivní změna postavy se dá udělat na tréninku 3x týdně fullbody. V sobotu, pondělí a třeba středu. Třeba takový Korte systém je pecka, pokud nemáte dost času. A že by někdo neměl nazbyt 6 hodin týdně i s cestou? Fakt ne? Tak to je snad nějakej prezident zeměkoule, ne? A kde teda bere čas na psaní komentářů na facebooku? To je možná to, o čem mluvil Jim, nebo ne?

Kdybych nemusel pracovat jako vy…. To je kupodivu hodně oblíbené klišé, které se vhodně doplňuje s komentáři typu... „chtěl bych ho vidět kopat základy, míchat maltu, běhat s kolečkem“ atdatd…Ta představa, že se tu někdo uživí kulturistikou, tzn., že bude skutečně jen cvičit, jíst a odpočívat, případně si udělá 1x denně fotku pro sponzora, je hodně úsměvná. Neříkám, že tu takoví borci nejsou, ale spočítal bych je na prstech zasloužilého truhláře. Jedna ruka k tomu bude asi stačit. Zbytek normálně maká, ohání se, shání prachy, páč vsadit na to, že budou koruny padat z nebe nevyšlo zjevně ani Maláčový. Jasně, asi to není ta představa té správné proletářské práce, co dělá chlapa chlapem, třeba obrovitý Radek Lonc je konstruktér, mnoho z nich trčí od rána do večera ve fitku jako trenéři, aby pak po nocích ještě někde vyhazovali ožralý voziče koleček, ale práce to holt je, marná sláva. A pokud mám mluvit za sebe, dal jsem si za život i tu stavbu, i 12hodinový šichty, i to vyhazování a spoustu dalších profesí. A u všech se dalo nějak cvičit…

Takže pokud chceš být radši s dětmi, s manželkou, v práci, je to v pohodě. Pokud tě baví koukat na seriály, hrát hry, chodit do společnosti mnohem víc než cvičení a celej ten fitness lifestyle, je to naprosto v pořádku a nikdo z nás fitnesspošuků nemá právo to kritizovat! Ale vidím to prostě tak, že buď chceš cvičit, nebo nechceš. Buď chceš mít svaly, nebo nechceš. Buď chceš zhubnout, nebo ne. A pokud to opravdu chceš, musíš to upřednostnit před něčím jiným. Takhle jednoduchý to je. Používání slova kdyby a ukazování na druhé a na jejich podmínky, ti vůbec v ničem nepomůže. Každý, na koho ukazuješ, si ty podmínky vydobyl sám a ty musíš taky. Je to všechno jenom na tobě, protože na kdyby se zkrátka nehraje. A o tom, domnívám se, je ten citát. Ale můžu se klidně mýlit…