All IN výživový přístup nebo jen nepochopené flexibilní stravování?

Posledních několik dní masíruje fitness svět moderní dieta nebo spíše výživový přístup s příznačným názvem All in. Tento výraz nacházející se spíše ve Vegaském casinu je novým označením pro výživový přístup respektující „pocity a mluvu“ vašeho těla. V posledních dnech tento termín asi nejvíce „proslavila“ Stephanie Buttermore, která se po letech skvělé sportovní formy rozhodla pustit uzdu svému tělu, přestat se stresovat jídlem i režimem a hlavně, dát tělu vše, o co si řekne. A tak dnes konzumuje 5000 kcal denně, její fanoušci (a není jich málo, na IG více jak 300 tis.) ji blahořečí, za skvělý přístup k životu a bezhlavě kopírují styl stravování All in.

Nedá se říct, že by se jednalo o špatnou strategii. Vždyť přesně toto hlásá flexibilní stravování i intuitivní stravování = nesvazování se jídlem, nicméně obě dvě (ve svých neultimátních verzích) pracují s pravidlem 80/20, kdy byste minimálně 80 % svého denního (týdenního / dlouhodobého) příjmu měli stavět na clean potravinách a zbytek si můžete dovolit přijmout z unclean (tedy junk food) potravin a pochutin, na které máme prostě a jednoduše aktuálně chuť.

Co je tedy All in přístup?

Jak to jednoduše popsat? Asi podobně jako dietu SCV neboli „sním co vidím“. Ano, přesně tak bych nazval All in přístup, který se sice skrývá za to, že najednou máte „zdravý“ přístup k jídlu, že vás nijak nesvazuje, a že nejste jeho otrokem a jednoduše jen posloucháte svoje tělo, které vám nyní říká, že byste se neměli omezovat a jíst všechno na co máte chuť. To je správný přístup, jistě ano. Jídlo je sice život, ale nežijete proto, abyste jedli a šli od jednoho jídla k druhému a nechali se jím svazovat. Přesně to není zdravý přístup k jídlu, rozhodně není ale také zdravé si myslet, že pokud budu jíst tisíce kalorií denně v zástěrce toho, že teď tedy dávám tělu přesně to, o co si řekne (a tím tak výrazně více, než by moje tělo potřebovalo), tak se moje výživa stává zdravější, ba co více, že to bude mému trávícímu traktu a hormonálnímu systému nějak výrazně prospívat. No, rozhodně nebude.

I zde platí. Ano, All in – tedy neomezování se ve stravě může být fajn, pokud se ale přeci jen trochu omezíme, vezmeme v potaz rovnováhu a svůj energetický výdej nebo dokonce pohybový režim a budeme tak nějak v rovnováze. No a jsme u toho, tento přístup je totiž zpět na úrovni flexibilního nebo intuitivního stravování…

Co je Flexibilní stravování?

Pokud jsme se dříve bavili o flexibilním stravování, hovořili jsme primárně o IIFYM přístupu – tedy „if it fits your macros“, kdy se snažíte za den sice přijmout přesně (nebo alespoň přesně) stanovené množství jednotlivých makroživin, ale je vlastně jedno kdy a z čeho tyhle makra přijmete, a zda vůbec. Protože některé typy flexibilního stravování pracují nejen v denním, ale i více denním režimu. Díky tomu není klasické IIFYM, dnes již jedinou definicí flexibilního stravování, ale je to také právě stravování intuitivní, které přesně dává na vaše pocity a to, že najednou náš organismus vyžaduje trochu více jídla, někdy trochu méně, a někdy třeba žádné. Ano, i toto je flexibilní, ale spíše flexibilně intuitivní…

V obou případech Jste tedy pánem svého energetického příjmu, nebo dokonce pánem svého příjmu potravin, frekvence i časování stravování. Ne ale, že byste zcela jedli vše, co vás napadne a přijde vám pod ruku. Máte rozmanitost a t výběru potravin, máte svobodnou vůli, ale máte i hranice svého racionálního myšlení, a to je zásadní. A pokud splníte pravidlo 80/20, tedy jak jsem naznačil v úvodu 80 % clean food a 20 % libovolný food máte vlastně nad svou myslí a přemýšlením vyhráno = berete jídlo s nadhledem. Což se ideálně odrazí i v udržení vyrovnaného příjmu a výdeje energie, pokud je právě udržení toho zdravého přístupu v jídlem vaším základním cílem, nebo zdravé prosperity v jídle.

No a tím se dostáváme k otázce, kterou jsem si do tohoto článku napsal jako poslední. Existuje zázračná dieta a je jí All in přístup? Ano existuje i ne není…

Ideální dietou je totiž přesně ta, která vám samotnému vyhovuje, která je pro vás udržitelná a zábavná, a nepovažujete ji za dietu v českém smyslu slova, ale za „diet“ v anglickém slova smyslu. Což spíše znamená životní styl a přístup ke zdravému stravování. Ať tak či tak, extrémy ve stravě nikdy nebyly tou nejlepší volbou a jak doufám, ani All in přístup nebude tím, co se do budoucna pod rouškou sebelásky, sebepřijetí a nebytí otrokem svého jídla, stane fenoménem zdravého stravování. Ono tu už jedno All in totiž dříve bylo a stále je, říkalo se mu „prasečák“ nebo také „cheat day, all day“, tenhle přístup ale trval jeden den, nikoliv několik týdnů. A tak „racio“ do hrsti a nesmyslům zdar!