Aleš Zelinka- pokračování rozhovoru...

az445650-02 Pokračování 1. dílu.
 
Co doplňky stravy? Užíváš nějaké? Které produkty ti vyhovují, které naopak u tebe neuspěly?

Pokud zrovna nemám výpadek, jako například v nedávné době, tak mohu říct, že pokud už mám doplňky, tak se mi i snáze motivuje do stravy a naopak. Je to mimochodem celkem silná a kvalitní psychologická pomůcka. Stejně tak, jako u jiných dlouhodobých aktivit časem kolísá motivace a nasazení, tak i v našem řemeslu dochází k takovýmto oscilacím. Užívám doplňky výživy fakt hodně. Než zabřednu do popisování struktury a jednotlivých množství, tak bych rád řekl, že nejvýznamnější účinky má komplex výživových doplňků, který předčí jednotlivé suplementy užívané samostatně. Tzv. synergistický efekt. Rád s nadsázkou a metaforicky udávám, že více suplementů najednou je více než jejich součet, ale spíše se blíží svému součinu, co se týká výsledných efektů. Abych popsal svoji filozofii v doplňcích výživy, tak bych mohl začít třeba rozdělením jejich kategorií podle mého osobního pohledu. Za prvé jsou suplementy, které jsou pro mě „esenciální“, respektive ty, které by se měly používat za jakýchkoliv okolností (teď budu mít na mysli mimosoutěžní období). Sem patří proteinové a sacharidové suplementy, komplexní i větvené aminokyseliny a glutamin. Charakteristické je, že člověk je ihned „necítí“ jako by byly nějakým úžasným spouštěčem okamžitých a obrovských výsledků. To se pozná až při dlouhodobějším užívání. Mám zkušenost, že se ale dostavuje lepší pocit v regeneraci a silnější pocit vitality. Nenechme se v žádném případě mýlit, že by to nefungovalo. Od určitého, a zdůrazňuji dostatečného dávkování, se skutečně výsledky dostavují a je nutno v tomto stavu setrvat a nechybovat tím, že člověk usne na vavřínech, že už nějaké změny dosáhl. Většinou se pozná rozdíl po vysazení (pokud k tomu dojde). Prostě abych to shrnul, podle mě nejde pouze jíst bez suplementů, se stejným očekáváním výsledku. Rád se také řídím tím, že beru jídlo a suplementaci půl na půl ve významu i v množství přijatých živin. Druhá kategorie jsou suplementy, které člověk pociťuje ihned. Většinou jsou to ty, které se dávkují před, nebo i po tréninku. Mezi ně bych zařadil suplementy na bázi oxidu dusnatého (všelijaká nitra atd.), creatine v různých formách, a různé druhy stimulantů. Znám lidi, kteří tyto suplementy moc neuznávají, ale pro mě mají místo vždy a jsou důležité! Nejenom, že zlepšují fyzický výkon a v důsledku tedy i tělesnou stavbu, ale umožňují i větší využitelnost těch suplementů z prvně zmiňované kategorie. Samozřejmě nemalý význam mají i různé spalovače. Ale já je používám jen těsně před závody a nemám s nimi až tak hlubokou zkušenost. Specielní kategorií jsou podle mě pak ty suplementy, které obsahují nějaký mix dohromady. To je slušná varianta pro ty, kteří chtějí mít určitý základ, zároveň ušetřit a k tomu případně něco doplnit. Nedá se však stavět pouze na tom. Pokud člověk očekává výsledky, musí podle toho dávkovat. Navíc by se každý měl zamyslet nad svým tělesným typem. Zde univerzalita neexistuje a zkušenost udává hlavní směr! Ohledně toho co mi nevyhovuje. Nevím moc o ničem. Skutečně mě nic nenapadá. Možná pokud bude cvičenec brát pouze například HMB a nic jiného, tak pravděpodobně moc neuspěje (ale nezmiňuji zde záměrně kontext, třeba fakt vynikajícně cvičí a jí, tudíž je vše opět relativní).
Na jedné internetové stránce s kulturistickou tématikou jsem se setkal s doplňky, které jsou namíchané tak, aby jejich aminokyselinové spektrum bylo zcela optimální pro růst svalů. Dle jejich tvrzení, kulturistovi pak stačí přijímat něco kolem 1,2 gr. bílkovin na kilo váhy. Co mě ale zarazilo je skutečnost, že používají takové suroviny jako kaseinat sodný, kolagen nebo syrovátku. Máš s těmito doplňky nějaké zkušenosti, a jaký je na to tvůj názor?

Zajímavě, až rafinovaně položená otázka. Souhlasil bych rozhodně s tím, že dobře zvolené spektrum aminokyselin je fakt důležité. Má to ale celou řadu nedostatků zcela zásadního charakteru. Především fakt, že když člověk přijímá bílkoviny, nebo přímo aminokyseliny v jiné podobě než ze zmíněného suplementu, tak se spektrum naprosto zboří a přestává mít jakýkoliv význam. Ať už jídlem, nebo jinou suplementací. Přenesme se do říše reality a přiznejme si rovnou, že i kdyby to tak bylo za ideálních podmínek (rozumějme „Nedosažitelných laboratorních podmínek“), tak ve finále na sobě ve formě postavy, nebo výkonu nic nepoznáme. Spousta lidí se celý rok lopotí s tím, aby nabralo 2-3kg svaloviny (mám teď na mysli „načisto“) a takovýhle detail ve spektru aminokyselin neudělá podle mého názoru vůbec nic. Mimochodem, každý výrobek na sobě má napsáno něco ve stylu „Ideální poměr aminokyselin“, nebo něco podobného. Tudíž můj závěr je, že zde může experimentovat pouze člověk, který má vše ostatní tak dokonale a dlouhodobě uspořádáno, že téměř neexistuje cesta, kterou by se mohl vydat, aby se posunul dále. Nikoho takového však neznám a pochybuju, že kdy znát budu.
11928_2_1
Zaskočíš i ty na nějaké diskuzní fórum ač už jako čtenář či diskutující?

Kdysi jsem občas zaskočil přečíst. Přiznám se však, že v poslední době hodně málo kdy. Nelíbí se mi většina typů diskuzí, jejich struktura i úroveň. Je pro mě lepší nebýt toho součástí a zůstat jen pouze v roli pasivního pozorovatele, nebo tak maximálně svátečního externího zasahovatele. Když se blíží sezóna, kde se chystám závodit, tak si občas obhlížím situaci. Nebo občas sleduji profi scénu, ale také jen svátečně. Prostě se i bojím, že pokud bych zabřehl trochu více do diskuzí, tak bych měl tendence se až příliš vyjadřovat a sebralo by mi to příliš duševního úsilí i času a celkem k ničemu. Rád projevuji svůj názor a zároveň se snažím jednat maximálně otevřeně a nikoho pokud možno nepopouzet. Nemám naopak rád, když někoho zbytečně naštvu, protože nechci, abych lidi štval. V ideálním případě chci mít každého rád a být s ním za dobře, stejně jako bych si přál, aby se stalo i v opačném gardu. Skutečně mám zájem na tom, aby kulturistika byla co nejušlechtilejším prostředím, ať už to v tuto chvíli zní komukoliv sebeabsurdněji. Prostě se podle toho zařídím minimálně já sám a budu doufat, že se ke mně co nejvíce lidí přidá!   
Poodhalíš našim čtenářům, co děláš v osobním životě kromě kulturistiky? Dočetl jsem se, že si hrál fotbal, teď je zima, co třeba lyže? Zbývá ti vůbec čas i na jiné koníčky nebo věnuješ vše kulturistice?
 
Dělal jsem v životě mnoho věcí, vždy několik najednou. Prostě si nemohu pomoct a mám vášně pro více věcí. Snažím se na prvním místě celkově rozvíjet svou osobnost a zároveň prospívat nejen sobě, ale stejně tak i svému okolí. Je to taková obecná práce na několika frontách. Rád se dozvídám věci z oborů, které jsou mi blízké a zamilované. Jsem klasický kytarista a zaměřuju se odjakživa na tvorbu Johanna Sebastiana Bacha. To je asi nejzásadnější věc. Bez něho, jakožto největší osobnosti v mém životě osobně bych byl úplně jiný člověk. Studuji jeho dílo, hraju ho, zkoumám jeho osobnost a všechno co s tím souvisí. Mám teď v plánu konečně začít hrát na varhany. Mám vystudovanou Pražskou konzervatoř a Akademii Múzických umění v Praze. Dalo by se říct, že by to měla být má hlavní profese. Zde se fakt snažím dost. Kromě toho mám velikou vášeň v matematice. V poslední době trochu ustoupila intenzita, ale v nedávné době to byla věc, kterou jsem dělal s maximálním úsilím. Dále mě samozřejmě zajímá vše, co souvisí s kulturistikou, doplňky výživy, anabolika atd. Čtu také hodně Bibli. Specielně s duchovní hudbou Johanna Sebastiana je to pro mě fakt velmi podstatná záležitost. Hodně se to prolíná a učí mě to a formuje asi nejvíc ze všeho. Další významná věc, pro mě zcela zásadní, je vztah s přítelkyní. Beru to sem mezi jmenování aktivit zcela záměrně, neboť chci vystihnout význam, který tomu přisuzuji a míru nasazení, které dedikuji. Dříve jsem hrál fotbal, a to hodně. Taky jsem dělal sport zvaný footbag. Podívejte se na youtube ve vyhledavači na mé jméno a uvidíte, co mám na mysli. Hrával jsem na lesní roh, trošku na klavír, jezdil jsem na jednokolce, žongloval, dělal jsem dlouho závodně atletiku. Asi by toho bylo víc, ale měl jsem v tomto směru skutečně pestrý život J. Co se týká lyží, tak jezdím. Naposledy jsem jezdil jako malý, pak dlouho nic a teď kousek přes rok (minulou a současnou zimu) jezdím občas znova a moc mě to baví. Je to však odskok od posilovny a je to celkem drahá záležitost. Avšak moc krásná! 11946_752_1 (2)
Ty působíš jako fitness trenér. Kde tě můžou potencionální zájemci o tvé služby najít? Kde tě můžou kontaktovat?

Ano, působím jako osobní trenér v Xfitness v Pražském Braníku a ve Fitness Hanky Kynychové v Modřanech. Na webových stránkách www.xfitness.cz a na www.kynychova-fitness.cz na mě mohou případní zájemci najít spojení. Případně na email zelinka@gmail.com
Pokud by měl někdo zájem, neostýchejte se se mnou spojit.
 
Kdo ze současných českých závodníků se ti líbí?

To je těžké říct. Každou chvíli vyleze někdo s pěknou formou a zajímavou postavou. Asi nejvíc mě oslovuje z dlouhodobějšího hlediska Tomáš Bureš. Tak nějak celkově. Má výborné tvary, umí udělat formu a je to prostě typ kulturisty, kde člověk už tuší, že když se někam pořádně chystá, že to bude stát za to. Nemám tak zběhlou situaci a nechci se nikoho dotknout, že bych ho nejmenoval. Existuje celá řada celkem impozantních kulturistů, kteří by se dali jmenovat, ale nikdo z nich nemá potřebné charizma, a proto je neuvedu. Tomáše Bureše zatím osobně neznám, ale je z něj cítit. Je to prostě elegantní kulturista.
Co říkáš na neustále se zvyšující počet českých profesionálních kulturistů? A který dle tebe má největší šance prosadit se?

Jednoduchá odpověď a doufám, že ne moc pobuřující. Pokud se počet profesionálních kulturistů zvyšuje u nás, tak dost pravděpodobně i jinde. Jak jich v globálu přibývá a přibývá a navíc existuje celá řada kulturistů například ze zemí arabského světa, kteří jsou často lepší než mnoho současných profesionálů, tak bych viděl jako ideální udělat jednotnou scénu a nedělat rozdíl mezi amatérskou a profesionální divizí. Konec konců jde pořád o stejný sport. Někdo ho dělá za lepších podmínek, někdo takové podmínky nemá, ale měří se dvojím metrem a to nemohu tolerovat. Pokud má někdo pocit, že potřebuje slyšet, že je fakt úžasnější, když je mezi profesionály, a přesto vypadá stejně jako by tam nebyl, tak mu poplácám po rameni, ale upřímnosti by se ve mně nedohledal. Buďto je člověk fakt hodně dobrý kulturista, dosahující výkonnosti těch nejlepších, nebo je někde mezi nimi a těmi nejhoršími. Nic víc, nic míň. To jak si to kdo dokáže zařídit, je už jeho věc. Já sám jsem daleko blíže těm nejhorším, než těm nejlepším, takže je vlastně až s podivem, že mám vůbec tuto vzácnou příležitost se k tomu nějak veřejně vyjadřovat. Byl bych moc rád, kdyby mělo více ambiciózních kulturistů, nejen u nás v ČR, více objektivního odstupu od vlastního hodnocení. Pomohlo by to na prvním místě jim samotným a hned na druhém všem ostatním. Ze současných českých profesionálů vidím největší naděje v Tomáši Burešovi. Pro mě je jedna kulturistika, na divize bych nerozlišoval. Jeden ideál, jedna kulturistika! 01CASLEZAG
Byl jsi se podívat na Elvs Prague Pro? (pokud ano co na závody říkáš)
 
Ano, byl jsem tam. Díky Bohu jsem měl to štěstí! Moc jsem si to užil a doufám, že takových akcí bude víc. Opravdu díky organizátorům, bylo to fakt excelentní!! Asi nejniternějším zážitkem pro mě byl Markus Rühl. Člověk s úžasnou osobností. Moc rád jsem ho viděl naživo. Také úroveň závodníků byla famózní. Fakt paráda! J
 
Většina kulturistů má před sebou vidinu nějakého cíle. Je to tak i u tebe a pokud ano, čeho by jsi chtěl v kulturistice dosáhnout?
 
Já bych chtěl být celoživotním sportovcem a doživotně kulturistou. Nevím, kam to jsem schopen dotáhnout, ale vím jistě, že chci svým přístupem motivovat ostatní, chci do kulturistiky vnášet více vnější kultivace, chci naplňovat kulturistické ideály a rád bych strhl co nejvíce lidí k myšlence rozvíjet komplexně celou svou osobnost v harmonickém celku. Chci si získat takový vliv, že bude mít významný a pozitivní dopad. Chci, aby mě i ostatním přinášela kulturistika štěstí a ne utrpení pro okolí. Rád bych vnášel do kulturistiky více humoru a méně patosu. Naopak bych nebyl moc rád, aby ke mně doléhaly laciné motivační citáty a hra na vůli, která je na bázi pomíjejících nehodnotných štěkání do prostoru s prostředí internetu. Rád bych u sebe dosáhl více pokory a více nasazení v životosprávě. To je asi tak všechno co mě momentálně napadá. Děkuju moc za možnost projevit se zde a zároveň děkuju za trpělivost, pakliže to dočtete až sem!