A pane Prymula, prosím vás, mohl bych se zeptat...?

Autor: Pavel Vacek

Rozhovor, který se nikdy neuskutečnil...

"Dobrý den, pane Prymula, to jsem rád, že jsem se k vám dovolal… Víte, já byl včera cvičit, chtěl si odfrknout od tý epidemie, tak jsem ani tu telku nezapnul a šel chrupkat. Ráno se probudim, hodím do sebe nějaký ty vitaminy, glutamin, to je prej dobrý na imunitu, sbalím hadry na trénink, lomcuju tam s dveřma a vono zavříno. Že prej za to můžete vy, nebo co, tak jsem se chtěl zeptat, jak to jako zamejšlíte s těma fitkama?"

"Situace je kritická, musíme zploštit křivku, zachráníme tisíce mrtvých."

"Jo, jo, jako tomu rozumím… A pane Prymula, prosím vás, a můžu se zeptat, jak to jako myslíte? Víte, my tam moc nekejcháme, nudle z nosu nám netečou, cvičíme, jíme ty vitamíny a tak… Tak si myslím, že jsme jako v cajku, víte?"

"Jste takzvaní bezpříznakoví pacienti. Nic vám není, ale přitom vám hrozí smrt. Vdechujete virus, vydechujete mor. Musíme zploštit křivku, ochránit rizikovou skupinu…"

"Jo, jo, už chápu, o těch rizikáčích jsem četl. Mám takovýho 180 kilovýho souseda, to je asi ono, viďte? Heleďte, pane Prymula, prosím vás, můžu se vás na něco zeptat? Když jsem teďka ten smrtonoš bezpříznakáč, nebylo by teda lepší, kdybyste nějak napsali neschopenku tady tomu sousedovi Tondovi? Třeba na půl roku nebo tak. Že by jako nemusel vylejzat z bytu on, místo mě. Že bysme ho jako ochránili před tím virem, než ho skolí infarkt. Co říkáte?"

"Musíme zploštit křivku, situace je kritická, když nezavedeme opatření, bude tu 1280256 nakažených denně. To už nezvládneme. Buďte solidární."

Jo, jasně, rozumím, tak já se vás nějak nechtěl dotknout… A pane Prymula, prosím vás, můžu se vás zeptat, když teda mluvíme o tý solidaritě, na solidární pivko zajít můžeme? Víte, Tonda mě imrvére zve, já pro samý cvičení furt nemám čas, tak když jste mi teď zařídil to volno...

"Můžete, ale nesmíte u něj zpívat. A v osm večerka! Když na něj prsknete po osmý, zabijete ho, bude dočista po něm. Musíme zploštit křivku, situace je kritická."

"Šmankote, plukovníku, to bych vážně nerad… A pane Prymula, prosím vás, můžu se vás zeptat, vy prej plánujete, že zakážete sportovat i dětem, je to pravda?"

"Situace je kritická, musíme zploštit křivku, je to pravda. Ty malý smradi nám to přenášej jak mravenci.

A dyť já vím…, to jsou parchanti, to vám řeknu. Já doma holce říkám furt, nelez na ten trénink, seď u toho počítače jako ti tvoji tlustý kamarádi a ona ne a ne. Bude ten sajrajt nosit k bábě a bude... Konečně mi s tím někdo helfnul. Jenže teď tu fňuká, že jste ji zrušil Mistrovství republiky, že na to trénovala jak prdlá, že se na to sportování teda vykašle a bude prej radši zevlovat po obchoďáku. Heleďte, pane Prymula, prosím vás a tam ten čínskej sajrajt jako nemůže chytit?

"Do krizového štábu jsme z Rakouska povolali špičkového odborníka se specializací na domácí karanténu dětí herr Fritzla. Každá rodina dostane příručku o kvalitní bondáži, provaz vyrobený firmou mojí dcery a roušku. Taky od ní. Situace je kritická…"

"No jo já jsem slyšel, že ta vaše holka je nějaká šikulka podnikavá, to vám přeju takovýhle potomky… A pane Prymula, prosím vás,  mohl bych se zeptat, nechtěla by ona podnikat v tom našem fitness oboru? Nebo doplňků výživy? Že byste pak jako víc mluvil o prevenci, že je dobrý budovat tu imunitu a míň o zdravotnickém materiálu, víte? Ono to prej pak lidi líp snášej ten bacil. Jsem četl, že třeba ten silák od Bílej, co cvičí a baští ty vitamíny, to přečkal jako v klídku, ale Boučka prej bolí hlava a vyžranej Kopta má dokonce teplotu a vyplavený ženský hormony k tomu… Tak nevím, no…"

"Musíme zploštit křivku, situace je kritická, všichni zemřeme…"

A dyť já vím… Já na ty kraviny o posmrtným životě taky moc nevěřím. A pane Prymula, prosím vás, poslední otázečku. Vy od teď budete zachraňovat ty životy ať to stojí, co to stojí? Já jen že jsem v březnu posílal nějaký drobáky malému Maxíkovi, to byl ten kluk, jak jeho rodiče potřebovali 50 mega a vy jste jim ukázali dlouhej nos, jestli si vzpomínáte… Nevzpomínáte? Ále jděte… To byla ta finta, jak jste malému klukovi nic nedali a pak jeho rodiče zkásli o 5 mega na daních, když se jim na to lidi složili. To byl teda majstrštyk, to vám řeknu, to se Alence povedlo. No a proč o tom mluvím… Že teď je půl bilionu díra, propad HDP 11%, a miliarda sem, miliarda tam, hlavně že ty životy 80+ nějak protáhneme.. To bude nějakej trend teďka?

"O tom já nic nevím, musím zastavit virus, situace je kritická, musíme zploštit křivku, nebo vypneme ekonomiku."

Eeee, pane Prymula, prosím vás, a můžu se vás zeptat…? Ony ty fitka a sportoviště se jako do ekonomiky nepočítají? Já jen že možná už sedíte dlouho na té docentské židli a třeba i vaši kolegové, co tráví život v těch výzkumných ústavech možná ztratili pojem o realitě, víte? To není nic proti vám, chraňtěrukapáně, ale ono to funguje tak, že nejdříve ty fitka a prodejci výživy a hospodští a všechny ty morové díry musí vyprodukovat peníze, aby vám je mohli poslat, víte? Tak se ptám, pane Prymula..., jestli to teda není nějaký tajný, kde ty prachy příští leta vezmete, když my vám je nepošlem?

"V krizovém štábu teď studujeme materiál s šifrovacím jménem Papírový dům. Už máme i krycí jména.  Andy je Bratislava, Alenka Brno, Maláčová Hradiště, já jsem Hradec. Než zploštím křivku a zachráním tisíce mrtvých, stihneme vytisknout mnohem víc než miliardu euro. A pak ti ještě prodám vakcínu. Ještě budeš škemrat, abys ji dostal, o to se postarám..."