Zdeněk Razák- Mistrovstvím světa jsem si splnil sen.

Autor: Pavel Vacek
Razák.jpg
PV: Ahoj Zdendo. My jsme spolu loni dělali tréninkový seriál, kde jsme tak trochu monitorovali tvou přípravu na podzimní soutěže, která nakonec vyvrcholila účastí na Mistrovství světa v kulturistice juniorů a já tak trochu cítím, že jsme to nijak neuzavřeli. Že nám tam za tou sezónou chybí nějaká tečka. Všiml jsem si, že na facebooku pořád házíš nějaké odkazy, kde vzpomínáš na to mistrovství, div ne se slzou v oku, tak bych tě chtěl poprosit, jestli bychom nemohli zavzpomínat spolu. ZR: V první řadě to jsou vzpomínky do konce života. Mně se splnilo to, co jsem si předsevzal. Tzn. mít co nejlepší formu a bojovat s těmi nejlepšími. A to se mi povedlo. Že se z toho vyklubala nakonec stříbrná medaile, to už je jen takový bonus navrch. Taková odměna za to snažení v té přípravě.
PV: Jakou si myslíš, že to MS mělo úroveň? ZR: Já musím říct, že jsem očekával tu laťku trochu výš. To mě překvapilo, potěšilo, zklamalo, těžko říci… Zdálo se mi, že minulé ročníky měly tu úroveň poněkud vyšší. Ale možná se mi to jenom zdá, protože jsem tam nebyl, můžu to posuzovat pouze z fotografií a sám víš, že to kolikrát hodně zkresluje. Když je fotka dobrá, resp. pokud je dobrý fotograf, tak jsi na tý fotce za strašlivýho borce a naopak. Fotka z tebe může taky udělat úplnýho trotla bez svalů. Ale abych se vrátil k otázce. Jsou taky mistrovství světa „20“ a „18“ v hokeji, kde se sejdou super hráči a ročníky, které stojí za prd, každopádně na to se tě nikdo už ptát nebude. Prostě mám stříbro z MS, byl jsem nejlepší, co jsem mohl a hotovo.  Kopie (2) - 39.jpg
PV: A to všechno okolo? Organizace, zázemí atd.?ZR: Tak to bylo naprosto úžasný. Konalo se to v půlce prosince v Turecku. Ubytovali nás v pětihvězdičkovým hotelu s výhledem na moře a halu, kde probíhala soutěž jsme měli 3 minuty cesty. Takže všechno bylo fajn. 
PV: A co stravování?  V těhlech končinách to bývá občas problém. Třeba s vodou apod.. ZR: Ne, všechno v pohodě. Žádný průjmy a tak. Vlastně to bylo všechno skvělé. Lidi neskutečně ochotný, pořád ti chtěli s něčím pomáhat… I když… V jednom ohledu to přece jenom náročné bylo.  Já měl totiž ten závěr diety, tzv. cukrování od vás (Pavel Vacek a Petr Března pozn. red.) napsaný úplně jinak, než jak to praktikoval zbytek výpravy. A je jasné, že v tom stresu si nejseš jistý, jestli to jsi zrovna ty, co to dělá správně a ne naopak. Ale čím více forma gradovala, tím více jsem získával na sebejistotě a naopak za mnou chodili ostatní členové výpravy s otázkami, proč to dělám tak a tak. Což bylo samozřejmě velmi příjemné. 
GIF-3-KUSY-=-25%-SLEVA.gif
PV: Hmm, dobře. A teď mám pro tebe pár ošemetných otázek. Takže dobře važ svá slova. Jakou roli na MS v Turecku hrál Standa Pešát? ZR: No ty vole…ty mi dáváš (smích). A co tím vlastně myslíš? 
PV: Standa Pešát se na fotkách prezentuje jako činovník svazu, tzn. má sako IFBB, diriguje soutěžící, ale v rozhovorech říká, že je pouze turista. Tak by mě prostě zajímal tvůj pohled na věc a zároveň se ptám, zda-li je pro tebe přítomnost Standy Pešáta  na MS pro tebe, jako pro závodníka přínosem? ZR: Řekněme, že Standa jako turista rozhodně nepůsobil. Na závodech měl na starosti řazení závodníků, kontrolu barvy a takovou tu organizaci před nástupem na pódium. A myslím si, že v tomhle směru fakt zamakal a tomto ohledu tu jeho přítomnost hodnotím vyloženě pozitivně. Mimo pódium, nebo lépe řečeno mimo soutěž už to je o dost slabší.   PV: Já jsem nedávno zaznamenal nějaký rozhovor s Romanem Jurákem, kde se teda do Standy Pešáta pustil hodně, ale opravdu hodně z ostra. Dokonce tam padala celkem nevybíravá obvinění. Jak to vidíš ty? ZR: Jo, toho tam chytil dobrej amok. Hodně ho kluci museli krotit, padaly tam nějaké nadávky a podobně. Ale já myslím, že to nebyla vyloženě Standova chyba. Šlo o to, že se pan Vinogradov a paní Razýmová nemohli shodnout na tom, do jaké kategorie ho šoupnou a pan Pešát holt rozhodl, že Roman nastoupí v normální kulturistice a ne v klasikách, kde, jak se později ukázalo, by měl určitě medaili. A Roman to dával za vinu hlavně Standovi.   PV: No a dopadlo to nějak? ZR: Dopadlo to tak, že Roman se uklidnil, srovnal se s tím a nakonec si se Standou podali ruku. Je to samozřejmě škoda, ale s tím bohužel už nic nenadělá.  Razak_2.jpg
PV: A všeobecně ta reprezentační partička se sešla dobrá?ZR: Tak ta byla naprosto super. I díky tomu, jak báječná se tam sešla parta lidí, mám ty vzpomínky takové, jaké mám. Všichni lidi byli úžasní a vlastně doteď jsme v kontaktu. Užili jsme si, fandili jsme si, v zákulisí se podporovali, prostě žádná zášť nebo nějaká zbytečná rivalita. Kolikrát se stane, že ten tým spolu nepromluví ani slovo, ale to nebyl tento případ. Spíš mě mrzí, že jsme jako repre tým nevypadali.
PV: Jak to myslíš? ZR: No že jsme neměli žádné společné hadry. Kdybychom nedostali od Extrifitu trika s nápisem CZECH TEAM, tak by nikdo netušil, že patříme k jedné reprezentaci.   PV: Tak aspoň, že Extrifit zabránil mezinárodní ostudě (smích). Když už jsme u toho týmu, u té party. Ty vůbec nehovoříš o děvčatech s týmu. Byla tam vůbec nějaká? A pokud ano, tak s těmi se taky stýkáš? ZR: Rozhodně tam byla, vždyť Jana Černovská přivezla titul. Všechny holky tam byly strašně pěkný a já bych se s nima rád stýkal, ale čím více bych se s nimi chtěl stýkat, tím více jsou ony zadané. Takže mám smůlu. (smích) 
PV: Takže mi z toho vychází, že kdyby nic jiného, tak tam vznikla nějaká přátelství, které můžou přetrvat několik let a to je možná kolikrát důležitější, než nějaký sportovní výsledek, je to tak? ZR: Je to přesně tak. 
PV: Závěrem se tě chci, Zdendo zeptat, jak to s tebou vypadá do budoucna? ZR: Na začátku roku jsem prodělal operaci kýly a tři měsíce jsem nemohl šáhnout na činku. Takže se teď do toho tréninku zase postupně dostávám. Teď vlastně navíc přecházím do mužské kategorie, kde budu potřebovat nějaké to kilo navíc. Problémem je, že ta moje kýla může kdykoli zase vylítnout, což je věc, která mě limituje hlavně psychicky v tréninku. Jinak co se týká cvičení, životosprávy a podobně, tam se nic nemění. Kulturistika je můj život a já svůj životní styl měnit nehodlám. 
PV: To je fajn. Děkuji ti za rozhovor. ZR: I já tobě.   TRIKO nad 2 tis JPG.jpg