Uštěpačné poznámky Pavla Vacka k prohlášení SKFČR

Uštěpačné poznámky Pavla Vacka k prohlášení SKFČR

Pavel Vacek | . .

 Nedávno bylo opakovaně zveřejněno prohlášení SKFČR ke startu závodníků na „otevřených“ a jiných neschválených soutěžích. No nedalo mi to, aby má nevymáchaná huba k tomu nepřidala pár poznámek. Předně chci však zdůraznit, že komenty k jednotlivým odstavcům v žádném případě nevyjadřují stanoviska fy Extrifit a jsou to poznámky pouze mojí osoby, Pavla Vacka. Radek Lonc a Alexej Lesukov
 Co jsou „schválené“ a „neschválené“ soutěže? 
Závodníci SKFČR (IFBB) mohou startovat jen a pouze na soutěžích, které jsou zastřešeny federací IFBB a které jsou tedy pořádány podle pravidel této federace. Seznam takových schválených soutěží je uveden na stránkách SKFČR. Sporadicky jsou ale pořádány i soutěže, které nejsou organizovány federací IFBB (tzn. nejsou uvedeny na výše odkazované stránce). Takové soutěže jsou povětšinou pod záštitou organizací, jako jsou NABBA, WABBA, WFF, případně bývají (mnohdy účelově a záměrně) označovány jako „otevřené soutěže“ a v jejich propozicích bývá nezřídka uvedeno, že se jich „mohou účastnit závodníci všech federací“. Ano, účastnit se jich mohou, co už ale pořadatelé nezmiňují, je fakt, že v případě, že se takových soutěží zúčastní závodník IFBB, porušuje tím pravidla federace IFBB, musí být z této federace vyloučen, a tak si, byť i třeba kvůli jedinému startu na neschválené soutěži, doživotně zavírá vrátka k možnému startu na desítkách a stovkách soutěží IFBB.  
PV: Každý závodník chce soutěžit na solidně obsazeném závodě a cílem každého promotéra je mít na své soutěži co největší počet co nejlepších závodníků. To je vcelku logické. Proto když se pořádala soutěž jako třeba Skinfake Open, nebo Vitalmax open byli přizváni skutečně všichni soutěžící napříč všemi federacemi. Pořadatel byl dokonce natolik vstřícný, že dané soutěže nezařadil pod tou či kterou federaci. Hlavním tahákem byla taková suma peněz, která dalece přesahovala prize money na některých méně významných profi soutěžích. Přesto si SKFČR postavil hlavu a znemožnil tímto hloupým pravidlem start některým svým špičkovým závodníkům. Místo skutečně solidní kupičky dolarů, raději přivře oči před homoprostitučním přivýdělkem některých jejich členů. Zajímavé, že u Alexeje Lesukova a jeho startu ve francouzském Colmaru tyto mezinárodní pravidla zjevně neplatí. absolutní muži ifbb 2011.jpg
 [Text: SKFČR] Svaz kulturistiky a fitness České republiky pořádá v letošním roce v České republice 6 jarních soutěží a dalších 8 soutěží na podzim. V okolních státech se mohou závodníci po schválení svazem účastnit desítek dalších soutěží. Nejlepší ze závodníků mohou na jaře startovat (v případě nominace) na trojici soutěží mistrovství Evropy, na podzim pak na pěti soutěžích mistrovství světa, nemluvě o možnostech účasti na prestižních soutěžích, jako jsou amatérský Arnold Classic, Mr. Olympia či podzimní amatérská soutěž European Arnold Classic. Na všech uvedených soutěžích mohou ale startovat jen a pouze závodníci, kteří jsou členy SKFČR (a tedy i mezinárodní federace IFBB). 
 To jsou naprosto impozantní čísla.  Pokud se však na ně podíváme truchu střízlivějšíma očima, tak pro závodníka v kategorii muži tj. 22-40 let se pořádají soutěže dvě. Mistrovství Čech a České republiky. A to už není o moc více, než soutěž jedna, povětšinou Mistrovsví ČR, kterou pořádají ty ostatní „zlé“ federace. Inu, jak říká náš ministr financí, s čísly se dá zacházet všelijak. T. Bureš na Mr. Universe  
 V České republice pravděpodobně neexistuje fanoušek či příznivec kulturistiky, který by nezaznamenal letošní fenomenální úspěch Tomáše Bureše, který vybojoval druhé místo na soutěži federace IFBB Arnold Classic Amateur, zvítězil na soutěži IFBB Amateur Mr. Olympia a následně - na pozvání samotného prezidenta federace IFBB Rafaela Santonjy - přestoupil do profesionální divize IFBB.  
 V České republice pravděpodobně neexistuje zasvěcený fanoušek či příznivec kulturistiky, který by nevěděl, že tento bezesporu fenomenální úspěch Tomáše Bureše není v žádném případě zásluha IFBB. Spíše naopak. Každý ví, včetně samotného Tomáše, že stlačení hmotnosti do váhového limitu se ukázalo jako velká chyba, která se projevila na jeho výkonnosti. Pokud by zachoval postupy, na které byl zvyklý z působení v předchozích federacích, jeho šance na ještě pronikavější úspěch zejména na Amateur Arnold Classic, by byla rozhodně větší. Ono chlubení se cizím peřím našim funkcionářům vždycky šlo na výbornou.  Nejlepší na tom celém je, že se Tomáš přestupem do profi divize federace IFBB vlastně zase vrátil k tomu, že všelijaká omezení ho odteď  budou brzdit minimálně a my se zajisté dočkáme Toma opět ve špičkové, dechberoucí formě a jak ho znám, určitě zase přihodí nějaké to kilo navíc. Osobně se na to moc těším. 
 Tomáš Bureš začínal svoji soutěžní kariéru ve federaci IFBB (tzn. v České republice, v našem Svazu kulturistiky a fitness ČR). Stejně jako několik jiných závodníků později startoval na soutěžích federace NABBA, takže jeho start na soutěžích IFBB nadále nebyl možný (jak plyne z mezinárodních i českých pravidel IFBB). Poté, co začal uvažovat o návratu do nejsilnější světové federace IFBB, musel podat žádost o možnost opětovného vstupu do IFBB výkonnému výboru Svazu kulturistiky a fitness ČR.
 Ten, také vzhledem k tomu, že Tomáš vystoupil z federace NABBA již před několika lety, a rovněž s ohledem na to, že neměl v minulosti žádný pozitivní dopingový trest, souhlasil a Tomášův návrat do federace IFBB umožnil. V minulosti (a po návratu Tomáše Bureše o to více) se na výkonný výbor SKFČR obracela a nadále obrací řada závodníků, kteří také startovali na neschválených soutěžích (ať už federace NABBA, či jiných tzv. „otevřených soutěžích“), s žádostí, aby se i oni mohli navrátit do IFBB a startovat na soutěžích pořádaných Svazem kulturistiky a fitness ČR nebo mezinárodní federací IFBB. 

Toto je velmi diskutabilní tvrzení. Tohle prohlášení o masovém návratu se totiž objevilo i loni. Předtím, než NABBA zaznamenala boom závodníků, který se projevil zejména na famózním Mistrovství České republiky v Brně, které svou úrovní závodníků zcela zastínilo stejné Mistrovství té „hodné“ federace. Dokážu si živě představit kyselé úsměvy činovníků IFBB po tomto úspěchu. Mezitím došlo k přestupu absolutní NABBA špičky v podání Katky Kyptové, Tomáše Bureše a pravděpodobně Jindry Michálka zpět do IFBB a činovníci této federace se bijí v prsa a jsou zase na koni. Co ale českým fanouškům zůstává taktně zamlčeno je, že své oblíbence na českých podiích nikdy závodit neuvidí. A když už nějak přijmu pravidlo o závodění, tak už vůbec nejsem s to pochopit, že toto se vztahuje i na exhibice. To je super úlet. Pokud si uspořádáte soutěž mimo SKFČR, nemůžete si pozvat, a tím pádem ani dát možnost vydělat těmto špičkovým borcům. Nechápu proč? Naopak, je to přece dobrá reklama pro mateřskou federaci.  T. Bureš na Arnold Classic
 SKFČR v této souvislosti upozorňuje, že možnost „návratu“ do našeho sdružení je velmi malá a uvedeným žádostem bylo v minulosti vyhověno jen velmi zřídka. Proto tímto vyzýváme závodníky, aby důsledně zvážili své kroky a aby před tím, než budou startovat na jakékoliv neschválené soutěži, svůj start důkladně a pečlivě zvážili a počítali s možností, že s největší pravděpodobností již nebudou moci na soutěžích SKFČR (IFBB) v budoucnu nikdy závodit.
 A je vlastně o co stát? Já chápu, že výše zmínění borci touží po návratu. Jejich motivací je a byl přestup do IFBB divize, neboť profíci v IFBB jsou a vždycky budou to nejlepší, co tento sport v soutěžní podobě může nabídnout. A co je podstatné, oni na to skutečně mají! Ale ti ostatní, pokud vůbec takoví jsou? Skutečně jsou tak dobří, že bez problémů vyhrají každou soutěž, kde nastoupí. Anebo je naopak motivací klesající úroveň amatérských soutěžících na českých pódiích? Men II  
 Uvedené se především týká všech závodníků, kteří mají v rámci soutěžní či mimosoutěžní dopingové kontroly pozitivní nález, následně vystoupí ze SKFČR, začnou startovat v jiné federaci a po uplynutí doby trestu za dopingový nález žádají o opětovnou možnost startu v SKFČR. Návrat takových závodníků ale není možný. Oblíbeným „zaklínadlem“ některých nezodpovědných soutěžících v minulosti bylo: „Budu zneužívat doping, a pokud mě chytí, půjdu závodit do NABBA.“  Takový závodník vidí sobecky jen sám sebe - ale že kvůli jeho pozitivnímu testu a jeho nezodpovědnosti nedostane SKFČR od státu prakticky žádnou finanční podporu a kvůli tomu si pak všichni ostatní závodníci musí veškeré výjezdy na mezinárodní soutěže a další náklady hradit sami, to již nevidí a ani ho to nezajímá. Nemůže se pak ale divit, že mu bude start na soutěžích SKFČR pravděpodobně doživotně znemožněn. 
„Prakticky žádná finanční podpora“ se dá vyčíslit částkou 453.240 Kč, kterou SKFČR obdržel coby dotaci za rok 2010. Jistě, oproti 38 milionům, které dostal fotbal je to prakticky „nic“. Ale je to na chlup přesně o 453.240 Kč víc, než dostala zmiňovaná NABBA. Co je na tom ovšem nejzvláštnější, že výjezdy na mistrovské soutěže si platí reprezentanti OBOU federací v plné výši. Jak je to možné? A kde je tedy ta oboustranná loajalita? Není se pak čemu divit, že se někteří (a já tento postup nesdílím a nepodporuji) závodníci necítí být k ničemu vázáni.  Alina Popa
 Výkonný výbor řešil v uplynulých dnech a týdnech několik žádostí, které odpovídají scénáři uvedenému výše. Ani jedna ze žádostí závodníků, kteří způsobili dopingový problém, kteří dostali dočasný zákaz činnosti a kteří v jeho průběhu startovali v jiných federacích či na otevřených soutěžích, nebyla schválena. V minulosti byla řešena i řada žádostí o návrat závodníků, kteří dopingový problém sice nezpůsobili, ale startem na neschválených soutěžích se vědomě dopustili porušení pravidel IFBB. Takových žádostí o návrat bylo schváleno pouze minimální množství. 
 Tohle je možná nejpikantnější odstaveček. Mám takové tušení, že jsme opět papežštější než papež. Asi to máme my Češi v nátuře. Jak je tedy možné, že na se svazem spřízněném, největším webu o kulturistice, se pravidelně objevují fotografie Mariusze Dohneho, který byl distancován na MS IFBB, tak si odskočil do NABBA, kde MS v Řecku vyhrál (na můj úkor, grrr) a je opět v IFBB coby profík. Typičtější příklad odporující textu jsem vybrat nemohl. Přesto přidám další libovky. Miha Zupan se na podzim stal Mr. Universe NABBA a tento víkend sváděl tvrdé souboje na ME IFBB se Štefanem Havlíkem a jen těsně prohrál. Alina Popa Ms. Universe 2008 a ejhle..půl roku na to Ms. World IFBB. O kvantu anglických závodníků z federace NABBA startujíc na letošním Olympia Amateur v Anglii ani nemluvě. Alexej Lesukov se setkal na podiu ve francouzském Colmaru s Radkem Loncem a žádný z pořadatelů nějakou federativní příslušnost neřešil. Proč taky? Prostě jestli má český svaz kulturistiky pocit, že je pupkem kulturistického světa, tak má tenhle jejich text smysl. V opačném případě si dovolím říct, že moje fantazie při vymýšlení různých bubáků pro moji dcerku je mnohem obrazotvornější.  Havlík a Zupan.jpg
  Možná se výše uvedená fakta zdají být tvrdá, ale IFBB je nejsilnější světovou federací kulturistiky, která zastřešuje 182 států a která každý rok svým členům umožňuje start na 1400 soutěžích. I kvůli těmto číslům musí mít mezinárodní federace IFBB a její soutěže jasná pravidla, která jsou závazná pro členské federace v jednotlivých státech. Takovou federací je i český svaz kulturistiky. Ten pochopitelně nemůže žádnému závodníkovi přikazovat, na jakém pódiu má, nebo nemá svoji tréninkovou snahu zúročovat, a nutno dodat, že to ani dělat nechce. Přesto však všechny závodníky vyzývá k tomu, aby každý svůj krok pečlivě vážili a aby především brali na vědomí fakt, že některé kroky jsou nevratné. 
 Poslední poznámka na závěr. Skutečně silná organizace nemá takováto vyjádření zapotřebí.  
Zdroj:SKFCR.cz   GIF-3-KUSY-=-25%-SLEVA.gif

Komentáře: