Tomáš Bureš: Když do profi, tak s pořádným objemem - 2. díl

Tomáš Bureš: Když do profi, tak s pořádným objemem - 2. díl

Pavel Vacek | . .
8073_449428451735580_835692088_n

Přinášíme vám pokračování rozhovoru, jehož 1. část jsme uveřejnili zde.

Před nedávnem ses stal státním trenérem české IFBB. Kam by se podle tebe měla česká kulturistika ubírat, máš nějakou vizi?

V Česku se pořád brečí, že kulturistika jde do háje. Já si to nemyslím. Česká kulturistika se rozmělnila ve spoustu federací, spoustu různých kategorií a odvětví, a proto to možná vypadá, že závodníků není tolik. Podle mě je závodníků dost, ať už aktivních nebo těch, kteří zrovna teď nezávodí. Dneska není jednoduché závodit, chce to spoustu času a samozřejmě i finance. Vždy záleží na tom, kdo se bude chtít připravit a já jsem tady od toho, abych mu poradil a pomohl s přípravou. Byl bych nejradši, kdybychom měli spoustu závodníků, kteří dosáhnou na medailové pozice a budou vozit medaile i ze světa.

Co si máme představit pod pojmem státní trenér? Do jaké míry jim radíš? Vymýšlíš pro ně tréninkové plány?

 Ano, přesně tak. Státní trenér by měl odpovědět na otázky ohledně tréninku a výživy, pózování a ostatních věcí spojených se závody. Záleží, kdo to chce využít. Když jsem závodil já, tak jsem si celou přípravu organizoval sám. Měl jsem štěstí, že v mé době byla státní trenérkou Eva Sukupová, která nám všem hodně pomohla. Jezdil jsem za ní i na tréninky, měl jsem ji jako ikonu, kterou jsem bral vážně. Tak by to mělo být i u ostatních. Dneska si každý trénuje víceméně sám, má svého trenéra a přijede jen na reprezentační srazy, kdy jim mohu něco poradit. Záleží na každém jednotlivci, jakou spolupráci chce, zda chce konzultovat častěji nebo ne. Mám kluky, kteří jezdí každý týden na trénink, probíráme spolu výživu, pózování atd., a pak mám i kluky, které vidím jen na reprezentačním srazu, a pak je vidím až na mistrovství světa.

 Před nedávnem jsi otevřel nové fitko. Může tě kdokoliv požádat o trénování?

Samozřejmě, mám několik lidí, které trénuju. Každý, kdo se na mě obrátí, tak mu rád pomůžu s tréninkem, a baví mě to. Je taky spousta lidí, kteří mě žhavě kontaktují a slibují, jak budou usilovně trénovat, a pak skutek utek. Rád dělám s lidmi, kteří to myslí vážně, nemusí mít závodní ambice, ale prostě je to baví. Trénink pro ně není povinností. Baví mě práce s takovými lidmi, ať už je to 200kilová ženská nebo 40kilový kluk. Chci lidem pomoct, a proto se na mě může obrátit kdokoliv s čímkoliv.

418996_383778661633893_242631992_n

Prosperuje vám fitko podle očekávání? Jak jste spokojeni?

Že si uděláme fitko, jsme se rozhodli vlastně ze dne na den. A protože jsem pořád cestoval, každý trénink jsem odjel jinde. Pořád jsem hledal to nejlepší. A proto jsem si řekl, proč si neudělat něco svého, co vytvoříme podle svých potřeb a bude to naše. Odjeli jsme do Ameriky, kde nás takříkajíc trochu „vojebali“. Vybrali jsme si nějaké stroje, ale oni nám dodali stroje, které odpovídali faktuře, ale ve skutečnosti byly úplně jiné. Teď už jsme chytřejší a dneska bychom to určitě udělali trochu jinak. Fitko nám skvěle funguje, máme ho ve Vršovicích v Litevské ulici. Dokonce ho budeme teď rozšiřovat o nové stroje, protože je o nás opravdu zájem, což nás fakt těší. Od prvního dne, co jsme otevřeli, fungujeme skvěle.

Nyní se vrátím zase k All Stars. Spolupráce s All Stars nadále trvá a bude trvat do další sezóny?

Spolupráce s All Stars trvá, smlouva je ještě na rok.

Co se týče českých firem, tak většina závodníků dostává jen doplňky. Slyšel jsem, že All Stars platí celé startovné, co je na tom pravdy?

Nevím, jestli je to pravda u jiných závodníků, u mě to pravda není. Mohu říct, že třeba smlouva s Vitalmaxem, kterou jsem měl, tak byla pro mě v některých ohledech výhodnější. Ale do All Stars jsem šel hlavně kvůli kvalitnímu trenérovi, a samozřejmě hrála určitou roli i kvalita doplňků.

Vraťme se teď k tvé budoucnosti. Máš nějaký sen? Třeba Olympii?

Mám úplně jiné sny, než sportovní. Sportovní sny jsem si splnil. Nikdy jsem nevěděl, že se dostanu až mezi profesionály, ani jsem tak vysoko nikdy nemířil. Teď, když tam jsem, tak jsem samozřejmě slyšel spoustu řečí o tom, že tam nemám co dělat. Beru to tak, že když hraješ okresní přebor a někdo ti dá šanci zahrát si ligu mistrů, tak ji využiješ, protože by to bylo jinak hloupý. Nabídku, kterou jsem dostal, jsem využil. A teď, když tam jsem, se na to nechci vykašlat, chtěl bych se předvést v nejlepší formě. Určitě už mám taky nějaký věk. Účast na Olympii by byla krásná, jde o naprostý vrchol, čeho lze v kulturistice dokázat. Nevím, jestli je to reálné, ale určitě se o to budu pokoušet. Pro mě je důležité se zlepšovat. Mám za sebou první sezónu v profi a jsem si vědom všech chyb, které jsem tam udělal, a budu se je snažit eliminovat a zlepšit se. Jak po stránce objemu, tak i po stránce kvality.

Momentálně máš 120 kg. Odhadl bys, kolik máš na sobě tělesného tuku?

Na začátku objemové přípravy, šla váha hodně nahoru, takže jsem si připadal hodně tlustej. Teď už je to lepší, jako před závody v minulosti, ale přesnou hodnotu neřeknu, protože ji nevím. V nadcházejícím objemovém období bych chtěl váhu ještě o pár kilo zvednout. Nikdy jsem si procentuálně tuk neměřil, takže fakt nevím.

 

538717_448500085161750_2116243306_n

Spolupracuješ s naším Vojtou Koritenským. Kdy vlastně vaše spolupráce začala?

Já už si to přesně nepamatuju. Možná jsou tomu už dva roky, kdy za mnou přijel a mluvili jsme spolu o tréninku a o výživě, ale že by to byla příprava jako tenhle rok, to ne. Opravdová příprava začala až tenhle rok. Loni jsme probírali spíš objem a letos jsme dělali celou přípravu až do finální fáze a odjeli jsme spolu dvoje závody. Doufám, že to vedlo k oboustranné spokojenosti.

Mohl bys vaše setkání ještě blíže popsat?

V objemu jsme se nevídali až tak často. Při dietě jsme se vídali častěji, třeba jednou za týden. Společně jsme sledovali formu a hýbali trochu s výživou a tréninkem. Vojta si tréninky sestavuje víceméně sám. Jako kulturista je Vojta hodně chytrý a ví, co na něj funguje a co ne. Pomáhal jsem mu spíš v oblasti výživy a finální přípravy.

Jak jsi s výsledky Vojty spokojený? (Arnold Classic Europe, Rusko)

Na Arnoldu jsem byl spokojený, protože Vojta ve své kategorii vyhrál. Teď jsme jeli do Moskvy a chtěli jsme to ještě více zatvrdit, což se nám podařilo. V Moskvě jsem ho samozřejmě viděl o něco výš, než nakonec skončil. Je to sice můj závodník, a proto můj pohled není tak objektivní, ale určitě mohl porazit i některý jiný borce. V Rusku byla neskutečná kvalita a on patřil k nejlehčím závodníkům. Soupeři byli klidně o 10 až 15 kg těžší. Jsem hodně spokojený s jeho formou, kterou měl v Moskvě.

Na československé scéně je několik kluků, kteří pomýšlejí na profi, třeba Milan Šádek nebo Igor Illés. Co si o tom myslíš, je to reálné?

Momentálně to moc nesleduju, nechodím moc na počítač, takže nevím. Milan mě opravdu moc překvapil. Na mistrovství Evropy měl skvělou formu a udělal velký výkonnostní skok. Druhá věc je, jestli je to nějaká výhra, být ve 25 letech v profesionálech. Kdyby se Milan rozhodl jít do Ameriky a dělat kulturistiku naplno, tak je to dobrá cesta. Ale nevím, nedokážu to posoudit, pořád je to ale 5. místo na Evropě a přemýšlet z pátého místa na profi není moc reálné. Milanovi přeju, aby si splnil svůj sen a dostal se tam.

Souhlasíš se mnou, že když jsem Čech a do třiceti chci závodit na Olympii, tak mám daleko menší šanci, než když jsem Američan, mám dost peněz, za sebou rodinu atd. Myslíš si, že to hraje určitou roli?

Určitou roli to určitě hraje. Člověk musí mít pevné zázemí, aby si své cíle splnil. Nejdůležitější je ale podle mě odhodlání a genetika. Zázemí je velmi důležité, pokud má člověk klid a nemusí denně vstávat do práce, přijde ti každý měsíc 200 tisíc na účet, tak se ti kulturistika bude mnohem líp dělat, než když každej den v sedm vstáváš do kolbenky, ale dá se to. Nikde není psáno, že nějakej kluk z Česka je tam nemůže převálcovat, a já bych byl rád, kdyby se to někomu podařilo. Jsme malý stát, ale zase máme spoustu vynikajících sportovců.

 

550206_419541511390941_2013293260_n

Kdybys měl jmenovat nejoblíbenějšího českého a světového kulturistu, kteří by to byli, a proč?

Za nás mě napadne Pavol Jablonický. Od malička jsem ho znal z časopisů a z televize. Měl jsem možnost ho i osobně poznat, velmi ho obdivuji, protože toho hodně dokázal. Je to náš nejlepší kulturista. A ze světových mám rád Doriana Yatese, líbí se mi jeho postava a tréninky, je pro mě ztělesněním kulturistiky.

Do jaké profi soutěže se chystáš přihlásit?

Chtěl bych začít tam, kde jsem minule skončil, tedy na New York Pro. A pak nějaké dva tři závody v Americe, mám i možnost tam nějakou dobu trénovat a bydlet. Pak bych chtěl ještě zkusit závody Evl´s Prague Pro. Nebyl jsem se podívat, ale mluvil jsem se spoustou lidí, kteří tam byli. Byly to určitě moc hezké závody, ale hlavně jsou doma. To jsou všechno ale takové ty plány z křesla z teplíčka, ale všechno může být nakonec jinak.

Chtěl bys za svou dosavadní kariéru někomu poděkovat?

Takových lidí by byla velká spousta, sponzoři, rodina a všichni, kteří mi radili. Největší dík patří určitě Michalovi Šašinkovi, který mě ke kulturistice přivedl a spoustu věcí mě naučil.

Děkuji moc za rozhovor a přeji ti v příští soutěžní sezóně mnoho úspěchů.

Komentáře: