Testosteron, GH, Inzulin, NO

Testosteron, GH, Inzulin, NO

Pavel Vacek | . .
HOTOVY-GIF-TRIBULUS.gif   Proč ztrácíme svalovou hmotu? Zřejmá odpověď pro většinu lidí, je nedostatek pohybu a cvičení. Svaly fungují na principu zatížení-stimulace, tedy cvičení s odporem, jako je silový trénink, nebo ztráta svalové hmoty. Nic mezi tím. Ale co je příčinou úbytku svalů u lidí, jež pravidelně sportují, a přesto se s tímto problémem taktéž potýkají? Hlavní příčina je spojena především s věkem a to hlavně díky postupnému poklesu syntézy a vylučování anabolických hormonů, včetně testosteronu, růstového hormonu a inzulínu. A to i naproti tomu, že pravidelné cvičení pomáhá udržet stimulaci těchto hormonálních procesů. Bohužel, tento pokles je ovšem nevyhnutelný u drtivé většiny lidí.

 Lidé, kteří mají s klinickým nedostatkem některého z anabolických hormonů často dramatické zkušenosti, vám rádi potvrdí prospěšné změny ve složení těla a síly, pokud jsou tyto hormony uměle dodávány. To vysvětluje současnou popularitu hormonální terapie k léčbě růstu a projevů stárnutí. Dát GH starší osobě, vede k významnému zlepšení v takových faktorech, jako úbytek tělesného tuku, tloušťka kožní řasy apod., což často doprovází subjektivní pocit o návratu mládí.
 Testosteron je ještě důležitější pro ty, kteří chtějí udržet nebo dále rozvinout svaly i ve starším věku. Bez odpovídajícího množství testosteronu, prostě nebudou žádné svalové zisky. Testosteron začíná klesat okolo věku 40 let, stejně jako GH , a tím se svalový růst začíná významně zpomalovat. Pokles testosteronu věkem je nejvíce patrný u těch, kteří mají sedavé zaměstnání, ale ovlivňuje také mnohé z těch, kteří se pořád zabývají pravidelným cvičením. Mluvil jsem s bezpočtem mužů v průběhu let, kteří potvrdili, že stimulace jejich testosteronové produkce silnými anabolizéry, jako je například  tribulus terrestris, vyrábí často až dramatické pokroky v subjektivním vnímání svého těla, výrazný nárůst libida a po sportovní stránce nepochybně také zlepšení v silových výkonech. 
Vince Taylor..jpg Zatímco testosteron a růstový hormon lékařská terapie běžně používá k léčbě příznaků stárnutí, využití inzulínu lékaři využívají pouze k léčbě diabetes mellitus.   V posledních letech ovšem používají sportovci inzulín z několika důvodů. Obvyklý vedlejší účinek použití velkých dávek GH je zvýšená hladina glukózy v krvi, která může být regulována pomocí inzulínových injekcí. Jedním s účinků inzulínu je propouštění aminokyselin do svalů k využití pro syntézu svalové bílkoviny. Inzulín aktivuje primární enzym, který přemění sacharidy na glykogen, jenž pomáhá ke svalovému zotavení po tréninku a dává svalu plnější vzhled svalů. Každý gram glykogenu totiž na sebe váže 2,7 g vody.
 Takže otázkou zůstává, zdali je inzulín skutečně natolik anabolickým hormonem, jak se o něm traduje?  Zcela určitě ano.  Tedy pokud chcete získat množství tělesného tuku. Ve skutečnosti je inzulín nejsilnější tuk-stimulující hormon v lidském těle. Dokonce můžete často najít odkazy, kde o něm pojednávají jako o „hormonu- skladníkovi energie“, který tuto záložní energii ukládá hlavně ve formě tuku a glykogenu. Ovšem ve vztahu k svalu, je inzulín pouze podmíněně anabolický, což znamená, že v přítomnosti velkého množství aminokyselin v krvi, pomáhá zásadním způsobem v jejich „odchytu“ do svalu a jejich následné syntéze do svalové bílkoviny, což vyvolá základní anabolický efekt.

 Hlavní role inzulínu ve svalu je tedy hlavně antikatabolická, což znamená, že zabraňuje ztrátě svalové hmoty, což zase pro změnu vyvolá nepřímý anabolický efekt. To je šmodrchanice, co? 
 Několik studií prokazatelně ukázalo, že inzulín má synergický anabolický efekt hlavně v kombinaci s testosteronem a růstovým hormonem. To vysvětluje jeho popularitu mezi atlety, jelikož tato trojka je zodpovědná za obrovské přírůstky svalové hmoty u mnoha kulturistů. Na druhou stranu, toto kombo je viníkem dříve celkem vzácného nežádoucího účinku, jako je přílišné vyklenutí břišní stěny. masters.jpg
 Vraťme se ale k problému úbytků svalové hmoty u starších cvičenců. V jedné studii starší lidé, dostávali více inzulínu, než sami obvykle vyprodukují po jídle.  Obnovení syntézy svalových bílkovin a nastartování anabolických procesů bylo srovnatelné s těmi, které bylo možné pozorovat u o generaci mladších lidí. Pokud dostávali starší lidé injekce inzulínu v množství srovnatelné s produkcí inzulínu, jež je běžná po požití stravy, k žádné výraznější syntéze nedošlo. V důsledku vyšší koncentrace inzulínu dochází k vazodilataci nebo rozšíření cév, což následně vede k efektivní dodávce aminokyselin do svalů.
 Dalším faktorem, který rozšiřuje cévy, je oxid dusnatý, který je syntetizován z aminokyseliny L-argininu. Mnoho sportovních doplňků, bohužel nenabízejí nějakou posílenou formu argininu jako primární přísady. Dávka argininu ve většině těchto produktů se pohybuje zhruba v rozmezí  čtyři-pět gramů, protože dávky argininu větší než devět gramů často způsobují nevolnost.
 V kontrastu s tímto zjištěním totiž existují studie, které ukázaly zvýšení NO z argininu dodaných intravenózním podáním teprve až v dávce 18 g a více. Přesto mnoho lidí, kteří používají NO doplňky, nárokují znatelný efekt svalového napumpování, které je jasným ukazatelem zvýšeného průtoku krve. Odpovědí na tento zřejmý paradox je, že mnoho NO doplňků také obsahují jednoduché sacharidy, které dokáží rychle vyvolat sekreci inzulinu. Z tohoto úhlu pohledu, je možné se také domnívat, že právě inzulínu, spíše než argininu, vděčíme za tento pocit enormního napumpování. Takže, změřené hodnoty NO v krvi, dostatečně prokázaly funkčnost tohoto typu doplňku stravy. Avšak je celkem oprávněné domnívat se, že je to spíše kvůli obsahu jednoduchých cukrů, které společně s inzulínem, dostatečným množstvím aminokyselin nebo rychle působících bílkovin, jako je například hydrolyzovaná syrovátka, dokáže výrazně rozšířit cévy a plně zásobit vaše svaly zásadními stavebními látkami, které jsou potřebné pro váš růst. 
 Pokud jde o starší lidi, kteří jsou na inzulín rezistentní, tak nedávno jsem našel studii, kde jim inzulín částečně obnovil všechny svalové anabolické-signalizační procesy, které byly zpomaleny stárnutím. V této studii došli k závěru, že tyto procesy vyžadují dávku inzulínu dvakrát větší, než kolik tělo běžně produkuje po jídle.
 Ke vší smůle je ale třeba dodat, že inzulín je látka natolik složitá a nebezpečná, že prakticky nelze doporučit její doplňkové užívání bez důkladného sebevzdělání v této oblasti. Rozhodně je ale dobré zohlednit právě získané informace při výběru těch nejvhodnějších doplňků výživy pro vás.  HYDRO

Komentáře: