Squat dřepy- co to zase je?

Squat dřepy- co to zase je?

Pavel Vacek | . .
  Tak tu máme novou, převratnou novinku, určenou především pro dámy. Je to velký hit, především v Praze, v tamních dámských fitcentrech. Zázrak se jmenuje Squat dřepy.   Co to je ten Squat dřep? V podstatě jde o to, že klasický dřep, čili ten hluboký pod paralel, údajně za a) ničí kolena a vazy, za b) nezatěžuje hamstringy a gluteus, čili zadek, řiť, či hezky česky prdel tak, jak by měl.  Z toho tedy vyplývá, že za a) jsme všichni potencionální invalidé, za b) všechny ty bikiny fitnessky s krásně kulatým vysportovaným pozadím jsou blbky, co neumějí cvičit. 10334400_541631112612469_3792327182923858560_n   Jistě chápete, že svatou povinností každé stránky o cvičení je podívat se na tyhle moderní squat dřepy trochu zblízka. Takže jak se tenhle evoluční zázrak moderního fitness vlastně provádí?   -U squatu nikdy nenechejte kolena zajít před chodidla, kolena a lýtka by měly svírat pravý úhel. -Představte si, že si sedáte na malou stoličku a zapomeňte na klasické dřepy. -časem si můžete přidat zátěž. Ze začátku postačí lehké činky v rukou.   Hmm, tak to bychom měli. Já ti nevím, ale dosedy na lavičku už jsem párkrát viděl u trojbojařů a ačkoliv neměli jednoručky v rukou, nýbrž asi 300 kilo na zádech, pořád tomu říkali dřep. S dosedem. I mě to tak nějak evokuje jen jednu z dalších variant dřepu, jako je Sissy dřep, Hacken dřep, dřep na Smithově přístroji, čelní dřep, paralelní dřep, dřep pod paralel, sumo dřep atd… , rozhodně však nic, co by mělo nahradit klasické dřepy. iStock_000031540538Small-657x380

Nechci tedy nijak shazovat novou fitness módu squat dřepů, protože squat dřep je mnohem lepší než nikdydřep, ale ne nadarmo se zrodila v dámských fitcentrech. Ženy totiž mají v sobě jakousi přirozenou touhu pořád něco inovovat, měnit, vylepšovat. Takže zatímco muž si vystačí s jedním účesem mnohdy po celý život, ženy dokáží utratit statisíce za barvy, střihy, délky, tvary, kadeřníky, šampony a všechny možné serepetičky jenom proto, aby se cítily jinak. To samé je to s bytem. Chlap potřebuje postel, nějakou bedýnku, na kterou si postaví nejnovější model televize s nejnovějším playstationem a mixér. Žena, ačkoliv se bojí v posilovně vzít do ruky těžší činky než 5 kilo, bez váhání sama přesune několikatunovou skříň z jednoho konce bytu na druhý, jenom proto, aby to měla doma hezký. Jiný.

10169350_550367781738802_5172459891151381067_n  Píšu to hlavně proto, že obdobná paralela existuje i u sportu. Muži velice úspěšně formují svá těla již několik desetiletí úplně stejnými cviky, stejným sportem zvaným kulturistika a světe div se, ono to pořád funguje. Už 60 let nebo tak nějak. A je téměř jisté, že si s tím vystačí ještě dalších minimálně 60 let. Jasně, už se nezvedají zrezavělé činky, necvičí se 6 hodin denně, všechno je to v lesku a jisté změny jsou v tom vývoji přece jen patrné. Ale když nic jiného, pořád tomu říkáme kulturistický trénink a pořád děláme stejné pohyby. Ženy ne. Ty mají potřebu vymýšlet pořád něco extra v domnění, že to bude lepší. Mnohem lepší. Takže máme za sebou fázi, kdy činky zvedaly jenom mužatky a ženy v obavě (která pořád přetrvává) činky obcházely obloukem. Raději dělaly aerobik. Jednou jedna cvičenka zakopla, udělala dva kroky navíc, správně si vypočítala, že vypotila při tom o dvě kalorie navíc a tak vzniknul lepší step aerobik. Když se jim tam pletly omylem činky a chtěly je uklidit, tak si další děvče uvědomilo, že když tou kilovkou mávne, vypotí další tři kalorie a tak tu máme power step aerobik. U toho si někdo omylem přeladil rádio, zapěla Shakira a vznikla Zumba. A tak dále. Ty dámy, které se odhodlaly přece jen zůstat v útrobách posilovny a dělaly například klasické sedy lehy, nezůstaly o mnoho pozadu. Jednoho dne pojaly přesvědčení, že opakování v plném rozsahu pohybu je vlastně ztráta času, zkrátily dráhu na dva centimetry a vznikla kalanetika. Z kalanetiky už byl jenom krůček k józe, kde vypadáte jak lenochod při sprintu, ale aspoň si u toho trochu vyčistíte hlavu. Netvrdím, že všechny tyhle mutace mají na svědomí ženy, minimálně jóga je stará jak Karel Schwarzenberg a ještě o něco víc, ale je zřejmé, že v tomto ohledu můžeme ženy něčemu přiučit my muži. Konečně.   Jedno je totiž jisté. Pokud chcete zformovat postavu, nic lepšího než kulturistika neexistuje! Nikdo, nikdy už nevymyslí nic lepšího. A pokud vám, dámy, zní kulturistika hrozně, říkejte tomu třeba genderově vyvážené zatížení svalově pohybového aparátu prostřednictvím gravitačního působení zátěže. Takhle nějak by to pojmenovali v Bruselu. Každopádně cvičte s činkami. Dělejte osvědčené, mnoha lety prověřené cviky a výsledek se dostaví. Pokud vy sami budete chtít.   Není třeba vymýšlet squat dřepy, když tu existuje armáda úspěšných fitness závodnic, které vám rády potvrdí, že krásný, pevný zadek uděláte pouze prostřednictvím hlubokých, pod paralelní úroveň prováděných dřepů. Údajná zranění kolenních vazů vám nehrozí. Alespoň do té doby, než kolena začnete používat jako pérovací a odrazovou podložku. Ale to je doména spíše mužů. Naopak, precizně provedený hluboký dřep je skvělý cvik s mnoha benefity pro celé tělo.     Není třeba zkoušet kalanetiku, když stavba ženského břicha se nijak extrémně neliší od toho mužského. A to se cvičí v plném rozsahu dráhy břicha, ve visu, prostřednictvím zvedání nohou, na strojích se zátěží zkrátka všelijak, ale určitě ne mrcasením se v mikroskopickém rozsahu pohybu připomínajícím křeč. 1461072_330657393741124_1023546498_n   Není třeba se bát činek, protože činky vám přináší mnohem větší variabilitu cvičení než stroj. I když na stroji můžete sval stimulovat přidáváním zátěže, pohyb v přesně stanovené dráze způsobí, že budete zatěžovat pouze některá svalová vlákna. Navíc činky zatíží i ty miniaturní svalečky, které nejsou vidět a které nazýváme stabilizátory. Ty jsou totiž při cvičení na strojích často téměř nezasaženy a jejich ochablost může později působit potíže.   Není třeba se bát zátěže, protože žena, alespoň ta trochu normální, má tak minimální produkci vlastního testosteronu, který je hlavním hormonem pro růst svalů, že je pro ni nesmírně náročné přibrat nějaký ten kilogram svaloviny. Navíc tento proces obnáší obrovskou sebedisciplínu, protože když už žena dře jak kůň v posilovně, musí vzhledem k výše zmíněné hormonální skutečnosti dodržovat velmi důsledně stravu a životosprávu.   Není třeba se bát zvýšení váhy. Teď mám na mysli tu vaši, tělesnou. To je kámen úrazu mnohých začínajících cvičenek, neboť je počáteční přirozené navýšení hmotnosti vyděsí k smrti a okamžitě přestanou cvičit v domnění, že do rána je z nich Arnold. Je však pravdou, že zpočátku tělo reaguje přece jen snadněji a nějaký ten svalík v návaznosti na šok, který jste mu cvičením připravily, přece jen přibere. Jenže zatímco kilo svalů je jen takový úhledný snopec masa, kilo tuku je poměrně velká hromada jakéhosi hnusu. Jinými slovy, i když zpočátku, než začnete odbourávat tuk, můžete přibrat na váze, přesto budete vypadat mnohem pevněji, zdravěji, sportovněji, zkrátka lépe.   Takže dámy, i když máte k mužům miliardu výhrad, navíc mnohdy oprávněně, při formování postavy cvičte jako oni. Výsledky se totiž dostaví mnohem dřív, než při aplikování vašich módních experimentů.

Komentáře: