Soutěžní fitness zdravější kulturistiky? Asi jako pytlík ovocných bonbonů s koksem.

Soutěžní fitness zdravější kulturistiky? Asi jako pytlík ovocných bonbonů s koksem.

Pavel Vacek | 18. 04. 2017

Tak jsem se dnes ráno dočetl, že nám do nadcházejících voleb míří nová generace politiků, kteří mají moderní, neotřelý pohled na svět. Paráda, chtělo by se zvolat. Jenže v překladu to znamená, že tu máme lidi, kteří si na prahu třicítky a po letech studií humanitních oborů uvědomili, že na trhu práce kvůli tomuto typu vzdělání jaksi rvačka nepropukne a jsou si dobře vědomi toho, že teplá náruč státu hned tak nevychladne. Takže když se zadaří a budou správně předstírat zápal o věci veřejné v předvolební kampani, budou mít na čtyři roky postaráno. Jak to vypadá v praxi, nám krásně dokládá náš udatný premiér. Pro pána, který nikdy nepracoval, je skvělý výsledek hospodaření, když si půjčíme jen 70 miliard místo 120, abychom to nějak od ledna do prosince doklepali. V ten moment by se zřejmě ozval dívčí hlásek pana mladého Stropnického, kterému pod nosem uvízlo ochlupení po orálním sexu s nějakou vyznavačkou batikovaných triček a sandálů, aby se ohradil s tím, že to není pravda, neb on pracoval. A to každé prázdniny na brigádě při sběru plodin. Což ho v jeho očích kvalifikuje na experta v oblasti ekologie. Zkrátka z cizího krev neteče, a když je člověk zvyklý, že se peníze vždycky odněkud dostanou, není se téhle mentalitě čemu divit. Kolikrát si říkám, jestli by nebylo lepší, kdyby tam seděla parta šimpanzů. Neznám totiž jediný státní podnik, který by fungoval skvěle. Vyjma ČEZ a Budvaru. Což jsou ovšem výjimky. Částečně proto, že lid usoudil, že je lepší svítit žárovkou místo svíce, což se dá v monopolním postavení Čezu zmršit jenom těžko a částečně proto, že jsme národ alkoholiků, takže nějaký ten pětník ze všeobecné závislosti dopadne i do Budvaru.

Přesto všechno co jsem napsal, jsme oblažováni každoročně tisícem nových definicí, jak bychom mohli porušovat zákon. Vlády nás buzerují s tak neutuchajícím nadšením, že i právníci prožívají deja vu z absolvování svých prvních kroků na Právnické fakultě a jejich studium je v podstatě permanentní. Zákony a příkazy se na nás chrlí takovou rychlostí, že obyčejné zapálení cigára v hospodě se nám zdá jako výjev z minulého století. Nápad, že byste se nepřipoutali v autě a nechali se svobodně vystřelit přes přední sklo jak Gagarin v případě čelního nárazu, je pro mladší čtenáře už naprosto nemyslitelný. Potíž je v tom, že vláda většinou zpacká i dodržování těch zákonů. Jako například ten o anabolikách. Před nějakými šesti lety se schválil zákon, že když u vás najdou 2 ampule testosteronu, propadnete hrdlem, vaše děti skončí v chudobinci a duše dávno upsaná ďáblu najde svého ručitele. Jak to dopadlo? Zavřeli se 1-2 nešťastníci, aby se na ostatní udělalo bububu a dál se nestalo nic. Anabolika dnes seženete v regálu mezi sunarem a dámskými vložkami, převis nabídky nad poptávkou způsobil, že na růsťák už si nemusíte brát hypotéku, ale zaplatíte ho z podpory nebo stravenkami. Na peptidy se dělají reklamní kampaně jak na kapky do nosu a jediný efekt zákona je ten, že pomohl vytvořit hrdiny, „kteří se nebojí mluvit otevřeně a otevírají oči ostatním“ a dlouhou řadu zákazníků. Zakázané ovoce holt vždycky nejvíc chutná, marná sláva. To vědí úplně všichni, mimo těch šimpanzů, co se naučili uvázat kravatu.

Což mě po delší oklice přivádí k tématu dnešního článku. Už několikrát jsem četl, že obliba physique a bikiny fitness spočívá v tom, že je mnohem zdravější než kulturistika. Ále jděte… Povídali, že mu hráli. Jistě, uznávám, že Bikiny fitness má na vizáž mnohem méně devastující účinky než ženská kulturistika, která se mezičasem stala vyhledávaným cílem nejrůznějších podivínů s kompletní škálou sexuálních úchylek, ale jinak se nedá popřít to, že o nějakém zdraví mnohdy nemůže být ani řeč. Pamatuju zhruba před třemi lety tisíce statusů a oslavných článků nad mnoha novými tvářemi, které sbíraly jednu medaili za druhou po dvou letech cvičení. Talentovaná děvčata, dalo by se říct. Jenže teď tu máme sérii statusů, kde jsou vidět diametrálně odlišná těla od těch vysoustružených na podiu. Samozřejmě s dovětky, že takhle je to vlastně reál a že by nikdo neměl mít mindráky ze soutěžních forem, pevných zadnic a dokonalých proporcí. To jako vážně? Kde jsou ty statusy, když se chce, cesta se najde, plňte si sny a podobný žvásty? Důvodem procitnutí je spíš to, že po několika měsících intenzivního užívání růsťáku, hormonů štítné žlázy, clenbuterolu a diet, kde dominantní číslovkou byla nula, je tělo na pár sezon odepsané, pokud to chcete dělat skutečně čistě a zdravě. Takže napálit statusy o přirozenosti je logickým vyústěním tlaku na holky, které už asi nebaví odpovídat na věčné otázky „ty už necvičíš?“

A pak tu máme tu zdravější variantu ke kulturistice jménem Physique. Nevím proč, ale připomíná mi to dávný rozhovor s Michalem Hradeckým, budiž mu země lehká, Mistrem ČR v 65 kg kategorii ve Světě Kulturistiky v roce cca 2003. Měl obrovský titulek „Velké svaly se mi hnusí“. A pak mu našli osm zakázaných látek. Možná si spletl indikaci a užíval ty léky proti růstů svalů, ale pravděpodobnější bude, že po svalech toužil jako každý, kdo cvičí trochu vážněji. Ale holt mu to tak nerostlo, tak raději veřejně prohlašoval tuhle kolosální lež. Já už se kosmonautem asi nestanu, ale vyhlašovat, že se mi nad Stratosféru vlastně nechce, páč bych se musel prodírat vesmírným smetím, nebudu. Nebo třeba tohle. Nedávno byl za mnou náctiletý mladík se seznamem jím užívaných látek, soutěžící právě v téhle kategorii, abych mu řekl jakýsi názor. Jeho obličej připomínal skauta, kterému načůráte do právě rozdělaného ohýnku ihned poté, co jsem se mu omluvil s tím, že půlku látek neznám ani z doslechu od našich profíků. Zkrátka a dobře, nevěřím závodníkům téhle kategorie, že chtějí být svalnatí jen trochu. A víte proč? Protože pokaždé, když se kouknu na jejich videa, vidím jejich pokoje olepené plakáty Colemana, Cutlera, Levroneho, Heatha atd… Pak je jako kdyby dělník v továrně říkal, že by rád smočil u Playmate měsíce června a ve skříňce měl vylepenou Halinu Pawlowskou. O to víc je mi sympatický výrok Aleše Lamky v rozhovoru zde na Extrifit.cz, kde na rovinu říká, že „mi zatím více svalů nenarostlo“ a tak soutěžím v Physique. A o poznání méně sympatický je mi přístup všech těch naládovaných borců po okraj, kteří blábolí o zdravější cestě a funkčnosti svalů.

Čímž se dostávám k tomu, že půlka čtenářů je teď na mě naštvaných, že dělám rozdíly v sypání u kulturistiky a physique a bikin a druhá půlka, no…. odhadem spíš třetina, je zase nastartovaná za klávesnicí, aby mi vpálila, že jsou čistí a házím je do stejného pytle. Na tu první skupinu kašlu, té druhé předvedu rektální alpinismus. Nehodlám se tu stavět do pozice nějakého mravokárce a bojovníka proti steroidům, to ani náhodou. Už jen proto, že sám mám asi deset kilo másla na hlavě, ale v těchto 2 konkrétních kategoriích budu vždy na straně těch naturálů. Dyť je to směšný, aby do sebe holky v bikiny fitness ládovaly růsťáky! Stejně vás vždycky porazí dobře stavěná naturálka s grácií a charisma ala Sabina Pleváková, protože když budete mít křivý nohy a pochodovat na pódiu jak po opici, bude vám stejně prd platný. A když neumíte zhubnout bez clenbáčů? Tak to s váma bude v offseason velká prdel. Akorát že pořád. A co vy kluci? Vážně musíte sypat, abyste měli 43 cm přes ruku, buchtičky v pase a trochu širší ramena? Nebo jak to vlastně děláte? Natáhnete jen půlku stříkačky, protože celá už by byla „moc“? Vždyť stejně žádný velký objemy mít nemůžete podle pravidel. Jenže vy chcete medaile hned, že jo? Cvičíte půl roku, stránka IFBB Bikiny fitness už je založená, lajky se u vystrčeného plastu jenom hrnou, tak to chce nějak potvrdit. Instantní sláva navařená, chce to nějaký kořeníčko. Chápu. Akorát je pak docela blbý, když necháte u dealera ekvivalent embéčka a pak vás porazí naturál Marek Sviridov, Lamka, Dlabajová a jistě i mnoho dalších. Zkrátka a dobře, vzdávám hold všem těm, kteří pochopili, že bikiny a bikináři jsou, nebo by aspoň měli být, tou skutečně zdravou alternativou k těm, co naopak chtějí dosáhnout maxima možného. (I těm fandím) A přeju jim minimum frustrace z toho, že naše zákony jsou každému putna. 

Komentáře:

Nejnovější články