Slavoj Bednář- Pro výsledek se vždy snažím udělat maximum.

Autor: Pavel Vacek

Trochu jsem váhal nad tím, jestli pokračovat v uveřejňování rozhovorů, které jsme dělali v předvečer soutěže Mr. Universe. Přece jenom už uplynul nějaký čas, výsledky všichni známe a jakési předsoutěžní nadšení je již dávno zapomenuto. Jenže pak jsem si znovu pustil rozhovor se Slavojem Bednářem, bronzovým z Mr. Universe, a objevil jsem tam nové myšlenky, nové náhledy na sportovní život a usoudil jsem, že by byla vážně škoda, abych se s vámi o ně nepodělil. L1050297.JPG
Slávo, proč ty jsi vlastně vynechal jarní část sezony?
Nebyly podmínky. Vždycky čekám na pocit. Až TO příjde. Na pocit, nebo řekněme dojem, že mám dost času na přípravu, že mám na straně nějaké kačky, které do toho můžu dát, že to bude probíhat v pohodě. Nechci chodit na závody každý rok jenom proto, že musím. Prostě čekám na podmínky a pak do toho jdu. S tím, že pak do toho jdu skutečně naplno. A navíc mě Mr. Universe lákalo víc, než MS.

Takže teď proběhlo vše bez problémů?
Ano. Moje příprava, nebo lépe řečeno její průběh, byla nesrovnatelná s předešlými roky. Prostě jsem měl nerušený půlrok věnovaný přípravě na závody.

Takže se dá říct, že ta příprava proběhla zcela podle tvých představ?
Jo, přesně tak. titclanekexcup.jpg
Ptal jsem se i ostatních závodníků a zajímal jsem se o jejich názor na proběhnuvší Extrifit Cup. Jak tobě se líbil formát toho probíjení se soutěží a následné vyústění v jedinou kategorii?
Jedním slovem výborný. Já byl nadšen. Hlavně se mi líbilo, jak to bylo hodně orientované na diváky. Líbilo se mi, jak jste nás pustili mezi diváky. A když vidíš tu odezvu, tak se ti mnohem líp závodí a samozřejmě si to i víc užiješ. My jsme byli týden předtím na závodech v Rakousku, kde bylo 12 kategorií vesměs o ničem, občas si ani nechápal kde, kdo a v čem závodí. Zdlouhavé, umořující. Tady byla jenom kulturistika, odsejpalo to a přitom to netrvalo 10 minut.

Ale s výsledkem jsi nebyl moc spokojen, že?
(smích) No jo no, to je život. Kolikrát si říkám, že už bych si na ty druhá místa mohl zvyknout.

Trochu ti bylo vyčítáno, že jsi měl shodit 2-3 kila a prvenství by mohlo být tvoje. Jaký je tvůj názor?
Absolutně nesouhlasím. _DSC0462.JPG
Já teď trochu tlumočím dva publikované názory z pěti rozhodčích, kteří svoje rozhodnutí hodlali nějak veřejně obhájit.
Hmm, těžko na tohle něco říct. Za mnou třeba přišel Tomáš Bureš s tím, že tam není co řešit a že podle něj jsem to měl dostat já. Spousta přítomných lidí za mnou přišlo s tím, že jsem byl větší než Vojta a přitom dobře připravenej. Hradecký dokonce psal, že jsem měl shodit 4-5 kilo, ale to už si myslím, že si jen obhajoval to, že dal Vojtu prvního. Víš co, napíše, že jsem byl tlustej a pod vodou a tím to pro něj zhaslo. Každopádně Vojta byl super připravenej. Já to viděl tak, že to bylo tak 50:50. Já prostě v tu chvíli cítil, že by to mohlo dopadnout a proto mě to druhé místo trochu psychicky rozhodilo. Oni si prostě musí nějak obhájit to svoje rozhodnutí, to je v pořádku. Na druhou stranu mám okolo sebe hromadu lidí, kterých si vážím a o kterých si myslím, že tomu taky trochu rozumí a ty to viděli jinak. Ale to je kulturistika. My jsme se přes to celkem rychle přenesli, vlastně přes noc, a jedeme dál. Navíc Universe je zase jiná soutěž a nemá cenu se tím zaobírat.

Takže jsi neměl potřebu udělat nějaké změny?
Přesně tak, neměl. Ale samozřejmě jsem to zase zařízl, sundal jsem cukry, ale to bylo v plánu od začátku. Já nechtěl jít nějak výrazně objemově dolu. Mě to přišlo prostě dobrý. Večer mi pak volal ještě Jindra Popelář a zrazoval mě od nějakých velkých úbytků váhy v reakci na to, jak tam někdo psal, že bych měl jít až 4 kila dolů. Takže žádné velké změny nebyly.

Jasně, takže v neděli žranice, v pondělí sušit hubu, klasika…
(smích) Přesně tak. M2-3.jpg
Jaký výsledek by tě uspokojil na Mr. Universe?
Mě uspokojí vědomí, že na pódiu vypadám fakt dobře s tím, že jsem pro to nemohl udělat víc. Pokud tam vylezou tři nařezaný Brazilci, dva našlapaný Maďaři a já skončím šestý, tak s tím nic nenadělám. Pokud ale budu vědět, že jsem jim konkurenceschopný, že vypadám mezi nimi dobře, a že už víc pro to dělat nešlo, budu spokojený.  Úplně nejvíc by bylo, kdyby se sešla brutální konkurence a já vyhrál, to je jasný. Ale pokud skončím to třetího místa, budu spokojený.

A co dál? Bude mít zítřejší výsledek vliv na tvou další přípravu?
Zítřejší výsledek je zásadní pro celou mou další kariéru. Pokud zítra skončím osmý, tak no…. Víš co, baví mě cvičit, baví mě to okolo, ale ne za tu cenu, kterou tomu dávám. Nemůžu skončit vzadu a pak se další 4 roky pachtit dopředu, abych to jednou vyhrál. Ne. Já potřebuji udělat výsledek, abych viděl, že to má smysl, že to má progres a nějakou myšlenku. Pokud vyhraju, tak v ten moment mohu uvažovat o nějakém přestupu, o Arnold Classic, o profesionálech apod. To všechno samozřejmě za předpokladu, že přiberu dalších 5-7 kilo.

A když nastane nějaká mezivarianta? Když skončíš třetí-čtvrtý?
Je to prostě o pocitu. Každopádně ať skončím první nebo desátý, rok a půl na prkna nevlezu. Mé tělo to potřebuje. Mám to vyzkoušené, že rok na nějaký progres je u mě málo. Teď mi to sedlo úplně parádně. Já potřebuji zase nabrat šťávu, chuť do přípravy atd..  Hele, my teď můžeme plánovat, co chceme, ale nevíš, co bude zítra, za měsíc. Já nežiju jenom kulturistikou, i když to může teď tak vypadat, protože pokud chceš udělat nějaký výsledek, tak určité časové období tomu musíš dát všechno. Ale mám taky svou práci, mám atestovat, mám svůj rodinný život a z toho plynoucí závazky. Mám nějaké další plány do budoucna a nemůžu a vlastně ani nechci, všechno odhrnout a věnovat se jenom sám sobě. Takže mé další závodění je prostě o podmínkách, o tom jak se dohodnu s lidmi, kteří mě podporují. Teď mi poskytla fantastické zázemí má přítelkyně Magda a pokud to tak bude dál, bude to jenom skvělé.

Já ti děkuji Slavoji za rozhovor a ať se ti vše daří podle tvých představ.
1.jpg