Seminář Nabby v Praze

V sobotu 19. května se konal ve Fitness Fantom Seminář federace NABBA, kde se měli závodníci a fanoušci této federace dozvědět něco více o budoucím fungování tohoto společenství. Jenže férovější by bylo napsat, že se spíš konat měl… Kombinace letního počasí snoubící se s klíčovým zápasem naší hokejové reprezentace na MS se ukázala jako vražedná a měla drtivý dopad na účast. Což o to, pokud by pořadatelé chtěli přednášet význam Rutherforova modelu atomu, znamenal by počet účastníků hotovej Woodstok, ale takto by se dala účast nazvat jedině jako tristní.
Praha 066
Což je opravdu zvláštní, pokud uvážíme množství internetovým rádců, kteří rádi a zasvěceně hovoří o pomoci a svých představách dalšího směřování a fungování této federace. Takto zůstává snaha o jakousi alternativu k IFBB zase jenom na představitelích federace NABBA, kterými jsou Jindra Popelář, coby prezident a sponzor a Michal Benda jako jeho zástupce. Což jsou také osoby, jež toto setkání iniciovali. Takže pokud to shrnu, každý člověk s konstruktivním návrhem, každý kritik mohl přijít, předložit své připomínky a zapojit se do debaty. A to se samozřejmě nestalo. Co se ale určitě stane, je to, že opět zazní někde nějaké anonymní kritické hlasy, či příspěvky, které ovšem ve světle předchozích řádků nemají opodstatnění. Zkrátka a dobře, pokud chcete ovlivnit dění a chod ve federaci NABBA Czech, měli byste na tato setkání přijet. V opačném případě vám nezbývá, než akceptovat to, co je.

Pokud ve vás po přečtení těchto řádků hrklo, že je chod Nabby ohrožen, musím vás uklidnit, že to tak v žádném případě není. Na semináři byla předložena celkem jasná vize do budoucna (více bude v rozhovoru s Michalem Bendou), byla nastíněna reprezentační účast, resp. její podmínky a pár dalších podnětných bodů. No a pak jsme si přátelsky poklábosili, prohlédli aktuální formy Ondry Mlaky, který svůj vrchol časuje zejména na MS NABBA, které je za měsíc v Irském Dublinu a Michala Bendy, který evidentně časoval vrchol na všechno možné. Všeobecně vzato, bylo to příjemné setkání.
Pak byl konec. Vzhledem k tomu, že mnozí z nás měli s sebou své drahé protějšky, tak nás (muže) stihla krutá kletba v podobě návštěvy posvátného poutního místa všech hospodyněk, chrámu IKEA. Jiní se odebrali sledovat ten zmíněný hokejový zápas Česko-Slovensko, který beztak stál za prd. Aspoň z pohledu Čecha. Tak tedy doufejme, že to bude příště lepší. Jak ten hokej, tak i návštěva na budoucích setkáních.