Radek Lonc- rozhovor

S Radkem Loncem, novým členem Extrifit teamu, jsem se sešel v jeho domovském fitness centru FITMEXX v Liberci, abych mu položil pár otázek a zároveň pro vás nafotil pár snímků z jeho tréninku hrudníku, který právě probíhal. Lonc 029.JPG
Ahoj Radku, začněme takovou obligátní otázkou. Kolik ti je?
34 let. V září mi bude 35.

Ty jsi mi jednou říkal, že už jako děcko jsi měl nějaká ukrutná kila. Jak to je?
No…, v osmé třídě jsem vážil 86 kilo.

A od kolika let vlastně cvičíš?
Od 14 let.

Takže v té osmičce jsi už cvičil?
Jo, to už jsem cvičil.

A jen tak pro představu. Znáš nějaké míry z té doby, měřil ses?
Jasně. To už jsem na sobě dělal takové ty měřící pokusy. Přes ruku jsem měl v té osmé třídě tuším 42 cm.

Hmm, to je bezva. To jsem dosáhl asi po dvou letech cvičení. Nicméně ale ani nevím, jestli ses zúčastňoval nějakých dorosteneckých nebo juniorských soutěží?
Ale jo, byl jsem. Jako dorostenec jsem byl pátým v republice. Nevím už přesně, jaký to byl rok, tuším, že 94, nebo tak nějak. V juniorech to už bylo špatný, tragédie. Potom jsem závodil i mezi muži, ale to jsem se motal někde na kraji, max. Čechy. Naposledy jsem se v IFBB objevil v roce 2004. V roce 2006 už jsem startoval v Anglii na Mr. Universe, společně s Láďou Kurčíkem, Petrem Vanišem a Tomem Burešem. Lonc 026.JPG
Takoví průkopníci…
Ne, to byli spíš Milan Suchý s Petrem Vanišem a hlavně Láďa Kurčík, který vlastně vyrazil do světa jako první.
 
Proč vlastně jsi šel do NABBY?
Já jsem se tenkrát připravoval na podzimní část sezóny, kdy v roce 2006 se pořádalo Mistrovství světa IFBB v Ostravě. Tam jsem se chtěl nominovat. Bohužel jsem se do té nominace nevešel, resp. jsem nesplňoval všechny podmínky, co tehdy IFBB po závodnících vyžadovala.  Zároveň jsem byl v té době v kontaktu s Jardou Cinkem a ten mi nabídl, nebo řekl mi, o možnosti jet na Mr. Universe. Seznámil mě s panem Filem, ten zaplatil letenku a už jsem letěl.
Po tom se na jaře pořádal první Vitalmax Skinfake Open 2007, kde jsi z mého pohledu měl nejlepší formu společně s rokem 2011, kde jsi startoval ve francouzském Colmaru. Ovšem závody mezi tím byla tvoje forma v lepším případě špatná, v horším to byl úplnej průšvih. Jak je to možné a čím si to vysvětluješ?
Je to tím, že v roce 2007 a 2011 tzn. na začátku a konci tohoto období jsem si dělal přípravu sám. Využíval jsem svých poznatků o svém těle a trénoval tak, jak mi to vyhovuje. A ty roky mezi tím… No, je to jak někdo psal, že jsem malej velkej naivní důvěřivec, tak jsem věřil tomu, že když se obrátím na nějakou druhou osobu, která mi bude radit, tak to bude ku prospěchu věci. Jenže to bylo spíš naopak.

Moc jsem se tomu nechtěl věnovat, ale vlastně jsi to už trochu načal a té obří diskusi, která se strhla v tomto týdnu v souvislosti s tvým jménem, se ani nejde moc vyhnout. Co na to říkáš?
No co bych měl říct? (smích) Pokud mám být upřímný, tak tomu chybí nějaký nápad. Něco nového. Takhle je to pořád dokola jak flašinet. Mě to nechává absolutně klidným a spíš to slouží k mojí motivaci pro další práci na mně samém. Lonc 045.JPG
Myslíš si tedy, že máš měkké tréninky?
Já si to nemyslím. Pokud se to někomu nezdá, je to jeho věc. Když si vezmeš tréninková videa s Flexem Wheelerem, tak to jsou tréninky stokrát měkčí než ty moje. A nikdo ho neřešil, protože byl prostě skvělej. Mě ten můj trénink přináší výsledky. Jasně, nedělám v každé sérii 10 vynucených opakování. Jedu ale takovou váhu, se kterou jedu nadoraz. Tzn., že už s ní neudělám ani jedno opakování bez pomoci. To prostě vím. Je otázkou, jestli kdybych cvičil každý trénink vynucená opakování, jestli bych si za půl roku neurval nějaký sval. Já tu zkušenost mám s bicepsem, který jsem si utrhl, a ve finále nějaký čas stojíš a pak zase začínáš znova a to nemluvím o tom, že v budoucnu můžou být tyhle zranění problémem v nějaké další kariéře.

Faktem je, že používáš docela velká závaží z mého pohledu.
Dneska jsem jel prsa a cvičil jsem bench se 180kg pro 4 opakování bez pomoci, rozpažování s 50- ti kilovými jednoručkami, takže já nemyslím, že by to bylo úplně dětský.

Všeobecně ta filozofie tvého tréninku je jaká?
Nejedu nějaký super intenzivní trénink, ale snažím se jet v každé sérii na maximum. Ale mé vlastní maximum! To znamená, že za mnou není nikdo, kdo by mě tlačil do vynucených opakování, ale pokládám činku v okamžiku, kdy vím, že už bych další opakování prostě neudělal. MS WABBA.jpg
Kolikrát týdně cvičíš?
Nejčastěji 5 x týdně, ale ta četnost se samozřejmě zvyšuje v závislosti na blížícím se datu soutěže a graduje dvoufázovým tréninkem. Co se týká používaných vah, tak se snažím nepolevovat a zvedat co nejtěžší váhy až do dne soutěže.

Občas se setkávám, paradoxně nejvíce u vás, supermohutných kulturistů, jako jsi ty a Péťa Března, že se v závěru přípravy bojíte o svaly. Vnímáš to tak?
Je to tak. Dříve jsem to tak měl. Minimálně do roku 2008, kdy jsem se orientoval hodně podle váhy. V roce 2009 jsem slepě poslouchal někoho a skončilo to úplnou tragédií. Na podzim roku 2009 jsem se už připravoval sám, startoval jsem na Mistrovství světa WABBA a v konkurenci 20 závodníků jsem skončil druhý. A podle fotek z té soutěže se už dá říct, že forma nebyla špatná. Tam jsem definitivně pochopil, že moje váha není podstatná a důležité je, jak to vypadá na pódiu. V dnešní době, kdy moje váha se pohybuje někde od 130-138 kily, je mi už vcelku jedno, jestli budu mít na pódiu o nějaké to kilo míň. Každopádně, pokud se budu připravovat na další závody, tak se chci připravit tak, abych nedal prostor pro všechny ty rádoby chytráky. I když věřím tomu, že i když budu na prach, tak si stejně vymyslej něco jinýho… Ale rozhodně už pro mě není váha tolik důležitá jako to, aby to bylo dobře připravené.
K jakým soutěžím tedy směřuješ své úsilí?
Chtěl bych startovat na podzimních zahraničních soutěžích federace IFBB, ale nevylučuji ani to, že se představím fanouškům na nějaké domácí soutěži. Třeba dost mě láká GP Opava například. Ale nechci nic slibovat, protože v dnešní době člověk neví, co bude za měsíc.

Takže tvůj přechod do IFBB je už oficiální?
Ano. Pan Pešát to oznámil na GP PePa Opava loni.

A ten přestup resp. jednání o návratu do IFBB bylo korektní?
Absolutně. Proběhl podle všech regulí IFBB a pan Pešát se ke mně choval absolutně korektně. Není tady žádný prostor pro nějaké domněnky o uplácení a podobně, jak už jsem zase někde zaslechl.

A proč ses rozhodl, vrátit se zpět do IFBB?
Protože IFBB v současné době pořádá mnoho atraktivních závodů, jako jsou Amateur Arnold Classic jak v Americe, tak v Evropě, Olympia Amateur a mnoho dalších atraktivních pohárových soutěží. To dřív nebylo. Lonc 033.JPG
A když už jsme u těch přestupů. Jak vnímáš přestup do naší stáje Extrifit teamu?
Debaty v diskusi o nějakém přestupu nechápu. Fy Vitalmax je v insolvenci. Ani nevím, jestli zanikla či nezanikla, každopádně když je někdo v insolvenci, tak si asi bude těžko platit nějakého sportovce. To za prvé. Za druhé jsem měl osobní jednání s panem Filem u něj doma, kde jsem mu oznámil, že si hledám nového sponzora a jednou z konkrétních firem, které jsem jmenoval a chtěl je oslovit, byl i Extrifit. Takže to není o tom, že bych před někým utíkal, nebo se schovával. A co se týče Extrifitu, tak na tu spolupráci se těším a věřím, že mě dokáže obohatit zrovna tak jako doufám, že i já jim budu mít co nabídnout a ta spolupráce povede ku prospěchu věci.

Na závěr už jen jedna otázka. Stačil sis oblíbit nějaký výrobek z produkce fy Extrifit?
Je to jednoznačně Long. Už pro ten název a slogan „Lonc pije Long“ (smích). Ale ne, vážně jsem z něj nadšený a piju ho 2-3 denně. Je vynikající.

Radku já ti děkuji za rozhovor
Taky děkuji.