Pět konspiračních důvodů proč vyhrál Phil Heath.

Pět konspiračních důvodů proč vyhrál Phil Heath.

Pavel Vacek | 18. 09. 2017

Tak už máme zase po Vánocích. Tedy ne po těch tradičních se stromem uprostřed 3+1, křečovitou domácí pohodou a bramborovým salátem, ty nás ještě čekají. Máme po Vánocích kulturistických, které nás nestojí nic, vyjma pár hodin spánku. Jasně, mluvím o soutěži Mr. Olympia, soutěži soutěží, středobodu vesmíru zvaného Kulturistika a cílem všech soutěžních kulturistů. Je to naše Mekka, místo, kam by měl stejně jako Muslim, jednou za život zavítat každý nadšenec do našeho sportu. A stejně jako tomu je u těch pravých Vánoc, i tady je spousta těšení, napětí, dohadů a prognóz, aby pak zašustily papíry, v našem případě zahrálo pár písniček a byl klid.

Jenže v tomto případě klid nenastane. Naopak, právě teď se rozpoutá zuřivý souboj fanoušků, letos asi méně vyhrocený jako tomu bylo v uplynulých letech, ale přesto s tradičním otloukánkem internetových debat v hlavní roli. A tím není nikdo jiný, než vítěz Mr. Olympia, letos už sedminásobný, Phil Heath. Nepamatuji si kontroverznějšího dlouhodobého držitele titulu, než je Phil Heath a to už toho pamatuji bohužel hodně. Takže stejně jako vloni a předloni a předpředpředloni se už tradičně rozjel kolovrátek o politice Ifbb, jakýchsi tajemných sponzorech, o Kaiovi Greenovi v ilegalitě a na mučednickém pražci, nedoceněných soupeřích a slepých rozhodčích. Tak se na to pojďme podívat hezky pěkně popořádku.

…Vyhrál kvůli politice IFBB.

A to je, prosím pěkně, co? Protože já nemám páru. Kdysi se šuškalo, že titul Mr. Olympia se bude hrát jak Dáma. Jednou ho bude mít bílej, pak černej, pak bílej atd… A taky to tak víceméně bylo. Po Arnoldovi v osmdesátém to dali ještě jeho kámošovi Francovi, ale pak už to jelo podle scénáře. 82- Afroameričan Dickerson, 83- vyzkoušel se Palestinec Bannout, který byl ale dost světlý na to, aby se vešel do šablony, a pak už převzal vládu nad osmdesátými léty černoch jak poleno Lee Haney. Aby ho po osmi dlouhých letech vystřídal plavovlasý Dorian Yates. Po něm tu máme brutálního a ebenového Ronnieho Colemana, po Ronniem si na rok čuchnul k sošce Dexter Jackson, aby se to okamžitě vyvážilo typickým kalifornským beach boyem Jay Cutlerem. Takže teď tu máme nadvládu Phila Heatha a je třeba počkat, až odněkud přicválá slušný bělouš. Což, jak se zdá, bude asi celkem oříšek. Že to je konspirační teorie jak z učebnice? No jasně, stejně jako ta báchorka o politických rozhodnutích IFBB.

Kdyby startoval Kai Green…

Víra fanoušků Kai Greena v jeho vítězství na Mr. Olympia je stejně neutuchající, jako přesvědčení, že Kai byl vyloučen z Olympie roku 2015 proto, aby neohrozil Phila Heatha. (To je asi ona politika) Jenže věc se má trochu jinak. Nehraje v tom roli ani tak politika, jako prachy. Ostatně jako obvykle. Každý účastník soutěže Mr. Olympia podepisuje standardní smlouvu o účasti a samozřejmě i o povinnostech účastníka této prestižní soutěže. Je to především proto, abychom si my, fanoušci, přišli na své a nekoukali na houf otrávených vydietovaných xichtů. Na základě té smlouvy pak organizátoři posílají letenky, platí hotel atd.. Leč šušká se, že miláček Kai chtěl vytřískat extra nášup. Konkrétně prý požadoval navíc i místo na Expu pro jeho nutriční firmu a zkrátka a dobře počítal s tím, že se z něho pořadatelé tak trošku pokakají, cuknou a nerisknou neúčast jednoho z nejlepších kulturistů planety, kterým Kai Green bezesporu je. Ukázka opravdové, ne na kamery hrané, arogance. Jenže Mr. Olympia nepořádá parta nazdárků z Horních prdelákovic, nýbrž ostřílení byznysmeni. A ty se před klukem v kapuci holt nepokakali. Takže Kai Green nepodepsal, takže tím pádem nestartoval, zato pak hodně plakal na sociálních sítích a vytvářel si celkem úspěšně auru mučedníka.  A s touhle image je pak celkem těžký ucházet se o start v dalších ročnících, ale zase lehčí nechat fanoušky u teorie zvané Co by, kdyby. 

Vyhrál díky sponzorům..

To je hodně oblíbený argument. Phil Heath měl skutečně při svém prvním startu za sponzora Muscletech, který byl současně i hlavním sponzorem Mr. Olympia. Jenže než se začnete plácat po stehnech a mixovat si svůj oslavný protein, vězte, že to je snad jediné jeho vítězství, které nikdo ani v nejmenším nezpochybňuje. Počkejte, pokračujem. Hned v následujícím roce totiž soutěž Mr. Olympia měla jiného sponzora. A to Ultimate Nutrition za kterou závodilo pár Heathových soupeřů. A světe div se, Heath zase vyhrál a tváře hlavního sponzora ne. A bude hůř. Heath zakládá, nebo zaštiťuje Gifted Nutrition, jenž sice mezitím přišla na buben, ale určitě ne kvůli úplatkům rozhodčím za vítězství Phila. Soutěži Mr. Olympia totiž nevěnovala ani kšiltovku pro vrátného. Phil navíc přichází v o něco málo horší formě, ale zase vyhrává! Tohle prostě nesedí. Ledaže by tam byl nějaký tajemný sponzor, kterého nikdo nezná a který rozdává Cadillacy rozhodčím. To je samozřejmě možné, protože dnes je možné vše, ale u těch veřejných mecenášů, kterým se přisuzuje taková moc, to asi nebude tak horké…

Rozhodčí nedocenili kvality soupeřů..

Mám na Facebooku lajklou stránku Vzpomínky na socialismus a občas se na ni mrknu. Protože tam jsou třeba Hi-fi věže, co měl táta v obýváku, digitální hračka Nu Pagadi atd… Prostě nostalgie. A vždycky, skutečně vždycky a pod jakýmkoliv příspěvkem se tam sejde parta frustrátů, kteří se vypisují z toho, jak tráva byla dřív zelenější, voda mokřejší, déšť svislejší a sluníčko hřejivější. Poslední dobou se nám tohle rozmáhá i v kulturistice. Dřív to bylo více o sportu, rozhodcování objektivnější, přehmaty neexistovaly, Mr. Olympia byl souměrnější, bez břicha atd…. Kecy pánové a dámy. Obyčejné kecy. Vítězství Arnolda a Franca v roce 1980 a 81 byla fraška. Lee Haney měl prohrát s Lee Labradou i Richem Gasparim. Dorian Yates přinesl na podium Mr. Olympia image bílého mlčenlivého drsňáka, co přijde, chvilku pobude a odchází jako šampion, prostě charisma jak blázen, ale s sebou vzal i do svého úřadování taky těhotenské břicho, urvaný biceps a triceps a vše mimo líbivé a souměrné postavy. Pokud by tehdy existoval facebook, nedokážu si představit, jak dlouho by trvaly spory o to, zda ho měl porazit Kevin Levrone, Flex Wheeler, nebo nebožtík Sonbaty. Ale počítám, že asi celý rok.

Některá vítězství Ronnieho Colemana by se taky dala zpochybnit, ale spíš tohle všechno dává za pravdu odvěkému nepsanému pravidlu soutěže Mr. Olympia. A to zní: Pokud chceš porazit úřadujícího šampiona, musíš být o třídu lepší. Hotovo. Phil Heath je úzký a má čím dál větší potíže s břišní stěnou, ale byl tam někdo o třídu lepší? To těžko. Big Ramy? Parádní, obrovský a po střídání běloch/černoch na trůnu bychom měli zkusit Araba, byť mi to není dvakrát po chuti. Ale Big Ramyho mám rád. Ale s malou hloubkou stehen, rezervou ve vyrýsování a menší tvrdostí o třídu lepší určitě nebyl. Will Bonac? Strašně se na něj těším do Prahy na EVL‘s. Ale když ho tam vidíte stát, prostě vám to nedá, aby vám těch deset centimetrů na výšku co mu chybí, nevadilo. Stejný příběh by mohl vyprávět Shawn Ray, když už jsme u toho vzpomínání. Na podiu, sám, bez slabin, jednoznačný vítěz. Ale v porovnání to nikdy nebylo „ono“. A pak tu máme Dextera Jacksona. Highlandera. Nesmrtelného a snad i balzamovaného, nebo to snad ani není možné. Jak to, že ten člověk vůbec nestárne? Nechápu. Na Mr. Olympia mu ale přeci jen pár kilo chybí. Takže pokud tu někdo dostal dárek a špatný šek, nebyl to Phil Heath, ale Shawn Rhoden. Sice líbivý, estetický, ale trochu z formy. To už bych tam raději viděl Nathana de Ashu, nebo Lukáše Osladila.

Jenže jak už říkal náš apoštol Svatý Arnold z Grazu, kulturistika není jenom sport, je to kombinace sportu, umění a showbyznysu. A jak se zdá, Phil Heath je v téhle trojčlence asi nejlepší. Ať žije král a těším se na další ročník. 

Komentáře: