O anabolikách se bavit nechceme. Dovětek. 2.díl.

O anabolikách se bavit nechceme. Dovětek. 2.díl.

Pavel Vacek | 06. 11. 2017

Včera jsem se po velmi dlouhé době rozhodl strávit večer u programové nabídky našich televizí a ze všeho nejvíce mě zaujal nějaký díl Star Wars. O tom, že klony útočí. Netuše, co si pod tím představit, mě přece jen s tímhle titulem spojovala nostalgická vzpomínka na dětství, kdy jsme si Star Wars donekonečna přehrávali na videokazetách a hltali každé slovo jediného dabéra filmu. Neměl jsem to dělat. Bylo to něco jako když na ulici potkáte holku, po které jste toužili na základce a vy si jenom pomyslíte, panebože, jak se mi tohle mohlo někdy líbit? Nutí snad někdo tu nebožačku k permanentním přesčasům v továrně na čokoládu? Včera to bylo podobné. Postavy s latexovými penisy na hlavě, choboty místo nosu a zmatkující odpadkové koše připomínající vánoční výzdobu vietnamské večerky pro mě už jaksi ztratily kouzlo. Přesto je to kasovní trhák a já se tomu nedivím. Když se totiž podíváte na nejlepší filmy roku, najdete vždy něco, co má za názvem číslovku, nebo alespoň podtitul. Když totiž uděláte dobrý film na první dobrou, o přísun peněz z nekonečných pokračování se nemusíte strachovat. U akčňáků přihodíte víc efektů, víc výbuchů, víc herců v elasťákách a pláštěnkách. U komedií navýšíte počet pšouků a krkání a na horory vám postačí jenom znásobená objednávka do velkoobchodu s umělou krví a prasečími vnitřnostmi. Pak už jen můžete zbytek života trávit ošmatáváním rolechtivých komediantů na konkurzech.

Vzhledem k tomu, že mám týden před Mistrovstvím světa, z nedostatku energie mi tuhne mozkomíšní mok a mozkové závity se tak začínají povážlivě zadrhávat, řekl jsem si, že udělám to samé, protože jediné téma na článek, se točí kolem kusu žvance. O dietě se mi psát nechce, protože jí mám plné zuby a povídání o kalorické náloži v objemu by mě sexuálně vzrušilo. Takže jsem si řekl, že napíšu pokračování veleúspěšného článku z minulého pondělí, přihodím pár expresivních výrazů, něco urážek, celé to okořením výsměchem a uvidíme, co se stane. Většinou tyhle 3 ingredience zaberou.

Vlastně to měl být jeden z odstavců, který už se do článku pro jeho délku prostě nevešel. Což je jedině dobře, neboť právě o této sobotě dostal pořádnou dávku podpory pro následující tvrzení. Jde o to, že jakmile chce kulturista předat nějakou myšlenku, zkušenost, tip a tak podobně, vždycky se najde někdo, kdo mu tam okamžitě vpálí něco o užívání anabolik. Abych si pořád nebral nikoho cizího do huby, dám vlastní příklad. V superkompenzaci, tedy v době, kdy se snažíte naplnit svaly živinami k prasknutí, a ještě můžete pít, se mi osvědčilo celodenně pít ActiNox. Pokud nevíte, co to je, tak ve stručnosti jde o produkt, který pomocí celodenní stimulace oxidu dusnatého zvyšuje napumpování a prokrvení svalů, které přispívá k lepšímu využití živin ve svalových buňkách. A to bez toho, abyste byly rozpumprdlíkovaní z přemíry kofeinu a taurinu a dalších stimulantů. Zkrátka dělá přesně to, co potřebujete v době tzv. cukrování. Moc lidí o tom neví. Dal jsem tuto informaci na web, částečně proto, abych se pochlubil, jak jsem chytrý, částečně proto, že to prostě skvěle funguje a já už nepotřebuju s někým soupeřit v přechovávání tajemství, no a samozřejmě taky proto, abych měl bohatšího Ježíška. Tedy spíš mé okolí. Co myslíte, že byla první věta?

„Pchee, to snad je kvůli AS, ne?“ Nebo tak nějak. Můj dobře míněný tip byl zašlapán, dehonestován a obdarován flusancem z paty. Ne, příteli, možná tomu nebudeš věřit, (já vím, že ne), ale pro tento účel je ActiNox lepší. A tak je to se vším. Vojta: Doporučuju Hydro77, nejvíc mi vyhovuje. Lež, anabolika. Noro: Pomohl mi Flexain od bolesti kloubů. Lež, anabolika. Sabina: V dietě použivam Thermogel. Lež, clenbuterol, anabolika, hormony a půlka lékarny.  Běžné reakce. Boha jeho....

Ale nechápejte mě špatně, neměl bych to nikomu za zlé, pokud….  Pokud bych se nepodíval na profilovku a na ní nebyl týpek, co si dělá selfíčko na předkopech. Kdo si, kurva, má čas dělat selfíčka při legday a tvářit se u toho jak ocas? No.. tady musím couvnout, protože jako ocas se tvářím po celý Legday. Ehmm, vlastně je docela dobře možné, že se tak tvářím i mimo něj. Vlastně pořád. Ale na selfíčka čas vážně nemám. A energii už vůbec ne. A o to tady jde…

Pokud útočí na užívání AS někdo jako je Jirka Kočvara, nezbývá vám nic jiného než zrudnout, hanbit se a cítit provinile a podvodnicky. Protože Jirka je naturál a zároveň dva dny čerstvý Vicemistr Světa v klasické kulturistice. Ne v nějaké obskurní federaci typu IBFA a INBA, kde se MS odlišuje od domácí pohárovky maximálně tak výskytem nápisů v cizím jazyce na plachtě, ale v IFBB, nejsilnější a nejrespektovanější federaci světa, „kde přece všichni sypou“. Zjevně ne všichni. Mohl bych tu vyjmenovat mnoho dalších, naturálních a přesto skvěle vypadajících borců, ale nehodlám dávat ruku do ohně za někoho, koho pořádně neznám. To ovšem není Jirkův případ. Jeho přípravu znám a taky vím, že spadá pod monitoring ADV. Což je program, kde hlásíte svůj pobyt půl roku dopředu, aby vám mohl někdo z ADV kdykoliv zaklepat na dveře a místo flašky vína přinést na návštěvu baňky pro odebrání krve. Což se také Jirkovi jednoho dne stalo. Pokud někdo ví, jak tohle obejít, sem s tím do komentářů. Výtky od borců podobného formátu na podvodnost jednání uživatelů AS tedy mají svoji váhu a oprávněnost. Jenže takové výtky chodí na internetu se 100% jistotou od úplně jiných týpků.

Od těch, kteří kulantně řečeno dosáhli tak na 10% svého naturálního maxima. Ale většinou jsou spíš těžce v mínusu. Nekulantně řečeno, od těch, jejichž tělo připomíná spíš zmačkaný pytlík psích hovínek, než sochu Adonise. A to je ten problém. Máme odpovídat na otázky ohledně AS lidem, kteří vědí, že po AS rostou svaly, ale nevědí, že je dobré u toho taky trénovat a dobře jíst? Pokud na mě v šatně nastoupí borec, který v posilovně stihl messengerovou konferenci snad s půlkou světa a na peck-decku zvládl udělat 2 série za dobu, kdy jsem si mezitím odjel 6 těžkých sérií legpressů s otázkou, jestli jsou ty svaly vycvičený, nebo z prášků, tak co mu mám po 25 letech tréninku vyprávět?

Že by bylo fajn, kdyby pro začátek zvládl odcvičit alespoň bez zírání do telefonu? Nebo, že pokud chce břišáky, vůbec k tomu nepotřebuje anabolika, ale menší přísun Snickersek? Samozřejmě, že ty kluci tuší, že když se každý týden vylejou na diskotéce, svalům to moc neprospěje. A taky asi ví, že hranolky v mekáči zapité milkshakem nebude to pravý ořechový pro odstranění Michelinky kolem pasu. Dyť to do nich hustí všichni kolem. Dokonce i ve škole postavili prodej Tatranek na úroveň dealerství kokainu. Ale když ono je to tak straaašně dobrý a společnost na párty tak zábavná. Mnohem, mnohem víc, než besídka ve stojanu na dřepy s vidinou odměny v podobě suchý rejže s ještě sušším masem. Vzdát se toho? Ehhh, noo asi ne. Takže co nakonec zbývá? No přeci argument, že by tak vypadali taky, kdyby sypali….

Chápu, že to je zajímavá věc. Mě taky zajímá, jak se asi řídí Formule 1. Ale taky počítám s tím, že Hamilton by se mnou asi netrávil čas vášnivou debatou o nastavení levého šroubku v přítlačném křídle. A i kdyby jo, k čemu by mi ta informace asi byla, pokud bych měl řidičské schopnosti, které by mě opravňovaly leda tak k efektnímu rozorání kačírku v první zatáčce závodu Octavia Cup? Nicméně věřím, že až bych ten Octavia Cup vyhrál, Hamilton by se mnou pár slov prohodil a přidal nějakou tu cennou radu. Ono to tak totiž někdy bývá, že je mnohdy důležitější, kdo se ptá, než na co se ptá. A proto se po netu o Anabolikách bavit nebudem. 

Komentáře: