Norbert Zajac- Cesta za snem-1.díl.

Norbert Zajac- Cesta za snem-1.díl.

Pavel Vacek | 14. 11. 2015

Psal se rok 2003 - 2004, měl jsem věk na přelomu 13 - 14 let. V tomto období jsem přičichl lásce k železu poprvé. Bydlel jsem v jednom Marinském sídlišti pod názvem Záturčie nepopulárním svou kriminalitou a vysokým počtem mladých lidí, kteří buď zde drogy brali, nebo prodávali. No po smrti mého dědy jsme se tehdy rozhodli, že se přestěhujeme do rodinného domu do nedaleké vesnice Príbovce k babičce a mé tetě, tedy maminčině sestře, které zůstaly samy a chtěli jsme si takto navzájem vypomoci prodejem našeho bytu. S tím, že dům kompletně zrekonstruujeme a budeme bydlet všichni spolu tehdy ještě s mým otcem a samozřejmě maminou.  

Takto se vlastně z městského chlapce stával pomaličku a jistě vesničan, kterému manuální práce nebyla cizí. Začal jsem hrát fotbal, který mi mimochodem moc nešel a přitom jsem tancoval v taneční škole Deep Martic, možná vám i něco tento název říká. Představte si, že jsme měli i pravidelné hodiny baletu, ve kterém jsem byl prý nadaný. Fotbal jsem hrával za mladší dorost, ale v té vyšší věkové kategorii Príbovského oddílu hrál jeden z mých nejlepších kamarádů Dominik Pogonyii, který i momentálně soutěží v kulturistice za oddíl Mozolani The Fitness Authority. Dominik už tehdy posiloval a mně to k jeho postavě velmi inklinovalo a líbila se mi. Neměli jsme se sice moc rádi, Dominik mě tehdy trošku i šikanoval, no já jsem začal s posilováním, právě na jeho podnět. Na začátku své cesty jsem měl mírně zavalitou postavu, no po půl roce cvičení už se dostavily i nějaké první výsledky, jak lze vidět na fotografii.

Trénoval jsem převážně doma na dvoře s vlastní váhou, sedy-lehy, kliky, shyby na hrazdě, skákal jsem hodně na švihadle, vzpomínám i na koleje od vagónu, které měly asi 50 kg a sotva jsem je odlepil od země. Měl jsem nějaké 2 jednoručky asi 3 kg těžké a jednu 8 kg těžkou jednoručku, vše podomácku udělané. Vymýšlel jsem si různé cviky, sháněl jsem informace, dokud jsem se nedostal poprvé do tělocvičny. Vzpomínám, jaký to byl pocit, s Dominikem jsem se spřátelil a začal mě sem tam brát do fitka s sebou. Majitelem tohoto fitka byl Peter Vons tehdejší prezident federace ČSNS, kterého jsem bral v té době jako největšího mentora v mém okolí, pamatuji si na to, že jsem měl k němu takovou úctu, že jsem se ho styděl i pozdravit. No bohužel z finančních důvodů mi to horko těžko vyšlo 2x do týdne. Neužíval jsem žádné doplňky a stravu jsem řešil jako tak v rámci svých možností. Mým cílem bylo mít vypracované břicho a ztratit podkožní tuk, takže jsem dietoval systémem přerušovaného hladu, ale tehdy jsem ani nevěděl, co přesně dělám. Ale fungovalo to. Neměl jsem žádné kulturistické ambice, ale hrozně jsem se chtěl líbit dívkám, zkrátka být playboy. Pamatuji si, jak šel Dominik ještě s jedním mým kamarádem Kájou na diskotéku, a přišli pro mě. Já jsem odmítl, řekl jsem, že si dělám doma kliky a sklapovačky, a tak se mi vysmáli. No teď na to s úsměvem vzpomínáme a i to je důkaz, že jsem byl asi úplně jiný.  

Na to, abych měl na fitko a vlastně vůbec na cestu do fitka, jsem si přivydělával v blízké vesničce Rakovo na jedné pile, kde jsem chodil pomáhat stříhat ovce, či na jaře vyhánět a na podzim shánět jalovice trasou dlouhou asi 60 km od Kráľové studny po Gaderské dolinu. Byly to krásné časy. Vzpomínám, jak kamarádi co jsme chodili kolem těchto krav pracovat, říkali, že jsem vypadal jako namakaný Mojžíš, když jsem v prostředku stáda s kravami stál s dlouhou holí, s rozpuštěnými dlouhými vlasy až po pás a už s mírně vypracovanou postavou. Myslím, že po několika takto různých brigádní činností jsem si ve fitku poprvé koupil i kreatin monohydrat a čekal jsem od toho neskutečné zázraky. Ale představte si, ono mi to fungovalo možná více, než je to zvykem. Kromě klasických účinků kreatinu, jako je nabírání svalových objemů a nárůst síly, se mi ještě lépe dařilo ztrácet % podkožního tuku. Tehdy jsem si nastavil systém tréninku děleného na vrchní a spodní část těla, které jsem odcvičil v gymu a 2x do týdne jsem absolvoval v domácím prostředí kruhový tréning celého těla. Vzpomínám, že mi bylo tak líto, že mohu jen tolikrát jít do fitka, že jsem tam dokázal někdy strávit i přes 3 hodiny a věřte tomu nebo ne, ty 3 hodiny jsem odtrénoval skutečně tvrdě!

No toto období mělo i stinnou stránku. Nedostatek financí se stále stupňoval a nakonec se přišlo na to, že můj otec je kromě jeho záliby v alkoholu pravděpodobně závislý i na automatech. A tak to nabralo rychlý spád. Naši se rozvedli, prodali jsme dům a koupili jsme za to 2 byty. V jednom z nich bydlím dosud s maminou a v druhém bydlí moje babička s tetou. Paradoxně jsme se vrátili zpětně do Záturčia, ano do toho nechvalně známém sídliště, ale tu právě začala moje soutěžní kariéra. Ale o tom až v další části ...

Komentáře: