No produkty- nejlepší volba pro kondičkáře.

Autor: Pavel Vacek

Je mi úplně jasné, že drtivá většina z vás co si přečetla titulek, musela mít hned jasno. Na tuty si říkáte, že ten chlápek, co to píše, se dočista zbláznil a že oni už v tom Extrifitu fakt nevědí, jak by to prodali. Přesto si za tím tvrzením stojím a rád vám ukážu svůj pohled na věc. Berte tento článek jako volné pokračování toho včerejšího. A taky to nebude tak dlouhé.

Nejprve si ujasněme pojem kondičkář. To je díky soutěžím „kondičkářů“, které probíhají každoročně na podzim poněkud zprofanované slovo. Kondičkář u mě není ten, kdo se zúčastňuje soutěží. Není to u mě cvičenec, který tvrdě dře na své výkonnosti, aby ji porovnal byť na soutěži neregistrovaných závodníků s ostatními kulturisty. A už vůbec to u mě není člověk, který užívá steroidy, tvrdě odvodňuje, často trénuje dvoufázově a jeho nasazení a životospráva se nijak neodlišuje od regulérních soutěžních kulturistů. Tihle lidé jsou normální kulturisté s ambicemi, kteří se z nejrůznějších, často velmi diskutabilních důvodů, zúčastňují soutěží neregistrovaných závodníků, tzv. kondičkářů.

Kondičkář jsem já. Někdo, kdo má za sebou soutěžní minulost a cvičí si pro radost. Kondičkář je ten, který před sebou nemá vizi úspěšného kul turisty. Kondičkář je někdo, kdo si v posilovně udržuje kondici ke sportům, které provozuje v příznivějším období, než je toto momentálně podivně zimní. Kondičkář je ten, kterého nebaví běhat, jezdit na kole, ale sem tam si rád něco nazvedá. Kondičkář je zkrátka ten, který si do posilovny chodí dobře zacvičit. Kondičkář je moje žena. Například. Tím nechci říct, že kondičkář naprosto rezignuje na svou postavu, rozhodně ne. Ba právě naopak. Častokrát je to vyznavač zdravého životního stylu s dobrou a vyváženou stravou. Z té čerpá bílkoviny a sacharidy pro své pohybové aktivity, ale jeho fyzická zátěž nevyžaduje enormní nasazení bílkovin nad úroveň 2 gramů na kilo váhy. I přesto má doma balení proteinu, které mu bohatě vystačí na měsíc. Takový typ však mnohem více vyžaduje dobrý pocit z tréninku. A to je bod, kdy se vracíme k šokujícímu tvrzení v titulku. Zaručí mu dobrý pocit z tréninku protein, nebo gainer? Těžko.  Dnes již není mojí ambicí mít 50-cm paže. Dnes je mojí ambicí absolvovat dobrý trénink, maximálně prokrvit svalstvo, docílit dobrého pocitu napumpování a s čistou hlavou odjet domů. Tohle mi sebelepší protein nezaručí. Ani gainer, ani BCAA. Ale NO stimulanty ano. Jenže je tu jeden háček.

 

Mnozí z vás nahrazují NO stimulant slovem nakopávač. Jakože vás nakopne do tréninku. Myslím, že to je dost hrubé nepochopení výrobku. Tzv. nakopnout vás může stejně dobře i pár tablet kofeinu. Často slyším, že evropské stimulanty oproti americkým nestojí ani za frontu na dávky. Že takový Jack3D, to je jiné kafe. No bodejť by ne, však ne nadarmo ho díky přítomnosti amfetaminu zařadili mezi drogy typu pervitin a spol. Ale o to já nestojím. Já potřebuji vyvážený stimulant. Nedávno se mi dostal do ruky vzorek zahraničního výrobku. A musím říct, že to byla síla! Lítal jsem po posilovně jak pošuk, lilo ze mě jak z konve, ale taky mi to tak rozhodilo pajšl tak, že doma jsem nedokázal pozřít ani kousek rýže s masem. Děkuju pěkně, ale to je na nic. Nepotřebuji pobíhat od činky k čince jak magor v domnění, že je to tak správně. Potřebuji plné napumpování svalu a kompletní prokrvení organismu, včetně mozku. To je pro mě ten správný přístup. Potřebuji docílit pocitu, který jsem měl jako vrcholový kulturista při nelegální suplementaci. A to mi zaručují NO produkty. A pokud obsahují ještě všechny potřebné komponenty k růstu jako například BCAA, Glutamin, Creatin atd.., mám svědomí čisté, že jsem skutečně dopřál tělu vše potřebné k dobrému tréninku. A proto jsou pro mě Hell Gel, nebo HellNox momentálně suplementy číslo jedna. Bez nich už ani cvičit nechodím.

 

A pokud se ještě pořád někdo pohoršuje nad tím, že mimo dobrého pocitu z tréninku mu NO produkty nic víc nedají, budu mu i nadále oponovat. Dobrý pocit z tréninku je totiž absolutní základ. Když se mi dobře trénuje, navštěvuji fitko s větší chutí. Mé tréninkové dávky jsou intenzivnější, zatížení svalu je tím pádem větší a to vše následně vede k růstu, nebo minimálně ke změně vizáže. To pak mě zase motivuje nepolevovat v úsilí, chodit pravidelně a věnovat větší pozornost životosprávě. Jednoduché jak facka.  

A pak je tu ještě další věc. Tak trochu pomyslný bičík na lenost. Jsem civilizovaný, takže jak se sluší a patří, na trénink jezdím autem, byť mi to trvá asi tak 5 minut. Necelých. Proto si dávám HellNox doma. A jakmile si ho dám, už vím, že nemůžu otálet. Musím se zvednout od telky, nerozptylovat se a jet. Už neexistuje nějaká stupidní výmluva na poslední chvíli. Když parkuju, začínají mě už pomalu svrbět ušiska a nos z přítomnosti beta alaninu a já už se těším, jak na to zase vlítnu a jak si dám zase do těla. Vím, že to ze sebe musím dostat pořádným tréninkem. Zkrátka, já prostě ty enóčka miluju.