Mýty v dietách

Mýty v dietách

Pavel Vacek | . .

Jaro a diety patří k sobě. Kdo by nechtěl v tričku a kraťasech vypadat co nejlépe, když se vyloupne jarní sluníčko? Přesto však diety nejsou žádným všelékem, když je nedoprovází vhodná tělesná aktivita a tělo trpí deficitem některých živin nebo mikroživin. Tady jsou odpovědi na vaše nejčastější dotazy, dotýkající se diet ve fitness. 408247_193404370758752_173378329428023_326169_1481333604_n.jpg
Přestanu večeřet? Pomůže to?
 
Jde-li vám o to, zhubnout za každou cenu, tak klidně nevečeřte. Počítejte však s tím, že 10–12 hodin nočního hladovění sníží rychlost vašeho metabolismu (energie a s ní i tuky se budou „spalovat“ pomaleji) a „šťávu“ potřebnou pro správnou funkci orgánů (ano, i ony pracují, když vy odpočíváte) si organismus bude brát ze svalů. To je škoda, protože právě ve svalech je ukryta ta největší kapacita na spalování tuků, která se hladověním zmenšuje. Jde o to, aby ani večer a pokud možno ani v noci metabolismus úplně „nezamrznul“, takže večerní zeleninový nebo ovocný snack či malá porce bílého jogurt nezaškodí.
 
 
Vypustím všechny tučné potraviny!
 
To je sice chvályhodné, ale zamysleli jste se nad tím, odkud si tělo bude brát tuky potřebné pro metabolismus a jak bude vstřebávat vitamíny ze stravy, které jsou rozpustné výhradně v tucích (A, D, E a K)? Domníváte se, že postačí, že v těle je už zabudovaná tuková zásoba, které se chcete zbavit? Je to paradoxní, ale některé tuky a mastné kyseliny mohou pomoci k odbourání uložených tukových zásob. Jsou to nenasycené mastné kyseliny z rybího tuku nebo konjugovaná kyselina linolová (tzv. CLA nacházející se v mléčném tuku). I při hubnutí platí, že energie potravinového koše by měla být nejméně z 15 % tvořena tuky, které jsou nenasycené povahy (rybí tuk, ořechy, semena aj.). 425363_402239219790011_110711512276118_1716004_1680204826_n.jpg
Stanu se vegetariánem!
 
Tak tohle už mám také za sebou! Při konzumaci velkých porcí zeleniny včetně listové (salát), kořenové (mrkev) a růžičkové (květák) se i vám může stát, že vám „zaskočí“ malý kousek v jícnu nebo dokonce větší kousek mrkve či květáku při průchodu trávicím traktem ucpe střevní cestu, začne bobtnat a průchod natrávené potravy se náhle zastaví. Je to velmi bolestivé, hrozí perforace střeva a operace – zažil jsem to jen jednou, a kdybych na vlastní oči na rentgenu neviděl tu malou růžičku květáku, která ten poprask způsobila, neuvěřil bych, co se může stát! Přeci jen nejsme býložravci. Spíš než „v jakémkoliv množství“ bych doporučoval konzumovat ovoce a zeleninu v perfektně rozmělněném stavu postupně v průběhu celého dne v menších porcích. Vždyť prakticky každé denní jídlo může obsahovat další užitečný chod, a to zeleninový snack. Jako dietolog propaguji pravidlo příjmu 30 g zelené vlákniny denně, což nám zajistí konzumace cca 1000 g ovoce nebo zeleniny za den (průměrný obsah vlákniny jsou 3 %). Vyšší množství ovoce a zeleniny sice nijak dramaticky neškodí, ale může brzdit vstřebávání některých minerálů, jichž jsou paradoxně ovoce a zelenina bohatými zdroji.
Ode dneška nakupuju jen v dia koutku!
 
Dia koutky nás už v samoobsluhách provázejí od dob socialistické výživové politiky. Nikdy v nich nebylo nic, po čem by naše chuťové pohárky příliš toužily a s rozkoší se roztahovaly. Oddělení s potravinami pro diabetiky sloužily a snad někde ještě slouží k vyčlenění potravin, které jsou bez přírodních sladidel, s nimiž si jen omezeně umějí poradit nemocní s cukrovkou. Ano, cukr nepochybně znamená nebezpečí nejen pro diabetiky, ale i pro ty, kteří chtějí zhubnout, ale stejné nebo i horší nebezpečí pro ně znamenají i tuky a nedostatek pohybu. Netloustne se ze sladkostí, ale spíše z přemíry nadbytečné energie, naakumulované z různých potravin, ale hlavně z absence pohybu! Dia-výrobky jsou jen náhradním řešením, které nám umožní vyvarovat se přemíry cukru, ale nikoliv přemíry energie. Jinou kapitolou jsou senzorické (chuťové) vlastnosti dia-potravin a dia-nápojů. Ne každý výrobce umí svůj light výrobek chuťově vyvážit tak, aby ve všech parametrech připomínal svoji originální předlohu. Známý chuťový „ocas“, který cítíme po napití dia-nápoje, není určitě nic příjemného, i když na všechno se dá zvyknout. Z dietologického hlediska by se to nemělo příliš přehánět ani s umělými sladidly, i když průkazné studie škodlivosti jejich nadbytku zatím chybějí.
  539541_405939936082716_360091684000875_1634629_1213035722_n.jpg
Pravidelný půst jednou týdně!
 
Tak tohle je „pověra“, která však u kdekoho opravdu funguje. Můj postní den je obvykle pondělí, protože se po víkendu cítím poněkud uondán sváteční rodinnou kuchyní. V práci vypiju nejméně jednu balenou stolní vodu, jeden 100% džus (oblíbil jsem si grapefruitový), který si s vodou míchám v poměru 1:1, sním tři různobarevné papriky o váze cca 0,5 kg (okrouhlé ne špičaté), 4 rajčata (0,5 kg), 2 pomeranče (0,5 kg) a jeden bílý netučný jogurt (nejméně 90 % vody). Na večerní trénink v posilovně jdu překvapivě svěží, lehký a méně unavený než obvykle. Jen se musím ve fitness centru nějak pozdržet, abych se domů nevrátil v době večeře, protože pak bych musel svádět dosti velký boj sám se sebou, na nějž se už po vysilujícím cvičení necítím. Zeptejte se svých známých na zkušenosti s půstem a čisticími dny, myslím, že vám potvrdí, že je to dobrá věc.
 
Zachrání mě přílohy?
 
Ano, přílohy obvykle představují ty nejkoncentrovanější zdroje energie – knedlíky, rýže, těstoviny, brambory…Ale co takové luštěniny? Nebo dušená zelenina? To už nejsou pouhé kalorie, kterým se v případě většiny příloh říká „prázdné“. V luštěninách je hodně vlákniny a bílkovin (u sóji až 48 %) a pestrá dušená zelenina je zase bohatým zdrojem vlákniny a antioxidačně působících látek z tzv. bioflavonoidů (např. beta-karotenu). Na přílohy pravidelně a programově zapomínají i vyznavači dělené stravy – jedí maso bez nich a původní přílohy konzumují zvlášť. A obvykle hubnou, ne snad přímo zásluhou samotného dělení stravy, ale tím, že prostě kontrolují to, co snědí, a tak limitují svoji spotřebu energie. Tu můžete omezit i tím, když si řeknete o poloviční přílohy nebo si je objednáte bez tučné šťávy či omáčky např. jen ochucené vmíchanou zeleninou či obložené.
Pít vždy a všude
 
O hladu se říká, že je to převlečená žízeň. Ano, máme-li hlad v nevhodnou dobu a příliš často, obvykle pomůže k jeho zahnání doušek dobrého nápoje. Také všeobecně platí, že málo pijeme, takže vody není nikdy dost. Ale ani s tekutinami by se to nemělo přehánět a za zdravý horní limit (samozřejmě v závislosti na teplotě, vlhkosti prostředí a druhu tělesné aktivity) se dnes považuje jeden americký galon (asi 4,2 l denně) vody denně. Toto množství by nemělo dělat nikomu problémy zejména v parném létě, když jsme na nějaké aktivní dovolené. K tomuto dennímu limitu bychom se mohli alespoň přiblížit, když v návaznosti na cvičení aerobiku vypijeme 1,5–2 litry vody a zbytek v průběhu dne. Pokud vám nevadí oxid uhličitý z minerálek, tak je rozhodně střídejte (střídáte tím i ionty prospěšných minerálů). Jinak pijte kvalitní stolní nesycené vody, protože oxid uhličitý nadýmá a může působit větší či menší trávicí potíže.

Zdroj: M&F 546491_421925987821334_110711512276118_1784465_766358924_n.jpg

Komentáře: