Monika Šlosrová: Maminka je na mě pyšná!

Monika Šlosrová: Maminka je na mě pyšná!

Pavel Vacek | . .
Monika 4.jpg
Pro následující rozhovor jsem si vybral českou kulturistku Moniku Šlosrovou. Monika se na soutěžních pódiích pohybuje už hezkou řádku let a určitě jste ji nepřehlédli v českém dokumentu Chrámy těla. Už pátou sezónu trénuje s úspěšným českým kulturistou Josefem Furínem, mistrem světa, na kterého nedá dopustit. 
Monika srší energií, je veselá, vtipná a nic ji nerozhází. Vzhledem k intenzitě jejích tréninků a plnému nasazení, byste jí 44 let jen těžko hádali. Jak je vidět, v kulturistice nejde jen o věk, ale o vůli, sílu a odhodlání, které Monice určitě nechybí.  Monika 8.jpg
Jak dlouho cvičíš v posilovně?  Přes 20 let.   A kdy jsi vlastně začala závodit? Od jakého roku?   Od kdy cvičím tak, abych mohla někdy závodit? To vím přesně, bylo mi 33 let. Poprvé jsem závodila v 36 letech.   
 Jsi spokojená se svou dosavadní kariérou?  Určitě. Mně se stalo asi tak desetkrát víc než to, co jsem v životě čekala. Vyšla jsem z dost vážnýho zdravotního stavu. Takže to, že závodím, je pro mě jakýsi bonus. Bez ohledu na to, že stále čekám na finále mistrovství světa, byla jsem dvakrát sedmá, pořád říkám, že jsem spokojená.  
Kdy jsi naposledy soutěžila?   Naposledy jsem byla na mistrovství světa v Turecku Masters, tam jsem skončila sedmá ve velmi silné konkurenci mistryň Evropy a světa, takže pro mě bylo ctí umístit se na sedmém místě v téhle konkurenci.  
Připravuješ taky závodníky nebo závodnice??  Připravuju. Mám za sebou Kristýnu Buckovou, absolutní mistryni Evropy juniorů, Danu  Klempířovou, která soutěžila na MČR 2008, jednu sezonu jsem připravovala Veroniku Szalayovou. Teď mám v přípravě 2 holky, které půjdou na jaře nebo na podzim na soutěž bodyfitness, na podzimní pohárovky nebo na republiku, to ještě doladíme, protože půjdou na svoje první závody a nechceme to uspěchat. Monika 1.JPG
Takže připravuješ spíše ženy než muže?  Ano. I kdyby se tam jeden našel, třeba Kuba Šedivý, který závodil poprvé předloni na juniorech. Chytla jsem ho ve fázi, kdy už byl v přípravě asi měsíc před závody, ale zvládli jsme to. 
Podporuje tě také rodina?  Když jsem začala posilovat a měnit se před očima, tak moje rodina byla lehce v rozpacích. Ale já je chápu. Teď si už zvykli, dokonce maminka je na mě pyšná, jezdí se mnou na závody atd. Jinak v dceři mám maximální podporu, teď jí bude osmnáct, už přesně ví, co jsou sacharidové vlny, superkompenzace, ví, proč nesmím solit, proč dělám tohle, proč doma sedím a nemluvím, ví, jak mě natřít. To je normálně asistent trenéra se vším všudy. 
S jakými reakcemi okolí (mimo fitko) se setkáváš?   Jak negativní, tak pozitivní.  Když to striktně rozdělím, Češi jsou méně tolerantní než cizinci. Ať jsem byla v Dubaji, Itálii nebo Turecku, tam se to těm lidem docela líbí, nebo neznám negativní reakce. Myslím si, že český národ je méně tolerantní a mě to dřív trošku mrzelo a byla jsem z toho taková celá nesvá. Ale dneska ne, protože já vypadám tak, jak chci.  Dělám to, co chci a co mám ráda. Jestli je někdo tak netolerantní a má potřebu to komentovat nahlas, tak ať to komentuje. Většinou jsou to lidé, kteří nejsou se sebou moc spokojeni. 
A co tvoje dcera? Tenduje taky k posilování, kulturistice nebo bodyfitness?  Moje dcera hrála dříve basket, a když jsem vyhrála republiku, myslím v Opavě, tak mi řekla, že by tam jednou chtěla stát. Řekla jsem jí, že klidně může. Nebudu ji nutit, ani jí to rozmlouvat. Je jí osmnáct a její cesty se mohou ubírat kamkoliv. Hrála basket, je pohybově nadaná, i tanečně, je se mnou ve fitku, udělala si i kurs alpinningu, začíná se jí to tady rozjíždět, má lidi, baví jí to, chodí cvičit. Kam se bude ubírat, nechávám na ní. Můžu jí samozřejmě pomoct, ale rozhodnout se musí sama.  Monika 9.jpg
Máš nějakého sparinga? Víme, že trénuješ s Pepou Furínem.   No jasně, Pepa. S Pepou vlastně začínáme pátou sezónu. Myslím, že mít takhle dlouho stálého sparinga, je velké štěstí, protože znám málo lidí, kteří spolu takhle dlouho vydrželi. Kdybych netrénovala s Pepou, tak bych asi netrénovala s nikým, jenom sama. Jsme prostě stejně naladění.  Nemůžu moc trénovat s holkama, protože zvedám poměrně těžký váhy, a v podstatě jsem i z velké základní síly začala, a zároveň mám od přírody docela velkou sílu, takže holky nestíhají, co se týče dopomocí a tak. Ale sparing je i o určité lidskosti, Pepa je dříč, který si jde krok za krokem, nemá zapotřebí si hrát na mistra světa, protože je mistr světa a má ke všemu pokoru. Mně tohle vyhovuje.
Viděli jsme tě v dokumentu „Chrámy těla“. Jak ses k natáčení dostala a jak jsi byla s filmem spokojená?  Když ke mně někdo přijde a řekne mi, že mě viděl v dokumentu „Chrámy těla“, tak trošku zmrznu. Pravda, ten film nesplnil moje očekávání. Mělo to být o něčem jiném. K filmu jsem se dostala přes Danu Klempířovou, střihačku, která byla produkční k tomu filmu a kterou jsem trénovala. Ten film vlastně kulturistice moc neprospěl. Každý, ať se k tomu postaví, jak chce. Kdybychom chtěli něco natočit o kulturistice, o lidech, kteří to dělají od srdce, tak bychom si to museli natočit sami.  banerdoclankuwpc80.jpg
 Kamarádíš se s vrcholovými českými kulturistkami? Znáte se, vídáte se třeba s Janou Stöckelovou nebo Kateřinou Kyptovou?   S Janou Stöckelovou jsme kamarádky. Vídám se taky se Zdenkou Razýmovou, Renatou Richterovou, před závody spolu trénujeme a společně se připravujeme. Letos jsme se potkaly s Veronikou Šmardovou a Kačkou Kyptovou a bylo to hezkých pár dní.   
Chtěla by sis někdy zacvičit třeba s Iris Kyle?    Ani mě to neláká.             A s kým by sis tedy chtěla někdy zacvičit?  Líbí se mi dost Alina Popa, ale není to tak, že je mým snem si se známými kulturisty a kulturistkami zacvičit. Spíš by mě bavilo je poznat, jací jsou to lidé, co je baví a co mají rádi mimo kulturistiku.
   V jakém fitnesscentru v současné době trénuješ?   Trénuju ve fitness Energym v Holešovicích, kousek od Ortenova náměstí. Fitness si otevřel náš kolega, který s námi trénoval ve fitku.   
 Proč jsi vůbec opustila fitness Maximus? Víme, že jsi tam nějakou dobu trénovala.   Měla jsem pocit, že je čas na změnu. Přišla zajímavá nabídka a my jsme ji využili. Já i Pepa, naši klienti a několik našich přátel. 
A kde jsi trénovala ještě před Maximem?   Trénovala jsem v Roudnici nad Labem v Areně. Pak jsem se přestěhovala do Prahy, nějaký čas jsem byla taky v Karlíně v Cardiofitnessu.    
Doporučila bys nám nějaký svůj recept ze své kuchyně? Co ti chutná?   Je pravda, že já ráda vařím, a i kamarádi tvrdí, že jsem výborná kuchařka. Asi to tak bude. Tak já ti třeba povím, co jsem vařila včera. Italské těstoviny, svíčková na nudličky, bazalka, sušená rajčata, parmezán, skvělý těstoviny! Já mám ráda hovězí, celou přípravu jedu na hovězím mase, i v dietě.  Kuřecí maso nemám ráda, nechutná mi!! Takže si ho dám, jen když je to nutné. Monika 10.jpg
A jak osobně snášíš diety?   Když jsem šla poprvé do diety, tak to bylo dost nepříjemné, protože jsem nevěděla, do čeho jdu, jak bude mé tělo reagovat. Teď se snažím zůstat v klidu, jak to jen jde, soustředit se na přípravu a zbytečně se nerozptylovat.  Před soutěží si dietu dávám 4 měsíce. Potřebuju 14 dní adaptační fázi, než s dietou začnu. Na sezónu 2008 jsem shazovala skoro a už to nikdy neudělám. Na Turecko 2010 jsem shazovala asi 7, , a teď vážím tak , moje poslední soutěžní hmotnost byla 78 kg.   Kolikrát týdně cvičíš?   Trénujeme 5x v týdnu, někdy jen 4x, podle toho v jaké fázi se nacházíme. Před závody je to vícekrát.
 Jaké partie cvičíš ráda?   Poslední tři roky cvičím ráda nohy. K tomu jsem se 10 let propracovávala. Udělat z bývalé atletky s výškou kulturistku je docela těžký, zvláště s takhle dlouhýma nohama.
 Jaké cviky máš ráda?   Všechny základní těžký, dřepy s volnou činkou, hackeny, legpressy, mrtvé tahy… Osobáky říkat nebudu, protože o to stejně nejde. Důležité je makat a dát do toho maximum.   
Co jsi dělala před tím, než ses stala trenérkou?    Když to vezmu zkraje, pracovala na veterině, pak jsem dělala v bance, na úřadě v odboru školství a kultury, pak jsem vedla fitko a při tom všem jsem trénovala, sebe, ale taky jsem se věnovala lidem. Byl to můj sen odjakživa, ale díky okolnostem v životě, jsem se k tomu, co mám ráda, dostala až oklikou. Práce trenérky mě baví a naplňuje. Je fajn když můžu lidem ukázat cestu, naučit je jak zacházet se svým tělem a naučit je, jak svému tělu vyhovět a naslouchat.  
Máš nějakého oblíbeného kulturistu? Jak z přítomnosti, tak z minulosti?    Když se v Brně Zdena Razýmová stala mistryní světa, tak jsem tam stála a brečela, už jsem měla blízko k tomu, že budu závodit. Moc jsem ji tenkrát obdivovala. Je to i úžasný člověk. Z žen můžu jmenovat ještě Evu Sukupovou, jezdím za nimi do Plzně, a tak.  A z chlapů, no…, třeba Vlasta Krejsa (tragicky zahynul), to je člověk, kterej mi přinesl můj první protein v životě, s tím se známe z Roudnice. Takže Vlasta třeba, kromě Pepy, že jo. J A jasně, že Tomáš Bureš, skvělý kulturista a hlavně úžasný člověk. Monika 2.JPG
 Jaké máš plány do budoucna?   Já moc do budoucna neplánuju, ale vím, že tenhle rok závodit nebudu, protože ještě chci do budoucna závodit. Nechci závodit 6 sezón za sebou a vyhořet. Letos bude pauza, ale cvičím samozřejmě dál, protože mě to baví. Uvažuju i o tom, že bych šla třeba i na republiku, protože mě tu spousta lidí chce vidět závodit, jak kamarádů, tak známých, klientů. Tak třeba na republiku, pak na Evropu. Mým snem je fakt si zlepšit nohy. Letos jsem udělala i dost ramena, velký ramena se mi líbí.    
Komu bys chtěla za svou kariéru nejvíc poděkovat?   Jsou to lidi z nejbližšího okolí. Moje dcera, matka, která má radost z toho co dělám, Pepa a několik mých blízkých…        
Pozn. red.: Rozhovor pro Vás připravil Pavel Korčok. Pokud chcete využít jeho služeb osobního trenéra, popřípadě máte náměty nebo tipy pro další interview, kontaktujte jej na jeho facebookovské stránce: Pavel Korčok - osobní fitness trenér.       Monika s autorem interview

Komentáře: