Moje psychologie tréninku

Moje psychologie tréninku

Pavel Vacek | . .

O psychologii kulturistiky jsme mluvili v článku před necelým rokem, ale dneska se nemusíte bát nějakých cizích slov, které vlastně nikoho ani moc nezajímají. Proto bude dneska můj článek trochu jiný, ale posuďte sami. Let´s go. 524994_4257453449129_1408248465_n
Dnešní článek bude věnovaný jen několika poznámkám týkajícím se života každého, kdo přemýšlí o svém tréninku.
 
Postavil jsem se před nelehký úkol!
 

Osobně jsem se postavil před nelehký úkol. Vy, naši milí čtenáři, jste si zvykli na různorodé pěkně i méně pěkně mojí rukou napsané články.
A on potom, když člověk něco píše, tak si říká, bude se to líbit nebo nebude. A hlavně nechce, aby to bylo horší než minule.
Také moc děkuju všem, kterým se líbí moje články a posílají mi pochvalné zprávy. Píšu to pro vás a vy jste mým motorem. Díky vám všem.
Samozřejmě každému se líbí vždy něco jiného, nikdy se člověk nemůže zavděčit všem. To platí, jak v životě, tak při psaní článků všeho druhu.
  Pek Alois
Dejte si pozor na všechno!
 
Denně všichni slýcháme všemožné zázračné metody a postupy na to, jak revolučně zhubnout, jak zázračně přibrat svalovou hmotu, jak se stát úspěšným člověkem, manažerem nebo manželem.

Nevěřte tomu. Jsou to nesmysly. Sázejte na svůj rozum, na svoji hlavu a nenechte ze sebe dělat pitomce.
Jsou to šarlatáni, kterým jde jen o peníze a sází, jak na lidskou neznalost a hloupost, tak na důvěřivost poctivých lidí. Vyvarujte se takových šarlatánů. V životě nic není zadarmo, ten kdo nabízí obecně něco zadarmo, ten bývá podezřelý a bacha na něj. Stejně za to bude něco chtít.
 
Příprava na trénink
 
V minulém článku jsem povídal o tom, co by mělo následovat před pořádně náročným a těžkým tréninkem, ale na něco jsem zapomněl. Zapomněl jsem na psychickou pohodu, která musí předcházet před každým pořádným tréninkem. Musíte se duševně připravit na každý trénink!
 
Podle toho také bude vypadat samotný trénink. Ze své zkušenosti mohu doporučit několik hodin před tréninkem si vzít L-tryptofan nebo pro méně zámožné mohu doporučit udělat si třezalkový čaj.
 
Nebo si prostě před tréninkem udělat doma pohodu u nějakého pěkného filmu, prostě záleží to na vás. Psychická pohoda je základ.
Co mě trápí?
 

Dřívější meka československá kulturistiky umírá. Je to i jeden z důvodů, proč jsem se vrátil zase zpátky do rodných Mariánských Lázní. A v jakém stavu jsem tady našel kulturistiku? Ani se neptejte! Žádní závodníci, žádná motivace závodit, jen vzpomínky, které připomínají takové osobnosti jako nedávno zesnulý Robert Datlinger nebo Lojza Pek.
Ani nevíte, jak mě mrzí, že jsem už nestihl udělat rozhovor s Robertem, ale smrt si nevybírá, ta to bere šmahem. Dnešní článek věnuju Robertovi. Čest jeho památce.
 
Do Mariánských Lázní se musí vrátit kulturistika, píšu to sem proto, že početná skupina našich čtenářů v poslední době je právě z Mariánských Lázní. Pojďme spojit síly a něco vymyslet. Pro mladší generaci připomínám, že to byly právě Marjánky, kde v 60. letech vznikla legendární posilovna Sandow.
 
A to není všechno. Také zde byla každoročně pořádána mezinárodní soutěž o Velký pohár Sandowa, které se zúčastňovali kvalitní závodníci z celého světa.

Buďme na sebe hrdí!
 
Denně dostávám spousty dotazů týkajících se, jak mé osoby, tak nejrůznějších otázek ohledně stravování, tréninku nebo fyzioterapie. Nějaký obor tady ale chybí, obor, který by byl na pomezí fyzioterapie a fitness.
 
Studoval jsem medicínu a bez některých znalostí bych byl nyní bezradný, proto píšu tyto řádky.
Je třeba založit obor, který bude využívat znalosti medicíny, fyzioterapie, dietetické znalosti tj. výživa a mnoha dalších oborů, ale bude jeho náplní studium zdravých lidi, prostě žádnou patologii. Žádné nemoci. Medicína zkoumá a léčí nemoci, já však chci, aby zdraví lidé byli ještě zdravější. Máte někdo nějaký nápad? Sem s ním.
 
Nevím, jestli mi teď všichni dobře rozumíte, ale je třeba něco vymyslet. Nevím, jestli se to podaří mně, nebo někomu jinému. Jsme Češi, musíme být na sebe patřičně hrdí, protože máme v našem národu velké osobnosti a bohatou minulost.
 
A rozdíl mezi průměrným Čechem a průměrným Němcem je, že průměrnej Němec si víc váží sám sebe. Je to bohužel tak.
 
Nesmíme být tak skromní, takoví bojajsové. Jsme Evropané a máme být na co hrdí, tak buďme a využívejme toho. datlinger-pek-cerny

Komentáře: