Mistrovství ČR mužů, žen, párů a masters v kulturistice, physique, bodyfitness a bikiny fitness 2014- pokračování

Mistrovství ČR mužů, žen, párů a masters v kulturistice, physique, bodyfitness a bikiny fitness 2014- pokračování

Pavel Vacek | . .

 

Vážení čtenáři, doufám, že se vám první část reportu z Mistrovství ČR mužů, žen, párů a masters v kulturistice, physique, bodyfitness a bikiny fitness 2014 líbila a teď pokračujeme v krasojízdě dál. Ženské máme za sebou a teď se už budeme věnovat pouze mužským kategoriím.

  Kulturistika mužů do 67,5 kg   Tahle kategorie téměř každoročně nabídne trochu bizarní skupinku absolutně na hadry vyřezaných týpků s parametry hráčů NBA a jejich osvalenými, ovšem často trochu nedojetými protějšky hobitích rozměrů. A rozhodčí v tom mají pak oprávněný guláš, kudy se z toho vymotat ven. Příliš málo masa nabídl k porovnání šestý Václav Lapčík (č.67), ale byl to jeden z těch, kterému se toho dá po stránce připravenosti máloco vytknout. Naopak zatažené svalstvo nohou bránilo lepšímu výsledku Jiřímu Baranovi (č. 66) ačkoliv solidní a elegantní vršek by dával jakousi naději na lepší než páté místo. Pavel Hochwalder (č. 65) v této společnosti působil téměř jako podkošový hráč. Byl to jeden z těch, na kterém jste mohli pozorovat doslova každé svalové vlákno, šlachu a bohužel i kost…  A to se v kulturistice zase tolik nenosí. Čtvrté místo. Svůj souboj z M Čech si zopakovali Michal HorákPetrem Svačinou, přičemž se mi zdálo, že tentokrát byla převaha objemnějšího Petra Svačiny přeci jen výraznější. Nicméně jejich tvary svalů jsou jakoby přes kopírák. Až na to, že Petr Svačina je má větší než Michal Horák a proto si mezi sebe rozdělili bronzové (Michal) a stříbrné (Petr) medaile. Zlatou si pro sebe nechal opět zástupce vyšších, ale anatomicky vysekaných kulturistů s menším objemem svalů a tím byl Lukáš Kelnar s číslem 62.  

1.

62

Lukáš Kelnar

2.

64

Petr Svačina

3.

63

Michal Horák

4.

65

Pavel Hochwalder

5.

66

Jiří Baran

6.

67

Václav Lapčík

-

68

Martin Rašner

-

69

Filip Schuster

  Kulturistika do 75 kg   Početná kategorie, kde finálovou část uzavíral svým vystoupením David Hatrik se solidně vyrýsovaným vrškem, hlubokým břichem a solidními prsními svaly, ale absolutně nezpracovanou kvalitou dolních končetin. S kvalitou svalstva měl dost zásadní potíže i Patrik Horský, což je rozhodně škoda, neboť pokud by sundal pár kilo, vytvrdil by to, tak by mohl při jeho svalovém rozvoji a koncepci postavy s klidem pomýšlet na vítězství. Jenže na kdyby se nehraje, a proto z toho bylo maximálně páté místo. To samé se dá v podstatě říct i o Petru Havlíkovi s objemnou vrchní částí těla, ale s výraznou rezervou ve vyrýsování. Čtvrté místo. U bronzového medailisty Miloše Růžičky nemám žádné poznámky. To je pro mě vždycky známkou vyrovnanosti a jisté průměrnosti. A jakkoliv příšerně to zní, není to myšleno negativně. Jde spíš o to, že Miloš nikde nepřečníval, nic mu nechybělo, ničím neoslňoval, ale také ničím nechyboval. Někdy tyto vlastnosti vynesou závodníka až na první místo, ale tentokrát ne. Miroslav Pražma totiž sice postrádal kus symetrie, neboť nesoulad mezi dolní a horní půlkou těla byl dost výrazný, ale zase nabídl hodně nabitou vrchní část s dominantními bočními postoji, kde neměl konkurenta.  A to ho vyneslo až na pěknou stříbrnou příčku. O vítězi kategorie nemohlo být pochyb. Matador českých soutěží Pavel Bartoníček nenechal nic náhodě a od M Čech nastoupil na pódium ve výrazně zlepšené fazóně, což se projevilo především v ostrosti svalového reliéfu kvadricepsů.  K tomu přihodil svoje přednosti jako v jeho případě tak často zmiňovaný V-tvar trupu a široká ramena.  

1.

80

Pavel Bartoníček

2.

75

Miroslav Pražma

3.

79

Miloš Růžička

4.

72

Petr Havlík

5.

71

Patrik Horský

6.

73

David Hatrik

-

74

Miroslav Trnečka

-

76

Tomáš Hasoň

-

77

Josef Hrubý

-

78

Matěj Ryšavý

-

81

Luboš Chmelenský

  Kulturistika do 82 kg   Tento rok se kulturistika této váhové kategorie prostě příliš nepovedla. O nižší úrovni svědčí mimo jiné i to, že třetí místo získal Milan Bodlák. Jakkoliv mám tohoto závodníka skutečně ve velké úctě, tak určitě není normální, aby 62- letý závodník porážel své soupeře v nejlepších kulturistických letech. Přece jen pan Bodlák není Jarda Jágr, u něhož si dokážu představit, že mu v 62 letech pomocníci nazují brusle, aby pak Jarda vsítil dva extraligové góly za sezónu. Přesto jsem už v reportáži z M Čech psal, že pan Bodlák nastoupil ve vynikající formě s mnohem plnějším svalstvem nohou, než jsme u něj zvyklí. David Smolek na druhé příčce mi udělal velkou radost, neboť je to jeden ze zástupců Extrifit Clubu v této sezóně. David nabídl velmi dobrý poměr objemu svalů a přiměřené vyrýsovanosti, která se projevila především v průběhu pózování. V základním postoji je David totiž zvláštním způsobem dost nevýrazný. Ale to je nedostatek, který se dá relativně lehce odstranit. Pak možná bude ohrožovat vítěze kategorie přeci jen o něco důrazněji. Ale určitě to nebude lehké, neboť tím vítězem není nikdo jiný než člověk bez kůže posetý po celém těle nesčetným množstvím žil, u kterých očekáváte každou chvíli prasknutí vlivem průtoku krve v množství menšího přítoku Vltavy. Tímto extrémním zjevem v dobrém slova smyslu je Michal Trykar, který se od M Čech namačkal o kategorii níže, a která mu sluší o mnoho víc než kategorie do 90 kg. Michal v ní působil objemně, nabitě a dala mu trochu zapomenout na nepříliš estetickou konstrukci jeho těla.  

1.

84

Michal Trykar

2.

83

David Smolek

3.

88

Milan Bodlák

4.

90

Jakub Sumega

5.

89

Luboš Tengler

6.

87

Lukáš Bečička

-

85

Sherif Shaalan

-

86

Michael Straka

  Kulturistika do 90 kg   Nechci být nějak extrémně příkrý, ale vyrýsování Jana Vejdovského na šestém místě odpovídá spíš solidní objemovce než úrovni M ČR. Přesto dokázal být solidně koukatelný především v uzavřených a bočních postojích. Forma Petra Bernata přestupem o kategorii níže od M Čech doznala lepší kvality, ale ani tady to pořád nebyla žádná hitparáda. Petr ovšem dokáže zabojovat velice solidním objemem svalové hmoty a rozložitostí postavy v čele se širokými rameny. Takže z toho bylo alespoň páté místo. O tom, jak je důležitá úprava pokožky se přesvědčil Vít Kotas na čtvrtém místě, kde nazelenalý odstín pokožky silně devalvoval jeho úsilí o zisk medaile. A rozhodně na ní měl, byť ho mimo onu nepěknou barvu limitoval i výrazně širší pas v porovnání s jeho soupeři. Ti naopak postrádali monumentální Vítovu šířku ramen, která byla dominantním prvkem jeho postavy. To platí především u Davida Siegla, který v tomto důležitém prvku hodnocení postavy výrazně ztrácí. Dokáže to sice vynahradit působivým rozvojem paží, ale to tentokrát nestačilo na vyšší než třetí pozici. Jak radikálně dokáže v kulturistice změnit výsledek a následnou formu úbytek 2,2 kg během jednoho týdne účinně demonstroval na svém těle Michal Kičák. Ta proměna byla doslova hmatatelná. Z nemastné, neslané formy vzešla postava s hluboce oddělenými kvadricepsy, výrazně separovanými svalovými skupinami a rázem byl z Michala Kičáka aspirant na vítězství. Tomuto faktu zabránila pouze užší kostra, která si vyžádá lepší nácvik pózingu a další svalovou hmotu. Pokud by se však udělovala cena za největší progres od M ČR, Michala by jistě neminula. Takhle se dočkal ocenění alespoň v podobě druhého místa. Když jsem minulý týden psal o Ľudovítovi Michelovi, že si na svůj titul bude muset chvilku počkat, netušil jsem, že se ta chvilka smrskne na pouhopouhý týden. Ocenit takového cucáka (ročník 93) titulem Mistra ČR mužů, to chce od rozhodčích přece jen trochu odvahy. Jenže Ľudovít jim nedal příliš na výběr. Široká ramena, pěkně tvarované a hluboké dolní končetiny, to vše skloubené v elegantním a estetickém celku moderní koncepce postavy s předpokladem dalšího výkonnostního růstu jim jejich rozhodnutí náramně ulehčilo. A tak tu máme jednoho z nejmladších Mistrů republiky v historii ČR. Jestli ne vůbec toho nejmladšího.  

1.

98

Ľudovít Michel

2.

93

Michal Kičák

3.

96

David Siegl

4.

97

Vít Kotas

5.

92

Petr Bernat

6.

94

Jan Vejdovský

-

95

Karel Kretek

-

99

Rostislav Žiška

  Kulturistika nad 90 kg   Místo Zdeňka Flachse je v kategorii do 90 kg, kde by dokázal jistě bojovat o přední příčky. Anebo musí naopak přibrat. V této momentální konstelaci se však jeho souměrná postavy bez nějakých zjevných slabin a dominantním břišním svalstvem jeví jako příliš subtilní na to, aby mohla pomýšlet výše než na aktuální šesté místo. Jiří Lasík jistě nastupoval do soutěže s mnohem vyššími ambicemi, ale nakonec to skončilo pátým místem. Pokud vím, Jiří plánuje formu až na Olympia Amateur, což se v aktuální připravenosti jistě projevilo. Jakkoliv však může být jeho estetická postava z čelních postojů hrozbou pro soupeře, největší slabina se skrývá v zádech. V zádových postojích totiž Jiří nemá rozhodčím co nabídnout. Ani šířku, ani hloubku. Takže co si pracně vydobude v čelních pózách, to rázem ztratí při otočce o 180 stupňů. A to byl právě případ nedělního Mistrovství. Zezadu ho totiž šeredně bil Robert Smutný, který naopak musí dovedně skrývat nedostatky ne úplně ideální stavby těla. Proto vždy přijde na soutěž dobře připraven se zásobou některých výtečných póz jako např. biceps a záda zezadu a břicho/stehna, aby pak v některých postojích (zákl. postoj) „mohl“ zase ztratit. V této kombinaci to letos znamenalo pro bývalého Mistra ČR čtvrté místo. To Kamil Kulka působil v základním postoji naprosto parádně. Dokonce jsem ho chvíli pasoval na velké překvapení této kategorie. Každopádně mohl být mnohem, ale mnohem těžším soupeřem pro jeho pozdější přemožitele nebýt jedné maličkosti… Naprosto děsuplné úpravy pokožky, která předvedla všechno možné od nejrůznějších odstínů šedozelené po parádní kombinace skrn, map a jiných flekanců. Naprosto dokonale zazdila tvrdost a vyrýsování Kamila Kulky, které bylo skutečně na špičkové úrovni. Jenže toho jsem si všiml teprve poté, co ta hrůza s Kamila stekla na zem, resp. se jí nějak zbavil do ručníku. Škoda, netvrdím sice, že by to nějak radikálně změnilo výsledek, ale pár rozhodčím by to hlavu rozhodně pomotalo. Každopádně tou událostí, na kterou každý z fandů čekal, byla zvednutá rukavice Tomáše Trojana. Byla to bez diskuse odveta, souboj, střet, jedno jak to nazvete, na který každý zasvěcenec čekal. A dočkal se. Zde malá vsuvka. Láďa totiž mohl se svou vahou 90,7 kg úplně v klidu cuknout do kategorie do 90 kg, kde by pro změnu sebral náladu mladému Michelovi, a my bychom měli po srandě. Ale zůstal, aby si to s Tomášem rozdal znova. A to bylo vážně skvělé. Byl jsem jedním z těch, co halasně obhajovali vítězství Ládi Kurčíka na M Čech. No a teď jsem byl taky jedním z těch (napřímo pravděpodobně jediný), kteří Láďovi řekl, že tentokrát na M ČR bude mít smůlu. Čímž jsem mu dle výrazu tváře celkem spolehlivě zkazil odpoledne. Nejde snad ani o to, že by Láďa nastoupil horší, to určitě ne, jde o to, že Tomáš Trojan nastoupil na pódium M ČR nekompromisně, brutálně lepší. Od M Čech „došel“, zatvrdl, gluteus se rozpruhoval jak kdyby seděl týden na radiátoru a kvadriceps, tím, jak se ještě rozrýhoval, úplně explodoval do epických rozměrů. A proti těm dělovým koulím, co Tomáš Trojan používá místo dolních končetin je vskutku těžké pořízení. Abych snad nezapomněl na Láďu… I ten svou kůži nedal lacino. Pořád ještě bojoval jak lev především v zadních postojích, kde byl oproti Tomášovi výrazně širší a jakoby vyzrálejší, ale jak už jsem řekl, tentokrát to prostě nemohlo stačit. Oběma tedy patří dík za skvělou podívanou, ale vyhrát může jen jeden. A tím vítězem se stal Tomáš Trojan.   Tomáš Trojan posléze získal také titul Absolutního vítěze, když při vší úctě k ostatním Mistrům, použil své soupeře coby křoví pro svou exhibici.  

1.

104

Tomáš Trojan

2.

102

Ladislav Kurčík

3.

101

Kamil Kulka

4.

105

Robert Smutný

5.

106

Jiří Lasík

6.

107

Zdeněk Flachs

  Vozíčkáři   Pokaždé, když jsem se pustil do úvodního textu této kategorie, zakrátko jsem to smazal. Vždycky to znělo tak odporně pateticky, že věřím tomu, že by Dan Minster nažhavil galuzky na svém vozíku a přijel by mě inzultovat svou více jak 50 cm paží. A to bych nerad, neboť bych se musel dát na úprk, což by při pohledu na můj běh evokovalo myšlenku, kdo z nás dvou je vlastně hendikepovanější. Takže jsem si vzpomněl na nedávno publikovaný rozhovor s Danem, kde doporučuje lidem, aby s ním jednali, jakoby postižený nebyl. Takže se tím řídím, což jste už zřejmě poznali. Tak jako kategorie Physique, tak i kategorie vozíčkářů měla svou premiéru v historii soutěží Svazu kulturistiky. Jenže zatímco ta první kategorie mi leze na nervy, tato mě hřeje u srdce. Prozatím se jí zúčastnili dva soutěžící, kteří svým příkladem jistě strhnou i ostatní kolegy poznamenané nepřízní osudu. Petr Lindák je samozřejmě hodně ve stínu Daniela Minstra, ale je fajn, že zkusil ochutnat soutěžní atmosféru a vydal se ve šlépějích svého prozatím známějšího kolegy. Prozatím svému soupeři nemohl konkurovat, ale budeme sledovat, jestli zaznamená stejný výkonnostní progres jako Dan. A Dan zaznamenal setsakramentsky velký progres. Dan totiž přibral 5 kilo svalové hmoty. Uvážíme-li však, že je rozložena výhradně v partiích paží, prsou, ramen a zad, je to pořádná nálož hmoty navrch. Však taky ukázal paže, za které by se nemusel stydět nejeden soutěžní kulturista. Vážně paráda. A já jsem rád, že je to právě Extrifit, který mu je v tomto výkonnostním vzestupu nápomocen.  

1.

128

Daniel Minster

2.

127

Petr Lindák

  Kulturistika masters 40-50 let   Tuhle kategorii už projedeme stylem metelesku blesku, protože téměř všichni její účastníci se představili i ve váhových kategoriích. Za povšimnutí ovšem stojí, že tito masters, tzn. muži nad 40 let a výše bezpečně válcovali mladíky v rozkvětu sil ve svých váhových kategoriích. Což je dost na pováženou a v minulosti věcí nevídanou. Je samozřejmě otázkou, zdali jsou tak dobří, nebo generace o patro níž tak špatná, ale já, jakožto příslušník této „vítězné“ party z toho mám vcelku upřímnou a trochu pošetilou radost.  V této věkové skupině si tedy zopakovali souboj o vítězství soupeři z kategorie nad 90 kg Robert Smutný a Kamil Kulka s logicky stejným výsledkem. Kamil porazil Roberta a stal se Mistrem ČR v kategorii Masters 40-50 let, jakož i Absolutním vítězem kategorie Masters. Na třetím místě figuroval Mistr ČR z kategorie do 75 kg Pavel Bartoníček, pro něhož byl hmotnostní rozdíl více než 20 kg přece jen nad jeho síly.  

1.

145

Kamil Kulka

2.

133

Robert Smutný

3.

143

Pavel Bartoníček

4.

138

Martin Mancini

5.

72

Petr Havlík

6.

139

Marek Augusta

-

132

Pavel Škoda

-

134

Jiří Chládek

-

140

Pavel Antl

-

141

Luboš Tengler

-

142

Lance Baker

-

144

Jiří Martiš

  Kulturistika masters 50-60 let   I zde figuroval borec, jenž byl tvrdým oříškem pro své soupeře v hmotnostní kategorii. V této věkové byl ovšem zcela bezkonkurenční. Jaroslav Kejř disponoval hmotou, vyrýsováním a postrádal klasické, ale přirozené defekty postavy postarších kulturistů. Na druhém místě se za ním umístil Josef Hrubý se svou klasickou hranatou postavou, ovšem vždy s velmi dobrou formou. S Josefem se pak o třetí místo přetahoval Blahoslav Dohnal, který svému soupeři nakonec podlehl. I tento rok nás poctil návštěvou Bedřich Vater, když přeci jen poněkud zapracoval na své formě. Při tricepsu z boku už pupek nečouhal 10 cm přes plavky, ale už jenom tak 8 cm. Do kategorie Masters nad 60 let už ta forma třeba dojde.  

1.

147

Jaroslav Kejř

2.

148

Josef Hrubý

3.

146

Blahoslav Dohnal

4.

149

Bedřich Vater

  Kulturistika Masters nad 60 let.   Nebudeme si nic nalhávat, tahle kategorie je mnohem víc o sportovním entuziazmu než o kulturistických kvalitách. Ale přestože jsou svaly závodníků poznamenány zraněními a věkem, kůže spíš než elastický povrch připomíná šarpeje po připuštění, tak přesto nezbývá nic jiného, než před těmito pány smeknout s hlubokým úklonem. Protože drtit železo, absolvovat všechny ty soutěžní procedury a držet tvrdé diety ve věku, kdy mnozí z jejich vrstevníků se nacházejí už v předsmrtném stádiu, to respekt určitě zaslouží. Vždyť nejstaršímu účastníku kategorie Josefu Krupovi bylo 76 let!!! O vítězi kategorie Milanu Bodlákovi již bylo řečeno mnoho. Na druhém místě se umístil Josef Kokeš, subtilní, leč vyrýsovaný závodník a třetí byl Vladimír Štěpánek s dobře osvaleným vrškem těla. Na čtvrtém místě si soutěž užil Vladimír Dostál a do finále se též dostali Zdeněk Gehringer na pátém a Jiří Faflík s legendární most muscular pose na šestém místě.  

1.

152

Milan Bodlák

2.

158

Jaroslav Kokeš

3.

155

Vladimír Štěpánek

4.

157

Vladimír Dostál

5.

154

Zdeněk Gehringer

6.

156

Jiří Faflík

-

150

Josef Krupa

-

151

Jan Horáček

-

153

Štefan Tóth

 

 

Závěrem

Závěrem se sluší poděkovat divákům za to, že přijeli podpořit své oblíbence. Sluší se též poděkovat všemu tomu pomocnému personálu, který není nijak vidět, ale bez něhož by to v žádném případě nešlo. A na samý závěr se sluší poděkovat pořadatelskému týmu v čele s ing. Martinem Jebasem za uspořádání takhle náročné soutěže na takto vysoké úrovni. Zde bych chtěl vyzdvihnout především zajištění fantastického pódia se špičkovou audio vizuální technikou a naprosto perfektním osvětlením, které je naprosto nezbytné na soutěži takového významu. A také nekřesťansky drahé, pokud vím. Jediné, na co jsem si musel trochu zvykat, byl projev moderátora soutěže Martina Mestera. Což o to, zkušenosti ze showbyznysu se jistě hodí každému spíkrovi, ale ta ryzí ostravština, to chtělo vážně trochu zvyku. Ale povedlo se a ke konci už mi to už ani nepřišlo.

Tak zase za rok..

Abs. II

Komentáře: