Mistrovství Čech-reportáž - DOPLNĚNY FOTOGALERIE !

Mistrovství Čech-reportáž - DOPLNĚNY FOTOGALERIE !

Pavel Vacek | . .
Stefan Havlík   Rok se s rokem sešel a nadešel čas pro oblíbenou kulturistickou kratochvíli zvanou Mistrovství Čech v kulturistice a bodyfitness mužů a žen pro rok 2011. Pořadatelství se zhostil Extrifit Gym v Rumburku pod vedením Petra Březny a nutno dodat, že toto klání připravil naprosto excelentně. Co slíbil, to splnil. Byl Michal David? Byl. Sice jen kopie, ale já bych to stejně nepoznal. Byla módní přehlídka s celebritou? Byla. A měl pravdu, jedna ta holka byla celá Brita. To je sousedův pes. Akorát místo známky měla na krku kasičku. Byly ceny? Byly. Přehršel. Z některých účastníků jsem měl dokonce pocit, že je to důvod k tomu, aby se zvedli ze sedadel v hledišti a došli si pro ta šestá, ceněná místa. Byl Štefan Havlík? Rozhodně. A originál v super formě. O něm ještě později. A byl kouzelník? To nevím, ale ten týpek, co si říkal kouzelník a jmenoval se Richard Nedvěd, mi závěrečným číslem málem vyrval bránici z těla. Pak už mě smích přešel.
 
Jezdím na mistrovské soutěže už nějakých 15 let, a tudíž si myslím, že jsem celkem oprávněn k prohlášení, že úroveň závodníků tohoto ročníku je nejhorší, co jsem na soutěžích IFBB za tu dobu viděl. Samozřejmě až na čestné výjimky. A to jsem pod vlivem soustavné a usilovné práce pana Chlumského notně překalibroval měřítka. Toho na soutěži poznáte snadno. Vysoký, brýlatý, černovlasý s knírkem. Idiot.
akce 5.5-13.5.11.jpg   A proč to vlastně píšu? Jde mi totiž o to, že pokud jde někdo poprvé se podívat na závody, jako třeba pozvaní hráči Bílých Tygrů Liberec, měli by se někde dozvědět, že to co viděli, byl prostě slabší ročník. Neměli by považovat za kulturistu někoho, kdo je sice prostorově výraznější v ramenou než běžná, necvičící populace, ale zároveň se mu při demonstraci širokého svalu zádového, změní břicho v něco, co až naturalisticky přesně připomíná přirození tučné dámy. To prostě není kulturistika! A takoví „kulturisté“ tam vážně byli. A schválně to píšu v množném čísle.
Taky to píšu proto, že mi v diskusi někdo 100% napíše, že si nevážím závodníků. Ale je tomu přesně naopak! Mám úctu ke všem těm, kteří si dokážou sáhnout na dno, ke všem těm, kde je jasně viditelná píle a snaha po zlepšení a právě pro tyto kluky chci více a expresivněji vyjádřit rozdíl mezi kvalitou a těžkou nedůsledností. Nehodlám si vystačit s pouhým dvouslovným zaklínadlem připraven-nepřipraven, jež používá většina kulturistických autorů.   6. místo obsadil Radek Červák, který na své soupeře ztrácel především ve vyrýsovanosti svalstva a v podstatě i celkovým svalovým rozvojem. Naopak Tomáš Hlava má tak dominantní dolní končetiny, že mu úplně devalvují jakýkoliv pokus o souměrnost postavy. Jednoznačně nejlepší stehna, hamstringy a gluteus, včetně jejich špičkového rozpruhování jsou v absolutním protikladu s nejsubtilnějším vrškem v kategorii. Takže, byť má Tomáš nejlepší předpoklady do budoucnosti z celé kategorie, v této kombinaci těla na něj nemohlo zbýt lepší než 5. místo. Z toho těžil hlavně jeho přemožitel, Martin Dvorožňák. Borec s vynikajícím břišním svalstvem, celkově solidním vrškem těla, ale jinak celkem nevýrazný. Proto skončil těsně za stupni vítězů čtvrtý. Bronzový Pavel Bartoníček se prezentoval svými obvyklými zbraněmi. Výrazným a nejlepším V-tvarem trupu v kategorii, úzkým pasem s vynikajícím břišním svalstvem vč. šikmých břišáků a tentokrát i dobrou formou. Možná jednou z nejlepších za poslední 2-3 roky. Ovšem daní za tuto kvalitní připravenost bylo, že působil trochu drobnějším dojmem. Markantní to bylo především v oblasti paží a prsou.
 Obrovský souboj o titul Mistra Čech se svedl mezi Bohumilem Štěpánkem a Michalem Křivánkem. I když obrovský…Podle výsledkové tabulky to tak vypadá, ale já měl v poznámkách Bohumila Štěpánka jako jasného vítěze. Dominantní základní postoj, kultivované vystupování, solidní vyrýsovanost a přiměřený svalový rozvoj. Pokud někde ztrácel, tak to bylo v zadních postojích, kde ale dominoval Tomáš Hlava. Jedinou oblastí, kde našel pokořitele v podobě Michala Křivánka, je volná sestava. Jenže… Michal měl svou sestavu zcela určitě originální. Lépe řečeno, mohl mít. Za předpokladu, že by ty taneční, nebo spíše choreograficky náročnější prvky, byly precizně nacvičené. Takto to aspoň na mě působilo hodně rozpačitě. Takže pokud se dával letos titul za pokus o originalitu, tak proč ne. Já bych ovšem pro příště upřednostnil radši starý model s akcentem na nalezení nejlepšího kulturisty. Klasická kulturistika muži do 180 cm.jpg   Pro tuto kategorii jsem byl nucen zvolit jiný postup při popisu soutěžících. Vždy se snažím prodrat se finálovými výsledky k prvnímu místu. Prostě tak, jak je to při vyhlašování výsledků. Tentokrát to nelze, neboť tato kategorie by se měla přejmenovat na „Mistr Čech Radek Maršálek“ s podtitulem „ V komparsu hráli:….“ Radek byl v porovnání s ostatními absurdně dobře připravený, s řití, která by snesla konfrontaci se stejnou svalovou skupinou Hamdullaha Aykutluga v nejlepší formě. Vy mladší si vygooglujte obrázky pod tímto jménem, ať si uděláte představu, o čem mluvím. Takže si to můžeme shrnout. Tvrdý, ostrý, dostatečně osvalený, zezadu tuplem bezkonkurenční a jednoznačný vítěz nosil jméno Radek Maršálek.
 Ani ostatní nebyli nějací lůzři, ale prostě to nebylo ono. Každopádně, z ostatních závodníků stojí za zmínku především ještě další dva medailisté. Na druhém místě umístivší se Jan Klanica, který se taktéž prezentoval velmi dobrou formou avšak poněkud subtilnější na to, aby mohl ohrozit Radka Maršálka na místě prvním a třetí Jakub Caha, který byl naopak nejmasivnější z dané kategorie, k jeho smůle však nedostatečně stažený na to, aby mohl pomýšlet výše.  Klasická kulturistika muži nad 180 cm.jpg TRIKO nad 2 tis JPG.jpg Bodyfitness ženy do 160 cm.jpg Bodyfitness ženy do 164 cm.jpg Bodyfitness ženy nad 164 cm.jpg   Nejsem nikterak kován v tom, abych obhajoval nicotné rozdíly ve formách jednotlivých závodnic a proto si vyberu pouze pár jmen, o kterých bych se chtěl zmínit. Prvním z nich je Dagmar Sadílková, která byla, aspoň pro tuto konkrétní sobotu, dle mého mínění nejlepším prototypem bodyfitnessky. Solidně separovaný vršek těla,(s vyrýsováním spodní poloviny těla měla problémy takřka všechna děvčata), jasně viditelné břišní svalstvo, solidní véčko, kultivovaný a příjemný projev a navíc pěkná baba.  Druhá v pořadí je Pavlína Tejklová a to v podstatě ze stejných důvodů. Opět výrazné, pěkně tvarované břicho, škoda jen, že nemohu taktéž vyzdvihnout V-tvar, protože ten tam prostě není a na němž je třeba nejvíce zapracovat. A třetí je Karin Maňkošová, která jako jediná měla jakž takž vyrýsovaná i stehna. A naopak, projev a prezentace je její největší slabinou.
Tímto způsobem jsem se dopachtil k volbě absolutní vítězky, kde se vedle sebe postavily Veronika Zubačová, Dagmar Sadílková a Karin Maňkošová. Veronika Zubačová měla nejlepší V-tvar trupu, to je bez debat. Bez debat je ale také to, že měla nejlepší spižírnu a zásoby podkožního tuku. Samozřejmě myšleno v porovnání s ostatními soupeřkami. Taktéž stylizace do estrádní umělkyně ruského šapitó mě nikterak nenadchla. Takže, ve vší úctě, kterou v sobě dokážu vydolovat, nejsem schopen nalézt důvody pro verdikt rozhodčích, který zněl, že absolutní vítězkou Mistrovství Čech v bodyfitness pro rok 2011 se stává právě Veronika Zubačová. Bodyfitness ženy - absolutní vítězka.jpg
 Manfred Jakl. Třetí místo. Co psát, když už je jeho postava tak notoricky známá? Manfréd přišel opět v dobré formě, ale opět působil příliš subtilně na to, aby dosáhl na lepší kovy. Kdyby Tomáš Kocourek dokázal shodit přebytečná kila, jistojistě by vyhrál. Oku lahodící postava bez zjevných slabin, plná svalová bříška, kulaté tvary a dobrá kosterní stavba. Ale také, špatné vyrýsování, měkké svaly bez patřičné kvality.
Jenže na kdyby se nehraje, a Tomáš se musel sklonit sice před absolutně neestetickým, zato však precizně dotáhnutým, tvrdým Michalem Wolfem, který všechny doslova masakroval v zádových partiích. Kulturistika muži do 67,5 kg.jpg
 Zvláštní je, že typově totožná dvojice se sešla v kategorii do 75 kg, ale tentokrát s opačným výsledkem, což je také poněkud podivuhodné. Miroslav Maťátko-vítěz-estetický typ. Kulaté, pěkné svaly, úzký pas s pěkným véčkem a dominantním základním postojem, ale v nedotažené formě.
 Vlastimil Černota je přesný opak. Neestetický, hranatý typ, s groteskně krátkýma nohama. Zato však tvrdý, žilnatý, poctivě připravený a s úžasnou, dechberoucí hloubkou kvadricepsů. To, co prošlo o kategorii níže, tady ne. Proto zbylo na Vlastimila druhé místo. František Filip jim přes jisté zlepšení od minulého roku nemohl stačit a obsadil 3. místo. malox baner hotovy.gif Kulturistika muži do 75 kg.jpg
 Tato kategorie představovala vrchol soutěže, pak už to šlo jenom z kopce. Jindřich Hess na šestém místě nebyl nikterak špatný závodník. Jenom měl smůlu, že v ničem nevynikal, neměl žádnou dominantní partii a i přes solidní vyrýsování se tam našli borci, kteří byli ještě ostřejší. Takže na něj to šesté místo tak nějak zbylo i když v jiných kategoriích by měl dozajista nárok na lepší výsledek. Nestárnoucí Milan Bodlák se opět prezentoval ve vynikající formě, byl plný vitality a sportovního nadšení. Tentokrát měl smůlu, že startoval, resp. odprezentoval se v nejkvalitnější kategorii soutěže a na své soupeře již objemově nestačí. Těsně za medailovými pozicemi skončil David Skořepa, nenápadný týpek s vydařenými bočními postoji, s masivníma nohama, v solidní formě, ale také dost špatně osvaleným pasem. Zjevně nespokojený se svým třetím místem byl Josef Kadeřábek. Nechápu proč. Josefovi doporučuji vypůjčit si nějaké kejkle od pana kouzelníka, rozdvojit se, jednu půlku posadit do hlediště a poté ji vyslat k té druhé se sdělením, že by za to třetí místo měl ještě hezky pěkně poděkovat. Na své úspěšnější protivníky ztrácel jak vyrýsováním, tak především objemem svalové hmoty. Třetí místo je tedy naprosto v pořádku. David Plachý prodělal dva dny před soutěží střevní virózu, což bylo zjevné v nedostatečné plnosti muskulatury a v tom, že David působil velmi unaveným, vyčerpaným dojmem bez potřebné šťávy. Je to škoda, neboť jeho genetické předpoklady ho opravňují pomýšlet na vyšší mety. Takhle z toho bylo „pouze“ druhé místo. Ale viroza neviroza, domnívám se, že letos by z toho titul stejně nebyl. Do cesty se mu postavil druhý ze svěřenců Milana Suchého (tím prvním byl Radek Maršálek), Zdeněk Červený.
A Zdeněk byl excelentní! Trenér Milan Suchý dodal špičkově vysušený povrch, ze kterého by neukápla snad ani slza. Brutálně tvrdý, pruhovaný vzhled, na hadry rozsekané nohy, stromek na zádech a špičkové načasování formy. To jsou ozdoby jakékoliv soutěže, nejen této. První místo bylo jasnou záležitostí a otázka pouze zněla, který z reprezentantů Fitnesscentra Dobříš si odnese pohár pro absolutního vítěze. Zda-li to bude Radek Maršálek, nebo Zdeněk Červený. Můj názor zní, že Zdeněk je při stejné formě v oblasti pasu přeci jen estetičtější, a tak titul Absolutního vítěze Mistrovství Čech byl přiřknut právě jemu. Kulturistika muži do 82,5 kg.jpg   Miláček domácího publika 65-letý Vladimír Dostál skončil na šestém místě. Je to škoda, neboť za předvedenou separaci by se rozhodně nemuseli stydět ani jeho dva soupeři před ním. No, spíš neměli by se stydět, protože oni na ní ani zdaleka nedosáhli. Takto můžeme jen s úžasem obdivovat vitálnost a mladický zápal tohoto platného závodníka, jenž je ve věku, kdy mnozí z jeho generačních souputníků jsou rádi, že si dokáží dojít sami na záchod. Bára Černáková z našeho Extrifit Teamu mi říkala, že její přítel Martin Čada poněkud nezvládl manipulaci s vodou a přišel na soutěž trochu zalitý. Hmm, může být, ale v tom případě se bavíme o objemu vody velikosti menšího bazénku v přímořském letovisku. Takže páté místo. Čtvrté místo vybojoval Rudolf Pinkas. Ruda už je celkem tradiční účastník mistrovských soutěží a nutno mu přiznat, že se po objemové stránce soustavně zlepšuje. Ovšem, co se formy týká, nejsem si jist, zda můžu slovo forma v souvislosti s Rudolfovým jménem vůbec použít.
Ve své premiérové sezóně získal Petr Borč pěkné třetí místo. S masívním vrškem těla, ve kterém skutečně vynikala skvělá ramena, prsa a masivní paže, byly v kritickém kontrastu špatně separované dolní končetiny. Jakoby to byla stavebnice dvou lidí. Taktéž pózování je třeba poladit.   Další souboj dvou typově odlišných závodníků jsme si mohli vychutnat i v této kategorii.  Michal Trykar byl nejmasivnější, nejširší, nejžilnatější a pravděpodobně také nejlépe připravený závodník kategorie. Ale také byl nejrozházenější, nejméně symetrický a omlouvám se za to slovo, také s nejšerednější stavbou těla.  Proti němu se postavil Pavel Šerák a své trumfy postavil na nejlepších bočních pózách ze všech soutěžících šampionátu, tvrdém povrchu svaloviny a výrazném, estetickém vrchu těla. Velkou slabinou byl pouze nedostatečný rozvoj nohou. Rozhodčí se přiklonili k estetičtějšímu typu s menším počtem slabin a proto Pavel Šerák, taktéž ve své premiérové sezóně, získal titul Mistra Čech. Kulturistika muži do 90 kg.jpg long baner.jpg  Usoudil jsem, že plýtvat slovy na popis závodníků na 4-6. místě jen proto, abych popsal, který z nich byl tlustší, nemá cenu. Dodám jen, že Josef Podhrázský na 4. místě měl aspoň svaly.
Adam Volf měl nejlepší formu v kategorii, ale na svou výšku byl poměrně málo osvalen. Charismatický Jiří Lasík na druhé příčce prezentoval líbivou, souměrnou a celkem slušně osvalenou figuru s nesmírně sympatickým vystupováním, které aspoň zakrylo nedostatečnou kvalitu muskulatury. Celkem jasným vítězem se tedy stal Pavel Fabok, který neměl výraznějších slabin a po zásluze zvítězil. Kulturistika muži nad 90 kg.jpg Co dodat závěrem?
Pokud se ptáte, proč nejsou v článku uvedená ještě další jména, tak s plným vědomím toho, co se na mě snese, odpovídám, že prostě není o čem psát. Jsem již poučen a nechci brát klukům elán a motivaci do dalších soutěžních let. Zároveň bych si ale přál, aby příště již bylo o čem psát. Rád budu plýtvat superlativy, ale teď to ještě nejde. Upadly by mi prsty. Zároveň ale nebyli horší, než někteří experti z kategorií do a nad 90 kg.   Zarážející bylo především vystupování některých borců z oněch kategorií. Nejsem s to pochopit, z čeho pramení sebevědomí některých jedinců, jež si mohli při vyhlašování výsledků hlavu ukroutit a přitom jediná proužka na jejich těle byla ta, kterou jim způsobila příliš těsná gumička od ponožek. Zarážející je také nedávné prohlášení SKFČR, které vypustilo do světa takové bubáky, že jsem se skoro bál na tuto soutěž přijet. Prohlášení o tom, že oni jsou the best a ostatní jsou blbci, že si toho tak nějak nevšimli. Realita je pak taková, že na soutěži vidíme 3-4 dobré kluky, které jsou notabene ještě připraveni nedávným závodníkem té zlé, špatné a podprůměrné organizace.   V tomto světle se jako velmi prozíravým ukázal záměr pozvat na tuto soutěž hosta ze Slovenska Štefana Havlíka, jež ten prapor IFBB zase pozvedl. Ukázka kulturistiky v jeho podání byla naprosto úžasná. Štefan nám předvedl náramnou podívanou na dechberoucí pózing, nad kterým se vám zatajil dech, zastavilo srdce a řekli jste si, že to je vážně sportovní umění podobné třeba krasobruslení. O nádherných svalech v plné formě nemluvě. Za to patří Petrovi Březnovi obrovský dík. Kulturistika muži - absolutní vítěz.jpg GIF-3-KUSY-=-25%-SLEVA.gif

Komentáře: