Mistrovství Čech dorostu a juniorů vs Extrifit Club

Na začátku tohoto článku jsem měl obrovské dilema. Napsat klasickou reportáž z Mistrovství Čech dorostu a juniorů, nebo se věnovat pouze závodícím členům Extrifit Clubu. Pak mi ale došlo, že, jak velmi záhy uvidíte, je to úplně jedno. Kam jste se totiž v sobotu v Rokycanech vrtli, tam jste narazili na nápis Extrifit. Tolik triček, které na sobě hrdě nosili fanoušci a rodiče našich závodníků, snad nemáme ani na skladě.

Než tu začnu psát o jednotlivých kategoriích, chtěl bych vyzdvihnout skvělou organizaci soutěže teamem kolem Martina Čady, který odvedl tradičně vynikající práci. Mimochodem, ten stánek s úžasnými a přitom zdravými pokrmy bych nechal udělat putovní po všech soutěžích. To byl vážně skvělý nápad.

Kategorie dorost do 65 kg

Touto kategorií se vracím opět k úvodu článku, neboť v šestičlenném finále jsme měli 4 zástupce Extrifit Clubu. To mi přijde celkem dost. Tím nejméně šťastným byl Jakub Němec na pátém místě, jenž má nakročeno k velmi dobrým dolním končetinám, ale na vršku ho čeká ještě mnoho práce. Čtvrtý Jakub Klučil naopak disponuje docela slušným rozvojem vrchní části těla v čele se zádovými svaly, ale dojem ze své postavy si kazí špatným držením základního postoje (jako bychom to netrénovali). Je to škoda, neboť mohl pomýšlet i na třetí místo, které obsadil podobně stavěný, ovšem ve svém vystupování mnohem přesvědčivěji působící Lukáš Helekal. Souboj o vítězství se odehrál tedy ve znamení oddílové řeže mezi Tomášem Koprlou a Vladimírem Nedvědem. Oba borci podobně osvalení, kdy Tomáš měl lepší boční postoje, kdežto Vláďa výrazně bodoval ve svém základním postoji a prvotním dojmu. Rozhodčí se nakonec přiklonili na stranu Vládi, především díky lepší separaci dolních končetin.

Kategorie dorost do 72 kg

I v této kategorii jsme měli početné zastoupení 3 borců, ale začněme od chvostu finále, kde se naši naštěstí nenacházeli. 6 a 5. Místo obsadil Filip Prechtl resp. Pavel Vacek, oba kluci se solidními objemy, které ovšem nejsou dostatečně kvalitně zpracovány a definice jim je trochu cizí. Bronzový skončil tedy první zástupce této kategorie Petr Bečvář. Do budoucna jsem na Petra poměrně zvědav, neboť je to typ robustního závodníka, který bude svaly budovat lépe než jiní. Ovšem mnohem hůř než jiní bude shazovat a rýsovat. I nyní ho slabší separace nepustila výš. Právě dobrá forma s nejlepším vyrýsováním v kategorii, ale také nejlepší V-tvar trupu vynesl na třetí místo Jana Lukeše. Hendikepem jsou naopak jeho dolní končetiny, na kterých ho čeká hromada práce. Petr Ženíšek bohužel doplatil na slabší vyrýsování, neboť v opačném případě by jasně vyhrál. Disponuje dobrým rozvojem nohou, přitom má úzký pas a solidní množství hmoty na vršku. Takhle z toho bylo druhé místo. Na druhou stranu, vítěz kategorie Ondřej Krátký byl velmi estetickým závodníkem a myslím, že všichni obdivovatelé Zyzze při pohledu na něj museli slintat blahem. Ondrova vizuální stylizace, včetně zaujímání postojů by se klidně dala označit zyzzovým revivalem. 

Dorost nad 72 kg

V této kategorii jsme neměli žádné obsazení. Ostatně kluci by to měli velmi těžké, neboť se zde představil Luděk Krčka, jenž již vloni využil našeho projektu „odměna za výsledek“ a ten mu jistě přišel k duhu. Luděk výrazně nabral a jeho přednosti jako např. nohy, úzký pas v kontrastu s plnými rameny a působivým véčkem, se tak staly mnohem přesvědčivější. Zaslouženě vyhrál, i když podobně stavěný Jiří Růžek na druhém místě mu byl důstojným soupeřem. Na Luďka mu však chybělo snad v každé póze 1-2 cm svalových objemů.

Junioři klasika

Dominik Čížek z Extrifit Clubu uzavíral finále na šestém místě. Předností byla jeho symetrie postavy, nedostatkem pak měkkost svalových partií. Právě v tom ho předčil Tomáš Harský s ne úplně ideální stavbou a estetikou postavy. Na čtvrtém místě skončil náš Kiro Markopulos, jenž bojoval ostrostí a tvrdostí svalového reliéfu, ale také s absencí jakéhokoliv V-tvaru trupu, který působil poněkud rušivě především v této kategorii, kde by měla hrát prim estetika postavy. Naopak, skutečně extrémní véčko bylo obrovskou devízou dalšího člena Clubu Daniela Šilhána na místě třetím. Dan disponuje kostrou, připravenou na dalších 30 kilo svalové hmoty bez toho, aby to působilo nějak nepatřičně. Zatím je to však přece jen poněkud subtilní, zato však velmi dobře připravené. Místy jsem doufal i ve vítězství. Ostatně, žádné dramatické rozdíly mezi podobně stavěným, avšak hůře připraveným Jakubem Šmucrem jsem neviděl. Snad jen nohy měl Jakub objemnější a to zřejmě rozhodlo o jeho druhém místě. Vítězem se stal objemný, avšak poměrně zatažený Antonín Hodan, bez zjevných slabin, ovšem s obrovskou předností v podobě parádní tricepsové pózy.

Junioři do 70 kg

V nejpočetnější 12-ti členné kategorii se nám probojovali do finále hned tři naši závodníci. Jedněmi z nich byli věkem ještě dorostenci Vladimír Nedvěd (6. místo) a Jan Lukeš (5. místo), jinak tréninkoví sparingpartneři. Kluci se dostali do finále především díky své formě, která byla nejlepší v dané kategorii. Čtvrtý byl masivní, ale úplně hladký Aleš Nosek a třetí Tomáš Nosek. Tomáš taky nebyl v úplně ideální formě, ale jeho rozložitý trup a široká ramena to stihla zachránit. Vítězství z loňského roku nedokázal obhájit další člen Extrifit Clubu David Koštiál jednoduše proto, že byl vloni výrazně tvrdší a ostřejší. Jeho postava však nadále skrývá solidní potenciál bez nějakých výrazných deficitů či slabin. Celkem jednoznačně vyhrál tuto kategorii Maxim Jucov s masivními zádovými svaly, dobrým vyrýsováním a bez do očí bijících slabin. Tedy až na jednu. A tou byla totálně nezvládnutá mimika v obličeji, která v sobě nesla kombinaci Jima Careyho a Benita Mussoliniho. Na tom je vážně třeba docela zamakat.

Junioři do 77 kg

Strašně krátký odstavec bych mohl věnovat této kategorii. Jiří Kočvara ve své první sezoně nastoupil na pódium a dvě vteřiny na to si mohli zapisovatelky rozepsat propisku vyplněním diplomu za první místo. Jirka byl po stránce symetrie, připravenosti, svalových objemů a pódiové prezentace, takže vlastně všeho, absolutně bezkonkurenční. V podstatě se jenom čekalo, jak obstojí v porovnání s dalším výrazným zjevem juniorské scény Ľudovítem Michelem v boji o absolutní prvenství. A i když nyní notně předbíhám událostem, nedá mi to, abych se tomuto souboji dvou nejvýraznějších postav M Čech nevěnoval již nyní.  Jirka byl vysušený na troud (ačkoliv vůbec neodvodňoval), tvrdý a hustý s dokonalým pózováním. Ľudovít vlivem dlouhé sezony, kdy dokázal zvítězit na M ČR mužů, již přeci jen neměl takovou ostrost a plnost svalů jako na zmíněném mistrovství. Přesto mu i nadále zůstaly dominantní nohy s hlubokým oddělením hlav kvadricepsu, úzký pas a větší objemy svalových skupin, než měl Jirka. A právě to rozhodlo a Ľudovít se stal oprávněně Absolutním mistrem Čech juniorů. A co ostatní soutěžící této kategorie? No, Jan Říkovský na šestém místě tam byl především proto, aby kazil fotky všem zbylým členům finále, Daniel Nejez z Extrifit Clubu na pátém fleku se nám pro změnu vykašlal na dietu a nedal jí moc zabrat ani Lukáš Kučera na místě čtvrtém. Zajímavé to bylo až na místě třetím, které obsadil Václav Adámek. Ten by mohl pomýšlet klidně i na místo druhé, nebýt naprosto katastrofální úpravy pokožky a špatného zaujímání postojů. I takové „drobnosti“ rozhodují a zde měly konkrétní dopad na umístění. Druhé místo tedy bral Jiří Růžek se symetrickou postavou a velmi pěknými pažemi.

Junioři nad 77 kg

Nejtěžší kategorie nabídla velmi pěknou a napínavou podívanou v bouřlivé atmosféře sálu s početným osazenstvem kategorie. Do šestičlenného finále se tak po urputném boji dostal a na šestém místě skončil Tomáš Hlavík, jenž by pro lepší výsledek potřeboval shodit nějaké to kilčo. Nejlépe do kategorie níž. Největším hrombácem kategorie byl Tomáš Mikula na pátém místě. Velký chlap s velkými objemy, ale také širokým pasem a nedostatečně zpracovanou hmotou. Na čtvrtém místě skončil Radek Kyzivát z Extrifit Clubu, jenž se o 0,6 kg nevešel do kategorie a musel tak závodit v této těžší. Ale objemově se nijak neztrácel. Naopak, nohy měl na úrovni těch nejlepších, záda patřila k nejširším a vyrýsováním se zařadil hned za vítěze. Na čtvrtou příčku ho spíš odsunula slabší estetika postavy. Ale i Radek vlastní kostru, na kterou se dá nalepit obrovské množství svalové hmoty, což je do budoucna možná lepší zpráva než medaile ze závodů. Asi jediný result rozhodčích, který mě poněkud pozlobil, bylo třetí místo dalšího Extrifiťáka Davida Fechtnera. Nevím, proč byl třetí. Měl dostatečné objemy, mnohem větší než Luděk Krčka na druhém místě, které by měly vykompenzovat horší vyrýsování, než měl Luděk. Ty navíc byly v některých pózách skutečnou estetickou pastvou pro oko. Ale nedá se nic dělat, alespoň David bude mít větší motivaci pro sundání 3-4 kil do M ČR, kde by se měla jeho postava dramaticky změnit. Možná, že předchozí řádky vyzněly nepěkně pro Luďka Krčku, ale nenechte se zmást. Luděk je jedním z výrazných talentů této mladé generace a v poli dorostenců má neotřesitelnou pozici. Mám pouze o chlup jiný náhled na hodnocení v této juniorské kategorii, ale to je v kulturistice normální. Ostatně, v semifinálovém bodovém hodnocení to byla plichta a ve finále se prostě štěstí usmálo na Luďka. Přesto všechno si dovolím tvrdit, že dorostenec Luděk Krčka byl Ľudovítu Michelovi mnohem důstojnějším soupeřem, než většina Michelových soupeřů z M ČR mužů, kde v kategorii do 90 kg taktéž zvítězil. O Ľudovítových přednostech jsem již psal tento rok dost a dost, takže se závěrem spokojím s lakonickým tvrzením, že Ľudovít byl letos skutečně skvělý a patří mezi velké přísliby české kulturistiky do budoucna.

Ostatní

Zbylé kategorie Physique, Bikiny a fitness dětí jsme neobsazovali a upřímně řečeno, u dvou z těchto tří jmenovaných kategorií to nemáme v úmyslu dělat ani do budoucna. Raději nasadíme jako hostující hvězdy profesionály Petra Vaniše a Tomáše Kašpara, kteří dokáží publikum v sále dobře naladit. Především Tomáš to umí pěkně rozparádit, o čemž se mohli přesvědčit všichni přítomní diváci, kteří neváhali dorazit do Rokycan na M Čech. Myslím, že litovat nemohl skutečně vůbec nikdo.