Mistr Čech Radek Maršálek-Díky posilovně jsem se nezbláznil.

  Pokud jsem byl v hodnocení závodníků na Mistrovství Čech v Rumburku poněkud příkrý, tak je zároveň nutno dodat, že se na tomto klání objevily také zářivé výjimky.
Jednou z nich je osoba Radka Maršálka, která mě pozitivně šokovala svou bezprecedentní formou, obdivuhodnou obzvláště poté, uvážíme-li, že se jednalo o jeho soutěžní debut. Využil jsem malé chvilky po vyhlášení výsledků, abych Radka krátce vyzpovídal. To jsem ale ještě netušil, jak ý bude mít náš rozhovor silný emocionální náboj…. 9136_80_1.jpg
 Předně bych ti chtěl pogratulovat k vítězství a zároveň se ujistit, že to je tvá první sezóna. Je to tak? Děkuju moc. Ano, je to moje premiéra. 
No tak to všechna čest, protože musím říct, že se mi velmi líbilo, jak si se na tuto soutěž nachystal a tvrdím, že jsi tady jeden z nejkvalitnějších závodníků. Plánoval jsi tu přípravu nějak dlouhodoběji? Já bych chtěl touto cestou poděkovat hlavně Milanu Suchému z Fitcentra Dobříš, který mě k tomu v podstatě navedl a zároveň mi zpracoval vše potřebné. To znamená, že mi rozepsal vše okolo stravy, suplementace, tréninků a celý to se mnou vytrpěl a prožil. Takže ten dík za to vítězství patří především jemu. Ale není to samozřejmě pouze on. Měl jsem v přípravě stavy, kdy jsem se na všechno chtěl vykašlat, protože řeším vážné životní komplikace, a ty lidi kolem mě, mě podrželi a já v tuto chvíli cítím velké zadostiučinění. 
  Čekal jsi ten titul? To víš, že ne. Všechno bylo pro mě poprvé. Sestava, dieta, podium, prostě jsem z toho takovej vyjukanej, překvapenej. Ale příjemně. Užívám si to. Jsem z toho celej paf. Já do toho šel proto, abych dal životu řád a pořádek a tohle je takovej bonus.   Uvažoval jsi, jestli nepůjdeš do „normální“ kulturistiky? Nebo proč vlastně klasici? My jsme čekali, co udělá váha, jak to tělo bude reagovat, jakým směrem se to hne a furt se tak nějak do poslední chvíle nevědělo, kde budu startovat. Ale vzhledem k tomu, že mám 183 cm, tak se ta klasika jevila asi jako nejpřijatelnější.  Radek Maršálek a Milan Suchý
 A teď máš vlastně kolik?Centimetrů?
Ne. Kilo. Počítám, že výška se moc v přípravě nemění. (smich) Jasně, no. Navážil jsem 87,5 kg. Měl jsem trochu obavy, že se do té váhovky nedostanu, začal jsem trochu panikařit, ale nakonec to krásně vyšlo.  Je vidět, že Milan prostě ví, co dělá, má zkušenosti a i když jsem se začal stresovat, tak on byl naprosto v klidu. Něco si přepočítal a věděl, že to vyjde. Takže když jsem sem jel, tak mě ještě honily výčitky z toho, že jsem sežral pytlík piškotů navíc a že to bude všechno špatně.  Ale on jenom mávl rukou a bylo to v klidu. To je dobře. A co teďka dál? Určitě zkusíme republiku. Poradím se s trenérem jak udržet formu a v pondělí najedem na ten systém s těma nulkama, který tak strašně miluju a uvidíme, jak to dopadne. (pozn. red. Radek obsadil 3. místo)  17068_1175695922609_1534417987_30386536_4612420_n.jpg
Pro nezasvěcené: ty jsi nazval nulkami dny, kdy máš nulový příjem sacharidů. Jak je snášíš?Parádně (ironicky). Chodím po nich jak bludička Agnes, nohy tahám za sebou a prudí mě všichni lidi okolo mě. Ale oni za to samozřejmě nemůžou, neví co se v tom člověku odehrává a logicky nechápou ty moje reakce na otázky typu jestli nejsem nemocný a proč jsem tak hubený apod.Takže si radši vrazím sluchátka do uší a snažím se být v klidu.  
Dala ti něco tahle zkušenost? Nepochybně! Strašně moc.  Já mám sport jako takovej strašně rád, k těm činkám jsem dost přilnul a chtěl jsem si to zkusit. Mám spoustu kamarádů, kteří si tou přípravou prošli, tak jsem si také začal pohrávat s tou myšlenkou hrábnout si na to pomyslné dno, dotknout se svých limitů a přesvědčit sám sebe, že když to zvládli oni, tak já to zvládnu taky. marš 2.jpg
Pokud by ses nominoval na Mistrovství Evropy, chtěl by ses tam podívat? Chtěl bys to absolvovat?Víš, já teď řeším daleko větší problém, než je účast na Evropě. Nevím, jak to říct, abych nevypadal jako nějaký alibista, ale bohužel jsem se dostal do soudního procesu, kde já mám sice absolutně čisté svědomí, že jsem jednal správně, jenže soud bohužel došel k opačnému názoru a dostal jsem 2 roky natvrdo. Takže je možné, že mi přijde každou chvíli dopis o nástupu trestu a já se mu budu muset podřídit. Absolvuju teda ještě republiku a pak se chci věnovat rodině tak dlouho, jak to jenom půjde. Jsem z toho zoufalej. Vlastně to byl také důvod k tomu, abych se připravil na ty závody. Abych dal životu pevný řád, smysl a cíl, protože jinak bych se z toho zbláznil. Díky té posilovně jsem nezačal v týhle stresový situaci chlastat, hulit, věšet se, trávit a já nevímco… Jasně, mohl jsem se na to vykašlat a věnovat ten čas více rodině, jenže pak jsem si zase řekl, že když už mi vzali svobodu, nevezmou mi něco co mám rád, něco co mě naplňuje a něco co já chci dokázat. Chci si tím prostě projít a dokončit to. Je to pro mě hodně osobní záležitost, ale mě už zbyla jenom hrdost, čistý svědomí a síla jít dál. 
Radku, toto jsou hodně interní, ale zároveň také velmi zajímavé informace. Myslíš, že stojí za zveřejnění? Ale jo. Já jsem si třeba také myslel, že žiju v právním státě, ale to justiční soukolí mě prostě semlelo. Konkrétně ten náš případ jsem dal k posouzení k šesti právníkům a všichni do jednoho mi tvrdili, že je to na zproštění, maximálně na podmínku. Stálo a ještě pořád mě to stojí peníze, spoustu úsilí a stejně to k ničemu nevedlo. Jak říkám, jsem z té bezmoci zoufalý, ale už se asi nedá nic dělat, a jak se říká, stávají se horší věci. Prostě jsem to aspoň krátkodobě vyřešil tím sportem a myslím, že to byl ten nejlepší způsob, jak se s tím vypořádat.  Dokonce se domnívám, že by všichni měli řešit problémy sportem. 
Já ti Radku děkuji za tenhle rozhovor a nezbývá mi nic jiného než popřát ti mnoho hodně odhodlání v následujících letech. Také děkuji za rozhovor. 9735_1073159249170_1831843475_162843_6660175_n.jpg