Mezinárodní Mistrovství federarace NABBA 2012

Mezinárodní Mistrovství federarace NABBA 2012

Pavel Vacek | . .
IMG_4464
Možná jste tady čekali reportáž z Mistrovství ČR juniorů a dorostu, které pořádal Extrifit Gym v Rumburku. Bohužel, nemohu se rozdvojit a tentokrát jsem dal přednost MČR fed. NABBA, které se konalo v Mostě. A to hlavně kvůli místnímu moderátorovi. Jistě totiž víte, že fed. NABBA je jakousi alternativou k fed. IFBB a věci dělá jinak a mnohdy opačně. Takže pokud MČR IFBB uváděl Robert Rosenberg, coby vlastník největšího penisu mezi všemi moderátory v celém nám známém vesmíru, tak fed. NABBA si pozvala moderátora s ehmm, penisem nejmenším. A toho jsem, jak jistě všichni mužští čtenáři pochopí, musel prostě vidět, neb jak se říká, nic nepotěší kovaného Čecha více než cizí neštěstí. K mému bezbřehému zklamání, ale bohužel nedorazil a tak musela nastoupit náhrada, které se tento handicap jistě netýká! No a sluší se dodat, že to byla náhrada špičková! Ostatně jak jinak. :-)) IMG_4608
Mimochodem znáte Most? Určitě jo. Je to taková ta věc, co vás dostane na druhou stranu něčeho, kam byste se jinak dostali jenom stěží. A taky je to město, spojené s nepříliš lichotivými kauzami jako Mostecká uhelná, vyšší nezaměstnaností než je obvyklé, v minulosti nepříliš pohlednou krajinou v jeho okolí a nepříliš dobrým hokejovým týmem. To předposlední je naštěstí už pryč a to poslední se snažila zamaskovat federace NABBA, tím, že společně s místním skvěle vybaveným fitnessem s příznačným názvem „Zimák“, uspořádala 2. Ročník mezinárodního mistrovství České republiky, které se konalo právě na půdě mosteckého zimního stadionu.

nováčci

Jak už název napovídá, 2. června proběhl teprve 2. ročník mistrovské soutěže a tudíž se dá očekávat, že základna federace NABBA nebude nikterak široká. Právě z tohoto důvodu byla vyhlášena kategorie tzv. nováčků, která by měla zajišťovat pravidelné rozšiřování členské základny. Smyslem této kategorie je nabídnout soutěž všem těm, kteří by si za jiných okolností soutěžit mezi ostřílenými borci netroufli. Této možnosti využila hned pětice závodníků, jež měli větší či menší výkonnost. Pro některé byla tato kategorie možností, jak ochutnat pocity svých mnohem slavnějších idolů, pro jiné to byl pouhý motivační prostředek ke shození nadbytečných kil. Přesto se v této kategorii objevili dva borci, kteří rozhodně stojí za zmínku. Jedním z nich byl na druhém místě umístivší se Jan Řišica. Jan není začátečníkem v pravém slova smyslu, neboť absolvoval již MČech juniorů fed. IFBB týden před touto soutěží. Ovšem vzhledem k jeho nízkému věku mu byl umožněn start v kategorii nováčků, kde ovšem potvrdil svou vynikající kvalitu a využil práva postupu prvních třech závodníků v této kat. k tomu, aby potvrdil svou výkonnost také v hlavní soutěži. Vítězem se stal jednoznačně Marek Mandík. Jeho svalový rozvoj a připravenost byla na takové úrovni, že se nikomu z přítomných nechtělo věřit, že jde o Markův soutěžní debut. Byl zkrátka výborný! Je obrovskou škodou, že mu zdravotní komplikace zabránily nastoupit do hlavní soutěže, neboť by byl nepříjemným nebezpečím pro všechny ostřílené borce a bezesporu by výrazně promluvil do konečného pořadí.

1. místo Marek Mandík
2. místo Jan Řišica (junior)
3. místo Jan Sobotka
4. místo Martin Jursa
5. místo Šimon Petříček
6. místo Tomáš Hůšek

 Kat. do 175 cm

Jednalo se v podstatě o sloučené kategorie Man III a Man IV, abychom dodrželi nabbáckou terminologii. V ní se prezentovalo 5 borců. 5 místo obsadil již výše zmíněný Jan Řišica, který se ale vzhledem ke svému věku a přítomné konkurenci nemá rozhodně za co stydět. Zároveň byl fed. NABBA Czech nominován na blížící se MS v Irském Dublinu do juniorské kategorie. Těsně za stupni vítězů zůstal Miloslav Benda. Míla se od minulé soutěže výrazně zlepšil po všech stránkách. Hlavně vyrýsování bylo jeho velkou předností společně s dominujícím břišním svalstvem. Bohužel na své tři přemožitele nestačil především ve svalových objemech. Mistr Čech v klasické kulturistice, Zdeněk Červený, se objevil na této soutěži výrazně mohutnější, než jak tomu bylo v kategorii klasiků. Bohužel na to doplatilo vyrýsování, které nebylo tak ostré, aby ohrozilo jeho úspěšnější kolegy. Přesto i jeho účinkování přispělo k dramatičnosti této kategorie. O vítězství se totiž rozhořel neúprosný a vyrovnaný souboj. Jeho aktéry byli především Otakar Hrdlička a slovenský závodník Michal Púček. Ota předvedl publiku své osvědčené kvality, jakými jsou bezesporu vynikající, ostře separované končetiny a některé vyloženě oku lahodící pózy jako např. hrudník z boku, nebo double biceps zepředu a břicho, nohy. V těchto pozicích byl nepřekonatelný. Zdá se, že nepřekonatelnou slabinou jsou pro něj ale zádové postoje, kde na své soupeře výrazně ztrácí. Přesto i Ota byl nominován na MS NABBA, kde může zabodovat svou symetrickou, dobře osvalenou postavou. Michalovi Púčkovi, jakožto vítězi kategorie lze vytknout jediné. Jakousi zvláštní hranatou neestetičnost postavy. Ale tím výčet nedostatků můžeme uzavřít. Dostatek svalů, společně s nekompromisním vyrýsováním, podtrženým pruhovaností a tvrdostí jednotlivých partií vždy budou patřit k ozdobám jakékoliv kulturistické soutěže. A zde tomu nebylo jinak.

1. místo Michal Púček
2. místo Otakar Hrdlička
3. místo Zdeněk Červený
4. místo Miloslav Benda
5. místo Jan Řišica (junior)

Kat. nad 175 cm

Zde bohužel nastoupili pouze čtyři borci. Obrovským zklamáním byla hlavně neúčast Marka Mandíka coby vítěze „nováčků“. Souboj o stupně vítězů by tím jistě nabral na dramatičnosti. Takto obsadil čtvrté místo závodník ze Slovenska se sympatickým jménem Tomáš Vacek. Svého přemožitele našel mimo jiné v svém slovenském kolegovi Stanislavu Jaloviarovi, jehož největší slabinou je samotné pózování, jenž mu alespoň vizuálně z pohledu diváka, působilo jakoby nesmírné potíže. Omlouvám se za možná přílišnou tvrdost, ale v některých pózách působil spíše jako tělesně hendikepovaný sportovec. Nicméně pózování jakožto slabina, je snad tou nejlehčí odstranitelnou věcí v kulturistice. 2. místo obsadil Lukáš Zahálka s vynikající a vtipnou sestavou. Lukáš disponuje poměrně solidním svalovým rozvojem, nikde nic moc neutíká ani nepřečuhuje, ale potřebuje vylepšit vyrýsování. Což byl ostatně problém všech tří borců této kategorie. Nikoli tak jejího vítěze. Tím se stal naprosto suverénně Ondřej Mlaka. Když jsem před pouhými 14 dny zde na tomto webu uveřejňoval jeho aktuální formu, tak ta vzbudila spíše rozpaky, než nějaké oslavné nadšení. Ovšem včera nastoupil úplně jiný Ondřej Mlaka. Neuvěřitelně zlepšený, tvrdý, vyrýsovaný a s famózním rozdílem mezi pasem s hlubokými břišními svaly a rameny. To vše korunoval chytlavou volnou sestavou, kde prezentoval své šoumenství. O vítězi tedy nemohlo být těch nejmenších pochyb.

1. místo Ondřej Mlaka
2. místo Lukáš Zahálka
3. místo Stanislav Jaloviar
4. místo Tomáš Vacek

Superfinále

Tzv. superfinále je jakousi vytuněnou obdobou boje o absolutního vítěze. Do tohoto superfinále postupují první tři z ostatních kategorií, kteří si to rozdají o celková první tři místa na celé soutěži. Možná se to může zdát zbytečné, že by stačil pouze souboj vítězů, tak já si to nemyslím. Tuze rád se ještě jednou podívám na napínavé souboje, okořeněné navíc zhuštěnou koncentrací svalů na metr čtvereční. Navíc z již ohodnocených borců již spadne soutěžní stres a soutěž si začnou skutečně užívat. Tak jako tomu bylo i tentokrát, kdy se kluci vydali mezi přítomné diváky a dali jim příležitost užít si svou návštěvu skutečně naplno. I v tomto superfinále zvítězil Ondřej Mlaka, byť měl dost práce odrazit soustředěný útok Michala Púčka.

1. místo Ondřej Mlaka
2. místo Michal Púček
3. místo Otakar Hrdlička
4. místo Zdeněk Červený
5. místo Lukáš Zahálka
6. místo Stanislav Jaloviar

A něco na konec...

Co říci závěrem. Ten, kdo očekával masy závodníků v mnoha kategoriích, ten musel být zklamán. Ten, kdo se přijel podívat na svalově obdařené jedince s vynikající formou, tak ten nemusel litovat. Celé toto mistrovství se neslo v otevřené a volné atmosféře (na můj vkus někdy až moc) a vyloženě v přátelském duchu. Žádné smrtelně vážné projevy, žádné restrikce a žádné zákazy. Nic takového. Spíš to na mě celé působilo jako velké setkání všech, co mají tento sport rádi a jen tak mimochodem ohodnotí potleskem svoje kolegy na nějaké souběžně probíhající soutěži. Ale nemyslím si, že by to bylo nějak na škodu. Právě naopak!! Tohle byla ta správná kulturistická sobota…

Komentáře: