Kuriozita na víkend

Mám nutkavou potřebu se s vámi podělit o jeden zážitek z posilovny. Nevídanou věc. Unikát! Za dvacet let jsem nic podobného neviděl! Horst Fuchs
Minulý týden, jak jistě všichni dobře víte, jsem fotil v Hradeckém fitku Medium Slavoje Bednáře v jeho aktuální formě. No a v tu samou dobu se tam pohyboval, teda vlastně trénoval, také Standa Cerman, kdysi úspěšný závodník nižších váhových kategorií. Prsa tam cvičil. No a Standa tam praktikoval věc, která by mohla být zlatým hřebem kteréhokoliv dílu Receptáře Přemka Podlahy. Dokonce se nebojím říct, že až na tohle kápne Horst Fuchs, alias nefalšovaný král teleshopingu, tak tenhle vynález budeme vídat okolo jedné hodiny v noci na našich obrazovkách dennodenně. Standa Cerman totiž dokáže vyrobit 50-ti kilovou činku ze 40-ti kilové během mrknutí oka. Tedy spíš krátkodobého zavření oka.

Ptáte se, jak je toto možné? Inu zázrak. Div sofistikované vědy. Výsledek mnoholetých studií fyzikálních jevů, zkoušení a pokusů. Častokrát na hranici ohrožení vlastního zdraví. Konkrétně obličeje.

Vím, že jste v tuto chvíli jak na trní, škemráte, žadoníte, prosíte o sejmutí tíživého břemene a odhalení té palčivé otázky, která vás svírá tak, že se sotva můžete nadechnout. Znám ten pocit. I já byl napjatý jak tětiva luku Robina Hooda, než ze mě tuto tíhu, jež by byla těžkým údělem snad i pro samotného bájného Atlase, sejmul Standa poodhalením svého know-how. IMG_6033 Takže, pohodlně se usaďte u svých monitorů, pozorně čtěte následující řádky, obdivujte činorodého ducha a zírejte. Začněme tím, co všichni dobře znáte. Cvičíte, cvičíte, cvičíte, prsní svaly sílí, bobtnají, tvrdnou a odolávají zátěži. Po čase je 40 kilo na jednu jednoručku malá, co malá, dalo by se říct, směšná zátěž. Poohlížíte se po padesátikilovce, ale ejhle, padesátku nikde nevidět, pomineme –li tu paní s modrým přelivem na šlapacím kole. Doba je zlá, železo se stává běžným oběživem. Co tedy dělat? Okrást své svalstvo dožadující se značné zátěže? Odstěhovat se do USA? Rezignovat snad na váhy hodné Branche Warrena? NE! Je třeba zapojit do hry trocha fištrónu. Právě tak, jak jsem to viděl v Hradci. Vezmete si tedy do ruky tu směšně lehkou činku, teď pozor, zbystřete, přicvaknete na ní po dvojici magnetů po každé straně a k nim přicvaknete pětikilový kotouč. A voilà, ze čtyřicítky je v tu ránu padesátka. Škoda že to nejde i obráceně. Tedy ehmm, třeba ze třicítky udělat dvacítku. Ale to už by bylo zase jiné kouzlo. No nic, vraťme se k tématu. To, že jsem použil vysoce odborný termín „přicvaknutí“ je na místě. Protože pokud chcete dodat zvukový doprovod k přiložené fotogalerii, tak ten zní asi takhle: Cvak, cvak, CVAK, dvě sekundy ticho, cvak, cvak a nakonec velké CVAK. Pak už jenom hekání a funění, které je pro změnu zvukem zatížení svalstva požadovanou zátěží.
V současné době se testuje za přítomnosti zubní pohotovosti a plastického chirurga i šedesátikilová verze tohoto příběhu. O výsledku vás budu neprodleně informovat.