KORITENSKÝ, KAŠPAR, OBOŘIL- umístění, trable, změny.

KORITENSKÝ, KAŠPAR, OBOŘIL- umístění, trable, změny.

Pavel Vacek | 09. 11. 2015

Máme za sebou víkend plný událostí, zvratů, dobrých i špatných zpráv a prvních soutěžních výsledků. Vše se týká členů Extrifit Teamu Milana Obořila, Vojty Koritenského a Tomáše Kašpara, takže se tím pojďme pomalu prokousat.
Začněme třeba Vojtou. Vojta absolvoval v sobotu svůj první start této sezony na Austria Open. Nebudeme se obšírně věnovat tradiční legračně-smutné úrovni rakouských pořadatelů, kteří by měli zásadní potíže i s uspořádáním oslav narozenin pro 5 dětí v happy koutku Mc Donaldu, protože s tím jsme tak nějak počítali. Spíše se zmíníme o skutečně špatném vtipu ze strany rozhodčích, kteří nepěkně upřednostnili domácího závodníka, a Vojtu jednoduše odstavili na druhé místo. Domníváme se, že to byl skutečně neadekvátní zářez, ale co se dá dělat. Nicméně nic to nemění na faktu, že Vojta ani zdaleka nedosáhl na svojí standardní formu, ve které byl pasován za vítěze Arnold Classic 2012. Vojta s vítězem kat.

Vojta si potřeboval vyzkoušet nějaké jiné závěrečné postupy, které by mu měly zajistit optimální výkonnost v kategorii do 85 kg, právě na AC. Nevyšlo to, a nevyšlo to skutečně hrubým způsobem. Ale nic se neděje, od toho právě takové poutáky jako se pořádají v Rakousku, jsou. Poznání svého vlastního těla a jeho reakcí na nejrůznější postupy, jsou právě zárukou progresu a nastavení optimálních procesů, které zajistí formu na vrcholných soutěžích v budoucnosti. Do Arnold Classic zbývá ještě 12 dní a je pořád ještě čas, s tím něco udělat. Přesto je zřejmé, že snaha napasovat se za každou cenu do nižší kategorie, hraničí se ztrátou svaloviny, ostrosti a tím pádem v konečném důsledku i ztrátě optimální formy.

Tomáš Kašpar. Ač by se na přiložených fotkách mohlo zdát, že Tomáš je na nejlepší cestě ke své životní formě, i u něj se vyskytly nepříjemné zdravotní komplikace. Nejprve to začalo výraznou a neočekávanou alergickou reakcí na umrtvovací injekci, potřebnou k banálnímu zákroku zubního lékaře. Tato reakce zajistila, že Tomášovi otekla tvář a rty takovým způsobem, že by si to dokázala představit leda tak nějaká pornoherečka navrátivší se z nějakého hodně divokého botoxového festivalu. A to by musela mít ještě hodně bujnou fantazii. Škoda, že jsem Tomáše nedokázal přemluvit k publikování snímku, na němž bylo zjevné, že by ho za jeho oteklý ret okamžitě nominovali středoafričtí náčelníci za jejich ukázkový prototyp. Naštěstí na této planetě funguje gravitace a tak to pomalu začalo stékat dolů, aby se otok usadil u kotníků. Je to ještě patrné na fotce z nominace, kde stojí vedle Jardy Paseky. Ale aby toho nebylo málo, do druhé nohy se dostal díky intenzivnímu tréninku zánět operované šlachy. Lépe řečeno, operovaná achillovka začala trochu zlobit. Ale, jak řekl Tomáš, tyhle malichernosti ho nemůžou zastavit a Tom se hodlá představit ve formě, která všem jeho fanouškům vyrazí dech. Nutno dodat, že při jeho aktuálních 120 kilech k tomu má dost dobře našlápnuto. IMG_0588
A teď náš benjamínek. Milan Obořil. U něj došlo k naprostému soutěžnímu veletoči. Nedivím se. Když Slávek Vinogradov jako delegát svazu recitoval nově zjištěné informace potřebné k účasti na MS v Mongolsku, bylo mi Milana upřímně líto. Jenom tak pro představu. Let- 27 hodin s přestupy. Na letišti v Ankaře několikahodinová pauza. Mongolsko- nic tam kloudně nelétá- takže zajistit další pobyt téměř na týden. Zpátky, opět noc v Ankaře. Do toho eura za start, eura za nocleh, eura za transport, eura za vízum, eura, eura, eura… Sorry, tohle není závod v kulturistice, ale cesta kolem světa s kasičkou na krku. Celej špás vychází odhadem tak na 50 tis a to je pro mladého juniora hodně drahá sranda. Takže, když se Milan probral z komatu a jeho trenér Vláďa Pajič ho pokropil svěcenou vodou, celý zkroušený pochopil, že bude muset absolvovat přeci jen finančně méně nákladný Arnold Classic v juniorské kategorii. Ovšem vzhledem k tomu, že příprava se mu tím pádem výrazně zkrátila, bude muset absolvovat nějakou týdenní hladovku, nebo tak něco. Není divu, že se o něj pokusily mrákoty znova. Ale Milan to zvládne, je to bojovník. Pavel Bretšnajdr

Jinak, co se týká nominace. Zaujaly mě tam ještě další dvě výrazné osobnosti. Tím prvním je Pavel Betšnajdr, který je bezpochyby ve své životní formě. Rozhodně se nedá říct, že by jeho kladnou stránkou byla estetika postavy, ale jeho brutální nohy a hmota by rozhodčí mohly oslovit.

A tou druhou osobností je nestor a dnes už žijící legenda československé kulturistiky Miloš Pavlů. To je borec!!! Já úplně zíral na jeho kvadricepsy, které se u pánů jeho věku většinou scvrknou do parodie sebe sama. Ne tak u Miloše! Objem a šířka stehna naprosto v klidu zahanbí nejednoho borce v nejlepších kulturistických letech. A pokud se Miloš neztratí někde na cestě Praha-Ulanbátar, přežije noc v jurtě a na nějakém sobovi se dokáže transportovat na pódium uprostřed tundry, tak věřím, že u potomků Čingischána zvítězí a přiveze nám kus zlata zase zpátky do Evropy.

Komentáře: