Když přijdeš o iluze, sáhni po velké čince.

Když přijdeš o iluze, sáhni po velké čince.

Pavel Vacek | 03. 07. 2017

Poslední dobou se mi zdá, že jsme obklopení jednou velkou iluzí. A rozhodně to není jen otázka virtuálního světa a sociálních sítí. Třeba já mám pocit, že mi je dvacet. Přemýšlím jako dvacetiletý, automobilový vkus mám jako dvacetiletý a troufám si říct, že tělo mám taky jako dvacetiletý. Totéž už bohužel nemohu prohlásit o svém obličeji. Ovšem skutečně největší průšvih nastane, když podlehnu této iluzi a chovám se jako dvacetiletý. Jenže tím to zdaleka nekončí. Nejde jen o jakési vnitřní pocity. Iluze může být naprosto hmatatelná. Co třeba tohle. Vlastním nemovitost. Je moje. Složenky jsou na moje jméno a nesou adresu nemovitosti. Taky se pravidelně skládám na plat anonymnímu bankovnímu úředníkovi prostřednictvím hypotéky. Ale vlastnictví toho objektu je jen iluze. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit, proč mé obydlí není příjemně, po chlapsku, stroze vybaveno, uprostřed nestojí  ten fotbálek, co mají v hospodě a nechápu, proč v místnosti nejsou naskládané pomníčky zašlé slávy v podobě lesklých pohárů a medailí. Místo toho jsou stěny mého příbytku lemovány poličkami s bujnou florou a keramickým harampádím. Nevím, proč na stole vídávám překážející předměty patřící pod zbytečnosti typu talíře a spol.. Nechápu přítomnost vázy, překážející mým novinám u snídaně a skutečně netuším, proč mám místo pasty, mýdla a kartáčku na zuby v koupelně velkosklad drogerie. Do toho se tu pohybují nějací lidé, kteří okupují různé části onoho obydlí, přičemž zejména ti malí vzrůstem dokáží v mžiku vyprodukovat tisíce a tisíce předmětů, které pokryjí celičkou obytnou plochu. Což aktivuje výrazně větší a zajímavěji tvarovaný exemplář k verbálnímu projevu a vytrhne ho z rozmisťování, přemisťování a rozvěšování všelijakých pracholapačů, o jejichž existenci nemůže mít jednotlivec mužského pohlaví ani potuchy. Pokud není gay, nebo bytový architekt. Což je vlastně totéž. Tak co, ženáči, ještě si vážně myslíte, že váš byt je skutečně váš? Nebo jste zašití na záchodě, protože to je jediné místo ve vašem bytě, kde máte trochu klidu na rozjímání o tom, že to údajné vlastnictví je jenom taková iluze? Ale úplně nejhorší je, podlehnout iluzi, že máte velké svaly a musíte proto cvičit cviky zaměřené na jednotlivá vlákna svalového snopce… O čem to mluvím?

Inu věc se má takhle. Nedávno jsem byl cvičit v dopoledních hodinách a lidí bylo ve fitku skutečně poskrovnu. Vlastně jsme tam byli tři. Normálně po lidech moc nečumím, ale tentokrát mě zaujal chasník, který začal svůj trénink protisměrnými kladkami vedenými zespodu. Především proto, že jsem si bláznivě myslel, že když jsme tam tři, mohl bych si dát pár supersérií, aniž bych na někoho musel čekat, nebo naopak někomu překážel. Totální iluze. I kdybyste byli ve fitku jen dva, ten druhý si vždy usmyslí, že bude o minutu dřív přesně tam, kde jste chtěli cvičit vy. A tak si všiml si mého zájmu a osmělil se zeptat, zda je to provedení v pořádku a jestli je to dobré cvičit. Odpověď přišla v rychlém sledu slov ano a ne. Provedení nemělo chybu, ale vyjádřil jsem názor, že to je ztráta času. Dočkal jsem se povytaženého obočí tazatele, smrtonosného změření pohledem a o poznání chladnější otázky, proč by to jako měla být ztráta času, když se dočetl, že to je nejlepší cvik na spodní prsa. Navíc ho viděl cvičit Vojtu Koritenského v On the Top a další borce, přičemž se nezdá, že by má postava měla vyjádřit pádnější argument pro mé tvrzení v konfrontaci s tou Vojtovou. Nemohl jsem nesouhlasit. Je to skvělý cvik, který jsem sice dělal asi jen 5x v životě a který provádí Vojta a další borci zaměřující se na spodní část prsou. Leč ve skládačce chybí jeden podstatný detail. Tazatel žádný prsní sval neměl. Ani vrchní, ani střední, ani spodní, žádný. Jen bradavka vyčuhující z tílka byla na svém místě, jak se patří správně umístěná. Kluk podlehl iluzi, že má svaly. A protože nám EU ještě nenamontovala čip do mozku, vyhodnocující korektně správné odpovědi, které by nikoho nenaštvaly, neurazily a nevyhejtily, dal jsem průchod svému zlozvyku. A tím je nelhat. Sorry, kámo, ale ty žádný svaly nemáš, takže na kladky se odteď rok nekoukej a mazej si lehnout pod benč. O nepřítele víc.

Regulérní námitkou samozřejmě může být, že sval potřebuje změny, aby dostal nový impuls k růstu. Takže je třeba měnit cviky a těžko lze vydržet bez kladek a jiných aparátů. Pravda. Sval potřebuje neustálé stimuly k růstu. To ale neznamená, že se musí nutně všechno překopávat a lítat od cviku ke cviku. Změna a stimul k růstu je i pět kilo navíc na tyči. Další trénink o dalších pět. A až to nepůjde, určitě se dá vymáčknout o jedno opakování víc než minule. I to je stimul a sakra velký. A pak o další a další. Až si tam budete moct přidat dalších pět kilo. Potřebujete váhu. Váhu, která zatíží plošně celý sval. A tu budete mít vždycky větší na velké ose, než když budete kolem sebe máchat držadly kladky.

Výrobci nářadí předvedli v několika minulých desetiletích slušnou práci tím, že tradiční činku nahradili cviky na strojích, poskytujících zvýšenou bezpečnost a pevnou dráhu pohybu. Kdo z vás někdy navštívil obří výstavu fitness oboru FIBO, tak mi dá jistě zapravdu, že u některých přístrojů si připadáte spíš jak kosmonaut, než cokoliv jiného. Když však chcete být mohutnější a silnější, volné váhy – specificky velkou činku – nic nenahradí. Rozvoj základní úrovně síly je klíčem jak k dobrému vzhledu postavy, tak k dalšímu zvyšování síly, dynamiky nebo vytrvalosti pro nějaký sport. Bez této základní síly jistě nic z toho efektivně nezvládnete. A z hlediska nárůstu síly se cviky s velkou činkou jeví jako nejlepší. Zároveň je nárůst síly na velké čince nejlépe měřitelný a nejčitelnější. Žádná iluze zlepšení, ale jasná hmatatelná čísla. Samozřejmě, že taky cvičím na strojích a kladkách a zátěž na nich je skutečně rozmanitá. Ve Fitmexxu zvednu na Peckdeck všechno, v Extrifit Gymu ne.  A co z toho plyne? Že jsem někdy velký silák a jindy méně? Leda prd. Použitá váha vždy záleží na konstrukci stroje a taky na tom, jak dokážete daný cvik ošvindlovat. Jenže to u velké činky nejde. Činku prostě nelze očůrat. Buď ji zvednete, nebo přihraje skvělou zakázku pro vašeho dentistu.  

Nejsem nějaký horlivý zastánce benchpressu. Nikdy jsem na něm nepřekypoval silou. Upřímně řečeno, měl jsem asi nejhorší silové výkony benčpressu  ve střední Evropě a mohu s klidným svědomím prohlásit, že na tom se už nikdy nic nezmění. Mám tisíc důvodů ho nenávidět a jeden, proč se s ním neustále trápit. Je to pořád nejkomplexnější a nejefektivnější cvik na prsa. Stokrát a milionkrát a pak ještě třikrát lepší než vizuálně efektní stahování kladky ve fitku. Tlaky, tlaky a tlaky. Na rovné lavici, na šikmé hlavou nahoru, s velkou činkou i jednoručkami. Ale pořád tlaky. Ty považuji za nejlepší cestu k mohutným prsním svalům. 

Komentáře: