Jsou doplňky stravy skutečně potřeba?

Jsou doplňky stravy skutečně potřeba?

Pavel Vacek | 10. 11. 2015

Jistě znáte legendární postavy ze sedmdesátých a osmdesátých let a říkáte si, jak je možné, že dokázali vybudovat takové objemy svalů bez doplňků výživy a bez moderních výživových postupů. Nutně se vám musí vkrást do hlavy myšlenka, zda jsou doplňky výživy skutečně potřeba? Odpověď zní jednoduše. Ne, nejsou.

Překvapeni? Zaskočeni? Čekali jste na stránkách výrobce doplňků stravy odpověď, která by vás přesvědčovala o opaku? Ale to bych v přímé konfrontaci s šampiony z let dávno minulých, kteří téměř žádné doplňky neužívali, a přesto zjevně dosáhli solidních objemů svalstva, vypadal jako hlupák. Doplňky výživy do jisté míry nejsou potřeba stejně tak, jako není potřeba automobil, kterým se dopravíte na trénink, kompresní trika, polovina vybavení posilovny a nejnovější model smartphonu, kterým uděláte záznam série bicepsových zdvihů k zveřejnění na youtube. Doplňky se nazývají doplňkami proto, neboť mají doplňovat kvalitní stravu. Nejsou tudíž tím základním pilířem úspěchu. Tím je jídlo, trénink a životospráva. Přesto jejich obliba stoupá a mají čím dál tím větší prostor ve vašem jídelníčku. Doplňky výživy mají totiž řadu nepopiratelných výhod. Pokud vám tedy někdo bude tvrdit, že koupí suplementů pouze plníte kapsu jejich výrobcům, mám tu pár pádných argumentů, kdy mají doplňky stravy své opodstatnění, neřku-li nezbytnost.

Proteiny Na tom, že k růstu svalů jsou potřeba bílkoviny, se snad všichni shodneme, ne? Moderní suplementy se díky současným technologiím zpracování prvotních surovin absolutně nemohou srovnávat s výrobky let devadesátých, ale i z přelomu milénia. Chuť, stravitelnost, rozpustnost atd… jsou dnes úplně jinde, což je jedna z příčin stoupající obliby. Především se však změnilo tempo doby.  Co tím myslím? Nechci nijak zpochybňovat pracovní morálku a nasazení v 80. a půlky devadesátých let, ale matně si vybavuji, že žádná pauzička na svačinu a kafíčko nebyla dost dlouhá a s dodržováním pracovní doby se to také moc nepřehánělo. Zkuste to dneska. Dřív než nastoupíte, pomažete zase na pracák. Dnes si takový zaměstnanec u soukromníka nemůže dovolit pauzy na snědení kuřecího prsa, vařeného hovězího nebo jiného zdroje bílkoviny. To zvládne během pracovní doby maximálně jednou a musí řádně kmitat, aby to stihl. Ale proteinový koktejl do sebe během 3 minut otočí úplně v klidu. A takových borců, kteří jedou v továrně u pásové výroby je setsakra hodně. Často mi říkají, že mají u sebe položený šejkr a z něj pravidelně upíjejí. Takže zatímco dnes není práce v továrně díky robotizaci nijak extrémně fyzicky namáhavá a s kulturistickým tréninkem je plně kompatibilní, s časovým tlakem je to o dost horší. Navíc, když už vážíte nějaké to kilo. Ne když máte 75 kilo. To potřebujete nějakých 120 gramů bílkovin. To se dá v pohodě zvládnout v jídle. Je to něco přes půl kila masa. Denně. A tady často vyvstává především u mladých cvičenců další problém. Je to spíš o psychologii a podpoře. Pokud mají rodiče, kteří ve svém potomkovi vidí budoucího Schwarzeneggera, mají vyhráno. Většinou však mladí chasníci mají rodiče, kteří zálibu v kulturistice v lepším případě mlčky tolerují či ignorují, v horším sabotují a ťukají si na čelo. Přesvědčte tyto skupiny rodičů, že potřebujete minimálně přes půl kila masa na den, zatímco máma servíruje tátovi guláš codůmdal od Ládi Hrušky. To je prostě problém. Při troše snahy si však mladý nadšenec dokáže ušetřit na dvoukilovku proteinu v akci z kapesného nebo brigády. Vysvětlit pak rodičům, že si koupili řízek v prášku a ne steroidy v pixle už pak bude jenom na nich. Ale když už jsme u těch steroidů… Často lze slyšet, že ti co sypou, žádné suplementy neužívají. Absurdně legrační tvrzení. Holý nesmysl. Je to přesně naopak. Anabolické proteiny pracují mimo jiné i na principu zvýšené proteosyntézy. Jednoduše dokážete zpracovat a využít mnohem více stavebních látek. Takže dle různých studií dokáže těžce trénující naturál zpracovat 1,5 max. 2 gramy proteinu na kilo váhy, kdežto borec na AS se od 2 gramů teprve odráží. Pokud má tedy více než třeba 90 kilo, měl by baštit přes 2 kila masa denně, což je pro většinu zaměstnaných lidí nepředstavitelné, navíc výrazně zatěžující trávicí trakt, přičemž břišní stěnu to boulí ven mnohem víc, než vybájené seznamy farmak, jež se objevují v diskusích „znalců“. Aby tedy docílil požadovaného příjmu bílkovin, musí sáhnout po doplňcích. A musí sáhnout po těch nejkvalitnějších a nejlépe stravitelných. Čím se ukázkově točíme v kruhu. Pokud totiž někdo zvolil AS s tím, že nebude užívat doplňky, musí zvýšit bílkovinu jinde, což bude náročné nejen finančně, ale i časově a navíc mu žaludek moc nepoděkuje.    

Když to tedy shrnu. Pokud bez problémů sfouknete několik tvarohů denně, vejce, hromadu masa a litřík mléka, tak jak se to praktikovalo dřív, objem svalů uděláte i bez doplňků. Já si dám raději přiměřené množství masa, vajec a pár odměrek proteinového prášku k tomu.

Gainery Někteří trenéři užívání gainerů odsuzují. Většinou to jsou ti, kteří zrovna nepatří typologicky mezi tzv. hardgainery. Tedy ty, kteří ne a ne nabrat. Jenže těm protein nepomůže. Vím to, protože do typických ektomorfů se směle počítám. Na začátku posilování jsem vážil 52 kilo, na poslední soutěži pak 102. Na začátku i na konci jsem měl stejné procentu tuku, jenom se lišilo označení postavy a z podvyživeného vychrtlíka byl vyrýsovaný svalouš. Nárůst byl 50 kilo masa a to především díky sacharidům. Ano, čtete správně. Nejsem totiž masový typ. Nedokážu strávit víc než 2 gramy bílkoviny na kilo váhy. Ale doslova jsem vyrostl na ovesné kaši a rýži se vším možným. Můj denní příjem sacharidů málokdy šel pod 600 gramů a v dietě jsem málokdy ubíral na 200 gramů na den. Takže zatímco si tělo zpracovávalo potřebné množství bílkovin pro růst svalů, na doplnění energie, regeneraci a celkové mohutnění postavy používalo kalorie ze sacharidů. A jak jsem přibíral, potřeba se zvyšovala, nastala podobná situace jako s příjmem bílkovin. Zkrátka jíst víc a víc rýže už byl docela problém. Přišel čas gainerů. Dokonce i dnes piju mnohem víc Go Pro než proteinů bez toho, abych byl tlustý. Takže, pokud vážně mizerně přibíráte, gainery-doplňky stravy, které prostě jednoduše přiřadíte ke stávající stravě, tenhle problém mohou vyřešit. Sacharidy totiž bez problémů většinou strávíte. Zkuste však ten samý postup s proteinem a pravděpodobně bude vaše příští trasa směřovat rovnou na záchod. Ne proto, že by byl výrobek špatný, ale proto, že vysokou dávku proteinu prostě nezužitkujete a pomaže to zatáčkou ven.  

Creatin Když do ČR cca v roce 98 dorazil první creatin z Německa, strhnul se skutečný poprask. První ohlasy a výsledky uživatelů byly doslova šokující. Nárůsty hmotnosti o mnohdy 5-8 kilo během 6 týdenního cyklu byly neuvěřitelné. Půl kila Creatinu stálo kolem 1200 Kč, což bylo hodně peněz a zakrátko dovozce hlásil: Vyprodáno. Tehdy se skutečně zdálo, že doplňky stravy mohou plně nahradit AS. Dnes již víme, že za těmito přírůstky stála ve velké míře retence vody, ale také po těch letech víme, že Creatin prokazatelně funguje pořád stejně dobře. V současnosti stojí pakatel, váhové přírůstky jsou stejné jako tehdy, ale my už jsme zmlsaní a tvrdíme, že creatin (doplněk stravy) není potřeba.  

NO produkty Dostáváme se k nejožehavější kategorii doplňků stravy. Tzv. předtréninkových stimulantů. Nakopávačů, lidově řečeno. Jedni je vynášejí do nebes, jiní je zatracují coby nejzbytečnější doplňky stravy na světě.  Vojta Koritenský ve svém logu říká, že NO stimulanty jsou takovou nadstavbou, něčím navíc. A má nepochybně pravdu. Jenže zapomněl na jednu skupinu cvičenců. Na lidi jako jsem já. Dnes jsou pro mě NO produkty mnohem důležitější než proteiny, nebo sacharidy. Proč? Protože již nemám ambice přibrat x desítek kilo, vyhrát Mistra světa a udělat díru do kulturistického světa. Mojí ambicí je, jít si dobře zacvičit, prokrvit svaly i mozek, zažít silný pocit plně napumpovaného svalu, potlačit únavu a lenost. Tohle proteiny a sacharidy nedokážou. Je tu obrovská skupina lidí, kteří nemají ambice přibrat na 100 kilo. Chtějí si jen super zacvičit. A na to jsou NO produkty prostě ideální. A nejen to. Já Nočka s oblibou používám i mimo posilovnu. Když jedu dálku autem, udělám si pití z E.Noxu. Nejenom, že to je účinnější a chutnější než všechny ty Monstery a Redbully, ale je to hlavně výrazně levnější. Když tedy vynechám to, že např. HellNox obsahuje obrovské množství aminokyselin, creatinu, glutaminu a dalších jiných látek, které odpůrci NO produktů zpravidla dávkují sólo, nemám žádný jiný protiargument na tvrzení, že je to zbytečná věc. Jenže stejně tak je zbytečné kupovat si auto se 300 koňmi, protože vás na místo dopraví i tédéíčko. Ale jak asi tušíme, v tom prvním autě je ta štreka o dost zábavnější. Stejně jako trénink s NO a bez nich.  

Pokud vám tedy bude nějaký borec tvrdit, že se to dá všechno udělat i bez doplňků stravy, bude mít pravdu. Jenom to bude složitější, náročnější na čas, nepohodlnější, méně zábavné a mnohdy dražší.

Komentáře: