jiří Borkovec- pózování mě hrozně baví.

jiří Borkovec- pózování mě hrozně baví.

Pavel Vacek | . .
boj o absolutní vítězství
Jirko, ty ses připravoval na Mr. Universe cíleně, měl to být absolutní vrchol podzimu?
J.B.: Ano, po MS, které se konalo na Maltě 2010 a kde jsem vyhrál svoji kategorii, jsem si musel udělat plán do budoucna, protože jsem chtě jít zase o stupínek výš. Za dva-tři týdny jsem měl jasno v tom, že pokud si budu chtít zase zvednout laťku, tak se musím připravit na Mr. Universe, kde se scházejí ti nejlepší borci z NABBY.  Bylo mi jasné, že potřebuji nabrat nějaká ta kila, abych se jim mohl rovnat. To se částečně podařilo, formu jsem udělal taky dobrou, takže jsem celkem spokojený. Každopádně to vyšlo a vyšlo to tak, že jsem to ani já sám nečekal, protože jsem rozhodně neměl ambice vyhrát Universe. Myslím, že tohle nečekal nikdo.

Čemu to vítězství přičítáš?
Zřejmě se vyplatilo, že jsem hodně dřel na tom pozingu a na zvýraznění té estetické stránky mojí postavy, včetně perfektní připravenosti. Prostě na všech těch aspektech, díky které je kulturistika kulturistikou. Jediné co mi v tuto chvíli schází, je ta brutální velikost. Na tom ale od této chvíle začnu pracovat.

Ty jsi teď říkal jednu důležitou věc, a to že si hodně pracoval na tom prodání se. Co si pod tím mám představit? Měl si choreografa, nebo něco podobného? Kolik času jsi tomu věnovat?
Co se týče prezentace jako takové, to jsem netrénoval vyloženě na Universe. To musí být zkrátka v tobě. To musíš chtít a hlavně tě to musí bavit. Pokud tě to bavit nebude, tak tu prezentaci na podiu zkrátka precizní mít nebudeš. To poznáš už na očích, v jejich záblesku, jestli to tam je, nebo není. Zkrátka buď tě to baví, nebo ne. A mě to baví hodně. borkovec.jpg
Jsi pohybově nadaný?
Vůbec ne. Já umím tancovat leda tak medvěda. Já mám to pózování vydřený. Mám okouknutá veškerá videa hlavně z 90- tých let. Shawn Ray, Kevin Levrone, Lee Lebrada, to všechno znám nazpaměť. Dá se říct, že jsem tím byl kulturisticky odkojenej. To byla éra, kterou jsem neskutečným způsobem žral. Takže tohle všechno a mnoho dalšího jsem měl nakoukané a pak jsem to zkoušel doma před zrcadlem. Vžíval jsem se do nich, do jejich kůže, zkoušel jsem si ty pohyby a pak to pózování přišlo tak nějak samo. Já si ze začátku představoval, že jsem někdo jiný, že tam nepózuji já, ale nějaký jiný borec z videa. Vypneš mozek, zavřeš oči a užíváš si to. Pak to musí přijít samo.

Když už jsme u téhle stránky závodění, tak se tě zeptám, jestli koukáš po soupeřích, jestli odhaduješ jejich slabiny, pročež následně zaútočíš nějakou silnější stránkou?
Takhle jak to říkáš, jsem to dělal několik let, ale vždycky to dopadlo tak, že mi v zákulisí připadali všichni strašně veliký a nepřemožitelný a vyrýsovanější , lepší a bůh ví co ještě. Ve finále to bylo na pódiu zase všechno jinak. Takže teď se tím už tolik nestresuju a soupeřů si tolik nevšímám. Kouknu se, to je jasný, ale už z toho nemám takový stres. Pro mě ty soupeři jsou kluci, co dělají tu správnou soutěžní atmosféru, tu rivalitu, prostě to napětí co lítá ve vzduchu. Ale abych na ně koukal a říkal si, tak toho nedám, nebo toho mám v pohodě, to už vážně nedělám. Stejně mi to ničím nepomůže, spíš naopak. Na podiu se soustředím sám na sebe a snažím se o co nejlepší dojem. Samozřejmě vím, že některé partie mám lepší a ty se snažím zdůraznit a ty slabší se logicky snažím schovat. Ale to už jsme zase u toho pózingu a jeho nácviku. Jiří na Extrifit Cup
Ostatně, 14 dní předtím jsi na Extrifit Cupu dostal cenu pro nejlepší pózing. Pomohl ti v něčem dalším tenhle závod?
Stoprocentně ano! Pro mě byl Extrifit Cup obrovská zkušenost a obrovská zábava. Já jsem tam šel hlavně kvůli našim lidem, fanouškům z České republiky, sponzorům…prostě všem, kteří prostě nemohou vycestovat do ciziny na moje závody. Já jsem tam jel udělat show, zábavu. Já jsem si tam jel zazávodit, užít si to i s tím vědomím, že forma ještě není 100%. Ta měla gradovat až tady, na Mr. Universe a myslím, že se to povedlo. Extrifit Cup byla soutěž úplně jinak pojatá, byla první svého druhu a byla to obrovská show jak pro diváky, tak pro nás. Nevím jak ostatní závodníci, ale já jsem si to neskutečně užil.

Myslel jsem spíš, jestli ti pomohl v dotažení formy, nebo nějaké konfrontaci s ostatními špičkovými závodníky?
Určitě. Za prvé je to určitě jakási kontrola formy a za druhé to beru jako takový nezvyklý trénink, jako takové vyšperkování přípravy. Už jenom to náročné pózování a superkompenzace před závody s sebou strhnou ty zbytečky tuku, které jsou ve finále často rozhodující. Ty svaly ztvrdnou a přivyknou tomu porovnávání. Takže už to je součástí přípravy na ten vrchol. My jsme po tom měli ještě 14 mezi Universe a to už jsem jel úplně nadoraz, kluci ve fitku už mě hlídali, protože už jsem omdléval…prostě tohle bylo fakt bez rezervy a bylo to to nejostřejší, co jsem zatím zažil.
A vyplatilo se to. Teď jsi Mr. Universe. Jaký to je?
No…já ještě nevím, nějak jsem to ještě nevstřebal. Já když jsem vyhrál, tak jsem vůbec nechápal, co se to děje. Nemohl jsem uvěřit, že jsem dokázal porazit ty obrovský chlapy, co stály kolem. To bylo neuvěřitelný, strašně mě to dojalo a vehnalo mi to slzy do očí. Když jsme pak odešli z pódia, všichni se oblékali a tak…tak jsem si zalezl do jedné z místností, objímal jsem tam tu sošku a bulel jak malej kluk. Prostě jsem si to užíval. Hezky o samotě, se vzpomínkami na všechny co mi pomohli.

Jaké máš teď plány do budoucna?
Teď mě čeká MS federace WFF v Rakousku, které je tuto sobotu. Využiju té formy, abych si pěkně zazávodil. Na výsledku už mi tolik nesejde, i když tam samozřejmě nepojedu bez formy. Ale vrchol sezóny už mám za sebou a teď je čas koukat zase dál. Takže v tuto chvíli to vidím asi takhle: Dám si dva roky těžkou objemovku, abych nabral nějakých 8-10 kilo svalů a pak určitě budu chtít jít ještě jednou na Mr. Universe federace NABBA, s tím, že bych chtěl mít o těch 8 kilo víc. Zároveň si chci uchovat tu estetiku, to co mě dělá Jirkou Borkovcem, ale chci být těžší. Chci přijít na pódium a bum. Všichni si musí říct, jo tohle je jasný, ten musí vyhrát. Chci to zkrátka potvrdit tak, aby to bylo jasné a bezkonkurenční vítězství. Až to takhle bude, tak se teprve můžu dívat dál. Na další level, na profíky atd.. Ale to je ještě hudba budoucnosti.
To je dobře, takhle by to asi mělo být. Je v tvém okolí někdo, kdo ti pomáhal? Komu bys chtěl poděkovat?
Tak určitě chci poděkovat veškerým svým příznivcům, kamarádům, fanouškům ať už z mého blízkého okolí, z facebooku atd.. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na své sponzory, na Báru Benešovou s firmou ALL STARS, dále knihařství Kartoon s.r.o., oblečení MONSTA, masáže Krabík, fitcentrum Beseda, kde mám úžasnou podporu a fitcentrum Hošťka. Letos mi hodně lidí pomáhalo i psychicky, protože jsem řešil nějaké osobní problémy, a proto obrovský dík patří mojí rodině, protože ta mě hodně podržela. Rodinu bych nevyměnil za nic na světě, ani za ten titul, ani za tu sochu co si vezu, zkrátka za nic..

Tak to je moc dobře. Děkuji ti Jirko za rozhovor. Se svým All stars kolegou Ondrou Mlakou

Komentáře: