Jakých chyb se mám vyvarovat na soutěži?- 1.díl

Autor: Pavel Vacek


Když jsem hledal nějaké další téma z oblasti výživy či tréninku došlo mi, že toho je tady už spousta, ale prezentaci, pózingu a finálnímu vystoupení jsme se zde ještě nevěnovali. Což je obrovská škoda, neboť celé to snažení v posilovně, tvrdé dietování, získané znalosti o výživě a v neposlední řadě také finanční prostředky, můžete zahodit lusknutím prstu právě díky mizerné a nedůsledné prezentaci na soutěži, na kterou celé toto vaše snažení směřuje. Hned úvodem si musíme uvědomit unikátní specifikum sportovní kulturistiky. Kulturistika je totiž jediným sportem na světě, kde na soutěži předvádíte úplně jinou činnost, než které se věnujete při tréninku. V tom spočívá její jedinečnost a zároveň také, a to si přiznejme, její rozporuplnost v očích veřejnosti. Často se není čemu divit. Kolikrát jste viděli závodníky špinavé tak, že by se za to nestyděli ani havíři z hutí, potácet se pódiem na absolutně nevhodný hudební podklad? Já skoro každoročně. Pojďme si tady dát pár tipů k tomu, aby se podobné výtky netýkali právě vás.

Prodat své kvality

Cílem každého závodníka je- nebo by aspoň mělo být- předvést na soutěži výsledky svého tréninkového úsilí, ukázat své přednosti a zároveň pokud možno zakrýt své nedostatky. V současnosti se toto jeví  jako problém, a to častokrát i u špičkových jedinců. Je to paradoxní, ale pokud mají borci v přípravě na soutěž tréning, regeneraci, stravu a doplňky výživy naplánované s precizností pracovníků vesmírného programu NASA, tak finální prezentace v podobě nácviku povinných póz, volné sestavy se častokrát odkládá na nejzazší možnou mez, častokrát na pátek odpoledne před soutěží a následné pětiminutové trápení zpravidla končí rezignovaným mávnutím rukou s tím, že to nějak dopadne. Občas to dopadne tak, že ono mávnutí vidíme i na konci samotné sestavy při soutěži. Může se tedy stát, že týdny a měsíce dřiny v posilovně zůstanou bez požadovaného efektu jenom proto, že jste nevyšetřili několik málo hodin, které byste věnovali bezchybnému nácviku toho, co bude následovat na soutěžním pódiu. Uvědomte si, že budete mít jen krátkou chvíli na to, abyste přesvědčili sbor rozhodčích o svých kvalitách. Na zahraničních soutěžích při velkém počtu soutěžících dokonce jen pár krátkých minut. V tomto čase prostě musíte zazářit. A jestli si myslíte, že vše záleží pouze na objemných svalech, jste na hlubokém omylu. Můžete být obrem, ale pokud tam budete stát jak sedláci, se svěšenými rameny, polozatnutým svalstvem a výrazem vesnického trouby bez sebemenšího ducha bojovnosti a sebedůvěry, tak prohrajete. Bez ohledu na to, že vaše svaly jsou možná nejlepší z celého startovního pole. Doporučuji vám tedy sehnat si na internetu záznam nějaké soutěže, dnes jsou toho ke stažení tuny, a projet si takovou soutěž nanečisto doma, možná se budete divit, nakolik je to náročné. Každopádně vás to na soutěž připraví jak fyzicky, tak mentálně.

Plavky: Jaké zvolit?

Jistě, těžko se budete rozhodovat mezi soutěžními a typem ala Gustav Frištenský. Ale i mezi těmi soutěžními existují jisté diference.  Nejprve si musíte uvědomit, jakým fyzickým typem jste, jaké máte tělesné dispozice, v tomto případě jde hlavně o poměr noh a horní polovice těla. Nepůsobí příliš esteticky, když borec s dlouhým trupem a kratčími dolními končetinami použije tzv. bedrový typ plavek. Snad ještě horším extrémem je, pokud si závodník s dlouhýma nohama vybere plavky s nějakým extrémním výkrojem, notabene vytaženým až někam k latissimům. Z tohoto vyplývá, že výběrem plavek můžete zčásti korigovat vrozené handicapy, nebo je aspoň trochu potlačit, aby tolik nebily do očí. Plavky by měly mít správnou velikost. Velké plavky tvořící vepředu i vzadu faldy, jsou otřesné. Avšak zdaleka ne tolik, jako mikroskopický trojúhelník vpředu, který každou chvíli hrozí vypadnutím vašeho pytlíka. Správné plavky musí být přirozeně elastické a dostatečně pevné, aby obepínaly a zpevňovaly příslušné partie. Pokud máte opravdu vysekaný a napruhovaný gluteus, můžete si dovolit decentní poodhrnutí plavek při pózingu. Pokud ale mluvím o decentním poodhrnutí, rozhodně tím nemyslím zběsilé cpaní si plavek mezi půlky. V tom lepším případě budete vypadat jako blbci, v tom horším vzbudíte dojem pokusu o uplácení homosexuálního rozhodčího. Pokud máte v oblasti glutea rezervy ve vyrýsovanosti, zvolte takový typ plavek, který to prostě a jednoduše zakryje. Pokud není nedostatek vidět, je to vždy lepší, než na něj upozorňovat.    

Kapitolou samo o sobě je výběr barvy. Pokud jste krásně hnědí, svádí to k tomu, že máte nutkání volit si pěkné, výrazné, světlé barvy plavek. Kontrast s hnědým tělem je velmi efektní a bezesporu tím získáte chtěnou pozornost. Má to ovšem jeden háček. Nesmí se dostat do kontaktu s barvou. Pokud odhlédnu od toho, že špinavé barvy jsou v rozporu s pravidly, tak třeba jasně žluté plavky s obrovským hnědým flekem na zádi nějaký pozitivní dojem vážně nebudí. A ani vy byste určitě nechtěli, aby vás diváci identifikovali jako „toho dobrýho, co vypadá, jakoby se posral“. Pokud si přece jen chcete pořídit takovéto jasně zářivé plavky, buďte si jisti vaší připraveností, tzn. že by z vás neměla moc téct voda a vy byste se měli naučit pózovat tak, aby jste na plavky nijak nešmatali. V každém případě bez výjimky musíte mít plavek několik, protože riziko, že si je přece jen trochu ušpiníte při natírání barvou, nebo samotném závodění je poměrně vysoké. Na druhou stranu, dnes už je nabídka natolik široká, že se dá vybrat i z velmi působivých tmavších odstínů, které mají v sobě zakomponovány prvky, jež bezpečně získají touženou pozornost. V neposlední řadě si taktéž pročtěte pravidla federace, týkající se tvaru a barevnosti plavek, ve které chcete soutěžit. Zatímco IFBB je v tomto ohledu poněkud striktní, jiné federace si tím tolik hlavu nelámou.

Příště: Úprava pokožky