Jak si vybrat toho správného trenéra?

Jak si vybrat toho správného trenéra?

Pavel Vacek | 28. 10. 2015

Následující řádky berte tak trochu s rezervou a nadhledem. Vážně- nevážně budou pojednávat o osobních trenérech a jejich klientech. Pokusím se vám udělit pár rad, abyste si ušetřili čas, zklamání, peníze a v neposlední řadě i nervy. Přičemž to poslední platí pro obě skupiny.  Osobní trenérství je řehole. To jsem poznal velmi záhy, když jsem pod vidinou toku bankovek pojal podezření, že bych ztučnit své bankovní konto prostřednictvím osobního trenérství. Ne že bych neměl s trénováním nějaké zkušenosti, podílel jsem se na mnoha medailích vynikajících závodníků, ale trénování běžné klientely, to je vskutku jiná káva. Musíte splňovat mnohé předpoklady, o kterých si budeme povídat v jednotlivých kapitolách. Teprve pak byste v tomto oboru mohli být skutečně úspěšní. Já nebyl. A troufám si říci, že na poli komerčního trénování asi zřejmě nikdy nebudu. Nejsem totiž dostatečně empatický k potřebám zákazníků. Ty se totiž dají za těch několik let strávených v posilovně docela dobře odkoukat. 

Každý, kdo se rozhodne vstoupit do fitka, a vyhledat služby osobního trenéra, tak činí z nejrůznějších pohnutek. Z 99% je tou pohnutkou snaha vylepšit svou postavu. Aspoň je to tak halasně prezentováno před svým okolím. Časem ovšem nabydete dojmu, že z 99% se stává tak 50% a to možná jenom když venku není hezky.

Proto jsem si dovolil pomoci vám při výběru toho správného osobního trenéra, který vám bude nápomocen při plnění vašich skutečných důvodů.    


Důvod č. 1) Když chcete být IN.
Zde je to velmi jednoduché. Prvním atributem pomoci, je určení místa výskytu. Tedy, zdali bydlíte v Praze, nebo na venkově zvaném Česko. Pokud jste v Prahá, zásobte se odbornými časopisy typu SPY, BLESK, Super, udělejte si drink a při TV pořadu Super Spy je podrobte důkladné analýze. Bylo by skutečně velmi nepravděpodobné, abyste na nějakého trenéra celebrit, takzvaného VIP coache nenarazili. A po něm jděte jak Rom po železe. Nijak si nelámejte hlavu nad tím, jestli onen vyhlášený trenér má know-how na nějaké zázračnější metody než kouč lůzy, vy potřebujete mít především JEHO. Na večírcích, a v lepší společnosti horních deseti tisíc, máte ihned o řád zajímavější téma k hovoru a skrytou kartu k trumfování kamarádek, popřípadě svých obchodních partnerů. Pokud ovšem nejste z Prahy, je to zlé. Moc zlé.  Mediální průpravu totiž nelze použít. Tady si svou cestičku musíte prošlapat ponižujícím vyptáváním a referencemi od zkušenějších příslušníků regionální smetánky, přičemž největší úskalím bývá pohled na povytažené obočí a lehce posměšný úšklebek tázaného, značící jediné: Tak ty chceš konečně něco dělat s tím tvým panděrem, jo? Toto není jednoduché překonat, ale stojí to za to. Budete patřit mezi NĚ.
Důvod č. 2) Když se chci odreagovat při sportu
To je naprosto legitimní důvod. Ne každý se chce tahat s činkama a potit se na těch mučidlech. Trochu se protáhnout, prokrvit kůži a líce a přitom probrat, co je nového v rodině, jak se vyvíjí zápletka v Ordinaci a kolik vrhla štěňat vaše Bela. Ale i na to je potřeba vybrat dobrý typ trenéra. Určitě ne nějakého svalouše. Ti bývají netrpěliví a budou vás moc honit. Vyberte si ženu, ne tak úplně vysportovanou, vzhledem spíš maminu, anebo naopak nějakého fešáka. Proč fešáka, když si chci popovídat o štěňatech? To je jednoduché. S hezkými lidmi je příjemnější trávit čas. Přece se nechcete hodinu koukat na nějakého poďobaného obluďáka? Brrr.  Ideální trenér pro tuto skupinu klientů je gay. Bývá pěkný, pěstěný, usměvavý, má lesklé tepláky Adidas, či Nike, ti movitější zvolí značku, jejíž cenovka přesahuje dávku životního minima a příjemně hovoří na každé téma jak s mužem, tak s ženou. Benefitem navíc je fakt, že vás doma nebude podezírat manžel, když se mu nebudou zdát vaše výsledky adekvátní vynaloženým investicím v mylné představě intenzivně sportující chotě.
Důvod č 3) Když jste staří a tělo už moc neslouží.
Tady půjde švanda stranou. Budeme radit seriózně. A taky budeme trošičku naštvaní. Viděl jsem letáky cápků, kteří měli tu drzost, že do svých služeb zahrnovali i pomoc při nápravě pohybového aparátu a posilování pro seniory. Zde buďte tvrdí. Prohlížejte se zájmem zarámované diplomy, nechte si před obličejem mávat osvědčením a preferujte diplom z nějaké sportovní fakulty. Kurs v tomto případě vážně nestačí. Výjimku, nad kterou lze přimhouřit oči, tvoří letití trenéři ve věku 50 let a výš (ano, i takoví jsou), kteří sice často nemají potřebný papír, ale mají hromadu zkušeností a hlavně ví, jak se cítíte. Vyprávějte 22 letému trenérovi, že vás píchne pod lopatkou, když se drbete na lýtku. Uznale sice pokývá hlavou, ale reálně nebude mít ponětí, o co jde. Stejně starý trenér však dokáže naprosto přesně pochopit, o čem mluvíte. 
Důvod č 4) Když si myslíte, že se sebou potřebujete něco udělat
Jak jsme si řekli na začátku, v této kategorii začnou všichni klienti. Ovšem do měsíce ne všichni zde také zůstanou. Ostatně nemá cenu trápit sebe nebo trenéra a proto je fajn, přehodnotit priority a poohlédnout se po důvodech č. 1 a 2. Zde bych na vás chtěl apelovat, abyste si našli někoho, na kom je vidět, že v té posilovně někdy byl. Nesmějte se, není to tak směšná věta, jak se na první pohled zdá. Vídám trenéry hubené, tlusté, špinavé, smradlavé, znám trenéra, z něhož dokonce táhne pivo! A přesto mají své klienty. Proč? Inu, častým argumentem je, že začínající cvičenci neosloví svalnatého trenéra/trenérku z obavy, že jsou tito trenéři „moc namakaný“. A že takhle by vypadat nechtěli. Chápu, že vysvětlit klientovi, že cesta z ovarové hlavy k šlachovitému chlapíkovi je cestou trnitou a dlouhou, ale za pokus vždy stojí, zeptat se ho, jestli svůj vůz dává také opravovat do květinářství? Při nechápavém pohledu už jistě pochopí, že ten, kdo má svaly a pěknou postavu bude zřejmě o posilování vědět víc, než někdo, kdo je činkou evidentně nedotčen. Samozřejmě, i zde jsou výjimky potvrzující pravidlo, ale to už musíte mít k dispozici reference odkazující na jeho odbornost a trenérské úspěchy. Což absolutní nováček většinou nemá.

 Pokud jste pravým opakem a čekáte na výsledky, „protože do toho vrážíte ty prachy“, tak vězte, že ani ten nejlepší trenér na světě vám je nedokáže zaručit, jestliže sami nebudete chtít. Váš trenér vám dá odborné rady, zkrátí vám cestu k výsledkům tím, že vás navede mimo nebezpečí hloupých pokusů a omylů, sestaví vám jídelníček, ale bydlet s vámi pravděpodobně nebude. Co to znamená? Že pokud nebudete dodržovat dobře míněné rady vašeho trenéra, nebudete jíst to, co máte, nikoliv to, co vám chutná, vaše snaha v posilovně přijde vniveč. Mějte na paměti, že posilovnou a cvičením dáte tělu pádný impuls ke změně, ovšem samotná změna přichází v době, kdy trenéra po svém boku již nemáte.
Důvod č. 5. Když chci závodit v kulturistice
Jo, i takový důvod může mít začínající cvičenec. A proč by také ne? Tady platí jediné. Táhněte rovnou na branku. Poptávejte se po těch nejlepších možných závodnících ve vašem bydlišti. A za těmi si to pak bez ostychu namiřte. Nebojte se, že vás odmítnou, a i kdyby, tak co? Zkusíte to jinde. Příprava na soutěž je tak specifická záležitost, především pak po psychické stránce, že se i po letech zkušeností zdráhám věřit těm trenérům, kteří inzerují, že vás připraví na soutěž bez toho, aby se nějaké kdy sami zúčastnili. A skutečně, až na výsostné výjimky tito trenéři nemají se svými svěřenci valného soutěžního úspěchu. Zde jsou osobní zkušenosti k nezaplacení, přičemž je zcela jedno, jaký je stav jejich těl po ukončení aktivní dráhy.

Všeobecná rada zní, že je dobré pustit chlup alespoň ze začátku vašeho snažení. Když vidím bloumající cvičence, mnohdy experimentující se svým kloubním aparátem, pokládám si otázku, jestli těch pár ušetřených stokorun stojí za ztrátu času a deziluzi z nedostavujících se výsledků. A odpověď je krátká a jednoduchá. Nestojí.      

Komentáře: