I kulturistka může být krásná a sexy žena

Nevím, kdo z vás zaregistroval obsáhlý materiál o Katce Kyptové a Janě Stöckelové publikovaný na Novinkách.cz Pokud jste tento článek prošvihli, výjimečně zvolíme taktiku klasické vykrádačky a opětovně vám zprostředkujeme pohled na naše známé kulturistky ne úplně kulturistickým pohledem….
6381.jpg
I kulturistka může být krásná a sexy žena
 
Vlnící se pletence svalů na dokonale vypracovaném těle - sen nejednoho muže, kvůli kterému se denně potí v posilovně. A dámy jeho úsilí většinou oceňují. Co když ale ze sebe svalovce udělají ženy? „I kulturistika může být krásná a ženská. Pokud to ovšem nepřeháníte a snažíte se vypadat v obličeji žensky, a ne jako chlap,“ myslí si Katka Kyptová, mistryně světa v kulturistice, které hraje na těle každý sval.
 
 „Často to tak lidi nevidí. Říkají - to by byla hezká holka, kdyby neměla takové svaly,“ pokračuje Katka, když docvičí v mladoboleslavské posilovně Bunkr.
 
Pracuje tu i jako osobní trenérka a cítí se tu jako doma. V posilovně tráví skoro každý den a mezi jednotlivými hodinami s klienty dvakrát denně sama trénuje. Cvičení jí celkem zabere tři hodiny. Cesta k závodní formě a muskulatuře, kterou by jí mohla závidět většina pravidelných návštěvníků posilovny, byla dlouhá.
 
„Když jsem začala před třinácti lety chodit do posilovny, měla jsem šedesát tři kilo. Byla jsem taková tuctová oplácaná holka, co chtěla zhubnout a vyrýsovat si postavu.“ Tuctově teď sportovkyně rozhodně nepůsobí a sama dobře ví, že svalnatá postava přitahuje hodně zájmu a pozornosti. transformation.jpg
Ze začátku Katku ani nenapadlo, že by ji mohla bavit vrcholová kulturistika - tedy sport, ve kterém na velikosti rozhodně záleží. Spíš chtěla vypadat jako vysportované dívky z časopisů o fitness. Do proměny svého těla se pustila s vervou a rychle zjistila, že nabírání svalů je pro ni v porovnání s ostatními snadné.
 
Během prvního roku posilování zhubla na dvaapadesát kilo a pak začala nabírat svaly. Po devíti letech tvrdé dřiny a předepsaného jídelníčku vyhrála mistrovství světa už jako pětaosmdesátikilová. „Jsem ze sportovní rodiny. Na gymplu jsem běhala a koketovala s aerobikem a nakonec jsem zjistila, že mi víc vyhovují individuální sporty,“ vzpomíná blonďatá a bezchybně nalíčená Katka.
Žádné holky v posilovně
 
Proč ale vlastně lidé už od dob starého Říma obětují spoustu hodin a energie tomu, aby si zvedáním těžkých předmětů zvětšili svalovou hmotu?
 
„Důvody můžou být různé. Svalnatá postava pro vás může představovat ideál - samozřejmě je to obvyklejší u mužů než u žen, ale není to podmínka,“ myslí si psycholog Josef Lintner. Na druhou stranu nemusí ani jít o počáteční záměr.
 
„Když jste cílevědomý typ, začnete cvičit a můžete zjistit, že máte energii i potenciál dotáhnout to ještě dál. Pak se chcete dostat do bodu vašich maximálních možností,“ myslí si psycholog s tím, že negativní vnímání okolí je pak už vedlejší věc. „Problém ale je, když k vysněné cestě začnete používat steroidy.“ To ale naštěstí není Katčin případ. Do posilovny ji poprvé přivedl její otec. „Táta jako policista chodil cvičit, a tak jsem začala s ním.“ I když ji sport založený na zvedání činek rychle chytil, ze začátku se mezi samými chlapy úplně dobře necítila. 1269879428_001-kopie.jpg
„V době, kdy jsem začínala, do posiloven žádné holky nechodily. Dneska je to jiné, i tělocvičny se změnily. Je tu pro nás, holky, větší komfort, co se týká vybavení i atmosféry,“ myslí si Katka. Na mě tedy posilovací stroje a čas strávený námahou a pocením nepůsobí zrovna jako druh pohodové zábavy, faktem ovšem je, že se ve sportovních centrech zabydluje čím dál víc žen.
 
Jen málo z nich je ale ochotných zajít až tak daleko jako Katka. Ze cvičení jednou nebo dvakrát týdně se rychle staly tři až čtyři tréninky. „Našla jsem si tu kamarády a v době, kdy už jsem dohnala holky z fitness časopisů a možná je i překonala, mi jeden z nich poradil, ať zkusím juniorské závody v kulturistice.“
 
Katka se přihlásila, ale měla jen čtrnáct dní na to, aby se naučila povinné pózy a krátkou sestavu. „Když se dneska koukám zpětně na kazetu z mého prvního závodu, přijde mi to komické,“ směje se osmadvacetiletá mistryně světa, když popisuje moment, kdy se rozhodla naplno věnovat sportu, který je spíš na okraji zájmu veřejnosti.
Únava? Ta přijde, když necvičí
 
„Ve chvíli, kdy jsem se poprvé postavila na pódium, uvědomila jsem si, že je to přesně ta věc, kterou chci dělat. Je to krásný pocit, když vám lidi tleskají a říkají, že vaše vystoupení bylo super.“ Od té doby na sobě trenérka pracovala a na cvičení se podle vlastních slov stala skoro závislá a nemůže bez něj být.
 
„Nemám to jako řada jiných holek, které si dají po závodech trochu volno a necvičí s plným nasazením. Já hned spěchám do posilovny,“ vysvětluje Katka s tím, že nezacvičit si je pro ni stejně zvláštní jako nevyčistit si ráno zuby.
 
„Pak mám tendenci posilovat a dávat si pozor na zatínání svalů, i když jdu do schodů. Trénink mám šestkrát týdně. Jeden den se snažím odpočívat, ale i tak většinou jdeme s přítelem na brusle nebo na procházku do přírody. Je to zvláštní, ale bez sportu se cítím unavená.“ Napadá mě, jestli může mít pro ženu tak nezvyklá fyzická aktivita nějaké negativní zdravotní následky. Zjišťuji, že v kulturistice používají muži i ženy pro maximální výsledek stejné techniky. V průměru mají muži o dvacet procent více svalové hmoty než ženy. Muži navíc mají asi stonásobně více mužských hormonů, což jsou přirozená anabolika a umožňují vybudovat větší svaly. Arnold Classic (2).JPG „Účinek na mužský a ženský organismus je z lékařského hlediska v podstatě stejný. Platí stejná nebezpečí při špatném tréninku. Nejsou mezi nimi žádné větší rozdíly, jde jen o to, že kulturisti budou mít vždycky větší svaly než kulturistky,“ vysvětluje vedoucí královéhradecké sportovní kliniky MUDr. Jiří Neumann s tím, že i pověsti o tom, že by kulturistky mohly mít potíže s otěhotněním a ženskými funkcemi svého organismu, jsou opravdu jen mýty.   „Jako sportovní lékař mohu říci, že každý sport ničí organismus, pokud k němu člověk nemá správný přístup. Neříkám, že by lidi neměli sportovat, ale pokud opakovaně cvičíte, musíte s tím počítat a starat se o sebe,“ dodává lékař. „Co se týče kulturistiky a posilování, tak stejně jako u jakéhokoliv sportu, kde se zadržuje dech, můžou nastat potíže se srdcem.“   Dech totiž sportovci zadrží pokaždé, když zvednou činku, přitáhnou se k hrazdě, zkrátka pokaždé, když zatnou svaly. Kromě toho časté zvedání činek také opotřebovává klouby. „Proto je u kulturistiky, stejně jako u jakéhokoliv jiného sportu, důležité tělo správně regenerovat a předcházet potížím, třeba i pod lékařským dohledem,“ upozorňuje Jiří Neumann. Zbavit se svalů je oříšek   A co na Katčiny svaly říkají muži? Je očividné, že na svůj vzhled pečlivě dbá. „Když jsem potkala svého přítele, vážila jsem šedesát dva kilo, takže jsem taky vypadala jinak. Myslím, že si na to postupem času zvykl,“ říká Katka a mrkne na svého přítele, který ji do podzemní posilovny přišel doprovodit. Že sportuje, je z jeho štíhlé, pevné postavy jasné, do kulturisty má ovšem daleko.   Tím, kdo z této dvojice přitahuje pozornost, kamkoli přijde, je rozhodně Katka. Nepřekvapuje ji to. Sportovci většinou oceňují úsilí a energii, které do své kariéry musela vložit, dočkala se ale i negativních reakcí. „Ty jsou spíš od lidí, kteří v životě ke sportu ani nepřičichli,“ myslí si.   I když Katčina postava může působit nezvykle, v porovnání s mnoha jinými závodnicemi je prý ještě drobná. Přesto už na zvětšování svých svalů nebude dál pracovat. Naopak, chce přejít do fitness kategorie a mít zase ženštější křivky. Už tři měsíce se snaží nějaké svaly shodit, ale ne příliš úspěšně.   „Lidi kolem mi říkají, že to chce čas a mám být trpělivá. Omezila jsem příjem bílkovin, ale ani tak mi nejde váha dolů,“ vysvětluje mladá sportovkyně. Velké problémy má především s tím, že si neumí dát pohov a omezit tvrdý trénink. Pro Katku bude tedy shazování svalů podobně obtížné jako jejich nabírání.   „Byla jsem nedávno na měsíc v Americe a měla čas přemýšlet. Uvědomila jsem si, že už dál jít nechci. Nechci mít větší svaly. Navíc, pokud sháníte sponzory na závody, tak chtějí většinou fitnessky, což chápu, je to byznys. Kulturistka vám proteinový nápoj tak dobře neprodá.“   Nehledě na to, že kulturistky se zrovna přízni laické a nesportovní veřejnosti příliš netěší. A to Katka dobře ví. Ve světě kulturistiky se už objevují i názory, podle kterých by se měla ženská disciplína tohoto sportu zase vrátit ke svým začátkům, kdy svalnatou postavu lemovalo daleko více dívčích křivek. 316252-original1-gqmj6.jpg
Přes rok vypadáte jinak
 
Zajímá mě, jestli je velký rozdíl mezi tím, jak sportovkyně vypadají třeba během mistrovství a jejich každodenním životem mimo sezónu. „Na závody se dostáváte do vrcholné formy, chcete svaly co nejvíc vyrýsované. Držíte dietu, takže v té době máte minimum tuku, spolu s tím jste dehydrovaní, což se vám odrazí na obličeji. Přes rok vypadáte jinak než v sezóně,“ vysvětluje mistryně světa v kulturistice z roku 2010 Jana Stöckelová.
 
„Po závodech se jdete třikrát čtyřikrát týdně hejbnout do posilovny, jen tak pro formu, taky váš jídelníček není tak striktní,“ vyjmenovává sportovkyně, které ženské rysy v obličeji opravdu nechybějí. Jana se nejdřív vrcholově věnovala fitness - až do roku 2007, kdy získala titul absolutní mistryně světa. „Po vítězství jsem přemýšlela, co dál, kam se ještě posunout a kulturistika mi byla blízká.“
 
Poměrně rychlého úspěchu ve sportu, kde hlavní je síla a estetický dojem z vypracované postavy, dosáhla samozřejmě díky tomu, že měla na propracované tělo našlápnuto už z dob své fitness kariéry. „Nabrat takovou svalovou hmotu je letitá práce. Postupem času se muskulatura zkvalitňuje, to nezvládnete za rok.“
Něžná kopretinka z vás už nikdy nebude
 
Jana svůj vstup do kulturistiky tedy nevidí jako období, kdy by nějak markantně nabrala svaly. „Už v soutěži fitness jsem musela mít vypracované tělo. Dostáváte body za to, jak máte vypracovanou postavu a stejně důležité je hodnocení krátké sestavy, kterou odcvičíte. V kulturistice jsou nejdůležitější svaly, jejich objem a vyrýsovanost,“ vysvětluje sto šedesát tři centimetrů vysoká sportovkyně.
 
I tak se Jana po zahájení nové kariéry snažila, aby každý rok přibrala trochu na objemu a byla tak říkajíc větší. Dva roky po ukončení účasti ve fitness závodech se stala mistryní České republiky v kulturistice a v roce 2010 odjela do Mexico City pro titul mistryně světa ve váze nad pětapadesát kilo.
 
Sedmatřicetiletá Jana si kulturistiku zvolila také proto, že kariéra v ní nekončí po třicítce, jak tomu bývá u mnoha jiných sportů. „Ve vrcholových soutěžích závodí i padesátileté ženy,“ pochvaluje si závodnice a cvičitelka v chebském sportcentru. Nic proti tomu nemá ani doktor Neumann: „Tento sport se dá dělat o mnoho déle než disciplíny, kde jde o aerobní schopnosti nebo rychlost, které se věkem snižují,“ vysvětluje. Kulturisti tvrdí, že svaly zrají jako víno a jen málokdo se dostane na vrchol před třicítkou. 2373906_cheb_kulturistika__sv_tov___ampion_t_v_italsk_m_como_denik_clanek_solo.jpg Přesto ženy musejí tomuto sportu přinášet určité specifické oběti. „Je něco jiného kulturistiku dělat ve dvaceti a v padesáti. Když se podíváte na běžnou ženskou po čtyřicítce, tak má určitě jinou postavu a obličej není tak strhaný jako právě u kulturistky. Koneckonců, pokud s tímhle sportem začnete, musí vám být jasné, že z vás nebude něžná kopretina.“   Jana je vdaná. Její muž je sportovec a také fanda svojí manželky. „Muž se mnou už roky prožívá závody,“ usmívá se. Otázka, jestli se cítí přitažlivě, vrcholovou sportovkyni trochu zaskočí. „Po světě neběhá moc svalnatých ženských a pro veřejnost to není úplně normální. Tady ve sportcentru to lidi nějak berou, ale že by mi říkali, jak jsem krásná a přitažlivá, to se opravdu neděje.“