Hlava a vůle je klíčem k úspěchu.

Čím to je, že někdo začne se cvičením a dlouho přešlapuje na místě, zatímco jiný jde rychle vpřed? Jak se stane to, že zatímco se dva spolužáci rozhodnou pro společnou návštěvu posilovny, jeden skončí u škopku piva, zatímco druhý sbírá vavříny na mezinárodních soutěžích? Jak to, že jedna dívka se stane vítanou součástí fitness komunity, kdežto ta, co ji doprovázela, se stane pouhou chodící vzpomínkou svého pevného mladistvého těla?  Pomineme-li genetický faktor, půjde asi o to, aby vědomí dalo tělu ty správné signály. Ano, mentální stránka věci je stejně důležitá, jako rozpis bílkovin přijatých během dne. Co nás nutí soustředit se na trénink, klást si stále náročnější cíle a postupovat vpřed. Co je jejich základem?

Musíte vědět „proč“

Co vás na fitness přitahuje, proč jste se dali na cestu dřiny a odříkání? Jde jen o novoroční předsevzetí, sázku, anebo chcete vypadat jako Arnold, Cutler nebo Coleman? Doporučil Vám lékař cvičit ze zdravotních důvodů? Tohle všechno je důležité, ale většinou je to tak, že nejdůležitější jsou vaše osobní motivační faktory. Vojta Koritenský na Extrifit training day řekl, že impulsem pro jeho motivaci je fakt, že to nemá v hlavě tak docela v pořádku. Po salvě smíchu se dal do vysvětlování, že tím myslel to, že zkrátka nechtěl zůstat malý a hubený. Do AllStars výběru NBA se asi nedostane, ale s hubeností se dá něco dělat. A taky že dělá. Tomáš Kašpar řekl, že racionálních důvodů pro provozování kulturistiky příliš není, ale on zkrátka miluje pocit tvrdých žilnatých svalů. Jinak řečeno, nikdo jiný než vy sami vás nedonutí k pravidelné práci na sobě, nikdo jiný než vy sami nebude rozhodovat o tom, jakou cestou se pustit, jak pokračovat a zlepšovat se. Motivační citáty se sice krásně čtou, ale to je asi tak jediná jejich funkce, protože motivaci v sobě buď máš, nebo ne a žádné moudro ti v tom nepomůže. Pokud tedy přesně víte, proč cvičíte, je to dobrý základ pro vaše zlepšení. Cesta autem také ubíhá rychleji, když znáte směr cesty.  

 Přidejte odpovědi na otázky „co“ a „kdy“

 Nestačí se pouze rozhodnout, ale je třeba si stanovit postupné cíle a nástroje k jejich dosažení. Například si můžete vytýčit cíl, spočívající v redukci tuku o 5-10 kilo („co“) v průběhu 6 měsíců („kdy“). Nebo naopak přibrání o stejnou číslovku v nějakém konkrétním časovém rozmezí. I obyčejné zvyšování váhy použitých činek v určitém termínu, je lepší než bezcílné potulování posilovnou. Neklaďte si nereálné cíle. Jistě, možná jste zblblí z oněch citátů, tvrdící to, že každý může dosáhnout všeho. Jistě, pro jednoho člověka z miliardy to bezesporu platí, ale druhých Arnoldů po světě příliš neběhá a naplánovat si při vstupu do posilovny, že vám bude stačit vypadat jako Phill Heath je zhruba stejně blízko k naplnění plánu, jako si hledat zaměstnání s příjmem Andreje Babiše. Plánujte postupné kroky popsané na začátku. Krok po kroku ujdete mnohem delší cestu, než vyrazit sprintem za horizont.

Sestavte si plán

 Tento plán vám umožní blížit se ke stanovenému cíli krok za krokem. Měl by obsahovat dietetickou část (jídelníček) a týdenní rozpis tréninků (cviky v posilovně, série, opakování, kardio-aktivity). Zkonzultujte jej s nějakým odborníkem, nebo aspoň s nějakým zkušeným kamarádem, a ujistěte se, že jednotlivé kroky vašeho plánu mají smysl a jsou realizovatelné. Investice do trenéra se vyplatí. Ušetříte čas a ve finále i peníze. Dobrý trenér není od toho, aby za vámi stál a fungoval jako mluvící počítadlo opakování, nýbrž by měl být ten, co vás nasměruje na cestu a vybaví potřebnými základy.

Určete si priority

Je třeba jíst 6x denně, abyste dodrželi základní pravidlo rozvržení příjmu energie, ale vy tvrdíte, že nemůžete, protože máte na jídlo málo času. Nejvhodnější doba na aerobní cvičení je po ránu, ale vy tvrdíte, že to nestihnete, protože pospícháte do práce. Nemáte na protein, protože si musíte koupit své nové 150 triko? Všechno to jsou kecy. Buď budete mít výmluvy, nebo výsledky. Obojí mít nelze. Má-li být vaše cvičení prioritou, protože jste se pro něj sami rozhodli, musíte mu podřídit denní režim, rodinný život, stravování atd. Já vím, je to těžké, je to otravné a častokrát obtěžující. Ale o tom jsou ty priority. Časem najdete takový životní rytmus, že vám tyto zpočátku náročné činnosti přijdou jako běžná denní rutina, bez které nemůžete být.

Nesmíte se vzdát

Kulturistika a fitness není vlak, do kterého nastoupíte a ten vás někam odveze. Je to spíš cesta džunglí, kdy jen co si prosekáte jednu cestu, záhy zjistíte, že k cíli vede jiná. Musíte si sami neustále vytyčovat nové cíle a hledat nové motivační faktory, aby se pro vás cvičení nestalo stereotypní záležitostí, která se náhodně vklínila do vašeho života. Stagnace může znamenat ztrátu motivace, oslabení úsilí dosáhnout vytouženého cíle a v konečném důsledku se můžete od vytýčených met vzdálit natolik, že si řeknete, že už nemá smysl dál pokračovat. Naučte se sami vyhecovat se k větším výkonům a vyšší náročnosti! Musíte bojovat v každém tréninku o nové opakování navíc. Jen tak se budete stále zlepšovat a pocítíte trvalé uspokojení. Zaměřte se na lokální cíle, udělejte stejný počet opakování jako váš tréninkový partner. Až se vám to podaří splnit, chtějte být silnější. Buďte nejsilnější ve fitku. Zkuste vydobýt nějaký titul. A pokud se to napoprvé nepovede, zkoušejte to zas a znova. Buďte trpěliví a poctiví sami k sobě. Nelžete si sobě do kapsy a rozlišujte výmluvy od objektivních příčin selhání. Pokud jste prodělali nemoc a váš trénink stojí za nic, je to objektivní příčina. Pokud vám váš penis našeptává, že musíte v jednu ráno do klubu na lov a váš trénink potom nestojí za nic, je to výmluva.  

Závazek je víc než předsevzetí!