Historie Mr. Olypmia

Historie Mr. Olypmia

Pavel Vacek | . .
JoeWeider2.jpg V roce 1963 Joe Weider hledal v dostupných titulech kulturistiky a cítil, že žádný z nich neodpovídá jeho vizi, kde byl tento sport na velmi vysoké úrovni. Joe instinktivně pochopil, že současná generace kulturistů může tento sport vynést do neprobádaných výšin a že je třeba soutěž, která by byla hodna jejich talentu. A tak přišlo konečné rozhodnutí uspořádat soutěž a vytvořit hlavní cenu pro vítěze – postavu Mr. Olympia. Netřeba připomínat, že tato cena zůstala v nezměněné podobě až do dnes.   scott1.jpg
1965 Všechno začalo 18. září 1965. Dav v Brooklynské hudební akademii čekal plný očekávání, co se bude dít. Jakmile nastoupil na pódium blonďák s pažemi tak velkými, až to bylo k nevíře, začali všichni tleskat, dupat nohama a křičet, co jim jen plíce stačily. Ten blonďák byl legendární Larry Scott a získal historicky první sošku Mr. Olympia.   Larry Scott byl ve své době velkou hvězdou a nositelem titulů Mr. America a Mr. Universe. Měl dům plný trofejí ale cítil, že je čas přejít od kulturistiky k vydělávání peněz.   Joe Weider uznal, že je třeba Larryho udržet v kulturistice a dávat tak vzor a motivaci dalším talentům v tomto sportu. Vytvořil soutěž Mr. Olympia, aby velcí šampioni, kteří aktivně provozují kulturistiku, měli možnost na soutěži vydělat peníze a závodit profesionálně jako v jiných sportech.    1966 Larry Scott vyhrál historicky první soutěž Mr. Olympia v roce 1965 a rok poté titul znovu obhájil. Poté oznámil svůj odchod do důchodu a koruna pro rok 1967 byla k mání. oliva1.jpg   1967,1968 V roce 1967 Sergio Oliva (známý jako “Mýtus“) vyhrál třetí soutěž Mr. Olympia s neskutečným náskokem. Lidé se divili, jak daleko se Sergio vůbec může dostat. Byl o dost lepší ! O tolik lepší, že rok na to vyhrál znovu.   1969  Největší výzvou pro Sergia bylo se prosadit v největší rivalitě v historii kulturistiky. Oliva byl napadán mladým rakouským závodníkem Arnoldem Schwarzeneggrem. Z neúprosné bitvy vyšel Sergio jako vítěz a stal se již trojnásobným vítězem Mr. Olympia. Arnold mu ale slíbil, že příště už se porazit nenechá.   1970 Oba muži celý rok tvrdě trénovali, aby se mohli znovu utkat a ukázalo se, kdo získá titul tentokrát. Naplnila se předpověď Arnolda a stal se třetím mužem, který se mohl pyšnit titulem Mr. Olympia. Nechal se slyšet, že titul udrží až do důchodu a že ho nikdo znovu neporazí.


schwarzenegger1.jpg
1971 Tento rok Arnold znovu obhajuje svůj titul. Poprvé se Mr.Olympia konala mimo New York. Vše se odehrálo v Paříži ve stejný den jako Mr. Univers federace NABBA v Londýně. Arnold potvrdil svou 100 % loajalitu federaci IFBB a soutěžil naMr. Olympia, zatímco většina ostatních závodníků zvolila soutěž ve federaci NABBA.   1972 Olympia se přestěhovala do Essen v Německu, kde se udál další epický souboj mezi Sergiem a Arnoldem. Ze sedmi soudců hlasovali 4 pro vítězství Arnolda, ale ještě 20 let poté se lidé přou o to, kdo tento souboj vlastně vyhrál.   1973 Olympia se vrátila zpět do New Yorku, který se po čtvrté stal svědkem Arnoldova vítězství nad Francem Columbem a Sergem Nubretem . Většina lidí měla pocit, že je pro Arnolda snadné získat vítězství, ale následující rok se na scéně objevil Lou Ferrigno.   1974 Lou vážící 113 kg se na Madison Square Garden stává největším konkurentem, se kterým se Arnold kdy setkal. Arnold opět ukázal převahu, ale začal vážně uvažovat o svém odchodu ze scény.   1975 Olympia se stěhuje do Jižní Afriky - navždy zvěčněnou v dokumentu „Pumping Iron“. Většina lidí si myslí, že Arnold zůstal v soutěži kvůli natáčení dokumentu, který odstartoval jeho filmovou kariéru. Arnold tuto soutěž vyhrál velice snadno a okamžitě ohlásil svůj odchod.

columbu1.jpg   1976 Tentokrát se soutěž konala v americkém městě Columbus, kde se Arnold společně  s Jimem Lorimerem účastnil jako pořadatel. Po pětiletém snažení titul nakonec získal Franco Columbu. Vítězství nad Frankem Zanem bylo velice těsné. Po soutěži Columbu oznámil svůj odchod, zatímco Zane začal trénovat na další ročník.   1977 Tento rok se stal rokem Franca Zane. Po dvanáctiměsíčním snažení přišel do Columbusu a cítil se v bezkonkurenční formě a měl pravdu.   1978 Show se opět konala v americkém Columbusu, odkud Frank Zane znovu odešel s titulem a dokázal tak, že vítěz Mr.Olympia nemusí být jen velký, ale důležitá je také kvalita.

zane1.jpg
1979 Frank Zane získal třetí vítězství v řadě. Mohlo to tak jít do nekonečna? Dokázal by překonat Arnoldových šest vítězství v řadě? Frankovi se to zdálo být nepřekonatelné, ale to, co následovalo v roce 1980 nemělo v historii soutěže obdoby.   1980 Soutěž s doposud největším počtem závodníků (16) se konala v Austrálii, kde se na scéně znovu objevil Arnold. Soutěžící si mysleli, že Arnold přijíždí natáčet rozhovory pro film, ale mýlili se. Arnold se soutěže zúčastnil a vyhrál svůj sedmý titul Mr.Olympia.   1981 Arnold znovu převzal roli pořadatele a spolu s Jimem Lorimerem pořádali soutěž v Columbusu. Tento rok se Franco Columbu vrátil na soutěžní pódium a vyhrál v těsném souboji se 16 soupeři.
dickerson1.jpg bannout1.jpg
1982 V tomto roce se show konala poprvé v anglickém Londýně. Chris Dickerson získal titul poprvé, co v předchozích letech skončil několikrát jako druhý. Ihned po vítězství oznámil odchod ze scény.   1983 Soutěž se vrátila do Německa, tentokrát do Mnichova, kde vyhrál lev z Libanonu, Samir Bannout. Zvládl se ubránit Mohammedu Makkawy z Egypta a nováčkovi Lee Haney z USA. Samir se jevil jako dominantní šampion, nikdo ale netušil, jak odhodlaný je Haney.   1984 Soutěž se přesunula zpět do New Yorku, kde v tento rok byla nejvyšší návštěvnost a finanční odměna pro vítěze. Vítězem tohoto ročníku se stal Lee Haney s váhou 112 kg a výškou 180 cm. Také on byl nepřekonatelný. haney1.jpg
1985, 1986
Soutěž se poprvé konala v Belgii. Haney přijal výzvu od Alberta Becklese a Riche Gaspariho. Haneymu se podařilo třikrát vyhrát a přiblížit se tak k rekordu Arnolda.   1987 Soutěž se přesunula do Švédska, výsledek byl opět stejný. Haney vyhrál už počtvrté v řadě, a ještě více se přiblížil k rekordu Arnolda.   1988 Místem konání soutěže se stalo město Los Angeles. Šestitisícové publikum se přišlo podívat na Lee Haneyho, zda obhájí už popáté titul a bude pokračovat ve své snaze dosáhnout rekordu Arnolda. Haney opět vyhrát a Rich Gaspari skončil na druhém místě.   1989 Tento rok se hostitelským místem Olympie stal italský Řím. Haney přijal výzvu Lee Labradyho a Vince Tailora. Poprvé lidé pochybovali o vítězství a tvrdili, že šlo pouze o štěstí. Přesto Haney dosáhl šesti po sobě jdoucích vítězství.

yates1.jpg   1990 Soutěž v chicagském divadle navštívilo 4400 diváků. Finanční odměna dosáhla hranice 2000 dolarů. Po dvou kolech Haney ztrácel dva body, ale i přes to se mu sedmý titul podařilo získat.   1991 Orlando na Floridě se v tomto roce stalo místem konání Olympie. Haney poprvé bojoval s mužem o stejné výšce i hmotnosti, Dorianem Yatesem, zvaným bestie z Británie. Po dvou kolech je dělil rozdíl 4 bodů, ale i přes to bylo výsledkem osmé rekordní vítězství Lee Haneyho.   1992 Soutěž se přestěhovala do finských Helsinek. Haney se rozhodl po osmém vítězství odejít ze soutěžní scény a uvolnit tak místo pro nového Mr.Olympia.  Soutěž byla soubojem mezi národním šampionem z roku 1991, Kevinem Lavronem, a stříbrným Mr.Olympia z roku 1991, Dorianem Yatesem. Po prvním kole se Yates začal soupeři vzdalovat a dosáhl vítězství.

Nový Mr.Olympia byl korunován a tím začíná nová éra.
  1993 Tento rok nemohlo úžasného Yatese zastavit nic, když v Atlantě dosáhl rekordní váhy 116,5 kg . Dokonce i stříbrný Flex Wheeler ho nazval \"nedotknutelným\".   1994 Tento rok byl pro Yatese velmi těžký. Protože utrpěl několik závažných zranění, vypadalo to, že se jeho sen neuskuteční, ale i přes všechny tyto překážky dokázal další titul získat.

coleman1.jpg
1995
Veřejnost získala pochybnosti o dlouhodobé vládě Doriana Yatese, i tak znovu obhájil mistrovský titul. Na pódiu se objevila nová konkurence – mohutný Kevin Lavrone, který se umístil na druhém místě, a 120 kg vážící Nasser El Sonbaty. Poprvé se zde také sešlo všech devět vítězů na slavnostní ceremonii, kde vzdali hold zakladateli soutěže – Joe Weiderovi.   1996 Po třech letech se Olympia přesouvá z Atlanty do Chicaga. Nikdy Dorian nedosáhl tak těsného vítězství jako nyní.  Byl těsně následován Shawnem Rayem a Kevinem Levronem, proto vyšly na povrch pochybnosti o jeho nepřemožitelnosti.   1997 Dorian se chystá na šestý titul v řadě. Byl to tvrdý boj, protože Nasser El Sonbaty nastoupil ve své nejlepší kondici. Nakonec se Dorianovi ve velmi těsném závodě podařilo nad soupeřem vyhrát a získat tak titul pošesté. Většina lidí nevěděla, že Dorian si několik měsíců před soutěží utrhl triceps. Nikomu o tom nic neřekl.   1998 Dorian musel podstoupit operaci utrženého tricepsu,  vzhledem k přetrvávavajícím obtížím se rozhodl nenastoupit do soutěže letošního Mr.Olympia v New Yorku. O hlavní cenu spolu soupeřili Flex Wheeler a Ronnie Coleman.  Mr.Olympie se stal Ronnie Coleman s jeho masivními zády a podivným držením těla.   1999 Místa na soutěž v Las Vegas byla vyprodána. Tým 17 bojovníku v čele s Colemanem a Flexem Wheelerem se střetli ve velmi těsném souboji. Chris Cormier obsadil třetí místo, Flex Wheeler skončil s výhradami druhý a králem Mr.Olympia se stal Ronnie Coleman.   2000 V Nevadském Las Vegas Ronnie potřetí za sebou obhájil vítězství a nechal za sebou své největší konkurenty - Flexe Wheelera a Kevina Levrona. Ronie byl dokonce větší než byl minulý rok.   2001 Na scéně se objevuje Jay Cutler, který Ronniemu pořádně zavařil a vítězství mu nedal zadarmo.   2002 Další vzrušující souboj, ze kterého Ronnie vyšel s těsným vítězstvím. Na pódiu se poprvé objevil i němec Gunter Schlierkamp, který si získal publikum a jeho bouřlivé ovace.   2003 Není pochyb, že Ronnie Coleman je jasným vítězem. Mezi soutěžími se objevili Gunter Schlierkamp, Chris Cormier a Jay Cutler, všichni v dobré kondici, ale přesto se jim nepodařilo Ronnieho připravit o titul.   2004 Guvernér Arnold Schwarzenegger přijíždí do Las Vegas předat cenu Ronniemu k sedmému vítězství v řadě. Druhý skončil Jay Cutler, a třetí Gustavo Badell.   2005 Jay Catler šlape Ronniemu na paty, vítězství ale nakonec znovu patří Ronniemu a připisuje si tím osmé vítězství v řadě. Jay Catler končí opět na druhém místě, na třetím se umístil Gustavo Badell. JayCutler2.jpg

2006 Kapacita arény v Las Vegas byla zaplněna na maximum. Diváci byli zvědaví, jak dopadne další souboj mezi Ronniem Colemanem a Jay Cutlerem. Ronnie bojoval do poslední chvíle, ale vítězství čekalo na Jaye.   2007 Jay měl v semifinále pouze o jeden bod více než Victor Martinez, nakonec ale ve finále zvítězil celkově o tři body. Na třetím místě se umístil Dexter „Blade“ Jackson.
 
DexterJackson2.jpg
2008
V aréně v Las Vegas soutěží 17 závodníků, v centru dění se opět ocitají Jay Cutler a Dexter „Blade“ Jackson. Ten, kdo zde byl mnohokrát předtím a ten, koho by letošního roku ani nenapadlo, že by po 10 letech a 47 soutěžích mohl vyhrát, nakonec zvedl sošku Sandowana nad hlavu a stal se vítězem. Tímto vítězem byl Dexter Jackson. Do hry v té době vstoupil Phil Heath, který dosáhl jako nováček velkého úspěchu a skončil na třetím místě.   2009 V loňském roce, kdy Jay Cutler přišel o sošku Sandowana v souboji s Dextetem Jacksonem se zdálo, že už těžko bude získávat titul zpět, jako tomu bylo u minulých Mr. Olympia. Ale Jay tento mýtus letos rozbil a opět dokázal titul získat. Jeho forma byla lepší jak v roce 2006 a možná předčila i formu z roku 2001, kdy skončil jako druhý.   Jay byl mohutný, symetrický a kvalitní a svou připraveností vyrazil spoustě lidí dech. Jako druhý skončil Warren, který byl vetší než kdykoliv předtím a získával si fanoušky show, kterou pro ně předváděl.   2010 ???

Kdo bude dalším Mr. Olympia ? Obhájí Cutler další titul ? Jak si povede Branch Warren, Kai Greene, Dexter Jackson, Phil Heath, Victor Martinez a další adepti na nejprestižnější ocenění v tomto sportu ?

Sledujte s námi tento pátek a sobotu 24-25.9.2010 Mr. Olympia weekend 2010. On-line můžete také sledovat dění na oficiálních stránkách Mr. Olympia ZDE
  2010olympia_poster1.jpg

Komentáře: