HI TEC GP Čelákovice 2013

Zatímco v dalekém a slunném Madridu probíhala soutěž se slavným názvem za účasti mnoha desítek českých závodníků, v deštivých Čelákovicích probíhala soutěž mnohem tradičnější, byť s měnícími se názvy dle aktuálního sponzora soutěže. Letos pod názvem HI-TEC Nutrition GP 2013. I zde se prezentovalo několik skvělých soutěžících, nemluvě o tom, že výkonnost některých účastníků slavného Arnold Classic byla bližší spíše oné čelákovické soutěži.  Ale zase by to nebyl tak pěkný výlet. IMG_0871
Pojďme se podívat na boje v jednotlivých kategoriích:

Kategorie do 80 kg

Když mluvím o bojích, není to příliš přesné. Jediný souboj se odehrál v podstatě pouze o absolutního vítěze a jakž takž v kategorii bikin. Všude jinde byl vítěz znám už na cestě z rozcvičovny. Nejinak tomu bylo i v kategorii do 80 kg, kde jednoznačně zvítězil Jan Švub se startovním číslem 7. Pro mě osobně obrovské překvapení soutěže. Borec s vynikajícím vrškem, nádhernými pažemi, skvěle připravený, suchý, tvrdý a bez zjevných slabin v základním postoji. Při delším porovnávání jsme pak mohli zahlédnout přece jen menší rozvoj dolních končetin, jakožto zřejmě jedinou slabinu. Přesto však ostatní soupeři nemohli pomýšlet na první místo ani po hromadném podání nějakého extra silného koktejlu z psychofarmaků. Ale nechci, aby předchozí věty vyzněly tak, že ostatní účastníci byli nějací lůzři. Naopak. Hned druhým šokem bylo extrémní zlepšení Pavla Baloga (st. č. 68) od jarních soutěží. Skvěle připravený Pavel vynikal parádním rozdělením kvadricepsů, symetrií a v zádových postojích. Zejména pak v póze double biceps. Jenže, marná sláva, na podobně stavěného, ale viditelně mohutnějšího Jana Švuba mu chybělo pár kilo svalů. Jakub Vrábel (s.č.19) na místě třetím bohužel přišel naopak v mnohem slabší formě oproti jarním mistrovským soutěžím a jeho zalité dolní končetiny a všeobecně slabší separace mu, navzdory velké masivitě, zabránila pomýšlet výše.  Za stupni vítězů skončil Miroslav Trnečka (st. č. 23), se solidním dojmem v základním postoji, avšak příliš málo vyrýsován. Pátým v této kategorii byl František Jabůrek (st.č. 16). František byl příliš subtilní na to, aby mohl ohrozit své soupeře, ale na jeho postavě bylo znát, že se v dietě skutečně snažil a měl alespoň trochu odpovídající vyrýsování. Na postavě Michala Gaboríka (s.č. 8) však nebylo znát vůbec nic. Bohužel ani známky provozovaného sportu. Takže místo šesté. IMG_0903
Bodyfitness.

I zde byla vítězka jasná od prvního okamžiku. Byla jí Petra Mazačová (st. č. 63), která své soupeřky převyšovala v kterémkoliv ukazateli kategorie Bodyfitness. Odpovídající svalový rozvoj, prezentace, kvalita svalového povrchu a přiměřené vyrýsování ji jednoznačně určilo na vítězku kategorie. I ostatní místa byla vcelku jasná. Kateřina Štěrbová (s.č. 61) bodovala svojí stavbou těla a výrazným rozdílem pas-ramena, v kterémžto asi jediném parametru konkurovala i vítězce. Oprávněné druhé místo. Kateřina Toužilová (s.č. 77) zase bojovala solidním osvalením vršku těla – 3. místo. Veronika Žižková (s.č. 5) je zase žensky nejpřitažlivější, ale potřebuje sundat něco ze spodní poloviny těla. V této kategorii to bylo 4. místo. No a Zlatka Stejskalová (s.č. 58), která obsadila místo páté, neměla příliš čím zaujmout. Na druhou stranu, neměla ani žádné zásadní prohřešky, z čehož plyne, že to chce zapracovat na tvrdosti svalového reliéfu, jeho zvýraznění a příště je lepší výsledek nadosah. IMG_0858
Bikiny

Pokud se někde odehrál jakýsi souboj v kategorii, tak to bylo v kategorii této. Julie Wohaková (s.č. 13) sváděla boj s droboučkou, přesto však velmi zajímavou Lucií Juřičkovou (st. 62) a Veronikou Javorskou (s.č. 1), která pro změnu tvrdě útočila na první příčku skvěle vypracovaným pasem a pažemi. Dokud byla tato trojice porovnávána v čelních postojích, mohla vyhrát kterákoliv ze jmenovaných. Vítězství na svou stranu však strhla Julie Wohaková v momentě, kdy přišlo na hodnocení zadních póz. Julie předvedla nejpevnější hamstringy a zadeček, jak rádi ženy říkají svému gluteu, a zlato putovalo na Juliin krk. Stříbro poté brala Lucie Juřičková a bronz s minimálním odstupem jednoho bodu získala Veronika Javorská.  Ostatní dívky kategorie už nedokážu přesně posoudit, neboť je mi žinantní vytahovat nedostatky některých z nich a vyzdvihovat přednoti, ne zcela přirozeného charakteru. Proto se omezím na fakt, že 4. místo brala Simona Vicherková (s.č. 12), páté Andrea Siváková (s.č.59) a finále uzavírala Jana Jeřábková se st. číslem 14. Zároveň je nutno dodat, že tato kategorie byla početně nejnabitější a startovalo v ní 10 děvčat. IMG_0793
Klasická kulturistika.

Taktéž v kategorii klasické kulturistiky bylo rozhodnuto dřív, než si arbitři stihli nasadit své okuláry. Martin Mancini (s.č.15) své soupeře zcela zdemoloval kvalitou a vyrýsováním svaloviny a demonstrativně svou výhru stvrdil objemem horní půlky těla. Druhý v pořadí Pavel Svinka (st. č. 65) mohl vítězi konkurovat maximálně v oblasti pasu a břicha, kde předvedl nadprůměrně hluboké a masivní břišní svalstvo. Zrovna tak symetrie postavy byla nejlepší z kategorie. Ale vše málo platné, pokud je to zahaleno do měkkého a málo vyrýsovaného obalu. Tím, kdo vyčnívalo v této kategorii byl rozhodně Ladislav Suchánek (s.č. 17) na třetí pozici. Tentokrát však jenom výškou. Nalepit na svou 187 cm vysokou postavu nějaké maso bude ještě chvíli trvat. Tomáš Haník (s.č. 11) na místě čtvrtém a Michal Hronek na místě pátém byli typově velmi podobní kulturisté se stejnými přednostmi a stejnými nedostatky. O jejich vzájemném umístění rozhodovaly pouze nepodstatné detaily. IMG_0911
Kulturistika nad 80 kg

V této kategorii se představil už téměř „zdomácnělý“ tradiční účastník této soutěže Guran Bartosz (s.č. 60), který svou polskou národností dodával pohárovce punc mezinárodnosti. A jak bylo letos v Čelákovicích zvykem, ani on neměl v kategorii vážného konkurenta. Nutno dodat, že Guran přišel v asi nejlepší formě od doby, kdy se představuje na českých pódiích. A to je již pěkná řádka let. Byl nejmohutnější a jeho skvěle separované kvadricepsy dominovaly celé kategorii a v podstatě byly nejlepší na celé soutěži. Josef Malzer (s.č. 24) se snažil konkurovat připraveností a symetrií postavy bez výrazných slabin, na Gurana mu ale přece jen chybělo pěkných pár centimetrů svalové hmoty. Třetí příčku obsadil mladý závodník Jirka Vacek (s.č. 18) Jiří se evidentně pokusil nabrat od jarních soutěží nějaká ta kila navíc, což se mu částečně povedlo, nicméně nedostatečné  zpracování této hmoty mu zabránilo pomýšlet výše. Přesto mezi jeho přednosti patří líbivé tvary svalů s dominantními rameny, úzkým pasem a dobře stavěnými lýtky. Co se týče ostatních umístění, tak chápu, že motivací k soutěži jsou u příslušníků věkové kategorie masters i jiné důvody, než pouhý zisk medailí. Třeba získání kondice a formy, kterou jim můžou jejich vrstevníci pouze tiše závidět. Ale pokud nesou svou kůži na trh v rámci soutěžního porovnávání, tak je fér vůči jejím soupeřům na rovinu říct, že úroveň jejich vyrýsování je doslova tragická, byť disponují mnohdy solidními svalovými objemy. V menší míře slova o separaci platí Kolomanu Herditzkym (s.č. 10) na místě čtvrtém, v plné míře o Jiřím Martišovi (s.č. 67) na místě pátém. IMG_0923 Absolutní vítěz
V soutěži o absolutního vítěze se odehrál vlastně jediný pořádný souboj mezi Guranem Bartoszem a Janem Švubem. Guran měl lepší nohy a byl mohutnější. Jan vynikal formou, suchým povrchem těla a o mnoho líbivějším vrškem těla. Myslel jsem, že má Jan vítězství v kapse. Mýlil jsem se. Vyhrál Guran Bartosz.  Rozhodčí dali přednost méně zpracované hmotě s nedostatečným odvodněním a zcela ignorovali zjevnou gynekomastii. Ale abych zachoval co největší míru objektivity, musím dodat, že Guran měl zase perfektně zpracované kvadricepsy a hamstringy.

Závěr
Tento verdikt by byl vlastně jedinou výtkou směrem k závodům. Pořadatelé pod vedením Miroslava Tichého odvedli tradičně skvělý kus práce. Dodali kus kultury v podobě hiphopového tanečního vystoupení místních borců, které bylo mnohem zábavnější a zajímavější než výkony některých aktérů. Všeobecně soutěž pěkně odsýpala a pořadatel zajistil pěkné ceny od sponzorů akce. Víc už toho udělat nemohl a tak mu popřejme, aby někteří účastníci AC zkrotili své ambice a příště se pokusili vyhrát alespoň tradiční soutěž v Čelákovicích.