Fitnessmodeling - Pohled z druhé strany

Autor: Pavel Vacek


Brouzdal jsem si to jednou netem a vidím, diskuse o „Zyzzovi“ (náš oblíbenec), tak jsem mrkl, co se debatuje… a byl jsem znechucen. Aby někteří „hrdinní anonymové“ schvalovali smrt již mrtvého 20-letého kluka mi přijde, stejně jako většině normálně uvažujících lidí, jako ubohost největší. V mých očích člověk již klesnout níže nemůže.  Do diskuse jsem se zapojil a přišla ostrá výměna názoru na různá témata. Autor článku pan Vacek, mne poté požádal o sepsání článku – na téma „jak to vidíme my“. Protože mám úctu k lidem, kteří (v jakémkoliv oboru) něco dokázali a diskuse s ním, jako jediným, měla úroveň. Tak jsem souhlasil. To jen na úvod na vysvětlenou, proč vlastně vznikl tento článek a objevil se zde. 2vnhw81
Naše skupina (nebudu jmenovat, nejde mi zde o to dělat reklamu) jde cestou fitnessmodelingu.
Ústřední myšlenka je vypadat dobře (tzn. s minimální tukovou vrstvou a samozřejmě odpovídající váhou) 12 měsíců v roce.

Naše filozofie (myšlenka)

Naše myšlenka se od té kulturistické zásadně liší. A to hlavně v tom, že se nehoníme za umístěním na soutěžích a za plackami za vítězství. Nechceme ocenění, medaile, potvrzení že jsme opravdu dobří - to nepotřebujeme. My chápeme své tělo ne jako nástroj na vítězství, ale jako spojení estetiky, funkčního svalnatého těla a myšlení, tzn. život v takovém těle – toť hlavní myšlenka a rozdíl oproti soutěžní kulturistice. Nelíbí se nám jedna věc – a to „objemová období u kulturistů. Víme, že je to děláno za určitým účelem, k určitému datu atd…, ale nesouhlasíme s tím. Pokud jde o estetiku těla – tak u většiny kulturistů v objemovém období jde stranou. A tím dle nás popírají základní myšlenku, neboť kulturistika, fitness mají jedno společné a to – svalnaté tělo bez tuků. Jak moc svalnaté, to již záleží na vkusu. Hodnotí se pouze čistá svalová hmota (dle našeho vnímání fitness nejen na soutěžních prknech, ale kdykoliv během roku) - jen ta má hodnotu.  Pokud někdo chce přibírat - lze přibírat i „čistým způsobem“…Tímto v žádném případě nesnižujeme dřinu kulturistů, která je na hranici sebeobětování. Autor článku Rosťa Vitásek
Jak jsem již výše poznamenal, jde nám o to, být ve„formě“ 12 měsíců v roce. Nestřídáme období „rysu“ a „objemu“ – tuk je náš největší nepřítel celoročně – nejen např. „půl roku“! – toto je naše filozofie.
Další věc, která je pro nás důležitá – je motivovat mladou generaci ke cvičení, aby žili kvalitní život, v pěkně vypracovaných tělech a byli sami se sebou spokojeni – to je to nejdůležitějši.

Trénink

Trénink se u většiny fitnessmodels liší od klasického kulturistického tréninku. Hodně fitnessmodel cvičí s vlastní váhou, sprinty, šplhy na laně a hlavně skákání přes švihadlo s různou zátěží. Já mám třeba sprinty na 100m v plánu 4-5x týdně…Např. Angelov na bodybuilding.com  v rozhovoru k tréninku říkal, že bez sprintu si neumí představit řádný pořádný trénink. Fitnessmodels samozřejmě zařazují i klasickou práci s „železem“  dle mých odhadů (cca 50/50%), ale většinou intenzivní tréninky s minimálním množstvím přestávek (opět rozdíl proti většině klasických kulturistických tréninků) kde je tepová frekvence na maximální úrovni.
Z výše uvedeného vyplývá, že nelze srovnávat např. „Cutler x Angelov“. Ať již z hlediska jiných tréninkových přístupů, tak z hlediska cílů. Oba jsou to vynikající sportovci, ale každý v jiných kategoriích. Taktéž nelze srovnávat jejich sportovní výkonost, neboť nemají stejné složení tréninku
(jen těžce bychom si asi dovedli představit Jaye, jak sprintuje 4x týdně na 100m). Je to stejné jako srovnávat v běhu sprintery x maratonce. Oba běhají, ale každý jinak.
Tím chci říci, že NELZE porovnávat, srovnávat klasické kulturisty x fitnessmodel, ani jedna skupina není lepší, průměrnější, nebo horší…každá je JINÁ!

Je třeba také říci, že si nemyslíme, že kulturisté trénují tvrději než my. Není to pravda. TRÉNUJÍ JINAK. Nikdo nemůže říci co je a co není tvrdší trénink. To jsou jen subjektivní pocity, které vnímá každý jinak. Je těžší „šplh po laně pouze rukama s 30,40,50 kg vestou, závažím“ nebo „tlačit na benchpress 160 kg“? Kdo to může rozhodnout? Odpověď zní – NIKDO.

Co se týká stravy, tak většina z nás má stravu na profesionální úrovni. Já třeba určitě – pevné jídlo 6 x denně – perfektně vyvážené, stálé cyklování sacharidů, „hrátky s tuky“ atd. Co vím, tak většina kluků (kteří se pohybují kolem mne) má životosprávu absolutně vychytanou. Myslím si, že kdo se tomu opravdu věnuje, tak všichni víme, že strava je „základ“ ať již jde o fintessmodels, nebo kulturistiku. Autor Rosťa Vitásek
Porovnání kulturisty x fitnessmodel

Zaslechl jsem názor, že špičkový kulturista, za svou kariéru někdy byl na úrovni špičkového fitnessmodela. Dovolím si nesouhlasit. Opravdu věříme tomu, že kdyby Cutler, Green atd. shodili např 30 – 40 kg byl by na úrovni např. Tavi Castra, nebo Angelova? Určitě ne. Nemají na to prostě stavěnou „kostru“! Nikdy by neměli takový poměr pasu, rozložení kostí, šíři ramen a celkovou estetickou vyladěnost. Nevěřím tomu. Všichni víme, že když mají např. dva lidé 90 kg – tak nemusí vypadat stejně. Každý člověk je ORIGINÁL, který nelze napodobit.
Když příznivci kulturistiky v mládí hltali Arnolda, my velebili Stalloneho…
Směr kulturistiky

Nelíbí se nám současný trend, který propaguje stále větší a větší objemy, že to vypadá tak, jak to bohužel vypadá. Pokud se to někomu líbí – prosím.  Tito lidé jsou ale v naprosté menšině, jako kapka v oceánu. Pokud se má profi kulturistika dělat pro minimum minima, tak je to k zamyšlení. Tímto trendem se kulturistika dál a dál vzdaluje od myšlení normálních, běžných lidí. Odpovědní pánové by se měli pořádně „chytit za nos“ . Tyto objemy nemají s estetikou těla již cokoliv společného  (jde v prvé řadě o DOPING V BRUTÁLNÍM MNOŽSTVÍ – a to jsem ještě mírný – nic proti dopingu, ale tito lidé jsou chodící lékárny a je otázka –  má toto ještě něco společného se sportem?, genetické dispozice, tvrdou práci, jídlo atd). Jestli někomu přijde jako „estetická“ postava např. tělo Colemana, tak jsou to naprosté výjimky a ojedinělé názory.  I tito lidé to dělají jen pro peníze, placku a vítězný stupínek.

Přitom se i oni sami sobě nelíbí (viz Cutler a jeho slova, že by rád vypadal jako chlap a ne jako monstrum a obluda!). Pokud toto řekne několikanásobný vítěz Olympia, tak asi není něco v pořádku a je to důvod k zamyšlení…(nic proti Jayovi, je to sympaťák, rád se na to s úsměvem podívám). Kulturistika dle našeho vnímání by mělo být spojení ducha, těla a mysli a hlavně by tito lidé měli být v těch tělech šťastni a ne naopak. To že dnešní trend degradoval do takové podoby, je vinou rozhodčích, kteří na dnešní kulturistice spáchali zločin. Dle našeho mínění – Kulturistická éra Franka Zaneho  – ANO. Kulturistika dnes v podání např. Kai Greena – ani náhodou.

Tímto vítáme např. novou kategorii Physique, ano tak má dle nás vypadat esteticky vyvážená, zdravá postava muže slučitelná s normálním životem. Věříme, že tato kategorie se bude dál a dál rozvíjet a získávat oblibu, protože je mnohem blíže veřejnosti než současná profikulturistika. Jedna věc se nám na této kategorii nelíbí – dlouhé šortky u závodníků – kdo toto vymyslel, musel být pěkný „ko.ot“. Určitě by se měly hodnotit i nohy, neboť jde o dolní polovinu lidského těla a ta by měla být v souladu s vrchní částí…tam udělali tvůrci pravidel chybu.

Takže toto je ve zkratce pro většinu z vás (publikuje se na webu zabývající se především kulturistikou) pohled z „druhé strany“. Ale na jednom se určitě shodneme: Železu zdar! a díky bohu za každého dalšího kluka či dívku, který propadne kouzlu silového sportu. Ať již v jakémkoliv odvětví.

A abych nezapomněl si trošku „rýpnout“  - RIP ZYZZ! – vlastně díky diskusi o něm celý článek vyšel.
MY NEZAPOMENEME!

P.S. Pro rýpaly – Zyzz; nehodnotíme jeho život, životosprávu, večírky, drogy (kolik z nás vyzkoušelo AS, že?, takže taky drogy; kdo je bez viny ať hodí kamenem!)…to nás nezajímá.
Zajímá nás jeho estetická svalová vyváženost – a tu měl na 20 letého kluka DOKONALOU. Tečka.
Miliony lidmi právem nazýván - KING OF THE AESTHETICS. LA Fit Expo Promotional Models and Competitors