EVL'S už je jednou nohou v předsíni....

Nejvýznamnější kulturistická soutěž, EVL’S Prague, už je za dveřmi. Možná by bylo lepší napsat, že už je spíš mezi futry a pravou nohu už má v předsíni.   EVLS Sice kvůli účasti Extrifitu na výstavní části Expo běhám, telefonuji, zařizuji a nemám čas na pořádnej trénink, ale těším se na ni. Aspoň mi to zařizování krátí čekání. A jak tak debatuji s lidma o EVL’S Prague, tak se nezřídka dozvídám, že na ní prostě nejedou. Dneska jsem dokonce četl příspěvek na velkém servru, radující se z toho, že je rád, že si nekoupil lístek, protože tam nebude Wolf. Takovou stupiditu snad ani nemá cenu komentovat. Takže co? Pokud bych se bavil o profi soutěži s paní čekající na zastávcena tramvaj, pochopil bych to. Pokud bych ten příspěvek četl na svazu zahrádkářů, tak bych proti tomu nic nenamítal. Ale já se bavím o kulturistických profíkách a jejich závodech v ČR s klukama, kteří maj na sobě hadry GASP, choděj cvičit, píšou do diskusí pod Olympií, dokážou hodiny rozebírat jemné niance prohry Kaie Greena s Philem Heathem a tvrdí, že jsou fandové kulturistiky.  Aspoň jsem si to myslel a oni to o sobě říkají. A tihle kluci se nejedou podívat. Ale taky se těší. Prý. Zřejmě na ty diskuse na internetu, kde budou najednou všichni tihle zase náramně chytří. kai-s-logem Aby bylo jasno. Nejsem placeným agentem společnosti EVL’S. Nemám ani páru o tom, kolik je prodaných lístků. Třeba už je dokonce vyprodáno, co já vím? Jde mi o to fandovství. O to, že by bylo dobré podpořit tak významnou událost svojí přítomností. Že by bylo fajn, když se někde vyjadřuji o profíkách aspoň nějakého naživo zahlédnout. O to mi tady jde.

Problém je, že díky internetu máme pocit, že ti profíci jsou nám jakoby blízcí. Jakoby tady byli každou chvíli. Neustále je máme před očima, kdykoliv rozklikneme i ten nejubožejší kulturistický server. Chlácholíme se, že letos nepojedeme z nejrůznějších důvodů, protože EVL’S tady bude i příští rok. (Je samozřejmé, že i příští rok budeme sedět na zadku stejně jako letos). A snažíme se vyhledat ten nejpřístupnější přímý přenos ze soutěže. Možná, že se budeme snažit sehnat i informace o nějakém záznamu na Nova sport v půl jedné v noci, ale podvědomě víme, že zas takoví fandové nejsme, abychom do té doby vydrželi vzhůru.
Je to vaše škoda. Dodnes si pamatuju zážitek z vystoupení Mohameda Mustafy na GP Pepa Opava. Kulturisty pro mě do té doby nevídaných rozměrů. Dodnes pamětníci vzpomínají na první dvě profi soutěže v ČR, uskutečněné na stejném místě jako letos.  A i dnes jsem schopen si vybavit siluetu obrovitého Jean Pierra Fuxe, kterak se vyvalil z mlžného oparu pódia. I dnes lidé vzpomínají na show, kterou předvedl famózní pozér Vince Taylor. A s nostalgií můžeme vzpomínat na souboj dnes již zesnulého Nassera El Sonbatyho s Kevinem Levronem. Lahůdka.  Ale nejenom to. Bylo úžasné být při tom, když Ronnie Coleman vystoupil v Brně z auta a svými rozměry způsobil opravdický poprask. A zároveň bylo příjemné pozorovat jeho vstřícnost na následující tiskové konferenci. Vůbec ty podpisovky jsou fajn. Ze vzdálenosti několika centimetrů můžete zírat na ukrutné objemy sportovce, anebo se nechat naopak překvapit tím, že mnozí profíci nejsou zase tak velcí, jak byste očekávali. Každopádně žádný takový zážitek, mnohdy na celý život, vám nezprostředkuje ani ten nejlepší monitor světa. Jak říkám, vaše škoda. 1620x1080f Ale pak je tu ještě jedna neméně podstatná věc. Tím je soudržnost kulturistické komunity. Už ani nevím, jak dlouho slýchávám nářky, že kulturistika nepřitahuje sponzory a mainstreamová média. No, ono tyto dvě věci jdou tak nějak ruku v ruce. Slyším to pořád a stále dokola. A především od těch lidí, co často na žádné závody nejezdí. Takže já se ptám? Proč by se o nás, kulturisty, měla zajímat média, když nejsou schopni účastí na závodech v pozici diváka podpořit kulturistiku ani samotní její tzv. fanoušci? Proč, prosím pěkně, by se měli hrnout do kulturistiky sponzoři, když vás závodníci nezajímají?  Často se říká, že za tímto nezájmem stojí problémy s dopingem. Jistě, to nám rozhodně na pověsti a popularitě nepřidá, ale doping je téměř všude a proti žumpě zvané fotbal je to odvárek. Korupce, podvody, simulování, domluvené výsledky, vandalismus, mafiánští vlastníci klubů, to vše je běžnou součástí fotbalu a vše je pro sponzory v pohodě. Proč? Protože na něj chodí diváci. Víc diváků než na klasickou pohárovku v kulturistice přijde i na 56 ligu ve fotbale, kde chytá bezruký brankář. Ne, sponzoři nekoukají na čistotu sportu, to je mýtus. Koukají na komerční dopad, koukají na to, kdo všechno uvidí logo jejich firmy. A my, kulturisté a příznivci fitness, nemáme zase tak málo fanoušků, aby nás mohli ignorovat. Možná jsme jedním ze sportů, který má nejvíc webů s kulturistickou a fitness tematikou, máme dva dobré časopisy a naše „provozovny“, tedy fitka, jsou v každé větší vesnici. Problém je jinde. Když nedávno byla v Praze Chelsea, tak se mí kolegové, fandové fotbalu, kteří pokud by se pokusili kopnout do meruny, odnesli by to zlomeninou levé nohy a pravé ruky, mohli přetrhnout, aby sehnali lístek. My, fandové kulturistiky, když k nám přijede ona pomyslná Chelsea, tak špekulujeme a čekáme, jestli by to náhodou nešlo udělat tak, aby hrála u nás v pokojíčku. A pokud možno zadarmo.
Já vím, že i bez tohoto článku se nás v Praze sejde v sobotu dost a dost. Ostatně, my pro vás máme na stánku Extrifitu připravený celý tým a soustu dalších lahůdek a překvapení. Jenom si říkám, že by nás tam mohlo být ještě mnohem, mnohem, víc. Vždyť uvidíte super špičku a jedny z nejlépe obsazených soutěží na světě. A pokud zahraju na nacionální strunku, kde a kdy zase uvidíte všechny naše profíky nachystané pěkně pohromadě? Takže děcka, nedělajte krávy a doražte. Bude to super!!! 944519_457976517620690_1755237120_n