David Vaš- nový člen Extrifit Teamu

Autor: Extrifit

19. 10. 2016

Asi není tajemstvím, že Extrifit vzešel z podhoubí hardcore kulturistiky, z drsných činkáren a špinavé dřiny. I dnes je synonymem pro vrcholovou kulturistiku, pro kterou vyvíjí ty nejlepší možné formule doplňkové sportovní výživy. A není to snadné, neboť kulturisté jsou ti nejpřísnější kritici, striktně vyžadující tu nejvyšší kvalitu. A právě díky kvalitě si Extrifit našel postupem času cestu mezi další fitness nadšence ať již se soutěžními ambicemi, nebo jen zapálené hobby sportovce vyžadující pro sebe to nejlepší. S neustále se rozšiřujícím sortimentem zároveň nacházejí naše výrobky uplatnění i ve sportech, které zrovna nevyžadují obrovské objemy svalových snopců, ale jde v nich především o výdrž, rychlost a funkčnost. Produkty pro rychlou regeneraci jako jsou například Regel, kompletní aminokyselinová řada, iontový nápoj Iontex, či dodávka rychlé energie v podobě Expressu, nemluvě o super multifunkčním produktu Hero, jsou vyhledávanými doplňky i v kolektivních a earobně-vytrvalostních sportech. A proto představujeme nového člena Extrifit Teamu, DAVIDA VAŠE, který aktivně užívá naše produkty, a pomáhají mu dosahovat skvělých výsledků v Atletice. A teď již David Vaš krátce o sobě:

Úvod

Jmenuji se David Vaš, je mi 25 let, běhám za atletický klub TJ Sokol České Budějovice, pod vedením výborného trenéra Petra Bahenského. K atletice jsem načuchnul už jako mladý kluk na základní škole, kde jsem chodil do sportovní třídy. Zde mě trénovala manželka mého současného trenéra Kateřina Bahenská. Měl jsem průměrné výkony a tak jsem atletiku bral jen jako zábavu. V tu dobu jsem hrál i fotbal, který mě bavil i víc. Fotbal jsem hrál do nějakých 19 let. To jsme se akorát přestěhovali z města na vesnici (Munice). Tady jsem potkal skvělé kamarády, kteří jezdili závody na motorkách (motokros). Moc se mi to líbilo, tak jsem okusil jednu sezonu v motokrosu, ale stále víc mne to nějak táhlo k běhání, asi proto, že běh je součástí přípravy snad každého sportu a já se vždy těšil hlavně na tu běžeckou přípravu. Tak jsem v roce 2010 zkusil ze srandy nějaké závody. Měl jsem netradiční začátek, začal jsem od těch nejdelších. Můj první závod v životě, byl hned maraton, v lednu 2011 v pozemních garážích =) čas byl hrozný =) 3 hodiny a 57 minut a hrozné trápení… Ale právě tento závod byl pro mě impulzem, začít se běhání více věnovat. Hlavně když jsem viděl, kdo mě všechno předbíhá. Říkal jsem si, že to musím příští rok dát bez zastávky. Maraton jsem samozřejmě od té doby zatím neběžel, ale v budoucnu se mu budu věnovat, to je jisté…Po pár dalších, již už kratších závodů, jsem chtěl zkusit nějak systematicky trénovat a tak jsem v roce 2012 oslovil mého současného trenéra Petra Bahenského.

Časy se kterými jsem v roce 2012 začínal, po 2 letech nějakého běhaní, byly opravdu na hobby úrovni.

5000m – 16:54,5

10000m – 38:02,0

Půlmaraton – 1:30:02

Roky ubíhaly a spousta lidí mi říkalo, proč to dělám, proč se tak mučím, že to nemá cenu. Já měl ale své cíle a svoji hlavu. Vlivem systematických tréninku a pod skvělým vedením. Časy šly stále nahoru a to mě hnalo dopředu. Po 3 letech přípravy jsem se dopracoval na tyto časy …

5000m – 15:11,3

10000m – 31:49,9

Půlmaraton – 1:11:16

Sezona 2015 byla pro mě nejvíce vydařená. Dobré výsledky v závodech i na MČR a posunuté osobní rekordy. Začal jsem řešit jak dál, co bych mohl udělat pro to, abych se ještě někam mohl posunout. Jelikož sport kombinuji se zaměstnáním, musel jsem první rezervy hledat zde. Rozhodl jsem změnit zaměstnání (do té doby jsem pracoval jako automechanik). Měl jsem domluvené, že od konce ledna nastoupím jako učitel odborného výcviku v automobilní škole v Českých Budějovicích. V září mi končila v autoservisu smlouva. Měl jsem tedy 3 měsíce volna. Tak jsem se rozhodl, po přečtení jednoho z knižních bestsellerů „Běhání s Keňany“. Vyrazit do Keňi do Itenu, města šampionu, kde jsem se chtěl hlavně běžecky posunout a samozřejmě i poznat tajemství, proč jsou Keňští běžci tak úspěšní. Soustředění vyšlo na výbornou, naběhal jsem za 11 týdnu téměř 1500 kilometru (1492km) a mohl jsem se těšit na úvod sezony 2016.

Úvod sezony 2016

To, že mi tréninky na Africkém kontinentu prospěly, jsem se přesvědčil hned po návratu a to na silvestrovském běhu v rakouském Gmundu. Podařilo se mi zde obhájit loňské vítězství a i překonat traťový rekord. Do Rakouska jsem pak vyrazil ještě jednou a to na halový mítink do Vídně. Na trati 3000m jsem doběhl na 4. místě a překonal si osobní rekord na 8:45,1.

Halová sezona vrcholila únorovým republikovým šampionátem v Ostravě, kde jsem na trati 3000m obsadil 9. místo opět v novém osobním rekordu 8:43,1.

Po vydařené halové sezoně, která je pro mě spíše zpestřením, jsem vše následně směřoval k prestižnímu Pražskému půlmaratonu. Absolvoval jsem pár testovacích závodů. Jako první, otvírací závod venkovní běžecké sezony, byla Kbelská desítka v Praze. Závod se vydařil na výbornou, osobní rekord 31:36 a 2. místo. Jen 4 vteřiny za vítězem závodu. Dva týdny před startem půlmaratonu jsem si zaběhl i závody v domácím prostředí. Nejdříve v Kamenném újezdě (15km) a poté Velikonoční běh na Hluboké (10km). Oba závody se mi podařilo vyhrát.

Pozitivně nalazen, jsem se tedy chystal na start Pražského půlmaratonu. Startovní pole nabízelo opravdu zvučná jména, kromě nejlepších vytrvalců světa, převážně z afrického kontinentu, se zde sešla i kompletní česká špička. Závod se mi opět vydařil. O téměř dvě minuty jsem si vytvořil osobní rekord na 1:09:15. Tento čas stačil na 28. místo celkově z 9868 účastníků a na 5. místo v kategorii českých závodníku. Po slušném úvodu jarní sezony, jsem se chystal na Mistrovství republiky na 10000km, které se konalo v květnu v Berouně. Závod to byl opravdu napínavý, ještě 100metrů před cílem jsem byl na 3. místě. A přestože jsem téměř celý závod vedl, v závěru bohužel došly síly a skončil jsem na 4. místě v čase 31:37,9. Přes léto jsem absolvoval mnoho dalších závodů, z nichž bych vyzdvihl vítězství na červencovém Boletice race a dále na srpnovém městském běhu ve Strakonicích.

Co dál…

Vím, sezona bude ještě dlouhá a čekají mě ještě starty v podzimní části sezony. Už ale vím, jak strávím následující zimní přípravu na sezonu 2017. Na africký kontinent do Itenu, města šampionů, vyrazím znovu a tentokrát na delší dobu. Odjezd bude příští týden s návratem na konci února roku 2017. Při pobytu v Itenu, bych rád zasílal zpravodaje, fotografie z života Keňských domorodců, běžců a sdílel na sociálních sítích, popřípadě i na těchto stránkách.

Plány na sezonu 2017

Po návratu z Afrického kontinentu, bych rád zúročil veškerou přípravu, kterou jsem v Keni absolvoval. Rád bych získal medaili ze závodu Mistrovství republiky (půlmaraton, 10km, 5000m…). Rád bych také startoval i na reprezentačních akcích (např. Mistrovství Evropy v běhu do vrchu). Vím, že Africká příprava mi v tom může jen pomoct.

Dále bych moc rád po návratu uskutečnil nějaké prezentace, besedy o životě v Keňi a také běžecké tréninky pro začínající, ale i výkonnostní běžce, kteří již běhají. (www.rozbehamecesko.cz)

V příloze zasílám výčet mých prozatímních osobních úspěchů a rekordů. Úspěchy píši jen ty, kterých si opravdu vážím… Věřím ale, že ty hlavní na mne teprve čekají.